(18.40 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Pokračuje také výrazná investiční akce vybudování památníku romského holokaustu v Letech u Písku. Náklady na stavbu návštěvnického centra s expozicí, revitalizací a pietní úpravy se budou pohybovat okolo 100 milionů korun, vše financováno prostřednictvím Ministerstva kultury a Norských fondů. Otevření pro veřejnost předpokládáme v prvním čtvrtletí příštího roku. Když se vloni konalo slavnostní zahájení celé této akce, symbolický začátek demolice prasečáku, cítil jsem velkou potřebu omluvit se jménem vlády za všechny ty, kteří v uplynulých letech historii Letů u Písku ignorovali, zlehčovali a znevažovali. A určitě patří poděkování mému předchůdci, panu ministrovi Hermanovi, za to, že houževnatě prosazoval výkup vepřína.
Velmi intenzivně také pracujeme a připravujeme rekonstrukci Památníku ticha zde v Praze v revitalizovaném území Holešovice - Bubny-Zátory. Je to také jedno z temných míst naší válečné historie. Právě z bubenského nádraží byly vypravovány transporty s desetitisíci rasově označených obyvatel Prahy převážně do Terezína, ale i na další místa. Chystáme velkou rekonstrukci v úhrnné hodnotě 300 milionů korun, která v sobě obsahuje také náklady na vybudování nové expozice, která má být významným památníkem obětem holokaustu, ale také živým místem. Události posledních týdnů, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael a provedlo bezprecedentní krvavou akci, kde oběťmi byly mnohdy ženy, děti i staří lidé, kdy se vraždilo ve vesnicích a unášeli se lidé, opět probouzejí ozvuky temných dob dávno minulých. Musíme propojovat události současné s událostmi minulými tak, aby se neopakovaly.
Tolik tedy k návrhu rozpočtu a ke komentáři toho, co mohou znamenat konsolidační dopady na Ministerstvo kultury, kdy, znovu opakuji, kultura neutichne.
Radost mi dělá Národní plán obnovy. Jak už jsem zmiňoval, když jsem přišel na Ministerstvo kultury, nevzbuzoval ve mně stav prací na naší komponentě optimismus v praktické přípravě i v nastavení celého procesu. Mohu konstatovat, že z 5,5 miliardy korun už jsme velmi významnou část zazávazkovali, jsou vyhlášeny výzvy, prakticky tedy Národní plán obnovy pomáhá české kultuře. Finanční prostředky mohou pomoci institucím, jednotlivcům kulturního a kreativního sektoru ve všech regionech Česka v široké paletě aktivit od datových souborů, vzdělávacích programů přes rekonstrukce a budování kulturně kreativních center, mezinárodní prezentace mezinárodních kontaktů až po klíčové legislativní návrhy. K dnešnímu dni jsme z Národního plánu obnovy vyčerpali částku necelých 520 milionů korun, celkově máme pod závazkem téměř 3 miliardy korun. 17 výzev už bylo úspěšně uzavřeno, v současné době jsou 3 výzvy otevřeny a dalších 10 plánujeme. Také nově po revizi Národního plánu obnovy uvažujeme nebo připravujeme podporu audiovize z národního plánu.
Připomenu nejvýznamnější projekty: velká a malá regionální kulturní a kreativní centra, 29 velkých center již podporu získalo, dalších jistě více desítek získá podporu v rámci takzvaných malých kulturních a kreativních center. 800 milionů korun směřuje na digitalizaci kulturních statků a národních kulturních památek. Velmi úspěšná je mobilita mezinárodní spolupráce českých aktérů v zahraničí. Mnoho českých kulturních aktérů absolvovalo velmi důležité zahraniční pobyty, řada z nich měla poprvé příležitost díky Národním plánu obnovy prezentovat se v plné šíři svých dovedností v zahraničí. Jenom připomenu několik úspěchů. Měli jsme velké úspěchy v zahraničí, ve Spojených státech amerických, na divadelním festivalu v Edinburghu a podobně. Chystáme také velkou novelu zákona o některých druzích podpory kultury, takzvaný status umělce, který je součástí Národního plánu obnovy a má pomoci právě umělcům na volné noze. Národní plán obnovy myslí na celou šíři spektra kultury a jsem rád, že se nám ho daří v celé šíři naplňovat.
