(18.10 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
Minulý týden policejní prezidium provedlo, udělalo tiskovou konferenci, na které zhodnotilo vyšetřování Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia. Máme čtrnáct krajských správ, na každé krajské správě odbor vnitřní kontroly a nad tím útvar, který je nezávislý, protože nemá místní a věcnou příslušnost a patří pod policejní prezidium, je Úřad vnitřní kontroly policejního prezidenta. Pan policejní prezident nechal prověřit tímto úřadem činnost policie a ten úřad vydal během čtrnácti dnů stanovisko. Můžeme se bavit o tom, jestli jsou nějaké otázky, zda toto stanovisko nebylo příliš rychlé. Pan policejní prezident na to odpovídal novinářům - novináři se na to stále ptají - říkají: Ano, my jsme na to nasadili všechny síly a prostředky, abychom tu zprávu udělali v co nejkratším možném čase.
Úřad vnitřní kontroly konstatoval ve své podstatě pouze jedno pochybení policie, a to pochybení spočívalo v tom, že v čase 13.32, kdy byly vyslány dvě hlídky do budovy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na Palachově náměstí, ony tam prováděly určité úkony, to znamená, ptaly se vrátných, jestli neviděli toho studenta, který byl potom ten pachatel. Potkaly tam dva proděkany, z toho potom existuje zpráva, kterou vydala sama Filozofická fakulta, tu svoji takzvanou časovou osu, a tento úřad konstatoval, že policie se dopustila toho, že nekomunikovala s vedením fakulty a nezajistila nějaký přenos informací, aby mohly jít nějaké esemesky a mohli být ti studenti třeba dříve evakuováni. Jiné pochybení tam nezaznělo.
Já bych chtěl tady říci, že nejsme nikdo z nás vyšetřovatelé, jsme politici, jako politici musíme respektovat ve své podstatě nálezy jako Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidenta, ale můžeme vznášet otázky. Já bych tedy rozdělil ty naše otázky nebo moje otázky v té věci, ptal jsem se i na bezpečnostním výboru a budu se stále ptát, protože opravdu mi chodí dotazy od veřejnosti, určitě se ptají sami studenti, ptají se profesoři, budou se - ptají se i pozůstalí, ptají se rodiče těch zraněných studentů, na věci, které se týkají té první části. To znamená, druhá část, která započala střelbou pachatele na Filozofické fakultě, do jeho sebevraždy a všechny ty následní kroky, byť tam byla ta drobná pochybení, v tom nespatřuji až takovou závažnost.
V té druhé části bych ještě chtěl říci, že od Uherského Brodu postupně dál se Policie České republiky poučila, začala vytvářet takzvané prvosledové hlídky, takže když si píchneme kružnici do Prahy, máme vždycky prostě v nějaké kružnici dojezdové časy těchto hlídek. Můžeme se bavit jako politici, zda těchto prvosledových hlídek máme dostatečný počet, můžeme se bavit o jejich balistické výbavě, můžeme se bavit o balistické ochraně a výbavě například Hasičského záchranného sboru, případně dalších složek integrovaného záchranného systému, aby mohli lékaři například být přizváni do toho nebezpečného vnitřního perimetru dříve. Byly tam nějaké návrhy a prostě nebylo - zatím třeba na to nebyly uvolněny finanční prostředky, to znamená, to je ta budoucnost, to je to řešení, protože my nepřicházíme jenom s kritikou, ale chceme i navrhovat i v rámci tady nějaké debaty, určitá řešení.
Tím bych tu druhou část, kdy říkám ještě jednou děkuji - poděkujme policistům, poděkujme hasičům, poděkujme lékařům. Chtěl bych jenom tady říci jednu takovou poznámku, neodpustím si ji. Spousta lékařů měla v ten kritický den také vánoční večírky. Oni byli odvoláni, byli odvoláni do nemocnic, kde začali operovat, začali se starat o pacienty, kteří přijížděli, a neodpustím si, jestliže máme místopředsedu vlády, který je součástí nějaké struktury Bezpečnostní rady státu, tak nevěřím tomu, že pan ministr Jurečka nebyl informován prakticky okamžitě nebo ve sledu několika desítek minut o situaci, která se stala. A i kdyby tomu tak bylo - jako že tomu nevěřím, protože potom by byly pochyby o tom, jak vlastně probíhá komunikace mezi členy vlády a členy Bezpečnostní rady státu - potom bych musel zvednout varovný prst a ptát se na to, jestli někdo neudělal někde chybu - tak poté, co zasedla vláda, už informaci měl. Když ještě bylo řečeno jako výstup z vlády, že bude státní smutek vzhledem k tomu, že tam bylo 14 mrtvých. Když přidám ještě dva mrtvé z Klánovic, kteří potom byli k tomu postupně přidáni, je to obrovská tragédie pro všechny ty pozůstalé a zcela nepřijatelné pro mě je, že pan ministr se potom vrátil na vánoční večírek, na tom večírku pokračoval v nějaké své zábavě až do brzkých ranních hodin. A to, co následovalo potom z jeho strany, ty výmluvy a další věci, to prostě je pro mě zcela nepřijatelné. A to bych jenom odbočil.
