(11.40 hodin)
(pokračuje Jaroslava Pokorná Jermanová)
Bohužel také od těchto lidí slyším, že jejich hlasy jako ministr naprosto ignorujete a že až po výše, minule, nebo před chvilkou citovaných protestech jste se odhodlal se zástupci burcujících umělců sejít. A musím bohužel říct, že z toho setkání neodešli vůbec šťastní, a to volím velmi, velmi mírná slova.
Pojďme diskutovat o zákonu o veřejných kulturních institucích. Opravdu se k němu sbíhá mnoho a mnoho kritických připomínek. Ten zákon je důležitý. Já si nemyslím, že je úplně likvidační, ale myslím si, že je ušitý jenom na některé typy institucí, ty velké instituce, a byla bych ráda, aby se tomu věnovala větší pozornost a aby se věnoval větší důraz na komunikaci právě s veřejností, která se v tom pohybuje. To je první zákon.
Další zákon, který bych ráda zmínila, je takzvaná velká novela o České televizi a Českém rozhlasu. To jsou ty koncesionářské poplatky - pro veřejnost, aby tomu rozuměla. Vy jste tady říkal, že se o tom vede a bude vést velká diskuse, že jste kousli do kyselého jablka, že tady funguje sdílený princip solidarity. Ale vy tou novelou vlastně přinášíte novou daň. V podstatě mediální daň za to, že někdo vlastní telefon, někdo vlastní počítač, notebook, televizi, a třeba vůbec na ty pořady nekouká. To už není koncesionářský poplatek, ale to už je prostě mediální daň, řekněme si to upřímně a otevřeně. Také jste tady řekl, že tento návrh není dogmatický a že budete jednat se všemi aktéry a že jednáte se všemi aktéry. No, já mám informace jiné. Paradoxně včera tady proběhla tisková konference. Vlastně je to taková, jak bych to nazvala, výjimečná příležitost, kdy se sešla všechna soukromá média, která se málokdy spojí, protože si navzájem konkurují. Ale oni se spojili proti novele, kterou tady předkládáte. A já, když dovolíte, budu citovat z článku, který včera vyšel právě na základě jejich tiskové konference. Šéfové komerčních médií, kteří si jinak konkurují, se společně ohradili proti postupu Ministerstva kultury a chystané novele mediálního zákona. Podle nich ministr kultury Martin Baxa odmítá se soukromým médii při přípravě novely jakkoliv diskutovat. Zástupci médií například poukazovali na to, že Ministerstvo kultury uvedlo, že novelu konzultovalo také s nimi. Není to pravda. Navržená novela přitom zasáhne všechny z nás, a to citelně, řekl novinářům generální ředitel televize Prima Marek Singer.
On a další mediální šéfové kritizovali zejména navýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas, ale také rozšíření počtu těch, kterých se bude povinnost platit týkat. Nově totiž dopadne rovněž na majitele chytrých telefonů a dalších zařízení, která jsou schopna přehrát televizní pořad nebo přenos. Poplatek pro televizi by se měl zvýšit ze 135 na 160, pro rozhlas pak ze 45 na 55 korun. O tom dalším způsobu vybírání vy jste tady včera informoval, já se tady tomu podrobně věnovat nebudu.
Podle generálního ředitele televize Nova Daniela Grunta není pravda, že navýšení poplatků pouze narovnává stav prostředků České televize za poslední roky, kdy se poplatky nezvyšovaly. V dobách covidu šel celý inzertní trh dolů o jednu třetinu a narovnává se dodnes. Za tu dobu Česká televize hospodařila s velkorysým předkrizovým rozpočtem, upozornil Grunt. A to na rozdíl od těchto soukromých provozovatelů. A v této kritice já tady mohu pokračovat.
Nicméně ještě jeden odstavec si dovolím ocitovat. Nepamatuji, že by se soukromá média takto sešla za jedním stolem. Ačkoliv nikdo z nás nechce zpochybňovat roli veřejnoprávních médií, novela, která byla předložena, má řadu chyb, uvedla předsedkyně správní rady Unie vydavatelů a předsedkyně představenstva Czech NEWS Center Libuše Šmuclerová. Jsme nervózní, zda budeme slyšet, všechno běží velmi rychle, dodala. A samozřejmě dodali také to, že se obrátí na poslance a budou se snažit prostřednictvím poslaneckých pozměňovacích návrhů ovlivnit výsledné znění toho zákona.
