(19.10 hodin)
(pokračuje Petr Hladík)
Chci zdůraznit, že obě tyto záležitosti byly výstupem z parlamentní vyšetřovací komise, která také hodnotila havárii na řece Bečvě, a tato komise se mimo jiné shodla na těchto dvou opatřeních, která zapracováváme do tohoto návrhu.
Dále se upřesňuje ohlašovací povinnost při havárii. Nově se stanovuje povinnost ohlásit havárii vždy Hasičskému záchrannému sboru jako prvnímu, neboť ten je personálně a materiálně nejlépe vybaven pro okamžitý zásah na místě havárie. Výslovně se stanoví, že řízení záchranných a likvidačních prací při havárii přísluší Hasičskému záchrannému sboru, který postupuje podle zákona o Integrovaném záchranném systému. Je to proces, který je již nastaven, v praxi funguje, tedy legislativním způsobem již uchopujeme záležitost, která v praktické záležitosti havárií vod již funguje.
Dále se rozlišuje šetření havárie a likvidace jejích následků. Smyslem a účelem této změny je jednoznačné vymezení kompetencí jednotlivých subjektů podílejících se na nalezení viníka havárie.
Dále se stanoví najisto příslušnost krajských úřadů k šetření havárie ve chvíli, kdy přesahuje hranice správního obvodu nebo jednoho kraje. Znovu zavádí možnost schvalování takzvaných provozních řádů u obranných vodních děl vodoprávními úřady. Tato povinnost byla kdysi vypuštěna, na základě expertního hodnocení je tato povinnost navracena zpátky. Chci zdůraznit, že už dnes tato vodní díla, stejně tak jako čistírny odpadních vod, tuto povinnost podle vyhlášky mají, nicméně nově se upravuje možnost ji nechat schválit vodoprávními úřady.
V návaznosti na uvedené změny se také upravují sankční ustanovení. Je to z jednoduchého důvodu, a to proto, aby to potenciální pachatele jakékoliv havárie odrazovalo od případné nelegální činnosti jako takové.
Děkuji vám za pozornost a poprosím o podporu tohoto materiálu.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Karel Tureček.
Poslanec Karel Tureček: Děkuju za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já bych chtěl zdůraznit, že organizační výbor v rámci projednávání tohoto návrhu zákona doporučil projednání ve výboru pro životní prostředí, který ho doporučil jako výbor garanční, a zároveň navrhl přikázat tento sněmovní tisk zemědělskému výboru, s čímž já se jako zpravodaj samozřejmě ztotožňuji.
Chtěl bych také zdůraznit, že tohleto je relativně rozsáhlá materie změny vodního práva v oblasti ochrany vod. Chci zdůraznit, že k zákonu bylo uplatněno celkem 80 rozporů z 19 připomínkových míst, a já si myslím, že to bude předmětem asi bych řekl hlubokých diskusí jak na zemědělském, tak na výboru pro životní prostředí. Ty rozpory se zejména týkaly těchto oblastí: za prvé zavedení Registru všech výpustí ze zdrojů znečištění, kdy k této oblasti uplatnilo připomínku i Ministerstvo financí. Pak je to kontinuální monitoring znečišťovatelů, tam byla uplatněna připomínka ze strany několika krajů a Ministerstva průmyslu a obchodu. Dále je to určení kompetencí v řešeních a šetřeních havárií, popřípadě informování o havárii. Dále je to poskytování peněžních prostředků z havarijního účtu kraje, oblast přestupků a sankcí a zavedení možnosti schvalování provozních řádů.
To jsou takové základní oblasti, kde očekávám skutečně i diskusi v rámci samotného projednávání i z důvodu, že novela bude mít vliv na administrativní zátěž a zároveň samozřejmě přináší s sebou další náklady, zejména pro kapitolu Ministerstva životního prostředí. Nicméně myslím si, že ta diskuse by se měla odehrát zejména na výborech pro životní prostředí a výboru zemědělském. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane zpravodaji, a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první hlásí pan poslanec Kučera, připraví se paní poslankyně Peštová.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, dámy a pánové. Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, tento sněmovní tisk, tato novela zákona o vodách je samozřejmě velmi potřebná už k tomu, co se tady událo v posledních letech, a to samozřejmě ta tolik medializovaná havárie na Bečvě. To je takové memento, které - jak způsob vzniku té havárie, tak potom následné vyšetřování celé havárie - vzneslo spoustu otazníků, spoustu dotazů, a myslím si, že právě tato novela zákona může předcházet tomu, aby za prvé takovéto havárie vznikly, což by bylo samozřejmě nejlépe, anebo v případě, že - a to si samozřejmě nikdo nepřejeme - vzniknou, tak aby vyšetřování bylo jednoznačné a likvidace těch havárií byla rychlá a účelná. Takže samozřejmě i to, že je zaveden nějaký registr, nějaká registrace výpustí ze zdrojů znečištění do vod povrchových, že se vede nějaká evidence k tomu, že se zpřesňuje ohlašovací povinnost při havárii, zpřesňuje se povinnost spojená s odběrem vzorků při havárii a tak dále, to jsou všechno náležitosti, které si myslím, že vedou k tomu, aby se jak haváriím předcházelo, tak samozřejmě, pokud k nim dojde, aby bylo jednáno účelně, rychle a smysluplně.
V této chvíli bych chtěl jenom vyzvat, aby následné podzákonné normy, které budou k tomu vznikat, na druhou stranu byly jednoznačné a nebyly příliš byrokratické nebo zatěžující třeba pro ty podniky, které budou dotčeny právě touto vyhláškou. Ale to je spíš taková obecná výzva, co se týká tvorby podzákonných norem.
Nicméně je otevřen vodní zákon a já si dovolím tady zmínit oblast, kterou v tuhletu chvíli tato novela neřeší, ale je velmi aktuální, a myslím si, že ta debata prostě v době, kdy je vodní zákon otevřen, musí taky zaznít, a to je debata o aktivních záplavových zónách. Je to § 67 omezení v záplavových územích, respektive § 66 záplavová území, a to je věc, která je teď velmi aktuální. Probíhá debata v několika územích současně. Znovu si uvědomuju, že tato novela se toho netýká, že se týká jiné záležitosti, nicméně bych byl velmi rád, kdybychom jak na výborech, tak samozřejmě v debatách, které s tím souvisí, ani na tuto problematiku nezapomněli.
Proč zmiňuju zrovna aktivní záplavové zóny? To je záležitost, která výrazně ovlivňuje život na dolních tocích řek. Samozřejmě, pokud se budeme bavit o těch horních tocích, tam samozřejmě to je jiný příběh, jiný typ povodní, jiný průběh povodně jako takové, nicméně to, že v posledních x letech - a nechci úplně tady dělat nějakou historickou reminiscenci - se aktualizoval výpočet aktivní záplavové zóny, došlo k tomu, že to mělo výrazné omezení na už historická osídlení, která jsou tam skutečně možná stovky let, a ta omezení jsou tak výrazná, že dneska to zasahuje skutečně do každodenního života lidí, kteří v té oblasti žijí. ***
