(21.30 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Takže naše hodnoty jsou v pořádku. Tyhle kecy, ty jdou z Bruselu! Proevropský. My jsme proevropský. Mně záleží na Evropě. Já chci žít v České republice a v Evropě. A ta impotence té Evropy, ti úředníci, který zase budu bojovat o ten Game of throne, který jsem zažil. Který jsem zažil. Jenom ty funkce, když přijdou evropské volby, aby se domluvily Evropský parlament a Komise a Rada, ty struktury, které mají řídit svrchované státy, a premiéři a prezidenti. Ne, tak je to naopak. Tak nějaká Evropská komise, nikým nevolení úředníci řídí nás. A pan premiér to nepochopil.
Solidarita. To jsme viděli, když se rozdělily vakcíny, a v dalších věcech. V dalších věcech. A já nechci, aby Českou republiku, aby o České republice rozhodovalo Německo nebo Francie, jak o tom někdo... Nebo Piráti chtěli vlastně předat to veto. Předat to veto. Ano, pan Bartoš měl nejvyšší preference, tak šel do Evropy a řekl, no to nevadí, tak my jim to dáme a oni budou o nás všechno rozhodovat. Takže o tom to je. O tom to je.
Takže já doufám, pane premiére, že ještě za ty dva roky se naučíte, že máte na Evropské radě bojovat za české zájmy, že máte vetovat věci, které se nám nehodí, že máte i žalovat Brusel, protože ten Brusel vám přidělí peníze, které my ani pořádně nechceme. Kolik bylo těch měkkých programů? Pan ministr Kupka by určitě potřeboval o 150 miliard, jak to požadoval, víc na ty tvrdé projekty, na ty železnice, na ty dálnice, a tohle si oni všechno postavili předtím, než jsme vstoupili do Evropské unie. Španělsko, Itálie, všichni to mají. A když jsme přišli my, tak nám řekli ne, tady, tohle musíte mít. Takže o tom to je. A já doufám, že pan premiér udělá všechno pro to, aby bojoval za zájmy České republiky, a pokud máte skutečně na nic ty poradce, tak já vám rád poradím, a zdarma. Děkuju. (Potlesk z lavic hnutí ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. A s přednostním právem je přihlášen pan ministr Martin Kupka. Ještě dovolte, abych přečetl omluvy. Paní poslankyně Bělohlávková od 19.30 do 22.30 z rodinných důvodů, paní poslankyně Mračková Vildumetzová od 20 do 22 hodin z rodinných důvodů. A paní poslankyně Hanzlíková bere zpět svoji omluvu.
Máte slovo, pane ministře.
Ministr dopravy ČR Martin Kupka: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Myslím, že jsme to všichni pochopili. Andrej Babiš nesnáší Brusel, všechno nešťastné tam vetoval. Green Deal, to je největší zvěrstvo, tak proti tomu bojoval celou noc s Morawieckým, vetoval to, říkal to opakovaně. Nikdy by nepolíbil prsten Bruselu. Tak já jsem se snažil vydat zatím dobrodružstvím, zjistit, jak ta noc tehdy z 12. na 13. prosince roku 2019 v tom Bruselu na jednání premiérů mohla vypadat, protože takhle jako líčení působilo sugestivně. Tam stál s Morawieckým a dokázal přesvědčit všechny ty premiéry, aby v žádném případě Green Deal neprošel, aby to bylo celé úplně jinak.
Potom, když ale člověk čte tu zprávu z toho jednání, tak se tady praví: "Prosincová Evropská rada potvrdila cíl Evropské unie dosáhnutí klimatické neutrality do roku 2050, a to v souladu s cíli Pařížské dohody. Výjimku ale dostal jeden členský stát, Polsko, který není v této fázi s to se k plnění tohoto cíle zavázat." Já bych tedy čekal, že tam zároveň bude napsáno Polsko a Česko, ale Česko tam schází. Tak nevíme, jak to tehdy probíhalo a jak to tedy tehdejší premiér Andrej Babiš vetoval. A potom je tady ještě závěr té zprávy a tam se praví: "Česká republika plně podpořila přijetí závěrů prosincové Evropské rady. V rámci debaty o klimatu Česká republika vystupovala na Evropské radě konstruktivně." O vetu v té zprávě není ani slovo.
