(15.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
A aby bylo jasno. Nemáme nejmenších pochyb, že tato zoufalá snaha ovlivnit volební výsledek ve svůj prospěch v žádném případě nepovede ke kýženému výsledku. Dokud se vládní strany nezačnou starat o situaci v České republice, své volební preference žádným trikem nezlepší. Pouze zmrzačí volební systém a ohrozí důvěru ve volby a připraví naši zemi o demokratickou jistotu nevyčíslitelné hodnoty, neboť průběh voleb v České republice po celá desetiletí na rozdíl od mnoha a mnoha jiných zemí nikdy nikdo relevantně nezpochybnil. Jsme bytostně přesvědčeni, že předložený poslanecký návrh, který navíc ani neprošel řádným připomínkovým řízením nebo Legislativní radou vlády, není v souladu s ústavními dokumenty České republiky. Ty totiž vyžadují, aby - za prvé - byla volba osobní. Za druhé má být zaručena tajnost hlasování a volba má být také svobodná. A v neposlední řadě, což sice ústava ani Listina základních práv a svobod přímo neříká, se nepochybně předpokládá, že má také existovat co největší společenská důvěra ve volební proces od začátku až do konce. To znamená od okamžiku, kdo je uznán jako oprávněný volič, až po přepočet hlasů na mandáty. A tento proces musí být bez pochybností, pochopitelný a verifikovatelný. Jinými slovy, uvažované změny nejenže podle našeho nejhlubšího přesvědčení vyžadují změnu ústavy, ale dalece přesahují jedno volební období.
Věřím, že se tady shodneme, že by Česká republika neměla být v důsledku tvrdohlavosti a zoufalosti několika potápějících se politických subjektů vystavena situaci, kdy se bude volební systém měnit s každými novými parlamentními volbami. A v případě, že prioritou vlády je skutečně změna volebního systému, tak jsme ji opakovaně vyzývali, aby ve svých úvahách od prvopočátku respektovala nejsilnější politickou stranu v zemi a naslouchala i jejím připomínkám, aby se změnu volebního systému, která je zásahem natolik zásadním, že se přímo dotýká ústavního pořádku v zemi, nesnažila prosazovat na sílu a bez konsenzu s opozicí.
Přestože jsme byli schopni se dohodnout na změně volebního zákona, prošel tady volební zákon ústavní většinou, novela, je účinný od 1. ledna 2026, bude o tom bezesporu mluvit můj ctěný kolega Radek Vondráček a další kolegové, kteří na to samozřejmě upozorní, tak proč se vlamujeme do otevřených dveří? Proč se vlamujeme, když tady je účinnost jasně nastavená, byli jsme schopni se dohodnout? Tady nebyl ani pokus o nějaké jednání s opozicí. Nic takové se tedy nestalo, byť jsem k tomu vyzývala a vyzývám pořád. Pětikoalice zvolila svou oblíbenou cestu sněmovního válcování. Ještě včera na grémiu Poslanecké sněmovny jsem vyzývala - pojďme k jednacímu stolu. Vždyť ti lidé tomu nemohou rozumět, proč tady budeme trávit dny a noci, místo aby se řešily skutečné problémy lidí této země. My se tady budeme handrkovat o korespondenční volbu jenom proto, že vy nám chcete ukázat svaly, místo toho, abyste se aspoň pokusili o to jednání, místo abyste se třeba snažili a řekli - dobře, nešlo to, nejsme schopni se domluvit. Nic z toho se nestalo. A tak se změna volebního systému, která se přímo dotýká ústavního pořádku a dalekosáhle přesahuje funkční období této pětikoaliční vlády, prosazuje na sílu, bez ústavní většiny a bez seriózního pokusu o diskusi s opozicí při přípravě paragrafů zákona.
Vyloučili jste nás z diskuse okolo zákona v době jeho příprav, o to více naléhavých otázek budete muset - i když zatím uvidíme, až se otevře schůze, jestli s námi bude někdo debatovat - zodpovídat po otevření programu schůze. A to nejen nám, dámy a pánové, ale zejména veřejnosti. Veřejnosti, která od začátku od svých zákonodárců přirozeně očekává, že nedovolí destabilizaci základního pilíře, na kterém naše demokratické zřízení stojí, že nedovolí znevěrohodnění voleb.
Já si proto dovolím položit na tomto místě sedm nejzásadnějších otázek, z nichž každá jedna je podle mě dostatečně silným argumentem proti korespondenční volbě, a budu očekávat, že na ně po otevření schůze dostanu odpovědi. Předpokládám, že i řada mých kolegů bude mít podobné otázky, možná i jiné.
1. Hodláte nahradit bezpečnou a nezpochybnitelnou volbu v zahraničí, při které se dnes musí volič dostavit na ambasádu a následně za dohledu příslušné komise jít řádně sám osobně za plentu, systémem posílání poštovních obálek kdoví odkud? Ptám se tedy, kde mají občané České republiky záruku, že za našeho občana žijícího v cizině nevybere a neodešle volební lístek rodina nebo kdovíkdo jiný?
2. Jakákoliv forma distančního hlasování otevírá prostor pro nátlak a manipulaci s hlasy. Jistě je něco takového možné i dnes. Máme případy, kdy to probíhá z nějakých důvodů zdravotních, ale za plentou je volič suverénem a o tom, komu hodí hlas, si rozhodne sám. Pamatujete si na kampaň několik let zpátky "Přemluv bábu"? Ptám se tedy, kde mají občané České republiky záruku, že volby v zahraničí nebudou probíhat podobným modelem ve znamení "Odvol za bábu"? Kdo a za jakých okolností hlasoval, jestli hlasoval zcela svobodně, nebo ne, a dokonce jestli hlasoval on, nebo jestli to tam vložil někdo jiný, to se totiž už nikdo nedozví.
3. Hodláte umožnit korespondenční volbu jen malé části oprávněných voličů, tedy těch, kteří pobývají v zahraničí. A já se ptám, z jakého titulu, jak to vysvětlujete, že zvýhodňujete krajany, kteří v Česku dlouhodobě nežijí a rozhodují se tedy hlavně na základě titulků z mnohdy tendenčních a k vládě shovívavých médií? Není důvodem skutečnost, že z posledních výsledků voleb vyplývá, že podpora vládních stran je mezi krajany v zahraničí významně vyšší než podpora vládních stran u nás doma? Asi to o něčem vypovídá.
4. Tajnost hlasování. Dnešní podmínky jsou garancí naprosté tajnosti a svobody hlasování. Za plentou jsme vždy pouze sami, bez členů rodiny nebo šéfů, bez kamarádů a podobně. Neexistuje způsob, jak zjistit, pro koho jsme hlasovali. Ve chvíli, kdy vkládáme hlasovací lístek do obálky, ke které přiložíme další doklad, kterým se ověří naše totožnost, a vložíme ho do jiné obálky, tak záruky ohledně tajnosti padají. A já se ptám - pokud volba přestane být tajná, přestože to ústavní dokumenty naší země vyžadují, jsou takové volby ještě v souladu s ústavou? A pokud ne, jakým právem se tuto změnu opovažujete prosazovat bez elementární snahy alespoň o dosažení ústavní většiny? ***
