(13.10 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)

Člověk, který přijede v rámci běženectví, získá tady podle evropské směrnice vízum dočasné ochrany, to je jiný status, jo, k tomu se vážou ty lexy Ukrajina. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině a s ohledem na nastavení účasti ve veřejném zdravotním pojištění držitelů dočasné ochrany jakožto primárního statusu není vhodné, aby držitelé víza za určené strpění měli výhodnější postavení než osoby s dočasnou ochranou. To se neděje, protože ve své podstatě, když tedy přijede poprvé Ukrajinec, dostává humanitární dávku, nějaký počet - myslím, pět měsíců, že tam je, že získávají finanční hotovost - a potom se rozdělují na zranitelné a nezranitelné. Samozřejmě výhodou - nebo tam kvitujeme to, že jak se lex Ukrajina postupně zlepšovaly v uvozovkách, tak už jsme dneska rozčlenili ty lidi na zranitelné a nezranitelné. Proč by někdo, kdo je nezranitelný - je to mladý muž, pracující - měl pobývat, měl dostávat nějaké zvýšené dávky oproti třeba ženě, která je maminka, má tři děti a objektivně nemůže třeba pracovat, protože o ty děti se potřebuje starat? Nebo je to nějaký opravdu invalida nebo je to penzista, který přijede - prostě tam je to v pořádku, tam proti tomu nic. Dochází proto k návratu ke stávající podobě úpravy části ve veřejném zdravotním pojištění. Ta by měla být změněna s účinností od 1. ledna 2024 novelou zákona č. 173/2023, dosud není účinná, která však byla připravována ještě před vypuknutím konfliktu.

Potom je tady ještě ve zpravodajské zprávě, čeho se týká lex Ukrajina VI: "Na základě podnětu Ministerstva vnitra pro místní rozvoj je součástí návrhu novela zákona o Státním fondu podpory investic. S pokračující adaptací a integraci uprchlíků a také z důvodu omezení poskytování bezplatného nouzového ubytování lze očekávat přetrvávající zvýšenou poptávku po bydlení ve standardních bytech." To je samozřejmě trošku problém, protože nemáme byty ani pro české občany, bytový fond je napjatý, moc bytů se nestaví, a samozřejmě když nám ještě přibude víc jak třeba 300 000 lidí a nemůžou být jenom v nějakých nouzových ubytováních, ve kterých jich je hodně, tak chtějí taky standardně bydlet. "Časově omezená účinnost § 3 odst. 1 písm. p) zákona o Státním fondu podpory investic pouze do 31. března 2024 však omezuje možnosti systémového užití tohoto nástroje, proto je nutné toto časové omezení vypustit." To v tom předpisu také je.

Potom ještě jsou tam zmínky na zákon č. 67/2022 Sb., opatření v souvislosti se školstvím v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, kde se upravuje zejména přístup dětí uprchlíků do škol a související otázky. "Zákon specifikuje podmínky, ve kterých je možné upravit vzdělávací programy pro jednotlivé studenty, ale i možnosti přijímání nových studentů, jak do právě probíhajícího školního roku, tak do roků následujících." Já se tady k tomu nebudu zmiňovat, možná že se potom třeba zmíní naše stínová ministryně školství paní Berkovcová. Ve své podstatě jde o to, že můžete i v průběhu roku přijímat ukrajinské děti jak na studium na základních školách, tak na středních školách.

Tady zase je taková zajímavá věc. Praxe ukazuje, že někde je obrovské množství dětí, které nastoupí do těchto základních nebo středních škol, a ony neumí česky. To znamená, přes léto třeba probíhaly nějaké kurzy češtiny a podobně, a když potom paní učitelka na základní škole v nějaké druhé, třetí třídě tam má čtyři, pět dětí z Ukrajiny, které vůbec prakticky se nejsou schopny domluvit, ono to silně zatěžuje a brzdí ostatní české děti, které jsou v té třídě a v tom ročníku. Takže možná, že bychom se mohli také zamyslet nad tím - ano, někde vznikaly čistě ukrajinské třídy, byly tam paní učitelky z Ukrajiny, které také přišly a pomohly, ale nemůže to být všude logicky, a těch dětí je obrovské množství v rámci příchozích matek a dětí. Takže to je zase takové téma, které se snažíme řešit, ale není to úplně jednoduché.

Já bych tady v té souvislosti chtěl poukázat na dánský azylový a migrační systém, který - teď jsme si načetli pár článků - je poměrně zajímavý, a přestože Dánsko to přijímalo v době přijetí do Evropské unie a má tam určité výjimky, bylo to novelizováno tuším v roce 2022 - já se omlouvám, nemám tady ten článek, ale v rámci druhého čtení potom můžeme se k tomu ještě vrátit - a tam se hovoří o tom, že děti příchozích migrantů musí projít kurzy dánštiny, než nastoupí třeba do škol, aby právě zapadly do kolektivu a vůbec tam došlo k nějakému vzájemnému porozumění. Takže bychom mohli třeba do budoucna, pakliže by ten příliv trval, tak bychom mohli se nad tímto zamyslet, dělat nějaké kurzy pro děti, než je začleníme do klasických škol mezi české děti, aby nám to nebrzdilo naše vlastní děti.

