(17.10 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
My jsme vlastně udělali od 1. července zpřísnění. Dneska ten systém je nastaven tak, a nemohu tady souhlasit se svým předřečníkem, že by neměl žádné stropy - on má logické stropy. Vlastně máme nastavenu humanitární dávku po prvních 150 dnů ve výši životního minima a po lhůtě 150 dnů nám tato částka klesá na úroveň existenčního minima. To znamená, první až pátý měsíc je ta podpora pro dospělou osobu 4 860 korun, pokud je to osoba se zdravotním postižením, tak je tam indexace na hodnotu 7 290. Pokud je to humanitární dávka pro dítě, tak je ta částka 3 490 korun měsíčně a 5 235 korun, pokud se jedná zase o osobu se zdravotním postižením nebo pokud se jedná o dítě ve věku 6 až 10 let. Od toho šestého měsíce, tedy poté, co bylo dosaženo těch 150 dnů dále, je ta humanitární dávka měsíčně pro dospělou osobu 3 130 korun, pokud je to osoba se zdravotním postižením dospělá, tak je to 4 860 korun, pro dítě je to 3 490 korun, a pokud je to dítě se zdravotním postižením, tak je to 5 235 korun či 4 188 korun, pokud jde o dítě ve věku 6 až 10 let.
Teď je potřeba si uvědomit, že toto jsou částky, které ten člověk získává, ale je sledována otázka zůstatku na účtech dané osoby a domácnosti, je sledována otázka jejího dalšího výdělku, a samozřejmě pokud ten člověk potřebuje podporu v bydlení, tak je tady takzvaná započitatelná částka nákladů na bydlení, která je na jednu osobu 3 000 korun. Pokud je to člověk, který bydlí v bytových prostorech, které jsou zkolaudovány jako bytové, tak jsou to ty 3 000 korun, pokud jsou to nebytové prostory, je to měsíčně 2 400 korun a ta celková částka je maximálně do výše pěti osob v takovéto domácnosti. To znamená, ten systém funguje tak, že když se podíváme na konkrétní modelovou situaci: matka, dvě děti, obě dvě starší 10 let, jsou v tom bytě, který je v evidenci bytů, a je tedy zkolaudován k bydlení, a má například příjem 17 000 korun, tak započitatelné náklady na bydlení jsou 9 000 korun, součet humanitární dávky na matku a na děti je 10 110 korun a celková částka je součet humanitární dávky, započitatelných nákladů na bydlení a odečítá se ten příjem. To znamená, že celkový součet je 19 110 korun minus 17 000 korun příjem, to znamená, takováto matka dvou dětí má v celkovém součtu nárok na 2 110 korun.
Já to tady říkám schválně proto, abychom si uvědomili situaci, že tato forma podpory má svá pravidla, má své limity, má své stropy a sleduje se to, zdali ten člověk pracuje, zdali má případně nějaké další příjmy, zdali má nějaké zůstatky na účtě. Takže tolik, aby nedocházelo k nějakým dezinterpretacím, že ti lidé tady mají nějakou výši podpory, která nemá strop, nemá nějaká opravdu jasná pravidla, tolik jsem chtěl doplnit k těmto konkrétním částkám a konkrétním příkladům. My jako MPSV podporujeme to, co přináší pozměňovací návrh, to znamená, zkrátit tu dobu ze 150 dnů na 90 dnů, rychleji motivovat lidi, aby se opravdu rychleji adaptovali, integrovali, aby se zapojili do pracovního trhu. Děláme kroky po posílení a rychlejší jazykové vzdělávání a samozřejmě snažíme se velmi intenzivně také motivovat lidi, kteří ještě jsou v nouzovém ubytování na ubytovnách, aby nám přecházeli do ubytování soukromého, aby pracovali a aby si dokázali tyto náklady platit sami.
