(23.40 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Na závěr bych ale chtěla říct, že lidé nejsou hloupí. A je to samozřejmě vidět už v tuto chvíli, jakou popularitu tato vláda má.
A nyní mi dovolte, abych se také vyjádřila k útokům této vlády, která seká chybu za chybou, ale musím se vyjádřit k útoku na mou osobu. Dovolte mi, abych se k tomu znovu vyjádřila. Dovolte mi, abych znovu popsala, že já osobně jsem na rozdíl od pana Hlubučka, Gazdíka, Polčáka, ale i pana ministra Rakušana neměla nikdy s mafiány ze skupiny pana Redla žádné byznysové vztahy. Já opravdu ne.
Začnu tím, co nikdo z vládních kruhů neuslyší rád. Když vaše vládní novinářka Sabina Slonková dostala poprvé za úkol sejmout Mračkovou Vildumetzovou, napsala tenkrát vylhaný titulek. Cituji: Policie o Vildumetzové věděla, informace ale do médií neunikly. Na rozdíl od těch o vládních politicích, Polčák, Gazdík, Pospíšil. - Hnus a špína, vážení přátelé! Absolutně vymyšlená věc. Což také následně tři hodiny nato potvrdil ředitel národní centrály organizovaného zločinu (Národní centrály proti organizovanému zločinu) Jiří Mazánek, který se proti článku paní Slonkové uveřejněnému na webu Neovlivní veřejně důrazně ohradil. Dodnes je na stránkách policie k dohledání jeho jasné stanovisko, ve kterém pan ředitel Mazánek říká, že v usnesení o zahájení trestního řízení nebyly žádné informace o místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Janě Mračkové Vildumetzové. Slyšíte dobře. Policie žádné informace neměla ani netajila. A víte proč? Protože žádné ani mít nemohla. Já jsem nikdy nic neprovedla, i když vy budete stokrát v médiích a na sociálních sítích lhát a opakovat něco jiného. I když vaše paní dvorní novinářka Slonková bude psát ty svoje vymyšlené texty, nic na tom nezměníte. A policejní ředitel to ve svém vyjádření potvrdil. Mám ho zde, mohu vám ho všem předat.
Víte, když jsem byla starostkou Horního Slavkova, byla jsem starostkou sedm let, tak jsem si prošla stalkingem. Kvůli němu jsem odešla z pozice starostky. Trpěla jsem já, trpělo celé zastupitelstvo. Založila jsem dokonce sdružení pomáhající obětem nebezpečného pronásledování a mnoho let jsem se snažila těmto obětem pomáhat. Bylo to velmi náročné období a dodnes, když si na něj vzpomenu, mi není dobře po těle. To, co prožívám teď, není stalking, ale přirovnala bych to k mobbingu.
Co jsem provedla, že mě stále někdo z vlády uráží a opírá se do mě a mé rodiny? Jen to, že jsem se provdala za muže, který měl nesprávného kamaráda? Kamaráda, který ale v době, kdy se tak úzce s mým manželem přátelili, nebyl ani obviněný, ani obžalovaný. Pan Zakaría byl takovým kamarádem mého muže, že ho dokonce pozval na naši svatbu a na náš křest. Ano, to vše je pravda. Já to nepopírám a upřímně s tím už teď nemůžu nic udělat. A když mi někdo z vás řeknete, jak jsem tomu měla předcházet, tak si od vás ráda nechám poradit. Já jsem ale za toto přijala politickou zodpovědnost, ač mnozí by to na mém místě jistě neudělali, a rezignovala jsem na pozici místopředsedkyně Sněmovny. Ty útoky na mě byly tak hnusné, agresivní, podpásové, že mi bylo jasné, že kdybych to neudělala, ublížila bych své rodině, sobě, ale i hnutí, a to jsem nechtěla. Odstoupila jsem, přijala to. Ale zároveň platí, že jsem nic neprovedla. Nic. Věřím, že vás to některé musí hrozně štvát. Paní Slonková se snaží, pátrá, píše o sto šest. Že mi můj manžel tenkrát půjčil přes pana Zakaríu auto. Ano, znovu opakuji, byli to přátelé. A jasně se k tomu vyjádřil. Zajišťoval jsem manželce auto a požádal jsem o pomoc pana Nemraha, který v té době z veřejných zdrojů nebyl ani podezřelý, ani obviněný z žádného trestného činu. Platba proběhla mezi námi jako dvěma fyzickými osobami. Jan Mraček.
Možná se do budoucna objeví další věci, co spolu můj manžel, jinak člen ODS - to především podotýkám pro pana premiéra Petra Fialu, který si mě tady dnes také velmi bral do svých úst... Takže můžete to pořád dokola psát, očerňovat mě, ale platí, co jsem řekla na začátku. Provdala jsem se za muže, který měl nesprávného kamaráda. Nic jiného.
Vzpomínáte všichni, jak ministr vnitra vyhrožoval, že použije silové řešení, když neodstoupím? Já jsem si ministra vnitra nikdy v této věci do pusy nevzala. On mě neustále. Ale urážela mě i paní Pekarová a TOP 09, kteří si dokonce vzali do úst i mého syna. Urážel mě pan Výborný, pan Jurečka, říkali, že musím odstoupit. A když se měl stát ministrem životního prostředí pan Hladík, kterému zapečetili kancelář, kterému odebrali telefony, tak to bylo v pořádku, tak ten se stal ministrem životního prostředí. Já s kauzou Dozimetr nemám absolutně nic společného. Znovu to opakuji.
Já si říkám, proč se toto děje? Proč se toto děje? Je to proto, že víte, že Vít Rakušan nemluví pravdu? A pomalu se to dostává na veřejnost? Když si přečtu ty novinové články, a víte, že já jsem to nekomentovala do této chvíle, tak je vidět, pan Rakušan šifrovaný telefon neměl, pak si vzpomněl, že ho vlastně měl, že mu ho vnutil pan Polčák, který ovšem říká, že si o něj Vít Rakušan řekl sám, a tak nakonec ministr vnitra přišel s verzí, že ho tedy měl, nezajímal ho, a tak ho dal na hraní dětem. Prosím vás, kdo těmto pohádkám uvěří? Je jasné, že při jejich vyprávění evidentně někdo z pánů, Rakušan, nebo Polčák, lže. A ten největší problém je ten, že pan ministr vnitra říkal, že neměl šifrovaný telefon, a vyzýval pana Polčáka, aby ho rozšlapal, nebo pana Gazdíka, nevím kterého. Ale jednoho z nich vyzýval. Říkal, já nemám šifrovaný telefon. Takže on lhal. Já osobně jsem opravdu zvědavá, na jakou báchorku bude mít Vít Rakušan, jakou bude povídat, až se ukáže, že s těmi lidmi sám také mluvil, viděl se s nimi, telefonoval, co nám potom řekne. My férově přicházíme s tím a říkáme, pane ministře vnitra, řídíte policii, máte pod sebou zahraniční rozvědku. My říkáme, běžte na jiný rezort, řiďte jiný rezort. Nic jiného neříkáme.
Ale Dozimetr zatáhl i do TOP 09, paní Pekarová prostřednictvím paní předsedající, Adamová. Jiří Pospíšil sice hlasování o odvolání z pozice náměstka ustál, protože si to umí zařídit, ale jeho někdejší poradce Jiří Fremr měl blízké kontakty s hlavním obviněným v celé kauze. Všichni se sešli v italském Toskánsku, kam pan Pospíšil rád jezdí. ***