Teď bych se ještě zaměřil - chtěl bych vám říci, co je to vízum strpění. O vízum strpění žádá cizinec vždy na odboru azylové a migrační politiky podle hlášeného místa pobytu a jsou tady varianty, komu vízum strpění může být uděleno a je také udělováno - o tom jsem hovořil: cizincům, jimž bylo uloženo vyhoštění, ale závazné stanovisko Ministerstva vnitra jej z vycestování v současné době vylučuje. Takže to jsou Ukrajinci, kteří se tady dopustili nějakého protiprávního jednání, nemůžeme je transportovat na Ukrajinu, když je tam válečný konflikt, dostanou vízum strpění a pobývají na našem území. Já jenom vznáším takovou otázku: Jestliže v lex Ukrajina VI se dává tedy možnost, že do některých oblastí už se můžou asistovaně za podpory Ministerstva vnitra - nebo nevím, na koho to bude přeneseno, nějaké neziskové organizace - budou ti lidé moci vrátit, to znamená, uznáváme tím pádem, že tam jsou určité oblasti, které jsou bezpečné, tak potom nevidím důvod, aby tady zůstávali ti lidé, kteří z Ukrajiny - ti problémoví - kteří získali víza za účelem strpění. Víza za účelem strpění, hovoří o tom tři zákonné normy, a je to zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, potom máme zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, a hovoří o tom v určitých paragrafech i zákon o policii, č. 283/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. (Ruch v sále.)

Když se podíváme na ten zákon, který máme zde předložen v prvním čtení, tak v § 1 dochází k změně, z mého pohledu tedy té nejzávažnější, kdy v odst. 1 písm. c) se hovoří o asistovaných dobrovolných návratech. Je to institut, který je tam doplněn, protože v těch předchozích lexech nebyl. Asistovaný dobrovolný návrat je právně i v azylovém zákoně, je i v cizineckém zákoně, je tam i ten odkaz, provázanost na určité paragrafy zákona o policii. Co je tam další dobře z mého pohledu - a doufám, že tedy najdeme sílu, abychom to opravdu vymohli, protože vždycky zákony by měly být přijímány takové, které jsou opravdu vymahatelné - a to je to éčko, § 1 odst. 1 písm. e), evidence vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny, dále je evidence ukrajinských vozidel. Tady bude docházet k té změně... (Otáčí se k předsedajícímu, mimo mikrofon.) Já neslyším. Jestli můžu poprosit...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, pane poslanče. Poprosím kolegyně a kolegy, aby se utišili, abych mohl pan poslanec v klidu přednášet svůj projev.

 

Poslanec Hubert Lang: Já opravdu netrvám na tom, aby tady na pravé straně spektra kolegové zůstávali, že jo - bylo to načteno z vaší strany - v tento odpolední čas. Já opravdu neslyším, je to takový šum. Pan ministr asi chce ty věci taky slyšet a já se tady snažím, prosím vás, vám říci věci ze svého pohledu, protože jsem se tím léta živil, co si myslím, že je takové nové, protože zcela jistě ne každý poslanec čte všechny předpisy, protože každý jsme odborníkem na něco jiného, tak bych byl docela rád, kdybyste si to aspoň vyslechli, protože dopad do státního rozpočtu, těch finančních prostředků, které jsou vynakládány na příchozí uprchlíky z Ukrajiny, je poměrně značný. A jestliže teď ještě ve mně doznívá to, co jsme tady schválili asi před půlhodinou, což je to neskutečné zvýšení a daňové zatížení našich občanů od 1. 1. 2024, kdy všichni budeme platit více, tak český daňový poplatník by měl vědět, za co platí, a my bychom se měli snažit tedy, aby když už vynakládáme nějaké prostředky pro někoho příchozího, tak aby byly vynaloženy s péčí řádného hospodáře - nebo nevím, abych to měl jinak nazvat.

Evidence vozidel se státní poznávací značkou Ukrajiny. Víme i odhadově, odhaduje se tady, že se tady pohybuje 35 až 45 tisíc vozidel s ukrajinskou státní poznávací značkou. Například v Praze tato vozidla mají výjimku, mohou stát na modrých zónách - oproti tomu, když přijedu třeba já z venkova, když si stoupnu na modrou zónu, tak tam budu mít lísteček. Ukrajinský občan to nemá, nebo nevím, tady koukám na pana primátora, možná že se to změnilo, ale prostě taková byla praxe. Možná že mám nekonkrétní informaci, ale v nějaké době to takto bylo, možná už se to částečně změnilo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP