Takovým tím primárním důvodem, proč jsme se tady sešli, je kauza Dozimetr, šifrovaný telefon pana ministra Rakušana a nevysvětlení věcí kolem něj. Já jsem z Prahy a jsem skeptický prostě, protože i z těch vašich projevů jsem tady vůbec nezaznamenal žádnou sebereflexi, teď nemyslím pana ministra, ale další ministry, členy vlády. Bohužel na pražském zastupitelstvu už jsem to zažil při odvolávání nebo snaze o odvolávání pana Jiřího Pospíšila, kdy samotní Piráti, primátor Zdeněk Hřib rok předtím vyzýval Jiřího Pospíšila, aby odešel kvůli prokázané schůzce v Itálii s Polčákem, Gazdíkem a mafiánem Redlem, a nic se nestalo, ani to Piráti nepodpořili. Tady je to úplně stejné. Piráti, kteří veřejně promluví o tom, že mají podezření, že část černých peněz byla použita na kampaň STANu, tak zase budou hlasovat pro důvěru vládě. A já mám hrozný strach, že tohleto jednání se stává úplně běžným ve společnosti a má naši toleranci.

Heleďte se, kolik z vás si tak jako vyjede na dovolenou a tam za ním přijedou představitelé nějaké další významné strany politické ve společnosti mafiána a jdou si o něčem povídat? Jo? Kolik z vás od této skupiny lidí, Gazdík, Polčák, Redl, má šifrovaný telefon a nedokáže vysvětlit jeho financování, na co ho potřeboval? Z tohohletoho je mi smutno a je mi hrozně líto, že tady nedochází k jakékoliv reflexi ze strany vládních poslanců. Zkuste se nad tímhletím zamyslet, já nechci dávat nějaké návody, ale při nějaké rekonstrukci vlády, byť ta vláda měla důvěryhodnost, protože tohleto... Vy se divíte, že máte tak malou podporu veřejnosti. Tohle ty lidi nechápou. Ti se tomu smějou v těch hospodách. Je to tak. Za Pospíšilem si do Itálie vyjel Redl a Polčák. No jo, to je přece úplně normální, no. Šifrovaný telefon, to je úplně normální, když má člověk od nějakých takových lidí.

Takže znovu apel na vás, i když si od toho v podstatě nic moc neslibuji. A všechny ty další argumenty ohledně ekonomické činnosti vlády, nepodpory rodin, seniorů a dalších věcí tady už padly. A ani proto já nemohu této vládě dát důvěru. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. A budeme pokračovat dále v přihlášených. Po vás vystoupí paní poslankyně Šafránková Lucie. Paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte i mně vyjádřit se k působení této vlády premiéra Petra Fialy, a to hlavně s důrazem na oblast sociální politiky, a odůvodnit, proč tato vláda nemůže mít a také nemá moji důvěru.

Státní rozpočty prosazené touto vládou, tedy rozpočty na roky 2022 i 2023, byly laděny asociálně, obsahovaly oproti předchozím obdobím škrty například v oblasti příspěvku státu na zdravotní pojištění státních pojištěnců v objemu prostředků téměř miliardu určených na příspěvek na péči o zdravotně postižené občany či krácení objemu finančních prostředků o téměř 700 milionů na náhradní výživné pro rodiče samoživitele.

Asociální charakter Fialovy vlády dokládá i jeden z jejích prvních kroků, tedy loňské výrazné snížení slev na jízdné pro studenty a seniory. Rozpočtová úspora tohoto kroku přitom byla naprosto marginální, představovala jen okolo necelého půl procenta aktuálního schodku státního rozpočtu a pouze asi 9 ‰ všech rozpočtových výdajů. Tímto rozhodnutím došlo pouze ke zcela nepřijatelnému snížení kvality života studentů a důchodců, kteří se mu nemohli nijak bránit. A potvrzuje to tu skutečnost, že současná vláda svou neúspěšnou rozpočtovou politiku kompenzuje v první řadě útoky na sociálně nejohroženější a nejbezbrannější občany, a to je nebetyčná ostuda.