A pak přišlo ještě jedno důležité jednání, protože tady v tom případě se opravdu jednalo spíše o diskusi a následně to premiéři brali na vědomí, ale klíčové jednání se odehrálo pak o rok později, v noci z 10. na 11. prosince, kdy Rada přijala závazek zvýšení společného cíle snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na úrovni Evropské unie alespoň o 55 % oproti roku 1990. Závěry Evropské rady byly přijaty 11. prosince v 10 hodin a 45 minut s tím, že závěry Evropské rady jsou přijímány jednomyslně. To znamená, že Andrej Babiš, pokud tedy nikdo zásadně nelže, musel tehdy s tím závažným závazkem souhlasit. A mě zajímalo znovu, jak se tehdy o tom jednání, protože byl tady příběh Andreje Babiše, který stojí proti Green Dealu, který stojí proti příliš ambiciózním klimatickým cílům a říká, že kdo kdy podpořil Green Deal, nemůže mít rád lidi, že to je hrozná věc, no. Jenomže v závěrech hodnocení se praví: Česká republika, tedy Andrej Babiš, se konstruktivně zapojila do jednání a podpořila přijetí závěrů Evropské rady. Česká republika podpořila přijetí nového společného klimatického závazku na úrovni Evropské unie pro rok 2030.
To je zápis oficiální o tom, co se dělo, je možné to dohledat, tohle skutečně proběhlo, ale oproti příběhu Andreje Babiše je to nebe a dudy. Tak něco tady nemůže být v pořádku. Kdyby teď Andrej Babiš popisoval činění Andreje Babiše v roce 2019, 2020, tak by přece musel nutně použít slova diletant, lhář. Ale to jsme neslyšeli. Tak nevím, jak se s tím srovnat. Ty dokumenty jsou pochopitelně veřejné, jsou dohledatelné, ale hlavně dohledatelné jsou výstupy. Česká republika v tomto případě prostě se zapojila do jednomyslného hlasování a ty závěry přijala. A o to je divnější, že teď Andrej Babiš se obrátil a najednou všechno, co dělal v těch letech, vnímá jako největší zločin Bruselu. Podílel se na něm. V těch dokumentech je to naprosto zřejmé.
Já jsem se chtěl ještě vrátit k tomu, co zaznívalo v dalších částech, ale nechci tady vystupovat v další hodině a půl, abych reagoval na každý jeden bod. Jenom chci připomenout několik výjevů a částí toho projevu, podle kterých to vypadá, jako bychom žili ve spálené zemi, jako by tady teď v podstatě byl armagedon. Já vím, že spousta lidí má těžkosti. A také jako vláda děláme spoustu kroků, abychom jim dokázali pomoci, ale rozhodně to není spálená země. A pokud porovnáváme to, jak se žije teď v České republice, s okolními státy, tak z toho srovnání vycházíme velmi dobře. Mimochodem v září spotřebitelské ceny v České republice klesaly nejrychleji v celé Evropské unii. Já se bráním tomu přijmout to, že v rámci debaty o nedůvěře vládě nasadíme České republice a lidem v České republice tímto způsobem psí hlavy, že jim vysvětlíme, že Česká republika je na tom snad nejhůře ze všech a že nemáme šanci dosáhnout žádných cílů. To není pravdivý obraz České republiky. Opravdu.
Jako ministr dopravy chci zároveň uvést několik důležitých bodů z toho, co se podařilo podniknout, a nejenom to, na co logicky navazujeme nejenom na předchozí vlády, ale bohužel navazujeme v mnoha projektech i na vládu Bohuslava Sobotky, Stanislava Grosse, Jiřího Paroubka, dokonce navazujeme v mnoha projektech i na vlády Miloše Zemana a Václava Klause. Taková je smutná realita výstavby dopravní infrastruktury.
Podstatná pozitivní zpráva je, že se i v těžkých časech podařilo udržet opravdu unikátní rozsah investic: 150 miliard v letošním roce, 150 miliard v příštím roce, a jako jasný příslib toho, že lidé budou moci jezdit po nových dálnicích, že zároveň v přípravě vysokorychlostních tratí znovu přidáváme, tak aby opravdu se tenhle klíčový projekt, na kterém panuje shoda napříč celým politickým spektrem, aby se také někdy realizoval. ***
