(18.40 hodin)
(pokračuje Tomáš Kohoutek)
Co mě zaujalo, je ustanovení, které je uvedeno v důvodové zprávě, kde je řečeno, že se započítává i hlas voliče, který požádal o korespondenční hlasování, odeslal svůj hlas, ale následně zemřel. V důvodové zprávě je uvedeno, že úmrtí je podle zdůvodnění vyšší moc, která by neměla zablokovat volební právo lidí, kteří nemohli vědět, že ke dni voleb nebudou splňovat podmínku volebního práva. Nezlobte se na mě, ale skutečně toto mi přijde absurdní, protože základní ustanovení našeho občanského zákoníku, čili základního kamene našeho práva, jednoznačně říká v § 15, co je právní osobnost, kde je specifikováno, že právní osobnost je způsobilost mít v mezích právního řádu práva a povinnosti, kdy tímto právem je samozřejmě tedy i aktivní volební právo, to jest možnost volit. A následně § 23 občanského zákoníku říká, že člověk má právní osobnost od narození do smrti. To znamená, že smrtí samozřejmě ztrácí svoji právní osobnost, tedy i možnost volit. Jestliže volby jsou standardně dvoudenní, ale může být hlasováno teoreticky 25 i 30 dnů před volbami jako takovými, tak jestliže někdo odešle hlasovací lístek, bude doručen 10 dnů před vůbec zahájením voleb, a ten člověk zemře mezitím, tak se na mě nikdo nezlobte, ale dle mého názoru nemůže být absolutně akceptován hlas mrtvého voliče jako takového.
Dále bych se chtěl zaobírat de facto samotným rozdělením hlasů ze zahraničí, kde je v důvodové zprávě uvedeno, že obava z vychýlení rovnováhy při volbách do Poslanecké sněmovny s (nesrozumitelné) přičítáním hlasů do jednoho volebního kraje lichá, neboť novela zákona o volbách počítá s tím, že budou do dvou vylosovaných volebních krajů ze čtyř největších, čili Praha, střední Čechy, severní Morava, respektive Moravskoslezský kraj a Jihomoravský kraj. Absolutně není zdůvodněno, co vedlo zákonodárce, respektive předkladatele návrhu zákona, proč zrovna tyto čtyři kraje.
Jak to bude případně se špatně vytištěnými lístky? Například volič v Austrálii si omylem vytiskne lístky, které nepůjdou pod zbytek světa, jak má být řešeno, ale půjdou pod Evropu. Co se stane, pokud někdo z Austrálie odešle špatně vytištěný lístek, který by měl jít do Evropy (Předsedající: Čas prosím.), ale jinak bude mít všechny... Děkuju. Bohužel, rád bych se vyjádřil více, ale s ohledem na omezení řečnické doby si to budu muset nechat na zřejmě jiný sněmovní tisk. Děkuju vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji vám, pane poslanče, za vaše vystoupení. Nyní je s faktickou přihlášena paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Já načtu omluvy, co v mezičase dorazily. Omlouvá se pan poslanec Michael Kohajda od 20 hodin ze zdravotních důvodů a pan poslanec Milan Wenzl od 21 hodin taktéž ze zdravotních důvodů.
