(16.40 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Česká otázka, jak ji pojímá Masaryk, je otázkou po smyslu českých dějin a nalezení ideového základu pro naši přítomnost a budoucnost. Nalezením ideového zakotvení českého národa chtěl Masaryk zlepšit tehdejší českou politiku. Havelka píše, že těžko bychom v Evropě našli jiný národ, který věnoval tolik úsilí a času na odhalení své vlastní národní identity. Jako první otevřel otázku smyslu českých dějin Masaryk. Později se k němu přidali další čeští vědci a intelektuálové. Jaroslav Opat uvádí, že Masaryk na základě svého důkladného studia světové historie dospěl k závěru, že národní dějiny nejsou nahodilé. Tvrdil, že v dějinách existuje určitý řád, o kterém mluvil jako o světovém plánu, či dokonce jako o plánu prozřetelnosti. Úkolem každého národa, zejména filozofů a historiků, je tento plán odhalit a v souladu s ním pak dál jednat.
Ještě předtím, než se Masaryk otázkou smyslu dějin začal zabývat, reflektoval dějiny na počátku devatenáctého století Georg Wilhelm Friedrich Hegel. Hegelovo filozofické pojetí dějin tvrdí, že dění ve světě není náhodné, ale je účelně řízeno plánem božské prozřetelnosti, neboli božským rozumem. Podstatou světa je objektivní duch, který naši historii ovlivňuje. Kromě toho Hegel předpokládal, že v dějinách mají význam subjektivní lidské vášně, čímž myslel konkrétní činy člověka. Hegel píše, že budou li soukromé zájmy občanů totožné s božským rozumem, bude stát silný a jednotný. Masaryk podobně jako Hegel věřil, že dějiny se řídí plánem prozřetelnosti, který dějinám dává smysl. Masaryk proto před sebe postavil úkol, jímž bylo odhalení tohoto plánu a smyslu v českých dějinách, o což se pokusil ve svém díle s názvem Česká otázka.
Miloš Havelka píše, že už samotná volba názvu knihy vypovídá o tom, jak Masaryk hodnotil tehdejší českou politiku. Slovo otázka by synonymně šlo nahradit slovem problém. Masaryk tedy poukazuje na problém projevující se v politice, kultuře i národní identitě. Problém, který je třeba prostudovat a vysvětlit. Havelka tvrdí, že kritika stávajících poměrů a objasnění dějinného smyslu českého národa je pro Masaryka základním předpokladem k vytvoření takové politiky, jež by se neomezovala pouze na stranické cíle a na plytký nacionalismus, ale korespondovala by s plánem božské prozřetelnosti a sledovala by zájem všech občanů. Havelka o tom napsal ve své knize v roce 1995 na straně 15, kde to všechno analyzuje, tyhle ty výroky.
Havelka píše, že Masaryk nebyl historik, a tudíž jeho záměrem nebyla studie historických pramenů, ale spíše mu šlo o filozofické porozumění českým dějinným souvislostem. Chtěl v české historii objevit věčnou a dějiny překonávající ideu. Tu Masaryk spatřoval v humanitě. Citát: Humanita znamená náš národní úkol vypracovaný, odkázaný nám našim bratrstvím. Humanitní ideál je všecek smysl našeho národního života. Konec citátu Masaryka. A dodám zase komentář. Masaryk spatřuje český dějinný smysl v humanitě, která měla v době reformace podobu náboženskou. V Kollárově programu se stává ideou národnostní a nakonec (v?) Palackého programu nabývá programy politické. Palacký se stal pokračovatelem Kollárova díla a Kollár svými humanitními snahami navazoval na českou reformaci. Podle Masaryka je humanita smyslem a cílem našeho národního snažení. Otázkou však zůstává, jakými prostředky docílíme toho, aby se náš malý národ udržel v konkurenci velkých národů. Masaryk píše, že tuto otázku již předtím kladl Kollár a poté i Palacký, tvůrce českého politického programu, a oba na otázku odpověděli stejně. Náš národ bude mít svoje místo v Evropě pouze tehdy, budeme-li o něj usilovat humanitními prostředky. Tuto myšlenku od nich Masaryk přebírá, upřesňuje, co to v praxi znamená. Jednat humanitně znamená rozhodovat se na základě rozumu a srdce. Masaryk je přesvědčen, že nikoliv cestou násilí, ale cestou usilovné práce lze uskutečňovat smysl našich dějin.
