(9.50 hodin)
(pokračuje Stanislav Berkovec)
Mluvilo se tady také o vzoru Estonska. Já už jsem tady ve své faktické poznámce mluvil o tom, že polemika o tom, jestli je to nedobytné, neprolomitelné, ty ID karty v Estonsku, už tady proběhla v minulosti. Byl to prestižní titul Frankfurter Allgemeine Zeitung, vyjadřovala se k tomu estonská prezidentka Kersti Kaljulaidová. My jsme s naším váženým kolegou Martinem Kolovratníkem a volební komisí byli v Estonsku. Jeli jsme se podívat na tu univerzitu, mluvili jsme s autorem toho systému a pochopitelně jsme také mluvili s lidmi na mnoha setkáních. Mimo protokol jsme se dozvěděli, že samozřejmě i v Estonsku jsou případy, kdy třeba dejme tomu radí ti mladší v rodině seniorům, kteří si nevědí rady s počítačem, a že opravdu i k tomuto tam dochází, takže to je moje osobní zkušenost. Navíc Estonsko mělo obrovskou výhodu proti nám při zavádění těchto ID karet, protože vlastně budovalo na zelené louce po rozpadu Sovětského svazu. Demograficky je tam úplně jiné rozložení obyvatelstva. U nás máte vesničky, obce pár kilometrů od sebe, máme opravdu velkou hustotu zalidnění, u nich jsou to samoty desítky kilometrů od sebe, takže tam byl úplně jiný systém.
Ještě dovolte, abych se dotkl toho, že zde tady bylo určité vodítko týkající se občanů žijících v zahraničí - kde platí daně. Platíš-li daně, máš právo rozhodovat, jak s nimi naložit. Neodvádíš-li daně, neplatíš-li tuto vládu, tak na to právo nemáš. Samozřejmě je problém s tím, že dotyčný může - a asi také odvede - daleko vyšší část daní skrze DPH či spotřební daně někde jinde, než by domů odvedl na dani z příjmu. Ještě je ve hře rezidenční doba, kde tráví většinu roku, a smlouvy o zabránění dvojímu zdanění. Vedle toho jsou tedy ještě odvody sociálního a zdravotního zabezpečení, i přesto ale daňová příslušnost by mohla pomoci v rozhodování o volebním právu ze zahraničí.
Určitě by se však měla zablokovat situace, aby alespoň v rámci Evropské unie měl občan možnost volit státní reprezentaci, tím spíše euroreprezentaci, ve více státech. Ať už má dotyčný kolik chce občanství a pasů, musí platit zásada: jeden občan Unie, jeden hlas pro státní a unijní reprezentaci.
Víte, já si opravdu myslím a vím, o čem mluvím. Už téměř dvě desítky let oddávám. Oddával jsem také svatby, zlaté svatby u seniorů doma, proto také vím, jak probíhají volby, kdy volební komise dochází za těmito občany, jak je to ošetřeno opravdu. Myslím si, že u nás ten systém je velmi dobrý. Jediný ostrůvek opravdové demokracie, svéprávnosti a samostatného rozhodování je těch několik desítek čtverečních centimetrů za tou plentou.
Na závěr dovolte, abych tady citoval bonmot, který mi poslal jeden známý mediální právník a který si myslím, že platí obecně: "Pokud dovolíte vládě porušit zákon kvůli mimořádné situaci, vždycky vytvoří mimořádnou situaci, aby porušila zákon." Děkuji za vaši vzácnou pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je na řadě paní poslankyně Mračková Vildumetzová, připraví se pan poslanec Wenzl. (O slovo se hlásí s faktickou poznámkou poslanec Berki.) Ano, ještě tady máme faktickou poznámku, pan poslanec Berki. Prosím.
