Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zatím poslední faktická poznámka, paní poslankyně Mádlová. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Dovolím si na vás rovnou reagovat, pane ministře. Já tomu rozumím, že situace není jednoduchá, nicméně si myslím, že úlohou zákonodárců je dívat se na systém jako celek. To znamená, že mohly být předloženy všechny varianty, a jak jsem říkala, je potom na kolektivním vyjednávání jednotlivých organizací, aby se dohodly, jakým způsobem se směny budou pokrývat. Ta flexibilita je strašně důležitá a myslím si, že je lepší, když v zákoníku práce jsou dané všechny možné varianty, to, co umožňuje evropská legislativa. Pak už je na jednotlivých organizacích a vyjednávání, jakým způsobem to bude aplikováno do praxe. Protože flexibilita, jak říkali i mí kolegové, je opravdu velmi důležitá.

Znovu tedy opravdu kladu otázku a jsem velmi znepokojena, jakým způsobem tedy probíhají transformace směrnice Evropské unie do našeho práva, protože tohleto je úplně klasická ukázka. Konkrétně ze zdravotnictví, z velkých nemocnic, šel podrobný rozklad na Ministerstvo zdravotnictví, kde se upozorňovalo na různé paragrafy a co to přinese. Ve finále se ukázalo, že pravděpodobně ty změny do té praxe jsou možné. Velice bych si přála, aby v novele, kterou se teď zabýváte, opravdu bylo precizně posouzeno, jestli to skutečně možné je, nebo není. Týká se to jak denní doby odpočinku, tak se to týká - už jsem na to tady upozorňovala - výzkumných grantů, což činí problémy dodnes, protože tam se jedná o to, že u jednoho zaměstnavatele má lékař smlouvu jako lékař a pak má dohodu na výzkumný projekt. My jsme tam teď dali, že musí mít jak z dohody, tak z pracovního poměru dovolenou, což je úplně absurdní. Teď je otázka, jestli opravdu to ta směrnice vyžaduje nebo nevyžaduje, protože u denní doby odpočinku se to vlastně sčítá. To znamená, že je jedno, kolik máte smluv, ale za všechny smlouvy je jedna doba odpočinku. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Kasal, připraví se pan ministr Jurečka, prosím.

Poslanec David Kasal: Já se budu snažit být rychlý. Pane ministře, děkuji za odpověď tak, jak jste odpověděl, kdo to navrhoval, ale je tady právě ta věc, že se k tomu musí vyjádřit všichni, to znamená, i Asociace nemocnic i hejtmani, protože pak se může stát, pokud se to udělá jenom podle toho, jak to budou chtít mladí lékaři, tak v tu chvíli řada nemocnic nebude schopna tu službu zajistit. Nebavíme se tady o nějakém malém počtu. Takže rozumím, není to teď součástí téhle novely, to chápu. Já jenom vysvětluji, že to je fakt složitá otázka a není to jenom o těch směnách, ale ty vedou právě k tomu všemu ostatnímu.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan ministr Jurečka, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já bych tady chtěl poprosit o určitou míru vnímání i té situace, která teď tady je za ty poslední tři měsíce, protože jsem třeba byl v situaci, kdy před třemi týdny přijdou za mnou zástupci některých skupin, kteří mi řeknou: Hele, ale nechte tam zpátky ty mimořádné přesčasy a doplňte to podmínkou kolektivního vyjednávání. Což do určité míry zase dává logiku, ale jiní to naprosto zásadně u toho stolu potom odmítají.

Já jsem říkal toto: dejme fakt prostor pro jednání v rámci vládní novely, která teď půjde, ať si to můžeme v klidu v mezirezortu popsat. Pokud ty připomínky máte, transparentně je tam dejte, protože potom u jednoho stolu se shoda na tom, na čem může být vůbec ten kompromis, hledá fakt strašně těžko, protože to je i pod tlakem současných emocí posledních řekněme týdnů.

