Co následuje dál? Vítek Rakušan se na sklonku roku 2021 stává ministrem vnitra, vystoupá na nejvyšší patro STAN a získává šifrovaný telefon, na tu chviličku alespoň. Potom dostane asi nějaký státní, tak ho odkládá. Po tom roce 2021 už se nehovoří o tom - zatím tedy z informací, které unikly - že by komunikace dál probíhala. Já nevím, jestli probíhala, nebo neprobíhala. Vždyť v tom nemáme jasno. Přichází na Letnou na takzvanou Kachlíkárnu. To je takový symbol moci, každý to vnitro chce. A když tam přijde, tak si prostě najednou myslí, že je mistr světa amoleta, a snaží se dosadit do čela rozvědky pana Mlejnka. Takže prostě mně to zase zapadá do toho, domnívám se, že organizovaná skupina v roce 2020 nebo 21 zjistila přes nějaké svoje úniky, že kolem hnutí STAN se prostě začíná dít něco, co je může pravděpodobně sejmout. Začali spolu komunikovat šifrovanými telefony a dělali nějaká protiopatření. Řekli, hele, když ten Vítek Rakušan bude na Ministerstvu vnitra, byť jakoby do toho nemůže formálně zasahovat, ale samozřejmě ten ministr má, když to řeknu... Chceš povýšit, Langu? Já tě ještě nepovýším letos, prostě jako nevidím to úplně... anebo tě povýším.

Rozvědka jako orgán, který má síly a prostředky, aby prostě s tím něco dělal, byť samozřejmě vnitřní bezpečnost hlídá BIS, tam navrhuje na bezpečnostním výboru pana Mlejnka. My se potom dozvíme, že pan Mlejnek zachránil lidi z Afghánistánu a další věci. Pak se dozvíme najednou, že pan Mlejnek je přímo zainteresovaný s panem Redlem, že jeho manželka působila v nějakých firmách, a pan ministr ho drží do poslední chvíle. Až když potom zjistí, že je to opravdu politicky absolutně neúnosné, tak vlastně pan Mlejnek odchází.

Takže mi to zapadá, jo? Obsadíme si Ministerstvo vnitra, obsadíme si rozvědku, přikryjeme si nějaké čachry machry naší organizované skupiny. Já nevím, jenom se ptám a snad to tady mohu říct, protože to není vyjasněno, takže vznáším tyto otázky. Bylo to tak, nebylo to tak? Opravdu budu rád, až se jednou dostane Dozimetr k soudu a ukážou se všechny ty věci. Možná že se budete, kolegové, divit. Teď třeba obhajujete neobhajitelné.

Ministr školství Gazdík, jenž silně mlžil a je zachycen v odposleších NCOZ, ten v tom absolutně lítá, končí jako ministr školství. Vyvodil politickou zodpovědnost, řekl nám pan ministr vnitra Rakušan. Ale pan Gazdík je také poslancem této Poslanecké sněmovny, je to náš kolega. Ptám se, není to málo, že odstoupil jako ministr školství? Neměl by pan Gazdík do vyjasnění této věci složit poslanecký mandát? Nikdo ho k tomu nemůže přinutit, že? Ale poslancem zůstává a snižuje to dle mého v očích veřejnosti důvěryhodnost nás ostatních poslanců Poslanecké sněmovny. Už takhle nemáme valnou pověst a toto nám prostě určitě nepřidá.

Jak to asi působí na veřejnost, pane Rakušane? Připomínám opět 500 pro Gazďu. Nevím, co to je 500 pro Gazďu. Pokud pan Gazdík odstoupil z pozice Ministerstva školství, proč jste vy, pane ministře vnitra Rakušane, nevyvodil stejnou politickou zodpovědnost? Nevidím rozdíl mezi jedním ministrem a druhým ministrem. Proč jste neodstoupil z pozice prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra? Proč jste třeba neopustil rezort Ministerstva vnitra a nešel jste na školství, když jste původem učitel? Možná že by vám to tam slušelo více.

O to nám jde, proto tady vystupujeme. Nejedná se o pověstný Nacherovo dvojí metr náhodou? Není to dvojí metr, že Gazdík prostě jde, a vy nejdete? Vy jste výš postavený, jste předsedou celého hnutí, tak nesete nějakou politickou zodpovědnost za to hnutí. Jste první místopředseda vlády a hlavně jste ministr vnitra. Vy jste ministr vnitra, který má pod sebou silový rezort, který disponuje prostředky, abyste to mohl případně nějak zamést, kdybyste chtěl. A věřte mi, že to jde. Když se chce, všechno jde, akorát malé děti se musí nosit, říká se. Působí to na mě velice nedůvěryhodně a nevěrohodně. Ministr vnitra má pod sebou policii jako takovou a vyvolává to řadu skutečně vážných podezření, otazníků, dohadů a spekulací.

Další kauzy kolem ministra vnitra. Jeho schůzka ještě jako nominanta na ministra vnitra, takže vůbec nevěděl, jak to dopadne. Jak jsem říkal, klidně mohlo sestavovat vládu hnutí ANO. Tehdejší pan prezident Zeman by pověřil našeho předsedu, kdyby pan Babiš řekl ano, zkusím to, byť věděl, že by to prostě pouze natahoval a nebylo by to v pořádku. Potřebovali jsme udělat rozpočet a přišly další věci. Takže my jsme se zachovali státotvorně tím, že jsme vám to předali, jo. Možná to byla naše chyba.

