(20.30 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
To znamená, že hnutí STAN, a tak to pro mě je, nejenom že vzalo rozpočtové určení daní městům, obcím a krajům, ale teď přenáší další povinnost na města a obce, a to prostřednictvím toho, že jim škrtne 10 000 neobsazených pracovních úvazků v rámci nepedagogických pracovníků. A jsem přesvědčena o tom, pane ministře, že v těch dalších letech to uděláte tak, že to na ně přenesete absolutně, to znamená, že si to všechno budou hradit samy. Takže prosím, Starostové a nezávislí, toto je vidět, jak oni bojují za ty starosty. Já si myslím pořád to, že byste se měli opravdu přejmenovat. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji za dodržení času a poprosím paní předsedkyni Schillerovou.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte mi začít citátem: "Naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce." Možná si vzpomenete, kdo to před několika lety řekl, byl to jeden sociální demokrat. Tak bych asi parafrázovala vaše slova, protože vy tady vysvětlujete a mluvíte, jako kdybyste byl ministr financí, ale to, abyste se věnoval boji za svou kapitolu, to jsem od vás neslyšela.
No, já nejsem odborník na školství, v žádném případě. Já jsem strávila hodiny a hodiny s Robertem Plagou, za mě nejlepším ministrem školství, kterého jsme kdy měli v naší zemi, a bavila jsem se s ním vždy nad rozpočtem na zajištění peněz. Já bych možná ráda, pane ministře - jestli by to šlo, pane ministře, možná si to řeknete potom někdy (Obrací se k ministru školství, který právě s někým hovoří.) - pane ministře, já bych ráda, kdybyste řekl těch 6 miliard tedy, vysvětlete to nám, nepedagogům, kteří se nepohybujeme... Vysvětlete, kde vezmete konkrétně těch 6 miliard, to je dost peněz. Jestli o tom vůbec vědí ředitelé, jestli o tom vědí školy, že přijdou o takové peníze - 6 miliard jako bývalá ministryně financí vzít MŠMT, no, to je tedy pecka, jak se říká.
Co dotace, program Prstenec II? Protože tady neslyším křičet ničeho z hnutí STAN. Když se otevřel tenhle dotační program na budování škol, školek, protože Středočeský kraj je právě jedna lokalita, která velmi má velký nárůst dětí, jak to tam vypadá s těmito programy? Budete je odsekávat, nebudete? Co snížení dotací na oblast školního vysokoškolského sportu? A tak dále bych mohla pokračovat. A pak se ptám: řekněte nám tady na mikrofon, jak zabezpečíte slib, který dal jste zákonem, který tady se prosadil touto Sněmovnou, že dostanou učitelé, pedagogové, učitelé 130 % průměrné mzdy roku 2022 (Předsedající: Čas, paní předsedkyně.), pokud se nemýlím.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášen pan místopředseda Havlíček. Prosím.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Já s dovolením zareaguji na vás, paní poslankyně Zajíčková, prostřednictvím předsedající. Vy jste říkala: My plníme ten program. No, ale v tom je zakopaný pes. Nemůžete obojí. Kdybyste šli do těch voleb s tím, že řeknete: My budeme ozdravovat veřejné finance a budeme mít nízké rozpočtové schodky - ano. Ale vy jste tam šli s tím, že budete toto dělat, s tím souhlasím, ale současně jste u toho ještě měli, že budete investovat do dopravy, udržíte školství a tak dále. Nemůžete obojí a to bylo o tom, o čem jsem dneska mluvil poměrně dlouho. Vy jste současně řekli, že to bude 130 % z té průměrné mzdy a tak dále, o OECD a tak dál. A k tomu jste si dali ještě ty schodky. A to nejde. A vy jste získali svoje voliče mimo jiné díky tomu, že jste se snažili vytvořit perpetuum mobile, protože nás jste kritizovali za to, že máme vysoké schodky - a my jsme v těch posledních dvou letech je měli vysoké - vysvětlili jsme, proč jsme je měli vysoké: mimořádná covidová situace, a navíc ještě pětikoalice nás silně tlačila k tomu, ať dáváme do ekonomiky víc, ale na to se nevymlouvám - ale současně jsme udrželi zdroje do školství, do investic, do dopravy a tak dále. A vy jste tvrdili, že je také udržíte a současně že se vám podaří to snížit, což nelze. A to je to, co my vám vyčítáme. A druhé, co vám vyčítáme, je to, že i když to již nezvládáte a neplníte ten program - minimálně v této položce, ale ono je to samozřejmě i v ostatních - tak ještě pan premiér otevřeně hovoří o tom, že vlastně se to plní, že těch 130 % tam je. Vždyť víme, že to tam není, a tady musím poděkovat panu ministrovi, že to v zásadě řekl správně, že to není 130 %, že to je 110, možná 112 %. Uvidíme, jak to dopadne. Nemůžu říkat, že to je 130 %, když všichni v školství vědí, že to není 130 %, ale je fér říct: Ne, my jsme to říkali jinak, bohužel jsme to nezvládli. Přednější je pro nás rozpočet než třeba vzdělávání, proto to bude na těch 110 %. To je všechno. (Slabý potlesk poslanců hnutí ANO.