(15.20 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Když bych se zeptal na ty úspory, na tom jste postavili celou volební kampaň. Úspory - tak mi je ukažte, kde jsou konkrétně ty úspory? Já vidím největší položku minus 14 miliard cca na Ministerstvu průmyslu a obchodu. Tak jsem si to rozklikl a tam ta největší položka, těch 14 miliard, se týká dotace na obnovitelné zdroje. Nebudou se poskytovat, zaplatí to občané a firmy. No jo, ale vy jste zároveň říkali, že zatočíte s dotacemi, a teď je máme zase zpátky. Takže ano, ten peak už je za námi, pokud jde o ceny energií, to je pravda, i přesto je máme jedny z nejdražších. Na kupní sílu bych řekl, že jsme v top 3 úplně tutově, na kupní sílu, ceny energií, a teď se tam ještě vrátí tahleta položka. Co to udělá od 1. ledna s cenami služeb a produktů? Víte to? Nevíte. I váš expert včera řekl, že neví, co to udělá, i expertka paní Matesová řekla, že neví. Vy tím můžete zase znovu nastartovat tu inflaci, zatímco všude jinde už bude padat, tady se znova nastartuje. Tak v čem je ta úspora? To je největší úspora, ale je to vlastně návrat zase k dotacím. My jsme se na to ptali ještě před tím, než jste se takhle rozhodli, a vy jste řekli, že ne, že to takhle nebude - a je to tam. Takže mě by zajímalo, kde jsou ty úspory, ty, kterými jste mě - vaši kolegové - mlátili vždycky v televizních debatách: Propustíme úředníky, seškrtáme zbytečné agendy, budeme digitalizovat. Tak se chci zeptat, jestli mi můžete říct konkrétně ty položky.
A pak mám jednu konkrétní oblast nebo pasáž z oblasti ochrany spotřebitele. Opravdu nerozumím té logice. Tak my zároveň říkáme, že oblast ochrany spotřebitele je důležitá, koneckonců se to týká v zásadě každého. Zároveň říkáme, že ty úřady, mimosoudní orgány, jako je ERÚ, ČTÚ, finanční arbitr, nám vlastně svého druhu šetří peníze, aby se lidi nesoudili, aby se pomohlo té slabší straně, protože se nám to potom vrátí dlouhodobě - a když se podívám na ukazatel kapitoly 349 Energetický regulační úřad, tak tam zjistíte, že porovnáním let 2023 a 2024 dojde k výraznému, nebo výraznému... dojde k poklesu z 306 600 000 na 305, je to řekněme o 1 milion. No jo, ale my po tom úřadu chceme víc a víc povinností, boj s energošmejdy. Jestli oni teď něco řeší, tak jsou to právě ceny energií, nárůsty, násobně nárůsty stížností lidí na fungování různých prodejců. Co dneska řeší lidé nejčastěji? To jsou ceny energií. Tudíž logicky s tím souvisí i to, že se častěji obracejí na úřad, na který je my všichni posíláme - Energetický regulační úřad. Máme před sebou komunitní energetiku. To všechno bude řešit ERÚ, ale má méně. Jak my pak budeme chtít, aby ti lidé našli zastání, když v rozpočtech v tomhle na ně nemyslíme? Tak pojďme férově říct, jestli vláda to myslí s ochranou spotřebitele vážně, nebo ne. A vy víte, že já tohle konzistentně otevírám i u tématu třeba hromadných žalob. Chceme mít hromadné žaloby? Chceme? Fajn, tak ale ať fungují, a ne ať je máme v právním systému, a budou naprosto nefunkční. Tady je to to samé. Chceme, aby ti lidé měli někde oporu, aby se mohli bránit, malé firmy, živnostníci? Tak ať se mají kam obracet. Ono podobné je to vlastně u ČTÚ, tam je sice drobný nárůst, ale podle mě to vůbec neodpovídá nárůstu té agendy. Anebo řekněme, že nechceme ty mimosoudní orgány. Koneckonců, já zítra jdu na nějaký kulatý stůl, kam jsem pozván, který má řešit pozici mimosoudních orgánů na MPO. Tak tady bych měl konkrétní dotazy na ministra Síkelu. Stejně tak, když se podíváte, kolik peněz jde na ty spotřebitelské organizace, tak jde méně. Já budu dávat pozměňovací návrh, který to bude zvyšovat. Jde méně peněz. Takže potom se dostaneme do fáze, a ti lidé vám to řeknou, že pak tady schválíme hromadné žaloby, že to pomůže spotřebitelům, že to kultivuje trh, pomůže to poctivým podnikatelům, ale ve výsledku nebudete mít nikoho, kdo to bude žalovat, kdo to bude správcovat, protože na to nebudou prostředky a protože MPO redukuje peníze pro spotřebitelské organizace.
Já tady bohužel nemám pana ministra, aby mi odpověděl, takže já to udělám tak, že prostě v rámci druhého čtení, podobně jako loni, načtu pozměňovací návrhy, které se týkají kapitoly Energetického regulačního úřadu, ČTÚ a prostředků na spotřebitelské organizace, což jsou za mě prostředky, které jdou do praxe, které jdou do lidí, které jdou do toho, aby tady to prostředí bylo kultivované, aby spotřebitel měl zastání, a to mně tady v tomhle případě chybí. Ministr tady není, takže já to udělám v rámci druhého čtení.
Zkrátil jsem to maximálně, udělal jsem nějaký obecný úvod, potom velký detail konkrétna. Jak jsem řekl, za mě státní rozpočet není ani prorůstový, ani protiinflační, jak říkal kolega Zborovský, ani investiční. Za mě je udržovací. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Farhan, připraví se paní poslankyně Margita Balaštíková. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Kamal Farhan: Paní předsedající, dámy a pánové, pane ministře, děkuji za slovo. Abych to uvedl do kontextu, já bych se nejdřív zmínil, jak vlastně vypadá zdravotnictví a kam směřuje. Od roku 2017 jsme systematicky, to znamená Babišova vláda, navyšovali objem peněz do zdravotnictví. Zdravotnictví pro nás bylo prioritou. Zatímco v roce 2017 to bylo 322 miliard korun, v roce 2021 už to bylo přes 500 miliard korun. Je třeba říct, že i dlouhodobě kritizovaný poměr HDP přesáhl hranici 10 % na zdravotnictví v HDP. Jenom pro zajímavost, v letech 2017 až 2021 výdaje do zdravotnictví tehdy vzrostly o 228 miliard, zatímco za předchozích vlád v roce 2010 až 2016 to bylo pouhých 18 miliard. Od roku 2017 se více než zdvojnásobila platba za státní pojištěnce. Zvlášť patrný byl růst v roce 2020 a 2021. Z evropských fondů jsme pro zdravotnictví vyjednali 50 miliard. Za Nečasovy vlády to bylo 8 miliard. Ministerstvo zdravotnictví a jeho nemocnice z národních zdrojů investovaly přes 16,5 miliardy korun do modernizace a rekonstrukce nemocnic a dalších 5,5 miliardy korun do přístrojového vybavení. Ještě je třeba, abych zde zmínil projekt React-EU. Naše zdravotnictví z něj dostane dalších 20 miliard. Schválili jsme a zahájili realizaci dvanácti strategických investic ve výši 12 miliard. Na přelomu roku 2023 a 2024 se například otevře nový pavilon v IKEM a vznikne i nejmodernější onkologické centrum v Brně. ***