(12.10 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Bohužel, a moc se o tom nehovoří, což je škoda, česká vláda nedávno schválila takzvaný klimaticko-energetický plán, tedy jakýsi jízdní řád toho, jak hodlá realizovat přechod k takzvané bezemisní společnosti vycházející z Green Dealu Evropské unie. V tomto plánu mimo jiné přiznává, že se tato nákladná opatření neobejdou bez zvýšení daňového zatížení. Pokud tento dokument hovoří o revizi daňového systému za účelem omezení negativních dopadů změn plynoucích ze zelené transformace na nízkopříjmové domácnosti, pak se bavíme primárně o silnější redistribuci majetku a příjmů ve společnosti v duchu myšlenek socialismu. To je katastrofa!. Tyto myšlenky jsou v Evropě zastoupeny, a to především v zemích, které nebyly socialismem, respektive komunismem minulosti příliš postiženy. To říká k vládnímu klimaticko-energetickému plánu již zmíněný ekonomický analytik společnosti Roklen Pavel Peterka, a já to podepisuji. Prostě Evropská unie - hlavně ty země, kde dřív nebyl socialismus, protože my víme, s čím máme tu čest - je neomarxistická. A z toho plynou veškeré tyto západní hodnoty, se kterými se teď potýkáme a které nás srážejí dolů.
Další zelené směřování Evropské unie nebude znamenat jen ještě větší zdražení emisních povolenek, konec energie z uhlí a konec výroby vozů se spalovacími motory a další enormní přerozdělování peněz. Klimatické plány Evropské unie se dotknou doslova všech domácností, kterým se prodraží jejich každodenní fungování. Prostě se jim prodraží úplně všechno kvůli zeleným nesmyslům a ideologiím, které Evropská unie chce financovat, místo aby financovala život lidí, kteří tady žijí. To hlavní, co naše vláda nedávno oznámila a co hlavně bez jakékoliv konzultace ve Sněmovně a ve společnosti v Bruselu asi před měsícem odsouhlasila, je závazek, že podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě by měl do roku 2030 stoupnout ze současných asi 18 % na 30 %. Podstatným rysem tohoto plánu je rozšíření systému emisních povolenek už i do oblastí každodenního života. Tento systém tak bude od roku 2027 zahrnovat všechna fosilní paliva, tedy emise ze silniční dopravy či z vytápění budov. Budeme platit emisní povolenky z používání pneumatik, z používání aut, jestli budete mít doma kamna nebo krb, budete platit emisní povolenky. Emisními povolenkami se zatíží jak pohonné hmoty, tak i vytápění budov. Podle odhadů to může znamenat zdražení benzinu až o 3 koruny na litr, protože je potřeba to zelené šílenství z něčeho financovat.
Dělá si vláda z občanů legraci? Proč o tomto rozhodla za zavřenými dveřmi bez jakékoliv širší debaty či diskuse? Vládní klimaticko-energetický plán přímo přiznává, že dekarbonizace v budovách a v dopravě je oproti dekarbonizaci v průmyslu a v energetice náročnější. A zatímco Fialova vláda, papežštější než pomyslný zelený bruselský papež, spřádá tyto šílené strategie, německá vláda kancléře Olafa Scholze před měsícem schválila masivní dotační program pro německý průmysl. Vláda mu na drahé energie jen v příštích dvou letech přispěje 12 miliardami eur, což znamená 300 miliard korun, a do roku 2028 by dotace měly celkově dosáhnout 28 miliard eur, tedy 700 miliard korun.
Radikálně - a teď, co říká kancléř Olaf Scholz: "Radikálně snižujeme daně z elektřiny," vážená vládo, vezměte si příklad, "stabilizujeme poplatky za přenos a distribuci a budeme pokračovat ve vládních kompenzacích, aby se firmy byly schopny lépe vyrovnat se současnými cenami elektřiny," prohlásil po jednání vládního kabinetu kancléř Scholz. Kromě minimalizace energetických daní a osvobození od všech příspěvků za obnovitelné zdroje budou prodlouženy přímé státní dotace pro 350 nejvíce energeticky exponovaných německých firem na příštích pět let. Devadesát nejvíce energeticky náročných německých firem dostane ještě další státní dotace.