Nyní, paní poslankyně, prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Dovolila bych si reagovat na svého ctěného kolegu Tomáše Kohoutka, a to především s tou otázkou ohledně započítávání hlasů do těch dvou krajů ze čtyř největších. Včera se tady vyjadřoval pan ministr vnitra, který se snažil na tu otázku nějakým způsobem odpovědět, a vlastně řekl, že ten důvod je, aby nedošlo k vylosování malého kraje. Tak asi všichni víme, že je 200 poslanců v Poslanecké sněmovně, a já to pořád dávám na příkladu Karlovarského kraje, který má nejmenší počet poslanců. Mě by zajímalo, jestli třeba existuje nějaká analýza a proč jste se tedy rozhodli pro ty čtyři největší kraje. Protože kdybych se na to podívala optikou předkladatelů, tak nadpoloviční většina předkladatelů tohoto zákona je právě z těch čtyřech největších krajů. Působí to zvláštním dojmem. Ale já jsem prostě přesvědčena o tom, že pokud tedy se v rámci této korespondenční volby rozhodne volič hlasovat, tak si myslím, že by měl mít i právo si popřípadě vybrat kraj, do kterého bude volit. Dává mi to i logiku. Jestliže je z Karlovarska, tak řekne, já bych chtěl volit v Karlovarském kraji. Pokud je ze Středočeského kraje, tak by měl... Bylo by to na jeho rozhodnutí. Dobře. V minulosti to bylo tak, že se ten jeden kraj losoval. (Předsedající: Prosím, čas.) Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Nyní přistoupíme k vystoupení paní poslankyně Knechtové. Já se rovnou otáži paní poslankyně - předpokládáte, že spojíte dva příspěvky? Deset minut. Prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Kolegyně, kolegové, já bych se také ráda vyjádřila k možnostem korespondenční volby. Především jsem se soustředila na ty charakteristiky, vyhodnocení výhod a nevýhod. Existuje několik způsobů, jak provádět demokratické volby, z nichž každý má opravdu své vlastní charakteristiky, výhody a nevýhody. Mezi hlavní způsoby patří osobní hlasování, kdy volič fyzicky přichází do volebních center nebo místností a hlasuje na papírových hlasovacích lístcích nebo prostřednictvím elektronických volebních systémů. Tento tradiční způsob hlasování umožňuje okamžité ověření totožnosti voliče, což já považuji za velmi důležitý aspekt voleb a sledování volebního procesu, ale může to vyžadovat více zdrojů a času.
Co se týká korespondenčního hlasování, tak tam voliči obdrží hlasovací materiály poštou a mohou svůj hlas odevzdat z pohodlí domova. Tento způsob může být na první pohled pohodlný zejména pro voliče, kteří nemohou fyzicky navštívit volební centra, ale může představovat rizika týkající se autenticity hlasů a soukromí. Jak zajistíme možnosti (nemožnost?) manipulace a podvodu? Existuje riziko zneužití korespondenčního hlasování prostřednictvím podvodu včetně odcizení a falzifikace hlasů. U korespondenční volby je to konkrétně odcizení hlasů, to je, když hlasovací lístky jsou ztraceny nebo odcizeny během přepravy poštou. Existuje riziko, že budou zneužity nebo zfalšovány. To může nastat prostřednictvím neoprávněného otevření nebo manipulace s obálkami obsahujícími hlasovací lístky. Může dojít k falzifikaci hlasů, což je neoprávněné kopírování, padělání nebo vytváření falešných hlasovacích lístků a může to vést k neoprávněnému zásahu do voleb. Pokud nedochází k řádnému zabezpečení a ověřování totožnosti hlasujících osob, může být možné vytvořit a odevzdat falešné hlasovací lístky. Nedostatečné zabezpečení hlasovacích materiálů a nedostatečná kontrola procesu před odesláním může otevřít prostor pro manipulaci. Bez patřičných opatření, jako jsou speciální pečetě, ochranné prvky nebo sledování hlasovacích obálek, může být snazší neoprávněně zasahovat do výsledků voleb.
Nedostatečné ověřování identity voličů může umožnit neoprávněným osobám hlasovat jménem jiných lidí, pokud není zaveden silný a spolehlivý systém ověřování totožnosti voličů. A tady bych ráda upozornila na to, že jsme doposud s žádným opravdu spolehlivým systémem ověření totožnosti na plénu Sněmovny seznámeni nebyli. Může dojít k zneužití hlasování za cizí osoby. Nedostatečné monitorování a dohled nad celým procesem hlasování může vést ke snazšímu neoprávněnému zásahu. Nedostatek nezávislých kontrol a inspekcí může vytvořit prostředí pro podvody. Musíme mít jasno o ochraně soukromí a bezpečnosti dat. Elektronická nebo papírová pošta může být náchylnější k porušení soukromí a únikům dat, což může ohrozit důvěrnost hlasů voličů. Jedná se zejména o bezpečnost papírové pošty. I přesto, že papírová pošta může být vnímána jako bezpečnější ve srovnání s elektronickými prostředky, stále existuje riziko, že hlasovací lístky nebo obálky mohou být ztraceny nebo odcizeny během přepravy, což ohrožuje důvěrnost hlasů voličů. ***
