Takže co se týče lex Ukrajina VI, jak říkal pan ministr, ano, je to technická norma, kde logicky, jak jde čas, byly nějaké podmínky pro příchozí, kteří průběžně přicházejí z Ukrajiny, aby se vždycky nějakým způsobem zaregistrovali. Takže uprchlíci, kteří tady v současné době jsou a ještě nemají úplně všechno zpracováno, se musí přihlásit do 15. března 2024, elektronicky se zaregistrovat. Při registraci si zároveň zaregistrují termín k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra.

Tady už bylo řečeno, že to dělají odbory azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Tady jsme opět narazili na to, že ty odbory azylové a migrační politiky mají určitý počet pracovníků, jsou tam lidé, kteří jsou tam na dohody. Ten státní rozpočet je napnutý a vlastně ve své podstatě pan ministr vnitra zde také garantuje, že zůstanou zachovány ty počty pracovníků odborové a migrační politiky. Jsou tam nějaké dohodové věci a bez těch dohodářů prostě tyto věci ty odbory pravděpodobně nebudou schopny zvládnout. Takže moje otázka případně by byla, zda opravdu zvládnou odbory azylové a migrační politiky tento nápor, protože v současné době máme v České republice víc jak 1 milion různých cizinců, z toho ukrajinských běženců podle víza dočasné ochrany podle lex Ukrajina VI je řádově těch 350 000 plus minus, nějak se to mění, takže aby odbory azylové a migrační politiky vůbec vlastně ve své podstatě zvládly to, co tady na ně tím lex Ukrajina připravíme. Zde obdrží revizový štítek, kterým bude možné prodloužení prokázat. K vyznačení štítku se budou moci lidé dostavit do konce září příštího roku.

Novela reaguje dále - také už to tady bylo zmíněno - na změny ve školství a množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu na Ukrajinu. O asistovaných návratech hovoří § 6 odst. 12, který ve své podstatě tu lex Ukrajinu VI dává do souladu se zákonem č. 326/1999 Sb., s cizineckým zákonem. My právě jako opozice, když se objevily v návrhu té šestky asistované dobrovolné návraty, tak jsme se začali pídit, jak je možné vůbec, že vlastně do země, kde je tedy válečný konflikt, je poptávka po asistovaných návratech. Z toho potom byl vygenerován požadavkem praxe a vůbec vlastně dalším tlakem ten pozměňovací návrh kolegy Maška a mne, který tedy byl projednán bezpečnostním výborem. Bylo k němu dáno souhlasné stanovisko.

Měli jsme k tomu opravdu - a tady bych chtěl pana ministra vnitra pochválit - opravdu součinnost odboru azylové a migrační politiky, právního oddělení, abychom to vůbec dali do nějakého souladu, a pokud se tedy něco nestane, pravděpodobně tento náš pozměňovací návrh, ke kterému se kolega Mašek přihlásí, načte ho a ještě ho nějakým způsobem rozkomentuje, by měl být přijat.

Ve své podstatě jenom krátce - nechci brát panu kolegovi Maškovi jeho téma: jedná se o to, že tady máme asi 8 200 Ukrajinců, kteří se dopustili nějakého protiprávního jednání, a za normálních podmínek by dostali zákaz pobytu, lhůtu k vycestování a vycestovali by domů. Tím, že tam vlastně probíhá válečný konflikt, tito lidé tady setrvávají na našem území, mají víza za účelem strpění a nemůžeme je odtransportovat zpátky na Ukrajinu.

Já se tady vracím k tomu, že § 1 odst. 1 písm. c) hovoří o asistovaných dobrovolných návratech. To znamená, je připouštěno to, že někteří Ukrajinci se chtějí vrátit od nás do určitých částí Ukrajiny, byť samozřejmě je to země, kde - mnohokrát jsme to tady slyšeli z pravé strany spektra, když o tom hovořil třeba kolega Brázdil - ano, raketa může spadnout kdekoliv na té Ukrajině, ale jsou prostě místa, kde asi spadne méně pravděpodobně než někde jinde. To znamená, někteří lidé se mají sami zájem vrátit na území Ukrajiny, a vlastně lex Ukrajina VI jim toto umožňuje. Jsou tam potom podmínky, že mohou o to požádat jednou. Kdyby potom změnili svůj názor a chtěli se vrátit, tak jsou tam nějaké podmínky, že musí vrátit určité finanční prostředky, které jsou na to vynaloženy, takže tady to jsou opravdu technické věci týkající se asistovaných dobrovolných návratů.

Pro připomenutí o těch lex Ukrajina vůbec. V březnu 2022 byla vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z Ukrajiny. My jsme to tady také zmiňovali, že prostě na to nikdo nebyl připravený v Evropě. Přijali jsme tento nástroj, který má nějaké moratorium. To moratorium je tříleté od roku 2022 do toho roku 2025.

