(15.40 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Vztahoval se tehdy k projevům ostatních a říkal: Namísto sjednání dlouhodobých kontraktů s Ruskem se evropští politici horlivě snaží zablokovat tranzitní kapacitu plynovodu Nord Stream 2 a OPAL s poukazem na obavy z budoucí závislosti Evropské unie na Rusku. Dámy a pánové, možná to bude pro vás novinkou, ale my už jsme závislí na ruském zemním plynu a budeme na něm nadále závislí nejméně po dobu příštích dvaceti až třiceti let. Žádný jiný způsob, upřímně řečeno, neexistuje.
Toto byla vize tehdejšího končícího premiéra Babiše před dvěma lety v roce 2021, 1. listopadu. A to podstatné - já bych poprosila o klid z levé strany sálu. - Jenom cituji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní místopředsedkyně, zaznamenala jsem tento hluk, ale okamžitě se uklidnili, takže jenom vyzývám, prosím, nechme paní místopředsedkyni, dejte jí prostor pro to, aby mohla hovořit v klidu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já jsem chtěla upozornit na to, že samozřejmě jiný přístup možný byl. Je to třeba přístup polský. Tato sousední země začala v roce 2006 diskuse o tom, jak snížit svou závislosti na ruském plynu, a terminál pro dovoz zkapalněného zemního plynu byl v Polsku otevřen v říjnu 2015. Proč to připomínám? Protože to je prostě otázka dlouhodobé národní energetické bezpečnosti. Otázka, kterou, jak jsem ukázala na polském příkladu, řešili od diskusí k realizaci 11 let. Ale to je téměř doba, po kterou bylo ve vládě hnutí ANO.
Já vím, že po mně bude vystupovat pan místopředseda Karel Havlíček, a ten se opakovaně vyjadřoval, že tu možnost, aby Česko také mělo svůj vlastní plynový koridor, aby také snížilo svoji závislost na ruském plynu, prý - a to jenom předjímám, co on zde bude říkat - potopili Poláci. Ale to nejsou slova, co by potvrzovali ostatní. My jsme mohli mít tu nižší závislost na Rusku mnohem dřív, než jsme museli velice akčně jednat, a zase zdůrazňuji, ministři této vlády to velice akčně museli řešit v minulém roce.
Bohuslav Sobotka, bývalý premiér, člověk, se kterým Andrej Babiš vládl, upozornil, že podle jeho názoru nemohla Evropská komise ten projekt, tu možnost evropské podpory pro tenhle koridor, vyřadit bez konzultací s českou vládou. (Nesrozumitelné) pana Sobotku. Obávám se, že vláda Andreje Babiše se na to vykašlala. To jsou jeho slova. A co řekl někdejší vládní zmocněnec pro jádro, pan Jaroslav Míl? Ten zdůraznil, že při jednání s panem premiérem Babišem a s ministrem Havlíčkem - teď cituji - jsem opakovaně upozorňoval na důležitost výstavby těchto plynovodů. Z jejich strany jsem bohužel necítil zájem. Nad bezpečnostně-energetickými argumenty převažovaly asi jiné, obchodní, politické.
Proč zde tyto věci připomínám? Protože je dobré si pamatovat, že podle Poláků, podle bývalého premiéra Bohuslava Sobotky i podle té citace, podle toho, co naznačuje bývalý zmocněnec Jaroslav Míl, zkrátka vláda Andreje Babiše nezajistila dostatečnou podporu pro česko-polský plynovod, pro tuhle trasu. A to se Česká republika před několika lety touhle cestou tehdy vydat chtěla. Já to zdůrazňuji, protože se to týká i těch dnešních debat. Takhle dlouhodobé ty energetické záležitosti jsou a takhle důležité je si pamatovat, jaké vize kdo měl.
Dotýká se to cen k dnešku. S tím - a teď se dostávám samozřejmě k těm závěrečným návrhům, které představím, které diskutujeme v rámci koalice - s tím, že jsou vysoké ceny energií problém a že chceme, aby byly pro domácnosti i firmy co nejnižší, s tím se jako Piráti netajíme. Ať je jasné, že by to výraznější zdražení mohlo dopadnout i na podnikatelské prostředí a mít další dopady.
