(20.00 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Dalším bodem, který budeme projednávat, je bod
23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb.,
o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 579/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Petr Hladík. Pane ministře, prosím, ujměte se slova.
Ministr životního prostředí ČR Petr Hladík: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám návrh na změnu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu v souladu s aktualizovaným vládním programovým prohlášením, podle kterého: "V roce 2023 předložíme novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu s cílem začlenit krajinné prvky do zemědělské krajiny, znepřístupnění záboru kvalitní zemědělské půdy a podporu přirozené obnovy území po těžení nerostných surovin. Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu převede zodpovědnost za stav krajiny na ty, kteří na ní hospodaří. Podpoříme soukromé vlastníky, myslivce, včelaře, spolky a tak dále, aby sázeli stromy, zakládali krajinné prvky a pečovali o soulad zemědělství a ochrany přírody."
Hlavním cílem návrhu je výrazné posílení ochrany ekologických funkcí zemědělského půdního fondu a vytvoření komplexního legislativního rámce pro ochranu nejen hospodářských, ale také environmentálních funkcí zemědělské krajiny.
Konkrétní navrhované změny směřují především k naplnění těchto cílů: zajistit náležitou ochranu environmentálních funkcí zemědělské půdy včetně krajinných prvků, posílit preventivní nástroj ochrany přírody, posílit ochranu zemědělské půdy proti erozi, zavést do právního řádu pojem agrovoltaické výroby elektřiny a vyřešit její právní režim, zvýšit ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany podle kategorizace, a to stanovit zákonem zákaz odnímat v budoucnu půdu 1. a 2. třídy ochrany pro záměry pro obchod nebo skladování v rozsahu větším než 1 hektar, dále pro standardní takzvanou konvenční fotovoltaiku, v reakci na zhoršení bezpečnostní situace České republiky zejména vlivem ruské agrese zjednodušit umísťování některých staveb sloužících výlučně pro obranu, vnější a vnitřní bezpečnost a ochranu obyvatel, v neposlední řadě potom posílit ekonomické nástroje ochrany zemědělské půdy.
Nebudu teď hovořit o tom, kolik bylo zabráno v posledních desetiletích zemědělské půdy, jen zmínit to číslo z let předchozích. Každý rok je v průměru vyjímáno a zabíráno 700 hektarů zemědělské půdy, z toho zhruba 40 % na té nejkvalitnější půdě I. a II. kategorie.
Vážené dámy, vážení pánové, je vám předkládán nejvýznamnější a zřejmě nejrozsáhlejší novela o ochraně zemědělského půdního fondu, jejímž cílem je výrazně posílit ochranu této nenahraditelné složky životního prostředí. Díky.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já vám děkuji, pane ministře. Vystřídali jsme se při řízení schůze, tak všechny srdečně zdravím.
Poprosím nyní, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, pan poslanec Karel Smetana. Prosím.
Poslanec Karel Smetana: Vážená paní předsedající, páni ministři, milé kolegyně, kolegové, stejně jako u vodního zákona organizační výbor navrhl projednání ve výboru pro životní prostředí jako garančním výboru a rovněž v zemědělském výboru.
Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu posiluje ochranu půdy a odpovědný přístup k ní, především pak k těm nejkvalitnějším půdám. Cílem je posílit preventivní ochranu půdy, předcházení erozi a celkově zajistit kvalitu environmentálních funkcí půdy včetně krajinných prvků. Novelizací zákona dochází k úpravě základní definice zemědělského půdního fondu tak, aby respektovala nejen produkční funkci, ale i environmentální hodnotu zemědělské půdy. Významná část novelizace zákona směřuje k problematice krajinných prvků, které mají protierozní funkci, můžou zvýšit retenci vody v krajině či udrží a zvýší ekologickou stabilitu prostředí. Tyto krajinné prvky nově nebude nutné vyjímat ze zemědělského půdního fondu.
Novela rovněž zavádí zákaz odnímat půdu 1. a 2. ochranné třídy pro záměry pro obchod, skladování v rozsahu větším než 1 hektar nebo pro záměry standardní fotovoltaiky. K tomu je ale zavedeno pětileté přechodné období pro plochy, které jsou k tomuto účelu již teď určeny.
