A já bych si troufla navrhnout panu ministrovi, protože se skutečně bojím nějakých překotných kroků, které by se mohly udát, aby digitalizace opravdu fungovala dobře do budoucna, abychom si prostě řekli, že úplně alfa omega, co by se mělo spustit příští rok, jsou ty procesy, zjednodušení těch procesů - a to, že potom si to vyřídíme z pohodlí gauče, bude třeba ještě o pár měsíců prodlouženo, to si myslím, že stavebníci pochopí. Určitě by to bylo lépe pochopeno, kdyby se to takto přiznalo, než kdyby se spustilo něco ad hoc, nefungovalo to a skutečně to spustilo velký chaos v oblasti stavebního řízení. Koneckonců na to ani úředníci v takové rychlosti, když dneska nemáme nic a je konec října, tak než se to vyvine, než se to odzkouší, tak by to mohlo dělat velké problémy.

Chtěla bych, abychom se k tomu nějak rozumně postavili, proto jsem si dovedla navrhnout usnesení Poslanecké sněmovně, že "Poslanecká sněmovna vyjadřuje znepokojení ohledně přípravy a spuštění digitalizace stavebního řízení k 1. 7. 2024 a ukládá panu ministrovi, aby o detailech a krocích přípravy informoval výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj", kde je ta platforma, kde by samozřejmě se ty věci měly asi probrat, abychom tedy všichni věděli, v jaké jsme fázi.

Pan ministr ještě se snažil připravit materiál na jednání vlády České republiky, kde navrhl čtyři scénáře, bohužel ale samozřejmě rezorty se k tomu nepostavily úplně kladně a pozitivně. Když jsem viděla vypořádání mezirezortu nebo návrh zásadních připomínek v mezirezortu, tak to opravdu nebylo žádné příjemné čtení. Ty scénáře byly čtyři. Jeden scénář je, že budeme čekat, až jak se rozhodne ÚOHS, což samozřejmě může ještě nějakou chvilku trvat, protože by pak proběhly i další instance, a samozřejmě to je běh na dlouhou trať a je jisté, že to by se k tomu datu tedy rozhodně nestihlo. Druhý scénář byl, že by se to zadalo jednacím řízením bez uveřejnění, což si myslím, že skutečně je velmi diskutabilní, zda digitalizaci stavebního řízení zadat tímto způsobem. Třetí je, že se to zadá nějakému státnímu podniku, pravděpodobně NAKITu, ale pak je tedy otázka - samozřejmě k tomu se velmi negativně vyjádřilo Ministerstvo vnitra, protože NAKIT na to nemá odborníky, nikdy se stavebním zákonem ani stavebním řízením nezabýval, takže pravděpodobně NAKIT by neudělal nic jiného, než že by to opět soutěžil na trhu, takže by to byla vlastně taková přesmyčka jako taková.

Já si skutečně myslím, že není potřeba tady na sebe chrlit nějakou špínu, nic takového ani nemám v úmyslu. Já bych opravdu chtěla, abychom to nějakým způsobem i třeba společně uchopili, abychom hlavně...

A ten čtvrtý scénář jsem zapomněla říct - odložit celý stavební zákon. Tak to jenom prosím určitě ne. Pokud se budeme bavit o tom, že digitalizace potřebuje více času, jsem k tomuto dialogu připravená, ale prosím, ty procesy, to znamená, aby se už neodehrával ten ping-pong, aby byla zjednodušená projektová dokumentace a tak dále, už jste tady o tom slyšeli mockrát, aby skutečně běželo to, že si to ve finále celé zdigitalizujeme třeba v delším časovém horizontu, je potřeba prostě přiznat. Určitě velmi negativní světlo by bylo, kdybychom místo digitalizace udělali jenom elektronizaci toho procesu, to si myslím, že od toho nikdo neočekává, že samozřejmě všichni stavaři očekávají opravdu digitalizaci stavebního řízení jako takového. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Paní místopředsedkyně, jenom upozorňuji, že jiná usnesení než o souhlasu nebo nesouhlasu není možné podávat. Bylo to dohodnuto již v roce 2014 na základě výkladu legislativního odboru a takto bylo dohodnuto, že bude postupováno.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: To mě mrzí, protože já nechci dávat tvrdý nesouhlas. Samozřejmě nesouhlas musím dát s tou písemnou odpovědí, protože ta se vůbec nezakládá na pravdě, na tom, co je dneska, takže z tohoto úhlu pohledu nesouhlas, ale znovu to vysvětluji, není to o tom, že bychom nechtěli pomoci v digitalizaci stavebního řízení. Je to zájem nás všech a určitě je potřeba jenom prostě vyložit ty karty na stůl, říct si po pravdě, jak to je, a postupovat dál. Takže já musím dát nesouhlas, protože písemná odpověď je úplně, zcela odlišná oproti tomu, co je aktuálně dneska na stole, tak z tohoto důvodu dávám nesouhlas. Ale prosím, nevnímejte to tak, že jako nesouhlasím s tím, že se bude pokračovat v digitalizaci, to se samozřejmě musí, a opětovně nabízím spolupráci, protože jak říkám, skutečně by to byla velká škoda, kdyby se toto nepovedlo. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Má zájem pan ministr vystoupit v rozpravě? Ano, má. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj ČR Ivan Bartoš: Děkuji vám za slovo. Já taktéž nechci vést reakci nějak konfrontačně. Já už jsem ty věci říkal tady, říkal jsem je i do médií, říkal jsem je po svém nástupu na rezort. Minule jsem zde říkal, kolik lidí bylo přiděleno na realizaci čtyř těchto velkých původních zakázek, a i to, že dle mého přesvědčení to napovídalo tomu, že někdo si řekl, kolik můžeme do toho poslat, zhruba 2 miliardy, a pak na základě toho vznikal systém, doslova moloch, který by pak měl řešit digitalizaci stavebního řízení, místo toho, aby se definovalo, jaké jsou reálné potřeby, a pak se soutěžila funkcionalita, která je skutečně moderní a je potřeba.