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a nikdo další s faktickou poznámkou už se nehlásí, takže se vracíme do rozpravy. Na řadě je paní poslankyně Lesenská - á, pardon, pardon, pardon, pane ministře. Tak s přednostním právem pan ministr. Prosím.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Mikuláš Bek: Vážená paní a pane předsedající, protože teď jste ve stadiu střídání. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi několik poznámek a reakcí. No, samozřejmě jsem si zcela vědom toho, že programové prohlášení vlády vznikalo při vzniku vlády v ekonomické situaci, která byla hodně odlišná od té dnešní. Já nemám žádný problém přiznat to, že čelíme typu problémů, které nikdo při psaní programového prohlášení vlády neočekával. A jestliže letos vydáme 110 nebo 120 miliard na kompenzaci cen energií, tak to samozřejmě znamená, že finanční možnosti vůči některým jiným kapitolám budou omezené. Jestliže vydáme příští rok skoro 100 miliard na správu státního dluhu nebo 95, je to číslo, jestli si to dobře pamatuji, tak je to o 25 miliard více než letos a znamená to, že těch 25 miliard bychom mohli použít na něco užitečného ve školství - já bych si to přál. Tak nemám problémy přiznat, že ten problém máme, že to ovlivňuje finanční možnosti, které má vláda při realizaci svého programového prohlášení.
Na druhé straně školství je jednou z oblastí, kde nedochází ke snižování rozpočtu, a kolegové zejména z ODS by určitě neřekli, že jsem nebojoval za rozpočtovou kapitolu Ministerstva školství. Měli jsme o tom poměrně intenzivní přátelskou diskusi a hledali jsme kompromis ne úplně snadno, ale myslím si, že je jasné, že jsme se posunuli během vyjednávání o rozpočtu Ministerstva školství velmi výrazně od května.
Ale já bych chtěl říct něco možná důležitějšího. Já se opravdu snažím o věcnou debatu o školství, protože jsem si velmi dobře vědom toho, v jak dlouhých cyklech času se projevují jakékoliv kroky, které teď děláme. Významná část problémů v rozpočtu vysokého školství - abych reagoval na otázky kolegy Raise - souvisí s tím, že vysoké školství je významně financováno ve svých aktivitách z evropských fondů, už řadu let, od našeho vstupu do EU, a tam dochází k cyklickým výkyvům, ten poslední byl někdy v letech 2015, 2016. Ale tehdy klesaly pro vysoké školy jak rozpočtová položka ze státního rozpočtu, tak klesly na nulu evropské peníze. Něco podobného zažíváme dnes, v roce 2023 pro vysoké školy nejsou k dispozici žádné evropské peníze, ale proti tomu jde zvyšování rozpočtu jak v normativní části na vzdělávání, tak v části na vědu. Od tohoto podzimu dochází znovu k čerpání evropských prostředků, které tvoří v některých letech až čtvrtinu rozpočtu vysokých škol, takže rozpočet vysokých škol v příštím roce bude výrazně vyšší v realitě, než je to, co dostávají z kapitoly Ministerstva školství. Tak je to historicky nastaveno. Není to moc dobře s ohledem na to, co nás čeká někdy kolem roku 2030 s novým obdobím financování v EU. Budeme muset hledat cestu, jak odvyknout vysoké školství téhle dotační závislosti. Ale faktem je, že v příštím roce budou mít vysoké školy k dispozici reálně několik miliard z evropských peněz, které v letech 2022, 2023 neměly, protože končilo jedno období a druhé začínalo. Stejné sedlo vidíte v letech 2015, 2016, pak strmý nárůst v roce 2017. Takhle to bohužel s evropskými penězi je a pro vysoké školství je to strukturální problém v rozpočtu. Hledejme cestu, jak tohleto nastavit tak, aby v roce 2030 nedošlo k podobnému problému, protože pak už se nedá očekávat, že by byly významné dotační prostředky srovnatelné svojí výší se současným operačním programem JAK, který bude vysoké školy výrazně podporovat v jejich výzkumných a vzdělávacích aktivitách. Tak jenom si buďme vědomi ještě téhle cykličnosti, která ovlivňuje rozpočtovou debatu. ***