Novela zavádí pojem agrovoltaika. Jsou zde představeny základní teze jejího provedení a na to by měl navazovat prováděcí předpis. Agrovoltaika by měla být využita, aby při svém umístění napomáhala zemědělské produkci například zastíněním plodin, ochranou před kroupami nebo snížením výparu vody. Prováděcí předpis bude určovat druhy půd, kam by mohla být umístěna. V důvodové zprávě se dozvídáme, že by se mělo jednat o trvalé kultury, jako jsou sady a chmelnice. I v tomto musí být pamatováno na protierozní ochranu a dostupnost vody. Především nutný prvek je také povinnost rekultivace daného místa po ukončení využívání agrovoltaiky.
Cílem všech těchto změn je zachovat zdravou půdu, lesy, mokřady, ale i louky, aby tak zákon jasně podpořil vyšší prioritu existence původní krajiny před zástavbou, kterou je možné realizovat jinde. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Taktéž děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášeného pana ministra Marka Výborného. Nejprve bude přednostní právo. Prosím, ujměte se slova.
Ministr zemědělství ČR Marek Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové, vím, že už je pokročilejší hodina, ale já budu velmi stručný. Já jsem tady chtěl poděkovat panu ministrovi a Ministerstvu životního prostředí za přípravu této novely zákona o zemědělském půdním fondu. My jsme na ní velmi aktivně spolupracovali za rezort zemědělství a jsem rád, že po mnoha letech se nám podařilo připravit finalizaci toho, co všichni dlužíme, a to je ochrana té nejcennější půdy, zemědělské půdy 1. a 2. bonity, které v České republice máme.
Když se podíváme na ta data, on to tady krátce zmiňoval i pan ministr Hladík, o kolik zemědělské půdy ročně přicházíme, tak to jsou obrovská čísla, když to sečteme za posledních dvacet let. Myslím, že je načase tento trend zastavit a zvrátit. A není to o tom, že bychom chtěli jakkoliv ohrozit budování klíčové strategické infrastruktury, dopravní a jakékoliv jiné, není to o tom, že bychom chtěli jakkoli zabrzdit vědecko-technologický rozvoj, protože to se netýká vědecko-technologických parků ani žádných podobných staveb, ale nechceme, aby na té nejkvalitnější půdě byly budovány sklady, logistická centra a jakékoli podobné stavby, které tam nemají co dělat. Buď platí to, že chceme půdu chránit, a to pro generace našich dětí a vnuků, anebo na to rezignujeme, ale potom se nebudeme moci divit, že například potraviny nebude z čeho vyrobit. Čili takhle jednoduché a složité zároveň to je.
Ještě jednou děkuji panu ministrovi za přípravu této novely. Samozřejmě pro rezort zemědělství tam jsou další pozitivní prvky, například když vedeme velmi intenzivně debatu o diverzifikaci a restrukturalizaci celé energetické politiky, tak jakkoli agrovoltaika je segment řekněme alternativní, drobný, doplňkový, tak je to něco, co se ukazuje jako velmi nosné do budoucna, a hlavně tady za rezort zemědělství mohu říci, že tady dochází k té smysluplné, podtrhuji slovo smysluplné, synergii mezi zemědělskou činností a využitím fotovoltaických energetických panelů, a to nikoliv tak, že bychom je dávali na půdu, tam skutečně nepatří. Primárně mají být na střechách zemědělských budov, skladů, kravínů. Ano, to je první krok, ale ten druhý krok, který se ukazuje nosný, jako jsou vinohrady, jako jsou chmelnice, jako jsou například sady, a stacionární umístění fotovoltaických panelů. To jsou věci, kde neznehodnotíme, nedojde ke znehodnocení zemědělské půdy, dojde k zachování zemědělské činnosti a současně to využijeme pro výrobu energie. Takže i to je další velký bonus, který se nám do novely zákona o zemědělském půdním fondu podařilo dostat. ***
