Ale my v tuto chvíli čelíme některým názorům úředníků na MPSV a říkám, že to nejsou ty tři dámy, které navštívily výbor pro sociální politiku, které jdou proti OSPODům, místo aby jim pomáhaly svou legislativou, aby je podporovaly, ale prostě ty OSPODy jsou ty zlé a musíme je nějakým způsobem řešit, a nejlépe restriktivně. Tak s tím mám zásadní problém a toho se týká právě i tato novela. Naopak, my ohroženým dětem pomůžeme tím, že budeme mít nad tím dohled a že ho neztratíme.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ještě jedna faktická poznámka přibyla, pan ministr ještě bude muset počkat. Pan poslanec Kaňkovský se přihlásil k faktické poznámce.

Poslanec Vít Kaňkovský: Tak ještě jednou, já si myslím, že bychom tady neměli spekulovat. V době, kdy jsme to projednávali na výboru pro sociální politiku, už ten tisk byl v systému, to znamená, že už jsme nemohli v tu chvíli nějakým způsobem změnit, jak ten tisk bude vypadat, ale máme k tomu možnost v rámci legislativního procesu. My jsme se bavili s panem ministrem i o tom, že budeme nakloněni tomu, prodloužit lhůtu pro projednání mezi prvním a druhým čtením, ale v době, kdy jsme to projednávali na sociálním výboru, už ten tisk byl v systému, to znamená, že my už jsme nemohli těmito připomínkami nějakým způsobem znění toho zákona změnit, alespoň to, které šlo z vlády. A spekulovat tady nad tím, jestli se někdo dotkl nebo nedotkl nějakého citlivého tématu - počkejme na ty odpovědi, zcela jistě to budeme na výboru projednávat, možná se tady toho dotkneme i ve druhém čtení, ale myslím si, že teď dopředu spekulovat, jak ministerstvo odpoví a jestli jste se něčeho dotkl nebo nedotkl, to si myslím, že je opravdu zbytečné v téhle fázi.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Kasala v tuhle chvíli.

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl doplnit svého ctěného kolegu pana Juchelku s tím, že bych opravdu souhlasil, že OSPODy by měly dostat podporu. Nebudu říkat úplně všechno, ale byl jsem účasten otřesného případu fungování neziskových organizací. Dítě, které bylo jedničkář, prospívalo, tak ho chtěly označit - bylo to ve sporu dvou rodičů - že je ohrožené. Bylo to v zásadě na zakázku a chování neziskové organizace z Hradce Králové, která šla na ruku, a dokonce i lékařské zprávy, které byly, zpochybňovala, tak to byla jedna úroveň. Druhá úroveň, že psycholožka z této neziskové organizace, které bylo dvacet pět a u soudu potvrdila, že má kurz z psychologie, tak dávala dobrozdání soudci, jak se má postupovat, tak je pro mě neuvěřitelné, co se tam dělo. A když jsem chtěl zajistit nějakou kontrolu přes Ministerstvo zdravotnictví, tak se zjistilo, že žádná kontrola není možná. Takže pokud budete chtít dát nějaké pravomoce neziskovým organizacím, tak ale musí tam být jasná kontrola i toho, jakým způsobem jsou profesně zasanovány, ale i toho, aby byly postižitelné, pokud nebudou svoji práci dělat dobře.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času a nyní už s přednostním právem se dostává ke slovo pan vicepremiér Jurečka.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji vám. Já jsem se nakonec rozhodl nemít faktickou poznámku, ale reagovat už teď v rámci možnosti přednostního práva. Možná úplně na úvod toho mého dalšího vystoupení bych chtěl říci úplně jednoduchou věc. Pokud chceme mít více pěstounů, kvalitních pěstounů, pokud chceme mít děti, které nemůžeme mít v rodinách, v náhradní rodinné péči v maximálně možném rozsahu tam, kde to je ve prospěch těchto dětí, tak má smysl podpořit novelu, kterou předkládám, protože ta novela je klíčově orientována právě na podporu, abychom dokázali rozšířit a zkvalitnit náhradní rodinnou péči, abychom mohli dokázat získat více lidí, kteří mají zájem o pěstounství, protože dnešní systém ty lidi, kdy člověk, rodiče, kteří mají zájem se státi v budoucnu pěstouny, ten systém je vlastně demotivuje, odrazuje. Dneska ten člověk často čeká, než projde celým kolečkem, i více než rok, a já mám mnoho reakcí od konkrétních osob, které vlastně ten systém odradil natolik, že se nakonec rozhodly do toho nejít. Takže ta podstatná část novely, která se týká náhradní rodinné péče, je motivovaná především tímto a můj dlouhodobý jasný cíl je, a budeme na to ještě reagovat v jiných úpravách legislativních, udělat všechno pro to, abychom pomohli rodičům, pomohli rodinám tam, kde jim pomoci můžeme, aby nedocházelo k tak vyhrocené kolizní situaci, že dítě musí být z rodiny odebráno. Ano, i přes to všechno, že ten systém zlepšíme, a musíme ho zlepšit - a tady si poctivě přiznejme, za těch třicet let systém v tomto ohledu není dokonalý, a to není kritika na konkrétní pracovníky, pracovnice OSPODu nebo někoho jiného, ale ten systém jako takový v tomhle ohledu neumí včas nabídnout pomocnou intervenci, to pomocné provázení, a pak přicházíme jako stát až v momentě, kdy už třeba ten problém je tak vyhrocený, že už je jediné řešení odebírání dítěte z dané rodiny, od rodiče nebo rodičů.