Třetí oblastí, o níž bych rád teď hovořil, je legislativa. V minulých volebních obdobích s legislativou Ministerstvo kultury, a to není samozřejmě záležitost úředníků mého ministerstva, ale politického vedení ministerstev, spíše šetřilo a naše vláda si stanovila velmi ambiciózní cíle, které se týkají právě legislativních změn v oblasti kultury. Zmíním několik důležitých bodů, které už máme za sebou, na kterých pracujeme, které nás čekají.
Podařilo se prosadit takzvanou malou novelu zákona o České televizi a o Českém rozhlase, která umožňuje zapojení Senátu. Je to jedna z klíčových legislativních změn, která zvyšuje odolnost veřejnoprávních médií vůči potenciálním politickým tlakům. Nyní už je vyhlášena, jenom pro zajímavost, výzva Senátu na podávání nominací pro doplnění Senátem volených radních České televize a mělo by probíhat již první kolo těchto voleb.
Jedním z klíčových bodů programového prohlášení vlády je nezávislost a udržitelné financování veřejnoprávních médií. Připravili jsme tedy návrh velké novely zákona o České televizi a o Českém rozhlase a také souvisejícího poplatkového zákona. Rád bych se u tohoto návrhu krátce zastavil. Ten návrh vzbudil velký ohlas, diskusi, v mnoha ohledech velmi kritickou. Já to určitě takto chci i veřejně prezentovat. Je to samozřejmě dáno nejenom tím, že je v tomto případě navržena zvýšená platba za koncesionářské poplatky rozhlasové a televizní, ale jedná se především o to, že my jsme svým způsobem kousli do pomyslného kyselého jablka. Jenom připomenu, že poplatky se nezvyšovaly mnoho let, v jednom případě 15, v druhém případě 18 let, a je prostě zapotřebí v této věci konat. Očekáváme velikou diskusi. V připomínkovém řízení byla předložena velká řada velmi kritických návrhů, určitě bude diskuse na jednání vlády a především zde ve Sněmovně.
Dovolím si tedy jenom přiblížit, co jsme v rámci naší pracovní skupiny připravili. Navrhujeme zvýšit poplatky, rozšířit okruh poplatníků, a to tím, že rozšíříme oblast placení poplatků i na jiné přístroje než televize a rádio. Mělo by se tedy nově platit za přístroje schopné přijímat vysílání, tablety, chytré telefony. Také navrhujeme změnit pravidla plateb právnických a fyzických osob. Ale samozřejmě zůstává zachovaný, chtěl bych to podtrhnout, princip, kdy se platí za domácnost. Není pravda, tak jak se někdy bohužel i účelově šíří ve veřejném prostoru, že každý, kdo má mobilní telefon nebo tablet, bude platit. Zůstává ten princip platby za domácnost.
Proč si myslíme, že je správně toto učinit? Sledovanost, poslechovost obou veřejnoprávních médií je jednou z nejvyšších, obě média mají širokou nabídku, široké spektrum příznivců, vysokou kvalitu a vysokou důvěryhodnost. Obojí toto považuji za zásadní - kvalitu a důvěryhodnost. Diváci, posluchači mají rádi kvalitní českou tvorbu. Je to také jeden z klíčových úkolů, který mají veřejnoprávní média plnit, a bez toho, aby se jejich financování dalo na nějakou udržitelnou trajektorii, by to dlouhodobě nebylo možné. Znovu připomenu, Česká televize - poplatky se nezvyšovaly 15 let, Český rozhlas dokonce 18 let, reálně tedy mají nyní zhruba poloviční hodnotu. ***
