(16.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)
Jsem z toho opravdu velmi nešťastný, poněvadž do konce roku, pokud se nepodaří tu novelu z hnutí ANO podpořit, která je v devadesátce, bohužel budou půl roku rodiny, které budou padat do chudoby. Je to úplně jednoduché. Konsolidační balíček jim zdraží úplně všechno včetně hodinové péče, včetně potravin, včetně energií, včetně pohonných hmot a tak dále, a bohužel ti lidé, kterých je zhruba 80 000, nebudou mít na to, hradit své životní náklady, a bohužel si nemohou vydělat na své základní potřeby, protože buď ten příspěvek na péči pobírají, anebo jsou neformálními pečujícími, kteří ho jednoduše pobírají. Jenom chci říct, že meziročně spadl zhruba na 70 % hodnoty ten příspěvek na péči právě v tuto chvíli.
A dokonce na podporu toho mého zákona, který tady bude příští týden a může tady být v prvním čtení - proto apeluji i na veškeré předsedy klubů, aby si to na grémiu takhle doufám prosadili - vznikla petice, kterou během šesti týdnů podepsalo 14 000 občanů. Bude to projednávat petiční výbor. Dnes se ta petice právě předává na petiční výbor na podporu tady této novely zákona právě proto, abychom to ještě do konce roku - a máme na to jenom jednu schůzi Sněmovny ve variabilním týdnu - jednoduše stihli.
My totiž, pokud byla vládou ta má novela zamítnuta před třemi týdny, tak tam sliboval pan ministr Stanjura a pan ministr Jurečka, že do dvou týdnů představí svůj vlastní návrh zvýšení příspěvku na péči. Bohužel se tak nestalo, ten termín vypršel minulý týden ve středu. Občané pořád nevědí, na čem jsou, nevědí, jakým způsobem budou od 1. 1. 2024 hradit zvýšené náklady, protože během toho, kdy se jim nezvýšil příspěvek na péči od roku 2018, respektive od roku 2016, už byla dvakrát zvýšená úhradová vyhláška.
A já skutečně apeluji na poslance vládní koalice, abychom minimálně tady tento bod, pokud nebudou hlasovat pro bod mé kolegyně Lucie Šafránkové, zvedli ruku. A chtěl bych to zařadit jako třetí bod dneska na jednání této Sněmovny. Děkuji. (Potlesk z lavic ANO.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Kettner. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Dámy a pánové, neměl jsem vůbec v plánu vystupovat, ale někdy se věci vyskytnou tak, jak se vyskytnou, a rád bych reagoval na aktuální záležitost. Vy víte velice dobře, že opakovaně bojuji proti politizaci českého školství, zatím pouze na základních a středních školách, to regionální školství, a opravdu by mě v životě nenapadlo, že tady budu mluvit i na téma porušování tohoto zákona na půdě vysokých škol. O co jde?
Když se podíváte na facebookové stránky strany ODS Bílina, tak tam, cituji: "Dnes 11. 11. se v aule Univerzity Jana Evangelisty Purkyně konala historicky první regionální ideová konference ODS Ústeckého kraje." Jenom tak, abychom si to dali do kontextu. Předpokládám, že ne všichni jsou znalí vysokoškolského zákona, rád bych ocitoval i znění vysokoškolského zákona, konkrétně č. 111/1998 Sb., kde se přesně píše: "Na vysokých školách je nepřípustné zakládat a" - ale důležitá je ta druhá polovina - "organizovat činnost politických stran a politických hnutí." Ideová konference, to je přece jednoznačně organizování fungování a činnosti té politické strany. Účastníci - europoslanci, senátoři, poslanci a tak dále a tak dále. Vždyť jako - kam až se dostaneme?