Setkávali se tak ředitel České pošty, který potom odchází - neodchází. Důvěryhodný policejní prezident Jan Švejdar, který měl úctu ve sbor , nebyl s nikým propojen, po setkání s nominantem na ministra vnitra oznamuje, že končí, přestože měl pětiletý mandát a ještě mu zcela nevypršel. Do dneška ve své podstatě odešel, vzal si výsluhu, odešel ze státní služby, pracuje někde jako soukromník, nechce se vůbec k tomu vyjadřovat. Velice zvláštní, člověk, který více jak 33 let pracoval ve sboru. Tito lidé se potom většinou používají v diplomatických službách a podobně. Nabízí se jim nějaké posty, protože prostě mají nějaké know how. Velice zvláštní.

Krizový intervenční tým. Na ministerstvu vzniká KRIT. 33 let po revoluci se vracíme do doby, kdy máme nějaké cenzory, narativy, putinohlad, možnost jaderné války - vystrašit lidi prostě. To je sama o sobě kategorie. Začíná nálepkování lidí, kteří mají jiný názor. Prosím vás, já si nepřeji 33 nebo 34 let po revoluci, aby lidé, kteří vysloví tady v demokratickém státě - doufám, že jsme ještě demokratický stát - svůj názor, který je trošku odlišný od těch vašich oficiálních správných názorů... Co je správný a co je nesprávný názor? Kdy už můžeme mluvit, kdy už nemůžeme mluvit? To teď tady všechno pořád lítá.

(Poslanec Benda namítá mimo mikrofon, že řečník už mluví dlouho.) Už jsme mluvili dost, už 70 lidí nemůže mluvit, jo, pane Benda? Je to pravda a nekoukejte na mě! (Poslanec Benda mimo mikrofon.) Já bych chtěl poprosit pana předsedajícího, aby na mě pan Benda nepokřikoval.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Poprosím, aby komunikace probíhala přes mikrofon. Zjednám si pořádek sám. Poprosím, aby komunikace probíhala pouze přes mikrofon. Vy, pane poslanče, pokračujte. Prosím.

Poslanec Hubert Lang: Dobře, děkuji, pane předsedající. Chtěl bych oslovit pana Bendu, prostřednictvím pana předsedajícího. Pane předsedo klubu ODS, kdybyste nás pouštěli do rozpravy... Měli jsme několik mimořádných schůzí, kde jsme chtěli hovořit, a nedostali jsme příležitost. Když byl daňový balíček - vy říkáte úsporný balíček - bylo nás připraveno 70 ve třetím čtení ještě vystoupit. Omezili jste nám naše řečnické právo.

Řekněte mi, kdy já jako řadový poslanec mohu hovořit. Já mohu hovořit na interpelacích, kde mám na to dvě minuty, abych řekl svůj názor, a do dvou minut to tam vložit, to je jako silné kafe. A potom mohu hovořit v rámci rozpravy k nějakému otevřenému zákonu anebo mohu hovořit tady, kdy je vyslovována ta nedůvěra. Já nemám jinou příležitost. Nemám jinou příležitost, proto tady hovořím. Já můžu tady hovořit půl dne, já nemám s tím vůbec žádný problém. Určitě bychom našli témata, kdybychom vzali migrační krizi, vzali bychom další věci, jo? Je tisíc a jedno téma, které tady můžeme rozebírat, milý pane předsedo poslaneckého klubu ODS, prostřednictvím pana předsedajícího.

Pytel na mrtvoly na budově Ministerstva vnitra, performance, 70 000 korun. Hlídala to policie 14 dní 24 hodin denně. Česká vlajka, ruská vlajka, mezi tím Putin v pytli na mrtvoly. Také výborná věc od pana ministra vnitra. Nikomu to nevadí, už je to jakoby promlčeno.

Zasahování do soudního procesu s Andrejem Babišem. Pamatujeme si ještě pana ministra vnitra Rakušana, jak ze střechy Ministerstva vnitra říká: Andreji, už je čas! Drží kalendář, kde bylo to rozhodnutí nezávislého soudu, a on tam předjímá nějakou věc jako ministr vnitra, místopředseda vlády a člen kabinetu, který má pod sebou silový rezort? Prosím vás, co to je? Andreji už je čas. Co se stalo? Soud rozhodl, jak rozhodl. Přišla nějaká omluva nebo něco? Nic nepřišlo. Andreji, už je čas. Nezlobte se na mě, ale to byla jedna z velkých ubohostí pana ministra vnitra Rakušana.

Česká pošta - o tom tady budou hovořit další lidé. Tam, kde byly tři pobočky, je jedna pobočka. Lidé tam stojí prostě, nedoručujou se balíky. Ty pošťačky propuštěné, které tam za mrzký peníz měly místní věcnou znalost, chodily po těch vsích, byla to taková poslední možná komunikační linka na těch vsích pro ty babičky, prostě pro ty lidi, o které se tam alespoň někdo staral. To je všechno špatně, jo?

Jak tady už říkali naši kolegové, tuším kolega Okleštěk, prostřednictvím pana předsedajícího, je zajímavé, že jakmile se zavřely ty pobočky, tak už Jindřišská ulice, lukrativní hlavní pobočka, další pobočky už se prodávají prostě. To je také zvláštní, že jo? Sotva jsme to zavřeli, vyhodili jsme ty lidi, tak už se ty budovy prodávají. ***