(17.10 hodin)
(pokračuje Jan Lipavský)
My plně stojíme za mírovým plánem prezidenta Zelenského a ten v tuto chvíli zůstává jediným východiskem z toho největšího válečného konfliktu na evropské půdě od konce druhé světové války. Ten plán je postaven na mezinárodním právu a jeho naplnění je tedy i v českém národním zájmu. A mám velkou radost, že jsme spolu i s Francií a Japonskem byli vybráni jako spolupředsedové té první pracovní skupiny, která se věnuje jaderné a radiační bezpečnosti. Já to považuju za velký úspěch české zahraniční politiky. Je to velký úspěch pro celé Česko. Zároveň je to i spojeno s určitou odpovědností, které musíme dostát, a já nepochybuju o tom, že se nám to podaří.
V podpoře Ukrajiny nesmíme polevit, protože Rusko zvyšuje počet hybridních útoků, které mají za cíl rozdrobit jednotu Západu, oslabit podporu Ukrajiny uvnitř našich společností. Rozumím tomu, že Moskva cítí svoji šanci, proto velmi intenzivně pracujeme na upevňování této jednoty, a to je i jeden ze základních pilířů naší zahraniční politiky. Budeme to dělat tak dlouho, dokud Rusko nezmění své agresivní chování. Já tedy velmi intenzivně pracuji na tom, aby Západ na Ukrajinu nezapomněl a aby Rusko nenabylo dojmu, že by tomu tak snad mohlo být. Koneckonců byl to právě minulý čtvrtek, kdy jsme si nechali na Ministerstvo zahraničních věcí předvolat ruského velvyslance, abychom mu připomněli, že ta válečná zvěrstva, které Rusko páchá na Ukrajině, jsou naprosto nepřijatelná.
Další z mých priorit při nástupu do role ministra zahraničních věcí bylo předložení sankčního zákona. Vláda tento zákon 22. června schválila s tím, že potom šel do Parlamentu. A já připomínám, že to bylo právě ANO, které tehdy zavetovalo, aby byl zákon projednán ve zrychleném režimu a mohl být tehdy přijat už v prvním čtení, nicméně jsme se mu tedy věnovali potom zde v Poslanecké sněmovně a vstoupil v platnost k 1. lednu 2023. Můžete ho najít ve Sbírce zákonů, má krásné číslo 1, takže se to i dobře pamatuje. Sankční zákon umožňuje vládě České republiky přijmout omezující opatření, která mají směřovat proti entitám a osobám, které porušují lidská práva, které se dopouštějí kybernetických útoků nebo podporují terorismus. Takže my máme speciální oddělení, které se tomu věnuje, máme již první zápisy na tom národním listingu a zároveň jsme velmi aktivní také v Evropské unii.
Já bych chtěl říct, že další velký výsledek byl spojen s naším předsednictvím v Radě pro lidská práva. Celkově v OSN jsme velmi aktivní. Podali jsme kandidaturu na místo nestálého člena Rady bezpečnosti pro roky 2032 až 2033. Také jsme naplnili důležitý závazek, a to je, že Česko má novou bezpečnostní strategii. Její zásadní sdělení je, že za bezpečnost neseme odpovědnost my všichni, že ve světě nebude lépe a musíme se na to být schopni připravit. To znamená, opravdu naše vláda zahraniční politiku nezanedbává, myslím si, že to ukázalo i české předsednictví v Radě Evropské unie. Myslím si, že jsme dodrželi závazek, který jsme dali občanům, tedy splnit důstojné předsednictví a prosazovat české zájmy.
A já bych pár těch výsledků českého předsednictví přednesl, protože sice už uběhla nějaká doba, ale je dobré si to opakovat. Během českého předsednictví v Radě Evropské unie došlo k úspěšnému zahájení přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií. Bosna a Hercegovina získala v prosinci 2022 kandidátský status do Evropské unie. Během českého předsednictví v Radě EU se podařilo vyjednat uvolnění vízového režimu s Kosovem. Česko se zároveň zasadilo o podporu napadené Ukrajiny. Dalším velkým úspěchem bylo svolání asociační Rady Evropské unie s Izraelem, ta se uskutečnila po deseti letech. Také Chorvatsko na základě dohody, která byla v prosinci 2022, se připojilo do schengenského prostoru. Během neformálního jednání ministrů zahraničních věcí, takzvaného Gymnichu, které proběhlo 31. srpna 2022, se v Praze podařilo dosáhnout kompromisu na pozastavení - ono to zní složitě - dohody o vízové facilitaci mezi Evropskou unií a Ruskem, ale v principu šlo o to, že země, které sousedí s Ruskou federací, mohly zavést národní opatření, která vedla k minimalizaci počtu přechodů ruských turistů po pozemní hranici. Velmi důležité opatření.