Prosím vás, já tady nebojuji za to, že jako člen SPD nebo jakékoliv jiné strany bych chtěl ty... Prostě trvám na tom, aby se dodržovaly stávající zákony. Můžeme se tady klidně dohodnout, že to je zastaralé, že ve své podstatě by politici měli do toho veřejného prostoru vstupovat. Fajn, tak navrhněme novelu těchto zákonů, které to budou umožňovat. Ale dokud platí stávající zákony, tak bychom je přece my jako politici - my prioritně bychom měli jít příkladem v jejich dodržování. Myslím si, že v Ústí je spousta komerčních prostorů, kde by se tato ideová konference dala bez problémů uskutečnit. Proč, proboha, přímo na půdě univerzity?
A druhá záležitost. Až zúčastnění politici budou rozhodovat o nějakých projektech pro tu univerzitu, nejsem právník, nepůjde to vykládat jako střet zájmů? Nevím. Takže proto na toto téma bych se chtěl nějakým způsobem se o tom pobavit. Tak se tedy dohodněme. Buďto tedy se shodneme na tom, že uděláme novelu těchto zákonů, že to bude přípustné, přijatelné, nebo dokonce žádoucí, pak to bude v pořádku, ale na všechny strany. Nebo si řekněme, začněme zákony dodržovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další na řadě je paní poslankyně Berkovcová. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych se ohlédla za včerejší školskou stávkou a tomu, co ji doprovázelo z úst vládních činitelů. Mediální dehonestace důvodů a okolností stávky, nepřípustné arogantní výroky premiéra i jednotlivých ministrů na adresu stávkujících - například že stávka je nezodpovědná, požadavky nejasné, my neustoupíme, odbory sledují své politické ambice, opozice se přiživuje, děti jsou rukojmí a mnoho dalších. Tento přezíravý a arogantní postoj vlády vehnal do stávky i ty pracovníky škol, kteří do poslední chvíle ještě váhali. Nevole a nesouhlas s nekoncepčními zásahy do školství přivedla do stávky přes 7 000 škol, to je celkem dvě třetiny z celkového počtu škol, které nesouhlasí s tím, že stát chystá snížit počet proplacených hodin výuky, že o 2 % klesnou platy již tak špatně placeným nepedagogickým pracovníkům a že jejich počet se má ještě redukovat.
Ráda bych proto navrhla bod do pořadu schůze, abychom se i zde na půdě Poslanecké sněmovny důvodům stávky ve školství věnovali a řekli si, jak se bude celá situace ve školství řešit dál. Každopádně dosavadní způsob jednání ministra školství Beka a premiéra Fialy se zástupci odborů i škol k ničemu nevedl. Sami ředitelé škol na videokonferenci s ministrem Bekem minulý týden kritizovali jeho způsob komunikace. Na on-line jednání se mohla připojit pouze čtvrtina z pozvaných 4 000 ředitelů, více systém nezvládl, a 3 000 ředitelů tak zůstalo nepřipojeno. Většinu jednání však tvořil monolog pana ministra, který stále opakoval stejné věci jako již předtím v médiích. K dotazům se dostalo pouze pět, opakuji, pouze pět ředitelů z celkového tisíce přihlášených, a od kterých ministr sklidil velmi tvrdou kritiku včetně slov o likvidaci českého školství. Ředitelé škol si totiž dokážou spočítat, co jim snížení PHmaxu přinese, jaké potíže jim přinese redukce dělených hodin a jak to razantně zhorší kvalitu výuky. Ředitelé škol se nenechají ukonejšit mediálním uklidňováním, že žádné zhoršení výuky nenastane. Je sice dobře, že pan ministr Bek po tlaku škol ustoupil z původního záměru a přislíbil mírnější snížení PHmax o pouhých - o pouhých - 5 %. I tak ale budou muset ředitelé škrtat hodiny ze svých rozvrhů, někde učitele propouštět a některým malým venkovským malotřídkám hrozí zánik. K tomuto je však opravdu ale potřeba si sednout a vše projednat s řediteli škol, s odborníky ze školství. A protože se bude nejspíše jednat i o úpravu školského zákona, a dokonce snad to máte v úmyslu i ve zrychleném řízení, bude naprosto žádoucí jednat i s námi - s opozicí. ***
