(14.00 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Snažil jsem se popsat, jak kvantifikovat jednotlivé tři části výsledné ceny elektrické energie. Platí, on to dneska řekl ERÚ trošku ještě víc absolutně, říkal, že žádná domácnost nebude příští rok platit víc, než pokud vezmeme letošní cenový strop za silovou elektřinu a k tomu letošní regulovanou složku ceny - já bych použil slovo drtivá většina. Může se stát, že v ojedinělých případech to může být víc, než je letošní celková cena elektřiny, která je založena na stropu za silovou elektřinu a stávajících cenách regulované složky výsledné ceny. A platí, že největší skok směrem nahoru budou mít ti, kteří fixovali. To je realita, ale ti by ten skok měli největší. I kdybychom nadále dotovali regulovanou složku, i kdybychom tam dali 38 miliard jako v letošním roce, tak protože měli zafixovanou mnohem nižší cenu silové elektrické energie, a můžeme říct, jestli to bude 1 900, 2 100, 2 200, podle zpráv, které jsem dneska ověřoval, dneska je zhruba nabídka kolem 3 800 korun za megawatthodinu, tak že i tam by byl nárůst skoro 100 % jenom v té silové části. A je to podobná situace, jako když máte zafixovanou hypotéku a změní se situace na trhu. Někdy vám skončí fixace, mohl jste mít do té doby někde pod 2 %, v této chvíli komu končí fixace, s největší pravděpodobností nesežene tak výhodnou nabídku za 2 %, když průměrná míra hypotéky je vyšší než 5 %. A taky si vlastně neříkáme, že bychom to měli dotovat, protože pro konkrétního člověka, který fixoval, a skončila fixace, se jemu osobně to opravdu zvýší o hodně.
Vedeme ve veřejném prostoru dlouhou debatu o výnosech z emisních povolenek. Děkuji, že i pan místopředseda použil to barevné rozdělení zelené, žluté, aby ta debata nebyla zmatená. A tady padl dotaz, co s těmi žlutými. To je výnos emisních povolenek, který končí ve státním rozpočtu. Pro příští rok je 40 miliard ve státním rozpočtu, a my nově podle evropské metodiky musíme vykazovat využití těchto peněz ve státním rozpočtu. Pan místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček se na to ptal, já odkazuji na stranu 46 sešitu B k státnímu rozpočtu, kde jsou přesně vypsané částky, které budeme vykazovat Evropské komisi jako využití těchto příjmů. Částka je celkem 76,1 miliardy. Je to poprvé, ta částka je tak vysoká, že u některých položek není zcela jasné, zda akceptována bude, nebo nebude. Tak z hlediska opatrnosti jsme vykázali podstatně vyšší číslo, než vykazovat musíme. Je to určitě lepší cesta, než kdybychom šli naopak.
Já zkusím vybrat pár položek. My můžeme ze žlutých povolenek platit zhruba 20 % příspěvku na bydlení. Je to legitimní využití příjmu z povolenek, a to na zmírnění dopadů, sociálních dopadů cen energií. Já to budu říkat jenom zaokrouhleně 3 miliardy. Pak je příspěvek do mezinárodních klimatických opatření organizací 250 milionů, administrativa systému EU ETS 110 milionů, adaptační opatření hospodaření s vodou, péče o krajinu a ekosystémy 200 milionů. Náhrada újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření 400 milionů, podpora vědy, výzkumu v oblasti ochrany klimatu a v oblasti adaptace 360 milionů. Kofinancování operačního programu Spravedlivé transformace, to je kofinancování toho programu pro naše tři strukturálně postižené regiony, Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský, v celkové výši 750 milionů korun. Podpora dostupného bydlení a bydlení v energeticky kvalitním standardu 800 milionů, revitalizace brownfieldů pro nepodnikatelské účely 150 milionů.