Takže to je jedna část, které se nevěnuje tato novela, ale které se věnuji, přípravě jiných legislativních předpisů, a tato část novely se věnuje tomu, abychom neodrazovali zájemce, abychom udělali všechno pro to, že člověk, který se chce stát pěstounem, splňuje a splní všechna kvalifikační kritéria, předpoklady, aby se pěstounem stal opravdu velmi brzy, velmi rychle. Upravujeme tady i finanční podporu, upravili jsme i otázku doprovázení, které je někdy kritizováno, ale které neumělo třeba dostatečně adekvátně cílit třeba na pěstouny, kteří měli děti s různým typem zdravotního nebo kombinovaného handicapu. To jsou další důležité kroky, které vedou k tomu, abychom dokázali podpořit v České republice to, že budeme mít více pěstounů a že děti pokud možno opravdu budou v rodinách nebo v náhradních rodinách.

Pak chci říci k tomu, co tady zaznělo opakovaně, k tomu nesetkávání nebo nekomunikaci. Mně když přišel někdy na konci září dopis od Komory pracovníků OSPOD, ten otevřený dopis když jsem si přečetl, tak jsem na něj reagoval tím, že jsem se s těmi lidmi osobně setkal. Setkání samozřejmě neproběhlo v řádu jednotek dnů, ale já to datum řeknu, 6. listopadu jsem se s těmito zástupci setkal. Předtím jsem se setkal i s jinými konkrétními lidmi, kteří pracují na OSPODech, ať už třeba tady v Praze, nebo v Brně nebo i v jiných lokalitách. Osobně jsem s nimi mluvil a osobně jsme s nimi probíral jejich připomínky, náměty i výhrady k této novele. Toho 6. 11. jsme se dohodli, že do Vánoc proběhne další setkání, a to proběhne příští týden. Mezitím vyšla zmíněná odpověď na ten otevřený dopis, takže není to tak, že já bych s těmi lidmi nekomunikoval, že by naši lidé z MPSV s nimi nekomunikovali. Celá řada pracovníků OSPODů byla zařazena do pracovní skupiny k přípravě této novely, byli účastni kulatých stolů, byli tam zástupci jak obcí s rozšířenou působností na úrovni nejenom úředníků, konkrétních pracovníků OSPODu, ale i tajemníků včetně zastoupení lidí, kteří pracují na úrovni krajů. Jak se Sdružením měst a obcí, tak i se zástupci představitelů Asociace krajů tato novela logicky byla diskutována na pracovní úrovni, neformální úrovni, tak logicky i v rámci mezirezortního připomínkového řízení.

Já bych chtěl moc poprosit, abychom jako poslanci, především když to máme jako svoji řekněme blízkou agendu, když jsme členové nějakého výboru a ten tisk tomu výboru logicky bude přináležet, tak abychom si fakt přečetli materiál celého toho tisku, protože ta důvodová zpráva - já chápu, že ten tisk je delší, že to je větší počet stran, ale když si přečteme celou tu důvodovou zprávu, tak na spoustu otázek, které tady už byly vzneseny teď ze strany vystupujících poslanců, tak když bude pozorný čitatel číst, najde v té důvodové zprávě odpovědi.

A jenom ještě řeknu: když jsem seděl se zástupci profesní komory, tak jsme si to rozdělili do dvou oblastí. První oblast byla oblast náhradní rodinné péče, a to mi představitelky, a myslím, že tam byl ještě jeden kolega, řekli: My vlastně proti úpravě, která se týká té části, která řeší náhradní rodinnou péči, vůbec nic nemáme. Žádnou výhradu vůči tomu nemáme a chápeme, proč to děláte, protože zbytečně každý půlrok nebo rok zpoždění v této oblasti je škoda - je to hlavně škoda pro ty děti, které by třeba mohly nalézt dobrého pěstouna, dobré pěstouny. Ale měli určité výhrady nebo řekněme obavy vůči té části, která se týká dalších ustanovení ve vztahu právě k otázce agendy OSPODu. ***