Takže vidíte, že je to poměrně poučná pasáž pro všechny, kteří přemýšlí nad tím, ať s tím souhlasíme, nebo ne. To teď nehodnotím, ale je tady řada poučných pasáží v mém projevu podle mého názoru, protože právě ta otázka toho, jak se náš malý národ má udržet mezi těmi velkými národy, každý to vidí jinak. Fialova vládní pětikoalice to vidí ve zrušení práva veta České republiky v EU, rozplynutí, konec českého národa. Piráti mluví dokonce, vládní Piráti z vaší společné koalice, mluví dokonce o tom, že existuje evropský národ, říkají. Samé nesmysly plácají. Já jsem český občan, já mám maminku z Moravy, já nemám... já vůbec nevím, co to znamená za vytváření nového pojmu, jo? Já chci české občanství, nechci evropské občanství. Co to z nás děláte, Piráti? O čem to mluvíte? Jaký evropský národ? Jsou evropské národy, ale co to tady vytváříte za umělé věci? Piráti chtějí zrušení práva veta a prostě mluví o tom... protičeské názory otevřeně zaznamenává.
Třeba typickým exponentem je ten ministr Dvořák z toho hnutí STAN, toho nikdo nezvolil, ale byl dosazen. No dobrá. Ale chci říct, že samozřejmě ta otázka tady je, protože máme mezi námi lidi, kteří prosazují zánik České republiky, konec českého národa a chtějí to transponovat do evropského národa a prosazují ukončení možnosti veta České republiky v EU, aby si prostě všechno už diktovali Němci, Francouzi a ty velký národy. Ano, to jsou strany Fialovy vládní pětikoalice, jako jo, ty dělají přímo protičeskou vlastizrádnou politiku, která je proti zájmům českého národa. To samý v bledě modrém jsou lidovci, samozřejmě, KDU-ČSL.
A pak jsme tady my, kteří chceme, aby byla zachovaná česká koruna. Vy chcete euro. ODS chce euro, hovoří o tom, vždyť já jsem četl ty citáty. Hovoří o tom kladně, o euru hovoří Miloš Vystrčil, předseda Senátu, tady i jedna paní poslankyně za ODS o tom zcela kladně otevřeně hovoří, že chce přijímat euro, senátorka za ODS Miroslava Němcová, předsedkyně Sněmovny to byla tady za ODS, jeden z nejvyšších, nejznámějších představitelů ODS chce přijímat euro. No ODS euro chce přijímat, ano, ODS je pro přijetí eura, minimálně značná část. To je přece úplně zřejmé. A ti zbylí servilně mlčí. To znamená, premiér Fiala na to téma řekne, že to nebude probírat ve vládní koalici, ale neřekne, že nechce euro. Že euro nikdy. To přesně je, to jsou takoví ti hadi, řekl bych, obrazně řečeno, kterým se chce zase proplout nějakým alibistickým výrokem.
My SPD říkáme jasně - euro nikdy, protože to není pro českou republiku výhodné. Není to výhodné, protože my nechceme být součástí evropského stabilizačního mechanismu, kde my z našich peněz budeme platit... My si budeme muset půjčit na to, abychom dali peníze do evropského stabilizačního mechanismu, z kterého se budou splácet ekonomické problémy a astronomicky zadlužené státy eurozóny. A už nejenom ty jižní samozřejmě, Španělsko, Itálie a takovéhle státy, ale už i Francie do toho teď spadá. Takže to tedy ne! No to byste nám dali, Fialova vládní pětikoalice! Vy chcete, abychom ztratili právo veta, to znamená, hlas už by nebyl žádný náš, aby to tam diktovali Němci s Francouzi, kterým ještě my na dluh pak budeme platit jejich prostě pošramocenou ekonomiku a jejich zadlužené rozpočty. No to je sebevražda s vaší vládní koalicí! Úplná sebevražda České republiky, vás, vy to chcete - zničit Českou republiku! To je prostě otřesný úplně! O-třes-ný!***