Když si vezmu jenom jeden příklad za všechny, na kterém bych to chtěl odilustrovat, v původní architektuře společnosti byla komponenta evidence elektronických dokumentací, EED zkratka, včetně hardwaru za 393 milionů korun. My potom, co jsme předělali architekturu, která byla schválená a dostala zelenou, očekávaná cena v soutěži dle našich odhadů měla být zhruba kolem 33 milionů nebo 35 a ty nabídky tam byly čtyři, tedy desetina toho, na co byla původně ta zakázka nějakým způsobem skrze soutěžní dialogy směřovala. A skutečně jsem přesvědčen, že takovým způsobem, jakým vznikalo řešení, že na začátku se řeklo, kolik peněz za to dáme, a my tady ve spolupráci s firmami vymyslíme, co se za to dá postavit, byl špatný postup. Já jsem naopak postupoval tak, abych chránil peníze, a nechci říkat daňových poplatníků, ať už by to bylo financované z národních zdrojů, nebo z evropských zdrojů, jsou to prostě veřejné prostředky, a já jsem přesvědčen, že veřejné prostředky mají být využity hospodárně.

Pak bych chtěl zareagovat, ona tady zaznělo analýza Datarun, tak si řekněme, co to je. Pan novinář Půr - a já neznám tu přesnou citaci, myslím, že to bylo na jeho Twitteru - jednou řekl: Nehrajme si na objektivní novinařinu, já dělám věci, za které mi někdo platí, něco v tomhle smyslu pan Půr - pokud to sleduje nebo se to k němu dostane, já nechci v telefonu hledat tu citaci, myslím si, že někde jsem byl nucen ji v jedné debatě použít - který hovoří o tom, že tu analýzu napsal sám. Tak já nevím, odkdy je pan novinář Půr expert na stavební řízení nebo na digitalizaci nebo z jakých zdrojů čerpal. Ona tam je nějaká reference, ale myslím si, že analýzy, které vznikají třeba na podporu řešení nebo zákonů, mají psát odborníci v dané oblasti.

Když se podíváte na tu v uvozovkách analýzu, tak myslím si, že na její titulní stránce tam září to číslo 176 nebo kolik, což má být údajné pořadí České republiky v rychlosti povolování staveb. To je číslo, které se objevilo ve studii Světové banky, jak rychle se staví, a Světová banka, která si tu studii objednávala, nakonec uznala, že to je pinklá studie, kde státy se dělaly lepšími, aby u nich skončily investice, vybíraly se projekty, které nelze považovat za referenční, a toto číslo, které sám objednatel zpochybnil a ve studii dál nepokračoval, je hlavním mediálním tahákem té v uvozovkách analýzy pana Půra. Já jsem si to samozřejmě prošel celé a musím říct, že některé historické postřehy, jak se to vyvíjelo, jsou velmi trefné a jsou ve své podstatě správné, nicméně interpretace toho, že se soutěží jinak stavební řízení, tak tady v České republice prodělává, nevím kdo, 7 miliard ročně. 1. 7. začne platit stavební zákon, který je 40 % redukce komplexity stavebního řízení. Začíná fungovat od 1. 1. DESÚ, nejvyšší stavební úřad, vlastně Dopravní a energetický, kam přecházejí nejdůležitější stavby. Komplexita se snižuje, termíny platí.

Když předkládám někam nějaké možnosti, tak hraju se svými partnery, zejména koaličními partnery, fér, popíšu, jaká je situace, popíšu, jaké jsou možnosti jejich řešení, a ano, skutečně jedna z možností je odložit platnost. Je to chtěná možnost? Ne, na tom se shodneme. My chceme, aby začal platit stavební zákon tak, jak jsme se nakonec celá Sněmovna a Senát domluvili, a já pro to dělám vše, co je potřeba. ***