I nedávno zde ve Sněmovně schválený daňový balíček povede kromě dalšího zhoršení makroekonomických ukazatelů typu růstu inflace či propadu ekonomického výkonu i ke zhoršení životní úrovně a příjmové situace téměř všech sociálních skupin - zaměstnanců, živnostníků, seniorů, zdravotně postižených a zejména pracujících rodin s nejmenšími dětmi. Vláda se zde pohybuje zcela mimo ekonomickou a sociální realitu a hasí pomyslný požár, který sama založila benzinem. Zcela nejdramatičtější bude dopad tohoto daňového balíčku opět na ty sociálně nejohroženější skupiny občanů, zejména na pracující rodiny s nejmenšími předškolními dětmi. Vládní balíček jim ruší nebo omezuje dvě zásadní pro rodinné daňové slevy: školkovné, jehož výše je rovna aktuální výši minimální mzdy, a slevu na manželku či manžela s příjmy do 68 000 korun ročně, tedy o slevu na toho rodiče, který doma pečuje o děti, jejíž výše je bezmála 25 000 korun za rok. Rodiny s předškolními dětmi tedy v příštím roce přijdou zhruba o 43 000 korun čistého, což je zásadní zářez do jejich rozpočtů. Povede to k dalšímu poklesu porodnosti, což je zásadně negativní jev. Daňovou slevu na manželku či manžela Fialova vláda naprosto nehorázně sebrala i lidem, kteří pečují o vážně zdravotně postiženého partnera, anebo pracujícím lidem, jejichž manžel či manželka pečují o zdravotně postižené dítě starší tří let. To je absolutně asociální hanebnost!

Rovněž kompenzace dopadů dlouhodobě vysoké inflace rodinám s nejmenšími dětmi je zcela nedostatečná. Navrhované zvýšení rodičovského příspěvku je na úrovni necelé poloviny růstu inflace od jeho posledního zvýšení v roce 2020. Vláda navíc v rozporu se zájmy rodin s dětmi navrhuje zkrátit dobu pobírání rodičovského příspěvku o jeden rok, což zkomplikuje při nedostatku kapacit předškolních zařízení rodinám zajištění denní péče o jejich děti mezi třetím a čtvrtým rokem věku. A vůbec nejhorší je to, že vláda navrhla omezit zvýšení rodičovského příspěvku pouze na děti narozené po 1. lednu roku 2024. Tento postup nese rysy diskriminace. Není přece možné, aby jedna skupina rodičů dětí do čtyř let věku pobírala rodičovský příspěvek o 50 000 korun, tedy o jednu šestinu vyšší než druhá skupina těchto rodičů. Šlo by o sociální, ekonomickou a právní diskriminaci, která by navíc trvala několik let.

To, že rodičovský příspěvek zaostává za tempem růstu inflace, je jasné téměř dva roky, proto jsem návrh na jeho zvýšení podala již v minulém roce a od té doby vládní poslanci blokovali jeho projednání. Zatímco životní a příjmová situace rodin s nejmenšími dětmi se propadala, na konci loňského roku - a to opakuji stále dokola - to dokonce došlo až tak daleko, že když byl tento můj návrh na program jednání Sněmovny konečně zařazen, tak se vládní poslanci, včetně těch, kteří se označují za prorodinné, odhlásili ze svých hlasovacích zařízení, ačkoliv byli v sále přítomni, a uměle tak učinili Sněmovnu neusnášeníschopnou. To je vládní sociální a prorodinná politika v kostce a praxi.

Vláda se chová naprosto macešsky i k zaměstnancům Úřadu práce a České správy sociálního zabezpečení, kteří na sobě nesou enormní nárůst agend, povinností a dopadů neúspěšné vládní ekonomické politiky. Jejich reálné platy klesají, ty nástupní jsou nízké a riziko dalšího personálního oslabování těchto klíčových státních úřadů je vysoké, se všemi negativními dopady na občany, tedy klienty těchto úřadů. Dlouhé čekací lhůty a dlouhodobé nedodržování zákonných lhůt pro přiznávání a vyplácení důchodů či nejrůznějších dalších sociálních podpor a pomoci budiž mementem a varováním. Velkým problémem je zejména ve vztahu k seniorům či rodičům samoživitelům i přetrvávající enormní administrativní náročnost procesu vyřizování žádostí o příspěvek na bydlení a dalších typů nepojistných sociálních dávek, o které jsou nuceni naši občané žádat kvůli Fialovou vládou způsobenému a neřešenému plošnému zdražování všech základních životních nákladů a potřeb.

Vládní koalice odmítá řešit i problematiku zneužívání sociálních dávek. Můj návrh zákona na maximální omezení prostoru pro toto zneužívání veřejných peněz osobami dlouhodobě se vyhýbajícími práci, ačkoliv pracovat mohou, a podvádějícími úřady práce při čerpání sociálních dávek zde vloni tato koalice odmítla a sama žádný návrh nepřipravila. Přitom tudy unikají každoročně až miliardy korun. A tolerance těchto praktik ze strany vlády náš stát současně připravuje o další příjmy z daní a pojistných odvodů osob, které by ukončení vyplácení sociálních dávek konečně donutilo pracovat.***