A teď přijdou velké částky: Podpora elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla 8,5 miliardy, a nejvyšší položka, kterou v tomto vykazujeme, a je to přesně podle pravidel Evropské komise, modernizace železniční sítě, koridorových a regionálních tratí zahrnující digitalizaci, elektrifikaci, zvýšení spolehlivosti a bezpečnost stávající železniční sítě 41 miliard. Takže jenom ta jedna jediná položka je vyšší než celkový příjem z těch žlutých povolenek. Pak je velmi důležitá položka 8,3 miliardy, to je opatření ke zvýšení dostupnosti hromadné železniční dopravy. Reálně to znamená, že kompenzujeme ztrátu dopravcům, a ty ztráty vyplývají z poskytovaných veřejných služeb v drážní dopravě, a k zabezpečení dopravních plateb, potřeb státu. Týká se to nadregionální a dálkové dopravy a podpory dopravy šetrné ke klimatu 8,3 miliardy. 4,1 miliardy podpora téhož pro naše kraje. A slevy, o kterých vedeme politickou debatu, 5,5 miliardy korun, a pak už jsou jenom poslední dvě, podpora lesního hospodářství miliarda, podpora vodního hospodářství miliarda a pozemkové úpravy 600 milionů. Celkem 76 miliard.
Tak to jsem chtěl ukázat, že neexistují žádné dodatečné zdroje, které bychom mohli využít například na dotování regulované části elektrické energie. U POZE vedeme spor, možná spor je příliš silné slovo, výklad nařízení a evropské směrnice, protože tam je napsané, že se to dá používat pro rozvoj obnovitelných zdrojů, což znamená pro nové obnovitelné zdroje. My bychom rádi prosadili, zatím se nám to nedaří a není to úplně jednoduché říct, že platba za obnovitelné zdroje, které fungují 8-10 let, je rozvoj obnovitelných zdrojů, to si opravdu přiznejme, to není úplně jednoduché číslo. Tak kdybychom použili jenom ten zúžený výklad, na kterém Evropská komise trvá, tak je to asi miliarda korun. Jedna miliarda korun. Já jsem na těch číslech chtěl ukázat, že používáme ty výnosy z emisních povolenek do státního rozpočtu na předem poskytnuté účely.
Jaké máme možnosti, jak v této oblasti dělat systémová řešení? Ne jednorázová. Sice legitimní, ale politický spor - kdo dostane jakou dotaci? První je využívání zelených emisních povolenek, Modernizační fond. Budeme v příštích týdnech rozhodovat o procentuálním využití těchto peněz do jednotlivých typů projektů. Podpora transformace teplárenství. Podpora snižování energetické náročnosti pro energeticky náročné firmy.
Mnohem více se podle mě musíme zaměřit na dotace, protože to jsou vlastně dotace na udržitelnost a rozvoj přenosové sítě, protože pak to nebudou odpisy z těchto investic, nebudou těmi uznatelnými náklady, které se podle pravidel regulace každoročně přenášejí na koncové spotřebitele. To si myslím, že v tom bychom mohli najít shodu, že to je dobrý krok, protože ty peníze použijeme na modernizaci českého průmyslu, české ekonomiky a současně snížíme rychlý nárůst regulované složky. Zcela jistě nebudou výnosy z těch zelených emisních povolenek pokrývat všechny investiční potřeby teplárenství, energeticky náročných podniků, přenosové sítě a podobně. Ale jestli přemýšlíme v horizontu příštích osmi let o částce převyšující půl bilionu korun, tak si myslím, že je velmi dobré rozhodnout procentuálně, který typ programu, který typ investic budeme podporovat, říkám, a pak se to může vrátit v tom, že nebudou tak vysoké částky regulovaných cen energií.
Když vyjdu z dnešní tiskové konference, kterou jsem určitě nesledoval jen já, ale i mnozí z vás, tak u plynu je situace mnohem jednodušší. Tam díky vyššímu poklesu komodity, ceny komodity, a taky mnohem nižšímu podílu té regulované části ceny plynu jsou ty dopady mnohem příznivější, tam dojdou domácnosti ke snížení proti tomu, co je dneska cenový strop. U elektřiny to bude stejné, tady dojde ke snížení.***