A pane ministře, za mě, já se ptám, není škoda, že ministerstvo nekomunikuje s těmito aktéry ještě v průběhu přípravy tohoto zákona? Není škoda, že potom v připomínkovém řízení tato velká novela dostává, promiňte mi ten výraz, naloženo i od ostatních ministerstev? Já to považuju za neprofesionální a škodlivé a myslím si, že místo této rozbouřené vody jsme měli diskutovat o tom, zda způsob financování veřejnoprávních médií u nás není přežitý, zda jsme se neměli víc zabývat tím, jak to mají v zahraničí. Zda jsme neměli najít konsenzus a hledat tu cestu, když už do této velmi citlivé problematiky zasahujeme, najít cestu ke konsenzu napříč politickým spektrem, napříč veřejností, které se to týká, a předložit tady zákon, na kterém se všichni shodneme. Já si myslím, že si to ten čas rozhodně zasloužilo, a obávám se, že vaše novela tady bude rozcupována, a uvidíme, jakým způsobem ten zákon dozná změn. Protože ty nesouhlasné hlasy s vaším zákonem zní i z vaší strany, ze strany ODS, a to vy dobře víte.
Další zákon, u kterého bych se chtěla zastavit, je audiovizuální zákon. A to je zákon, kde se asi víceméně shodneme, tam ty sporné body asi přílišné nemáme, zaplať pánbůh za to. Nicméně vy jste tady zmínil, že audiovizuální zákon má zavést nový systém filmových pobídek, má posunout podpory od filmu i k jiným oblastem. Mluvil jste tady o parafiskálních poplatcích, investicích do místní tvorby, což je určitě chvályhodné. Dokonce na podvýboru pro kulturu jsme měli první možnost nějaký náhled vidět, ale vím, že od té doby to doznalo dalších změn. Jenom podotýkám, že to je jediný zákon, který jsme na podvýboru pro kulturu probírali, a to považuju za velkou škodu. A to je směrem k panu Svobodovi. Já bych uvítala, kdybychom místo návštěv zařízení, která spadají pod Ministerstvo kultury, se zabývali zákony, které jsou aktuální. Myslím si, že by to bylo přínosnější a důležitější.
Ale to, co mě tady trošku zamrzelo, je malá novela, kterou my jsme podepsali, protože jsme se na ní shodli. A není to kritika, co teď zazní směrem k tomu zákonu, ale k těm penězům, které přidělujete filmovým pobídkám v rozpočtu na příští rok. Protože já jsem s Asociací producentů mluvila, hovořili jsme o tom, domluvili jsme se, oni mě také žádali o tu podporu, ale my jsme tam s tím problém vlastně neměli. Nicméně zaznělo od nich, že jste jim slíbil víc peněz a že víc peněz znamená to, že ten systém bude fungovat. Vy do rozpočtu na příští rok navrhujete o 200 milionů minus. Oni byli překvapeni a předpokládám, že od našeho setkání už s vámi mluvili. Tak se vás chci zeptat, jakým způsobem dodržíte svému slibu, aby tu novelu, kterou tady poslaneckými cestami tlačíme, aby byla přijata co nejdříve, aby ta novela vlastně fungovala.
Já jsem zaznamenala vaše vystoupení v České televizi, kde jste říkal, že teď ty peníze v tom rozpočtu nejsou, ale že příští rok budete hledat během roku ty peníze, kde je sebrat. No to je sice hezké, nicméně ten fond potřebuje vědět, kolik těch peněz bude mít. A nemůže čekat, zda se během roku něco navýší, nebo nenavýší. A to samé platí vlastně i při podpoře živé kultury. A tam to platí možná třikrát víc než u těch filmů.
Další zákon, o kterém tady budeme hovořit, který je opravdu velmi, velmi horký, je status umělce. Status umělce je zákon, který je podpořen i penězi z Evropské unie, z Národního plánu obnovy. Vy jste v letošním roce z Národního plánu obnovy měli 2 miliardy, tím jste si vylepšili rozpočet. Neměli jste 16, měli jste 18. ***