Důležité je také, jakým způsobem naše vláda pracuje na rozvoji transatlantické spolupráce. Já pravidelně navštěvují Spojené státy, jednám s ministrem zahraničních věcí Antonym Blinkenem. Myslím si, že máme velmi kvalitní vztahy, a daří se tím otevírat cestu třeba té velmi důležité bezpečnostní spolupráci, která je pro Česko naprosto zásadní.
Dovolím si také drobný výhled do budoucnosti, protože v nadcházejícím roce oslavíme 25. výročí našeho vstupu do Severoatlantické aliance, a je proto velmi symbolické, že na jaře proběhne v Praze neformální ministeriáda NATO. Je to úkol pro celé naše ministerstvo, a nejen pro naše ministerstvo. Já bych opět chtěl poděkovat všem, kteří se budou podílet na té organizaci, ať už je to logicky rezort Ministerstva obrany paní ministryně, nebo třeba Ministerstvo vnitra. Prostě do Česka přijedou příští rok všichni ministři členských států NATO a Praha bude opět vidět jako místo, ve kterém se odehrávají dějiny, jako místo, kde se dělá diplomacie.
Poslední dvě priority se týkají digitalizace rezortu a ekonomické diplomacie. Já bych chtěl říct, že velmi intenzivně pracujeme na obměně těch IT systémů, ty jsme získali opravdu ve strašidelném stavu. Já jsem zřídil speciální sekci, která se tomu momentálně věnuje. Věřím tomu, že budeme ve spolupráci s Digitální agenturou úspěšní v další digitalizaci systému DROZD, tak aby ho občané mohli používat i ve svých mobilních telefonech a nemuseli se nutně registrovat pouze přes webový formulář. Ty registrace se osvědčily a osvědčily se i v těch krizích, ať už to byla spolupráce při konzulárních případech na Rhodosu, která se odehrála letos v létě, nebo právě již dnes diskutovaná záležitost s Izraelem.
Co se týče ekonomické diplomacie - a už se budu blížit k závěru svého vystoupení - tak tam klademe důraz na budoucnost. Klademe důraz na vědu, výzkum, inovace, klademe důraz na obory, které mají vysokou přidanou hodnotu, ať už to jsou různé aktivity, nebo koneckonců i ta byznysová fóra. Je potřeba pomáhat českým firmám se prosadit v zahraničí a zároveň být schopny přivádět to nejzajímavější know-how do Česka, tak abychom skutečně pomohli naší ekonomice a naší budoucí prosperitě.
Já bych chtěl říct, dámy a pánové, na závěr svého projevu, že po dvou letech, v tom poločase takzvaném, můžeme s klidem a bezpečně konstatovat, že Česko je ve světě opět vidět, že jsme čitelní, jsme aktivní v pomoci Ukrajině a máme jasnou hodnotovou zahraniční politiku. Podařilo se nám Česko vrátit na mapu světa. Česká diplomacie brání hodnoty naší země a spoluutváří její bezpečnost. Já myslím, že Česku a naší zahraniční politice mimořádně také svědčí to, že po deseti letech Černínský palác, Strakova akademie, Pražský hrad mluví jednotným hlasem, že táhneme za jeden provaz, že se slaďujeme pravidelně, hovoříme spolu, komunikujeme, nehrajeme nějaké hry mezi sebou. A skutečně se daří naplnit to, co stojí v programovém prohlášení vlády, tedy že stavíme na havlovských hodnotách, na tradici aktivní, odpovědné a humanistické politiky, že to není pouze fráze, že to neznamená, že hájíme nějaké principy, které by nám byly cizí, ale jsou nám naopak naprosto vlastní. Národní zájmy nepodřizujeme neurčitým konceptům či cizím zájmům a říkáme tím, že naše politika je založena na historické zkušenosti a opírá se o hodnotové principy. Děkuji za pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.) ***