V té první části, kdy my - a dovolte mi, že opravdu my vznášíme otázky, protože nikdo z nás si nepřeje, aby se ta situace jakýmkoliv způsobem opakovala - v první části té časové osy, na té časové ose je zajímavé, že vlastně ve své podstatě druhý den nebo třetí den po té tragédii občanský zaměstnanec policie vynesl mezi novináře tu časovou osu. A jenom díky tomu, že vlastně - ten byl samozřejmě vyhozený okamžitě ten člověk, protože prostě vynášel informace z prostředí, které se neměly dostat ven - tak jenom díky tomu máme jakýsi, jako politici jsme si mohli začít chronologicky skládat prostě nějaký sled událostí.
Jinak, jak tady říkal, zmiňoval kolega Mašek na bezpečnostním výboru, paní doktorka Bradáčová - protože ve své podstatě máme dva mrtvé lidi v Klánovickém lese, je to nemluvně a je tam tatínek, který tam byl s tím kočárkem a ve špatném čase byl na špatném místě, potom máme mrtvého otce, což je vlastně otec toho budoucího pachatele, který byl nalezen v jejich rodinném domku, a v tom rodinném domku byl nalezen aktivní nástražný výbušný systém v nějakém časovém sousledu, a potom máme 14 zabitých na Filozofické fakultě, takže máme na to třikrát, tři vlastně trestní řízení, která již samozřejmě běží - logicky paní Bradáčová, opakuji to, co říkal kolega Mašek, nám řekla, že nemůžeme být jako politici příjemci žádných informací, než bude ukončeno trestní řízení. To plně chápeme a plně respektujeme a uvidíme, jaké věci se dozvíme, které se buď dozvíme my aspoň jako členové bezpečnostního výboru, případně jako poslanci, nebo které věci se může dozvědět veřejnost.
Časová nějaká souslednost, která tam je - ptáme se, vznášíme otázky, nejsme vyšetřovatelé. Pan ministr také v nějakém rozhovoru řekl, že my nejsme vyvolení, ale jsme zvolení. Já s tím plně souhlasím. My jsme se pouze dotazovali, proč tisková konference policejního prezidenta byla v úterý a ve čtvrtek byl bezpečnostní výbor před tím kulatým stolem, a ptali jsme se, co tam se dozvíme tak zásadního, tak zásadní informace, které jsme se předtím třeba nedozvěděli. A já jsem se nějaké informace sice dozvěděl, a nebylo to takové, aby třeba ta tisková konference nemohla být třeba v pátek po jednání bezpečnostního výboru, ale prostě je to jenom věcí interpretace. Mezitím proběhl ten kulatý stůl a ve čtvrtek proběhl ten velice silný bezpečnostní výbor, kde byl i kolega Richter. A řeknu vám, že když on tam zmiňoval něco podobného, co zmínil dneska, tak člověk je otrlý celkem, ale měli jsme toho v tom okamžiku všichni... ty emoce tam byly neskutečné. Nedokážu si to představit, a právě proto znovu říkám, se chceme ptát, chceme, aby se tato věc vyšetřila.
Chceme samozřejmě znát i výsledek Generální inspekce bezpečnostních sborů, jestliže pan ministr tady říká, že se to dozvíme až za několik měsíců; Úřad vnitřní kontroly policejního prezidenta předal padesátistránkový materiál Generální inspekci bezpečnostních sborů. Generální inspekce bezpečnostních sborů obecně řeší trestné činy policistů nebo příslušníků všech bezpečnostních sborů, jaké máme, a já také se přikláním k tomu - a to nemám takovou zkušenost tady třeba z činnosti kontroly GIBS jako pan kolega Mašek, který je předseda pro činnost kontroly GIBSu - domnívám se, že se tam nedozvíme příliš mnoho jiných informací, než které už zazněly na té tiskové konferenci. ***