Poslanec Jan Berki: Dobré ráno, paní místopředsedkyně. Vašem prostřednictvím bych si dovolil jen ke kolegovi Berkovcovi jednu věc. To je to jeho nešťastné zpochybňování těch průzkumů. Předpokládám, že víte samozřejmě, že statistika má poměrně jasně řečeno, jaký musí být minimální vzorek. Dovolil bych si ještě citovat: "Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu na základě kvótního výběru." To vám cituji z té tiskové zprávy, z níž bylo čerpáno. Tak prosím, abyste si trošku dával pozor na to, co zpochybňujete.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan poslanec Berkovec nebude reagovat? (Ne.) Nebude. Nyní tedy paní poslankyně Mračková Vildumetzová, která konstatovala, že pravděpodobně využije i druhou desetiminutovku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Dámy a pánové, milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych i já se vyjádřila k projednávanému návrhu na zavedení korespondenčního hlasování, který do Sněmovny přichází po letech diskusí a neúspěšných pokusů. Vládní koalice si ho vybrala jako vlajkovou loď své vlády. Paní předsedkyně Adamová Pekarová točí videa, omezuje nám řečnickou dobu i na faktické poznámky. Ministři v rámci stranické poslušnosti ostošest tweetují a do toho nás v různých mediálních vystoupeních uráží, že důvod, proč se nám návrh na korespondenční volbu nelíbí, je čistě ten, že chceme sebrat voliče SPD a sami se bojíme, že by nás poškodila ve volbách. Blábol, dámy a pánové, neskutečný blábol.
Když jsem paní předsedkyni slyšela, jak nedávno říkala toto všechno v jednom podcastu, tak jsem se opravdu musela začít smát. To opravdu říkáte vy, vy se svými procenty? Já bych to přece mohla krásně otočit a říct, že vaše TOP 09 nebo STAN s tím tak moc spěcháte a tlačíte na to právě proto, abyste si ukousli nějaká ta procenta navíc ve volbách a zachránili si alespoň čest po tom vašem šíleném vládnutí, při kterém vaše strany nebývale klesají ke dnu. Ale já to chápu, každý bojuje, jak umí, a když nevíte, jak vládnout, musíte najít jiný způsob, jak pro sebe urvat co nejvíc. Všichni si přece dobře pamatujeme, jak jste vyhráli poslední volby - vlastně takovým malým podvodem. Kandidovali jste jako uskupení SPOLU a PirSTAN a hned po volbách do Sněmovny jste si vytvořili pět poslaneckých klubů, z čehož máte jen samé výhody, včetně těch finančních. A tahle korespondenční volba, ta je další ze střípků vašich podvůdků. Ale jak říkám, ve finále jde možná o pár tisíc hlasů. Sama paní předsedkyně Pekarová Adamová v jednom podcastu přiznala, že to s volbami zásadně nezamíchá.
Takže mi prosím věřte, milá vládní koalice, že mně o to zase tak tolik nejde. Mně vadí úplně jiné věci, a to mnohem víc. Pan Vít Rakušan, který je z pozice ministra vnitra za volby zodpovědný, předložil zákon o správě voleb jako poslanecký návrh poslanců Víta Rakušana, Petra Fialy, Mariana Jurečky, Markéty Pekarové Adamové a Ivana Bartoše. S nikým z opozice jste ho, dámo a pánové, neprojednali. Nestáli jsme vám za to, abyste nám svůj návrh představili před jeho podáním. Záměrně jste se tak navíc vyhnuli připomínkovým místům a Legislativní radě vlády, kde sedí odborníci a ústavní právníci.
Zajímavé je, že před dvěma měsíci se projednával zákon o správě voleb. To byl ale vládní návrh a jako takový prošel standardní legislativní cestou. Proč to nejde teď? Další nesrovnalost a absurdita? Ministr vnitra, který je zodpovědný za volby, přiznává, že pod jeho vedením bude digitalizace voleb hotová až v lednu roku 2026. Aha, dobře, tak proč korespondenční volbu tlačíte za každou cenu teď, abyste ji stihli ještě na volby roku 2025? Je tady někdo, kdo by mi na tuto otázku dokázal odpovědět? Zatím jsem nikoho takového nenašla. ***