Ale, a to je velice důležité připomenout, tak jako jsme v minulých měsících investovali celkem 110 miliard korun do toho, aby to takto na Českou republiku nedopadlo, tak vedle toho nyní jednáme o tom, a je velice důležité to zmínit, že se mezi nově mnohem bohatší, než se plánovalo, nástroje řadí takzvaný Modernizační fond. Před lety se počítalo, že v něm bude zhruba 120 až 150 miliard korun, ale nyní disponuje zhruba 500 miliardami korun na přechod na nízkoemisní ekonomiku. A proč to zmiňuji v souvislosti s cenami energií? Protože v jednání je věc, kterou navrhujeme například my za Piráty, a sice aby právě část těch peněz z Modernizačního fondu se využila na modernizaci distribuční a přenosové sítě. Jaké to má souvislosti? Samozřejmě to má souvislosti s připojením nových obnovitelných zdrojů a samozřejmě že tím uznáme, že část těch nákladů na tuto modernizaci distribuční sítě by nemusely nést - a to si přejeme a právě o tom jednáme - domácnosti a firmy.
Další věc je, že samozřejmě obecně je velice důležité, jak pokračujeme v deregulaci v oblasti obnovitelných zdrojů. Je zkrátka potřeba, a to už jsem řekla, ale zdůrazňuji to ještě jednou, zaměřit se na to, aby ty nově připojené zdroje nevytvářely distributorům a ČEPSu vyšší náklady, než je skutečně nutné.
Když ještě zmíním dvě poznámky, co mi zdůrazňovali lidé, kteří se energetice za nás věnují - a já jenom chci jasně říct, že já to nejsem, ale máme na to samozřejmě odborný tým - tak upozorňovali, že co se týče těch nákladů na obnovitelné zdroje energie z pohledu energetické sítě, tak tam je samozřejmě potřeba, aby se náklady snižovaly i tím, že budeme zavádět možnosti provozu komerčních baterií, a to je v uvozovkách, to je prostě pojmenování, které se týká obecně prvků akumulace, na vyrovnávání výkyvů sítě. O tom samozřejmě mluvili mnozí, naposledy přede mnou předřečník, pan kolega Skopeček. Ty výkyvy v síti obnovitelných zdrojů jsou problém. Proto to zmiňujeme, proto chceme, ať se jedná o tom, jak nejlépe na to přispět i z Modernizačního fondu.
Poslední takto konkrétní věc, co zmíním - samozřejmě existují i situace, existují i země, kde se právě o těch akumulačních prvcích u nově připojených obnovitelných zdrojů uvažuje jako o povinných, a někde dokonce jako povinné jsou.
Takže tohle jsou cesty, které konkrétně navrhujeme. Distribuce modernizační sítě je něco, co si naše země žádá, co také z našeho pohledu tady bylo roky zanedbáváno. A když to shrnu, tak jsem velmi ráda, že jsme se v těch minulých dvou letech rekordně rychle v energetice zbavili závislosti na Rusku, která tady byla dlouhodobě budována, že díky tomu máme dostatek energií pro všechny. Jsem ráda, že jsme chránili občany úsporným tarifem, zastropováním cen, ale také že jsme zjednodušili příspěvek na bydlení a přestali jsme se tvářit, že říct si o pomoc je něco zavrženíhodného. Není. Proto řada těch výtek ze strany opozice týkajících se toho, že na příspěvek na bydlení kupříkladu má nárok mnohem více lidí, než kteří si žádají, tak to je i proto, že tady v minulosti mnozí z těch, kteří by pomoc potřebovali, byli odrazováni rétorikou, která se tvářila, jako by říct si o pomoc byla slabost.
Až se nyní bude hlasovat o programu, tak prosím, ti, kdo to sledujete, vzpomeňte i na to, že my jsme nabízeli možnost otevření diskuse. Zase to už popsal pan místopředseda Skopeček přede mnou. Ta možnost tady byla, akorát časově by to nevyšlo na dnešní den.
Tolik za mě. Snažila jsem se stručně nastínit vizi i za Piráty. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Kolegové, kolegyně, prosím o klid jak v pravé, tak v levé části sálu. Pánové v pravé části sálu, přesuňte prosím své hovory mimo sál. Děkuji.
Nyní zatím jako poslední přihlášený s přednostním právem je pan místopředseda Havlíček.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, vypadá to, že jsem poslední. Jako předkladatel jsem zahajoval diskusi k energetice a dovolím si ji tedy rovněž ukončit. ***
