(1.30 hodin)
(pokračuje Marek Novák)
Pak je tady ministr práce a sociálních věcí. Ten s blahosklonným výrazem křesťanské lásky bere lidem důchody a komplikuje pomoc těm, co ji skutečně potřebují. Na druhou stranu neváhá rozdávat tam, kde cítí, že by to mohlo přinést nějaké volební hlasy.
Pak je tu ministr, co má na starosti zdravotnictví. Ten svou práci postavil na vyprávění pohádek. Tu o penicilinu, o dostupnosti dětských léčiv. Zrovna dneska mi volala známá, které náhodou onemocněly děti streptokokem, a ptala se mě: Prosím tě, ono je to opravdu tak, že není možné sehnat léky? Já už jsem v páté lékárně a nikde je nemají. Já jsem myslela, že to je jenom jako řev opozice, že nejsou ty léky, ale ony fakt nejsou. - Dneska je to skutečně tak, že až ti lidé potřebují léky, tak vlastně zjistí, že nejsou. Je to strašné. My tady o tom mluvíme více než rok. Více než rok vás žádáme, abyste to řešili. Strašné. A když panu ministru zdravotnictví dojdou ty příběhy, tak vyžene lidi na sluníčko, ať se léčí slunečními paprsky.
No a vedle toho třeba kratom. Jak dlouho se tady snažíme zarazit dostupnost kratomu dětem? Rok, dva? Piráti už na sociálních sítích šíří, že to vyřešili. A lidé se mě ptají: Jo, tak to je super, vy už jste to vyřešili. Tak jim říkám ne, ještě jsme to nevyřešili, prošel tady v prvním čtení zmetek, který slíbil pan ministr Válek ve druhém čtení komplexně vyřešit, tak doufám, že se to povede. A doufám, že to bude rychlejší než zákazem prodeje nikotinových sáčků, kterým se tady dnes chlubil pan premiér, jak to vyřešil, a vyřešil to tak, že rok ležel návrh zákona od nějakého Nováka a spol., ovšem toto byl opoziční návrh, a rok trvalo, než ho koaliční poslanci opsali a prosadili. Rok jste na ta děcka kašlali, tak se chováte. Ostuda!
No a pak je tady ministr průmyslu a obchodu. Ten jako bývalý bankéř by prodal nos mezi očima, a úplně všem. Není u nás v současnosti obchod od lithia přes obnovitelné zdroje, energie až po letiště v Líních, kde by to nesmrdělo nějakou příhrou mocnějším kamarádům, kteří ho do té funkce vyslali. O jeho podílu na vysoké inflaci právě díky tomu, že odmítal řešit ceny energií, jsme tady už také mluvili. My z opozice jsme řešení navrhovali několikrát. Vy jste se mu smáli, a následně jste ho pozdě, a ještě špatně aplikovali. Neskutečný amatérismus!
Pak tu máme tři ministry, kteří to mají takzvaně za odměnu. Agenda nula, vidět moc nejsou, ale peníze to stojí nemalé. To co všechny tyto ministry spojuje a mohlo by být možná i značkou této vlády, jsou takové ty známé tři opičky. Jedna má pacičkami zakrytá ústa, druhá oči a třetí uši. Takhle se totiž ministři této vlády v čele se svým premiérem chovají. Bývaly doby, kdy i u nás platila politická kultura, a vy jste, právě vy, tady slibovali lepší politickou kulturu. Takovou, že když se na nějakou ministerskou lumpárnu přijde, tak příslušný politik odstoupí sám, anebo dokonce odstoupí celá vláda a byly by předčasné volby. Stačil na to buď odklon peněz před rozvádějící manželkou, nebo křišťálově čisté úspory strýčka Vika, nebo kabelková razie u tehdejšího premiéra. Toto všechno se díky této vládě zdá jako vzdálená minulost. Dnes tato vláda nastavila nové politické dno, postavené na jedné straně na odírání občanů této země a na druhé normálním mafiánským chováním a zařezáváním opozice ve Sněmovně. No a aby to dno bylo dokonalé, rozhodli jste se svou novou kampaní, údajně zaměřenou na dezinformace, umlčet vlastně každého, kdo s vámi nesouhlasí.
Přidám ještě dva zásadní argumenty, které dokazují, že tu dnes vládne chaos, nekompetentnost a amatérismus. Tím prvním je důchodová reforma. Svojí asociální argumentací jste totiž způsobili, že se někteří mladí začali na naše seniory dívat jako na nějaké zločince, co si dovolují za celoživotní práci a úsilí (chtít) důstojně prožít podzim svého života. I poté, co jste odsouhlasili tuto krádež, a v mých očích to není nic jiného než krádež na bezbranné skupině občanů, platí, že důchody nejsou sociální dávka, i když k nim tato vláda tak přistupuje. Důchody jsou nárokové za to, že ti lidé tu pomáhali budovat ekonomiku, rozvíjeli zemi a odváděli jí peníze. Důchodem jim to stát měl vracet. Dělat z důchodů dávku je něco naprosto nedůstojného, nemorálního, a hlavně to zase rozděluje společnost. Ukazujete prstem a říkáte, že jsou vám na obtíž. A navíc že vás stojí moc peněz. Místo toho, abyste si jich vážili za to, co pro naši zemi udělali. Úplný nesmysl bylo tvrzení této vlády, že důchody jsou na dluh. Při stejné logice je na dluh totiž jakýkoli jiný výdaj státu. Armáda, zdravotnictví, ale třeba i každý poradce ministrů této vlády. Ti všichni jsou na dluh?
Pokud pan ministr Jurečka strašil některé občany, že nebude na důchody, tak nám skutečně neřekl žádný fakt daný přírodním zákonem. Ale buďte na sebe hrdí. Vy jste to dokázali. Ono to "na důchody nejsou peníze" v překladu znamená "na důchody nedáme peníze". Tato vláda nám říká, že tento stát není nejen pro staré, ale vlastně už ani pro mladé. Už dnes to, co lidé odvedou do systému, je daleko víc, než z něj vyčerpají. Problém ministra sociálních věcí je, že s tím neumí efektivně naložit, anebo si to neumí obhájit. Přitom pokud bychom se podívali do zemí, které skutečnou důchodovou reformu provedly, tak by cestu snadno našel.
Například státy EU, kterou se tato vláda tak ráda zaštiťuje. Důchodová reforma, kterou dělají nebo již dělaly tradiční státy Evropské unie, je o změně systému. Stát v ní přijímá aktivní úlohu a bere na sebe zodpovědnost, že se o lidi, kteří se chovají odpovědně, důstojně postará. Kdyby tato vláda chtěla opravdu řešit důchodovou reformu, tak se můžeme bavit třeba o tom, zda zvolit spíše švédskou, norskou, německou, nebo holandskou cestu. No a místo toho přišla ta přerovská cesta. Cesta, která vlastně nic moc neřeší. Pokud by šlo o skutečnou reformu, tak řešíme další možná řešení, jako jsou třeba nové typy zdanění, kapitálové či majetkové daně. Jenže ten úkol zněl jinak a jasně: sežeň prachy, seber je někomu, kdo nebude moc křičet a bránit se. Jenže ty například kapitálové daně, ty by průměrného člověka ovlivnily minimálně, ale zároveň by mohly důchodový systém podržet v běhu, bez nutnosti změnit život většiny populace v pracovní tábor s minimálním výnosem. ***