Ostatně je to vidět i na počtech lidí, kteří čerpají humanitární dávku a kteří čerpají i podpory na bydlení. Tyto skupiny osob stále výrazně klesají s každým měsícem. To znamená, když se na to podíváme optikou roku 2023, tak to, co ti lidé, kteří pracují jako příchozí uprchlíci z Ukrajiny, odvedou na odvodech do státního rozpočtu, na sociálním, zdravotním, na daních, výrazně převyšuje to, co dáváme jako podporu v rámci humanitární dávky a nákladů na bydlení. Odhad pro letošní rok je, že odvody od těchto pracujících uprchlíků z Ukrajiny pro český státní rozpočet a pro veřejné finance budou na hodnotě větší než 18 miliard korun. Tak tolik, abychom předešli dezinterpretacím, které někdy zaznívají a mají tendenci říkat, že i v roce 2023 tito lidé jsou tady na vrub výdajů státního rozpočtu, který se nějakým způsobem dotýká jiných českých občanů. Není tomu tak. I vůči českým občanům se ten sociální systém chová velmi otevřeně, zvýšily se podpory, zvýšila se podpora rodičů, samoživitelů, samoživitelek a tak dále, celá řada dalších valorizačních kroků byla učiněna. A vracím se k tomu, že váleční uprchlíci z Ukrajiny dneska opravdu jsou těmi, kteří tady výrazněji přispívají nad rámec té podpory, která je jim poskytována. To je potřeba opravdu seriózně do té diskuse dát, a vidíme každý týden, po stovkách se zvyšuje ten počet pracujících osob s dočasnou ochranou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Další řádně přihlášený je pan poslanec Mašek.
Přečtu mezitím rychle omluvy. Paní poslankyně Hanzlíková od 16 do 18.05 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Vondráček od 16 hodin ze zdravotních důvodů, pan ministr Baxa od 18 do 20 z pracovních důvodů, pan ministr Šalomoun od 18 hodin z pracovních důvodů.
Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení páni ministři, kolegyně, kolegové, já bych se chtěl také vyjádřit k novému legislativnímu návrhu, který přináší řadu úprav, jako jsou zmíněné prodloužení dočasné ochrany do března 2025, jako jsou termíny pro elektronickou i fyzickou registraci a vylepení vízových štítků, jako je problematika ubytování, problematika školní docházky, jako je například problematika vystavování cestovních dokladů, oprávnění Policie ČR používat obrazové záznamy cizinců, povinnost nahlašování změny místa pobytu, už zmiňované asistované dobrovolné návraty a řada dalších věcí. Jsou všechny potřebné. Tady jenom drobná připomínka, že některé z nich mohly být řešeny již v předchozích legislativních úpravách této problematiky.
Jsem ale velmi rád, že se už pomalu přibližujeme k legislativě, která standardně řeší problematiku cizinců v České republice, a to podle zákona o pobytu cizinců. Proto jsme s kolegou Langem načetli a do systému zadali pod sněmovním číslem dokumentu 3504 pozměňovací návrh poslanců MUDr. Jiřího Maška a Mgr. Bc. Huberta Langa, který se dotýká lex Ukrajiny VI, a to v oblasti vypuštění § 6 odst. 6, který navrhujeme zrušit, protože již splnil svůj účel, pro který byl do tohoto zákona vložen. V současné době již je třeba procesy týkající se osob, které byly z Ukrajiny vysídleny v souvislosti s ruskou invazí, nastavit, pokud je to možné, stejně jako v případě jiných cizinců. Cílem v oblasti trestního práva a trestního soudnictví v tomto kontextu musí být stav, kdy v rámci individuálního posouzení bude uložení trestu vyhoštění a jeho případný výkon do země původu možností, která může být reálně soudem zvažována v rámci autonomie rozhodování. Trestní soud by měl posoudit v konkrétním případě možnost uložení výkonu trestu vyhoštění i na Ukrajinu, a to při zohlednění skutečné situace v konkrétní geografické oblasti Ukrajiny. Tento pozměňovací návrh tedy tam, kde trestní soud uloží výkon trestu vyhoštění, by měl umožnit snazší výkon tohoto trestu, a to i na Ukrajinu.
Já bych chtěl tady poděkovat panu ministrovi za to, že nám umožnil spolupracovat s legislativci jeho ministerstva a konkrétně s paní ředitelkou Novotnou a jejím týmem. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: A já děkuji, pane poslanče, a další z řádně přihlášených je pan poslanec Radek Koten. Máte slovo, pane poslanče. ***