Takže jsem si vědom, že to, co tady vy říkáte... Já jsem to taky navrhoval, říkám: dejme tam větší flexibilitu, ať je možnost té směny až 24 hodin. V ten daný okamžik bylo řečeno ne, tak jsem to respektoval. Umím si představit, že to může být upraveno. Umím si představit, že to může být upraveno i v návaznosti na kolektivní vyjednávání a dohodu, případně na mimořádných přesčasech, ale nejsme schopni to už dohodnout teď v tomto čase, v tomto období tak, abychom do 1. 1. udělali tu zásadní změnu. Pokud se na tom shodneme, pokud tady přijdou partneři v připomínkových řízeních a řeknou, kdo konkrétně to chce, v rámci vypořádání na tom najdeme kompromis, tak si umím představit, že některé věci, které i vy tady zmiňujete, a zmiňujete je racionálně, že prostě po 1. 7. je budeme moci mít třeba v účinnosti.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Mašek, připraví se pan poslanec Kasal - faktické poznámky. Prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Já bych chtěl poděkovat panu ministrovi, protože skutečně jsem se za opozici účastnil nějakých jednání právě o těchto úpravách zákoníku práce, a ten příslib tam byl se k tomu vrátit v klidu, protože teď řešíme nějakou akutní situaci a my jsme připraveni to samozřejmě teď, zejména kvůli pacientům, podpořit. Děkuji za příslib, že se k tomu vrátíme a tyhlety věci s platností potom, pokud to stihneme, k 1. 7. příštího roku, se podaří upravit, tu flexibilitu zejména. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Kasal stáhl přihlášku a je přihlášen pan poslanec Brázdil. Prosím.

Poslanec Milan Brázdil: Přece jenom musím ještě zareagovat. Takže není to dobré, my máme novelu novel, která není dobrá a bude novelizovaná v polovině příštího roku. Teď ještě to máme udělat v devadesátce. Tak tohle je teď špatně.

Další, co bych chtěl říct: dneska jsme se dozvěděli, že 9,8 miliard půjde tedy nějak do zdravotnictví, do platů. No dobře, a nejde tam dál vložit § 100 - teď nevím, jestli se jmenuje 109f - který by to umožnil? Dokonce teď není ani šance, jak dostat těch - já za to možná děkuji panu premiérovi, který teď přislíbil 9,8 miliard. Tak se ptám: neuděláme to teď tak, že tedy shodíme devadesátku a uděláme to velmi rychle za pár dní ještě jednou, tak, aby bylo možné ty peníze dostat k lékařům, a ještě spravíme to, co teď tady v té pragmatičnosti toho zákona? Já se ptám, jestli to je špatná cesta, špatná úvaha? Už minule jsem se ptal: schvalte mi čtyřiadvacítku. Neudělali jste to a jsme tady. Tak je to asi zase špatně.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. S faktickou poznámkou se hlásí pan ministr. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Já si dovolím zareagovat. To není, že by to bylo vyloženě špatně, ale sám vidíte, pane kolego poslanče Brázdile, že v debatě i mezi zástupci zdravotnických organizací není úplně jednotný názor i na otázku těch 24 hodin. V zásadě jsem ten, kdo dělá servisní dodávku, jenom říkám: vy se dohodněte jako zdravotnická veřejnost a řekněte většinově, co chcete.

Říkám, v tento okamžik je shoda na tomto kompromisním řešení. Jenom fakt prosím, protože tady jsme o tom mluvili poslední dva, tři týdny, i interně, velmi intenzivně. Když to teď shodíme, devadesátkou to neschválíme, tak se nepodaří splnit to, co se přislíbilo celé řekněme lékařské veřejnosti, že od 1. 1. bude vyřešena tato problematika i ve vztahu k mimořádným přesčasům. Tak moc prosím a žádám o nějaké pochopení pro danou situaci, pro nějaké řekněme gentlemanské předjednání. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Mádlová. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji za slovo. Tady vůbec nikdo nemluví o tom, že bychom to nepodpořili. My samozřejmě dobře vnímáme nepříznivou situaci, takže to tak není. Nicméně co tady zaznělo, je, abychom opravdu v další novele mysleli maximálně na flexibilitu. To znamená, že se musíme zeptat opravdu všech stran, a o to tady, pane ministře, šlo.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Jsme zpět v obecné rozpravě, do které je přihlášen pan poslanec Síla. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil také k této problematice, kterou projednáváme, a to je novela novely zákona, který má umožnit přesčasy lékařů, anebo lépe řečeno řešit situaci v nemocnicích, aby vůbec nemocnice zůstaly funkční. To je zásadní problém, o kterém se prakticky nemluví. Lépe řečeno, kolega Farhan, vaším prostřednictvím, se tady o tom zmínil, že nám hrozí opravdu, že se začnou zavírat nemocnice pro nedostatek personálu.

Když se to vezme dokola kolem, u nás se tvrdí, že lékařů je hodně, že je hodně nemocnic a tak dále. Když se podíváme jenom do zahraničí, třeba v takovém Rakousku je 9 milionů obyvatel a na to je 270 nemocnic. U nás je 10 milionů obyvatel zhruba a 190 funkčních nemocnic. Čili toto je jenom takové jedno číslo, které nám vyvrací běžnou agendu ministerstva, že je potřeba rušit nemocnice, protože máme hodně nemocnic, a tak dál. Není to pravda. ***