Tady je asi zbytečné cokoliv dodávat a točit se v kruhu. Snad jen to, že Evropa Green Dealem dobrovolně páchá ekonomickou sebevraždu a Česká republika kráčí v čele tohoto smutného průvodu. Jsme svědky pomalého nástupu účtů za Green Deal a takzvanou dekarbonizaci ekonomiky do reality. Projeví se to úplně ve všem. A nejde jen o regulovanou složku cen energií. I silovou elektřinu zdražují výhradně emisní povolenky a nemůže za to nikdo jiný než my sami. Nejde o nutnost, ale o politické rozhodnutí. O naše vlastní rozhodnutí.
Podobně je naším vlastním rozhodnutím, tedy minimálně rozhodnutím státem ovládaného ČEZu, obchodování naší levné elektřiny přes lipskou komoditní burzu, na jehož konci je celková cena za jednotku elektřiny v České republice téměř desetkrát vyšší než aktuální cena za jednotku silové elektřiny ve Francii, která je podobně jako my čistým vývozcem a producentem elektřiny. Tak jak je to možné? Nedávno toto potvrdil i bývalý vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, který je jedním z nejuznávanějších energetických expertů v naší zemi. Například ve vysílání televize CNN Prima News řekl: "Dámy a pánové, nemáme povinnost být na lipské burze ani nemáme povinnost mít burzovní cenu elektřiny jako cenu referenční." Jaroslav Míl, který mimochodem býval i generálním ředitelem ČEZu uvedl, že je absurdní, aby se ceny elektřiny u nás odvíjely od pseudotrhu na lipské burze a aby naši spotřebitelé platili za elektřinu extrémní peníze. Podle Jaroslava Míla není pravda, že by opuštění lipské burzy zároveň znamenalo opuštění společného evropského trhu. Doslova řekl: "Je to, jako kdyby musel rohlík stát stejně v Kolíně ve středních Čechách a v Kolíně nad Rýnem. To je také společný trh, ale má různé obchodní zóny," říká Jaroslav Míl.
Cena české elektrické energie by se přitom měla zcela logicky odvíjet od skutečných výrobních nákladů a od našich klíčových stabilních zdrojů, což je v tuzemském mixu celoročně ze 44 % uhlí a zhruba z 37 % jádro. Tyto zdroje produkují elektřinu bez problémů maximálně za jednu korunu za jednu kilowatthodinu. Pak ovšem nastupuje pro uhlí zničující cena emisních povolenek, které cenu elektřiny devastují. A samozřejmě ony distribuční poplatky a poplatky za hrazení obnovitelných zdrojů, datových center a nakonec ještě DPH a daň z elektřiny. Jaký je pak ve finále skutečný stav? "Na trhu dotací hradí náklady občané státu jako koneční odběratelé energií, a protože to nestačí, rovněž jako plátci daní. Zisk z dodávek energií naopak zůstává u dodavatelských firem, u vlastníků komoditních burz, u různých překupníků, obchodníků s energiemi a podobně. Jedinou podmínkou je splnění evropské legislativy, podmínek dotačních programů a využití politicky určené ekotechnologie. V naší zemi se to velmi dobře definovalo jako socializace nákladů a privatizace zisků." To je citace Jaroslava Míla. Myslím, že jsou to zlatá slova.
Takže si to shrňme. Naše uhelné elektrárny mají být ve ztrátě kvůli emisním povolenkám už nejspíše v roce 2025 kvůli stahování emisních povolenek z trhu Evropskou komisí a také proto, že s nimi obchodují spekulanti. Jejich cena tudíž neklesne, naopak poroste ještě rychleji. Tvrzení, že nás kromě dovozu elektřiny spasí zběsilým tempem stavěné občasné zdroje energie, je moderním slovníkem fake news. Bateriové úložiště elektřiny odpovídající potřebám rezerv pro Českou republiku by nyní přišlo asi na 20 bilionů korun! To je zhruba, jestli to dobře počítám, 10 státních rozpočtů. A navíc by bylo závislé na dodávkách čínských komponent, jak správně upozorňuje energetický expert Přemysl Souček. Racionálně fungující a zodpovědná společnost by proto raději obětovala nepřipravenou a rizikovou dekarbonizaci. Evropská unie a česká vláda s ní raději obětuje naši konkurenceschopnost, náš průmysl a naše hospodářství.***