Proč to říkám? Protože my se budeme muset potom zamýšlet opravdu, jak postupovat dál. Po těch třech letech pravděpodobně společný evropský nástroj přestane platit a budeme se moci vrátit nejspíše k nějaké naší národní legislativě, to znamená k cizineckému zákonu, případně nějakému azylovému zákonu, a musíme začít pomaličku už přemýšlet, co budeme vlastně dělat s těmi lidmi, kteří se rozhodnou, že tady zůstanou. Oni někteří už jsou rozhodnuti, že tady zůstanou. Nyní jsou tady prostě v režimu lex Ukrajina VI, mají tato víza dočasné ochrany, ale my jim je budeme muset potom převést do nějakého jiného standardního režimu jako u každého jiného cizince. My už jsme s odborem azylové a migrační politiky započali určitá jednání. Jako hnutí ANO máme zájem, abychom upravili status těchto osob, aby nějakým způsobem, pakliže bude z jejich strany zájem a budou chtít tady s námi pobývat, jsme se dohodli na nějaké formě dlouhodobých trvalých pobytů, případně za určitý čas třeba přechodu i do českého občanství, takže musíme pro to pomaličku začít připravovat podmínky. Ty lexy Ukrajina obecně jsou takovým náhradním řešením, které nám vlastně dalo trošku ten čas. Já bych tady chtěl vyzvat pana ministra vnitra, abychom začali rukou společnou nerozdílnou, koalice-opozice, nad tím takto přemýšlet, protože ten čas se nám pomaličku může krátit, v březnu 2025 nám ten čas může vypršet a my se potom budeme muset rychle rozhodnout, jak dál.

Takže se domnívám, že ta spolupráce s odbory azylové a migrační politiky je velice dobře nastavená. Kvituji tuto spolupráci. Jsem rád, že pan ministr nám vyšel vstříc, a chtěli bychom v tom i nadále pokračovat.

Co se týče tedy našeho stanoviska k lex Ukrajina VI, my jako hnutí ANO jsme od počátku říkali, že je v pořádku pomáhat dětem, starým lidem, lidem, kteří prchají před nějakým válečným konfliktem. Není normální situace, aby jeden stát napadl druhý stát.

Jsem rád, že lexy Ukrajina postupně zpřísňují podmínky pro osoby, které už tady pobývají nějakou delší dobu. To znamená, už byly schopny si zde najít svoji práci, trošku se integrovat do společnosti po tom prvotním šoku, a dneska je třeba už na ně pohlížet, nebo naše společnost na ně pohlíží, jako na každého jiného cizince. To znamená, že by si měly pomaličku plnit všechny povinnosti, ať už je to tedy ubytování, pokud možno se starat o své ubytování sami, zajistit si práci, platit si sociální, zdravotní, aby začaly vracet systému nějakou vstřícnost, kterou my jsme v počátku projevili. Už se to rozdělilo na ty zranitelné, nezranitelné, to je všechno v pořádku. Tady ta lex Ukrajina VI v mnoha paragrafech opět zpřísňuje podmínky pro ty lidi. Pakliže ti lidé splní všechny tyto podmínky, budou schopni se zařadit, budou schopni se integrovat, tak se domnívám, že není žádný důvod, abychom tyto cizince nezařadili do klasického režimu cizineckého zákona, dlouhodobých trvalých pobytů a potenciálně i k občanství. Samozřejmě asi budou ti lidé chybět na Ukrajině, ale to je trošičku jiný příběh.

Takže za mě, my jako hnutí ANO budeme velice rádi, když současná koalice přijme náš pozměňovací návrh, který je opravdu nekonfliktní a pomáhá narovnat trošičku tu situaci v oblasti cizinců, kteří se tady nechovají úplně řádně, aby bylo možno je z našeho území dostat pryč. Samozřejmě bude tam možnost ještě soudního přezkumu, takže je to taková první vlaštovka. Když tento pozměňovací návrh projde, budeme za něj rádi.

Děkuji za pozornost a předám asi slovo kolegovi Maškovi.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. S přednostním právem je přihlášen pan vicepremiér Jurečka.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Já si dovolím částečně zareagovat a částečně vlastně doplnit i pana vicepremiéra Rakušana, který tady představoval podstatné změny, které přináší tato úprava lex Ukrajina VI pracovně, s tím, že si dovolím jenom podtrhnout souvislosti, které tady jsou poté, co jsme udělali změnu pravidel a zpřísnění podmínek pro příchozí ukrajinské uprchlíky od 1. července 2023. Tady vidíme, že vývoj přinesl několik velmi důležitých změn v tom, že od července nám výrazně přibyl počet pracujících příchozích s dočasnou ochranou. Dneska jsme na hodnotě zhruba 121 600 pracujících. Je to velmi vysoké číslo. Když se podíváme i procenticky do jiných států, máme vlastně nejvyšší podíl zaměstnaných příchozích uprchlíků s dočasnou ochranou z celkové množiny příchozích a z té skupiny, která může pracovat na pracovním trhu. ***