(13.00 hodin)
(pokračuje Hubert Lang)
My ty lidi na jednu stranu potřebujeme, protože je potřebujeme do průmyslu, ale na druhou stranu zase, když sebereme tuto střední třídu Ukrajině, prostě ta Ukrajina se nikdy nezvedne. Takže to je takové trošičku dilema. Jsem zvědavý tedy, jak to nakonec dopadne. Ono odešlo z té Ukrajiny, se říká, kolem 4,5 až 5 milionů lidí, kteří se rozprostřeli po Evropě. Někteří se již vrátili domů, někteří odešli až za moře do Kanady, do Spojených států. Tam nepředpokládám, že ti lidé se vůbec vrátí.
Ale abych se teď vrátil tedy k tomu, co je nám nyní předkládáno. Napřed bych přečetl část zprávy ke zpravodajskému tisku 543. V březnu roku 2022 tedy byla vyhlášena na území Evropské unie dočasná ochrana pro osoby prchající z území Ukrajiny. Znovu připomenu, že vlastně to, co nastalo, ten exodus, s tím nikdo nepočítal. Hledalo se nějaké řešení. Tehdy jsme nemohli ani použít cizinecký zákon, protože to byl obrovský příliv lidí, nikdo na to nebyl připraven. Měli jsme tady prostě nějaké nastavené systémy, třeba na 30 000 příchozích běženců a přišlo sem najednou, já nevím, půl milionu lidí do České republiky - asi 500, 517 tisíc byl ten největší počet. Proto se hledalo, co se hledalo, našla se ta evropská směrnice.
Dosavadní průběh konfliktu na Ukrajině však nenaznačuje, že by bylo možno hovořit o jeho blízkém ukončení a možnosti návratu uprchlíků do jejich domovů. Proto je již dnes velmi pravděpodobné, že dočasná ochrana bude Radou Evropy - a k tomu opět teď došlo - neustále prodlužována. Nyní se vlastně ukázalo, že v předpisu, který budeme schvalovat, v té šestce, v těch hodně paragrafech, se ve své podstatě jenom mění datum, mění se z března 2024 na konec března 2025. Takže ve své podstatě ti první příchozí jsou lidé, které už tady budeme mít tři roky. To je tady budeme mít potom čtyři roky, pět let, šest let?
Jestliže sledujete trošičku ty zprávy z fronty, tak tam se to vlastně vůbec nemění. Situace je tam prostě zamrzlá v dnešní době. Blíží se nám druhá zima, bude rasputica za chvíli, a ty dvě armády zůstanou zakopané v nějakých pozicích a vlastně se nikam za ty dva roky neposouváme, kromě toho, že jsou tam obrovské materiální ztráty na obou stranách. Mimo jiné, to je zase jedna z věcí, která nám je vyčítána, že jsme nějací proruští švábi nebo že jsme nějací chcimírové, když jsme tady říkali, že by bylo možná dobré opravdu začít jednat. Každý den jednání je lepší než den válčení. Každý den tam umírají na obou stranách velké počty mužů, a samozřejmě vždycky je lepší jednání než válka.
Navrhuje se tedy znovu stanovit, že cizinci, kteří mají nadále zájem pobývat na území České republiky za účelem dočasné ochrany, budou mít povinnost elektronické registrace, a to mají do 15. března 2024. Tato registrace jim zajistí přidělení termínu k osobní návštěvě pracoviště Ministerstva vnitra. Tady to dělá odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra. Samozřejmě, ty odbory také nejsou nafukovací, mají jenom nějaký počet úředníků, a jestliže nemáme jenom příchozí z Ukrajiny, kterých je tady dneska - nemám úplně přesná čísla, protože ta se neustále mění, můžeme říct, že to je něco přes 300 000, nevím, 350 000 lidí, i když my s kolegou Maškem, prostřednictvím pana předsedajícího, říkáme, že těch lidí tady může být až 600 000. Podle toho se ty počty opravdu velice mění a my dodneška - to je jedna z věcí, kterou také vyčítáme současné vládě - nemáme úplně přesné informace o pohybech těchto lidí na našem území. Ne každý se nám tady přihlásil, lidé nám různě cirkulují a podobně. Takže je tady nějaký deadline pro ty lidi do 15. března 2024. Měli by navštívit pracoviště Ministerstva vnitra, kde jim bude do příslušného dokladu vyznačen vízový štítek, který jim prodlužuje dočasnou ochranu o jeden rok. To je věc, která tady projde schvalováním, do 31. března 2025. K vyznačení vízového štítku se cizinec po úspěšném provedení registrace musí dostavit do 30. září 2024. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2024 nedostaví k vyznačení vízového štítku, potom mu dočasná ochrana zanikne. V rámci příchodu na odbor azylové a migrační politiky je tady v tom materiálu hovořeno o tom, že tam budou s ním provedeny další úkony. To znamená, začneme se ptát tedy, jaké má zaměstnání, a ty další věci, které my vlastně už 2,5 roku požadujeme, abychom se dozvěděli. Je třeba reagovat také na množící se poptávku cizinců po asistenci při návratu zpět na Ukrajinu.
V tom předpisu jsou určité doplňující paragrafy, já se toho potom také dotknu, což je takzvaný asistovaný návrat, asistovaný dobrovolný návrat. Je to v § 1 odst. 1 písm. c). Azylový zákon, cizinecký zákon, hovoří o asistovaných návratech, některých dobrovolných, některých nedobrovolných, podle toho zrovna, v jakém je ten cizinec postavení, já to potom také tady zmíním. Takže to je taková nová věc, která vlastně v lex Ukrajina se objevila, a je tam doplněna.
Teď je tady zajímavá věta a to je potom věcí té naší diskuse. Chtěl bych tady říci, že ještě jsme to úplně nediskutovali na klubu hnutí ANO. Samozřejmě, naše paní předsedkyně dá na skupinu poslanců, kteří se zabývají touto problematikou, a my připravíme nějaké návrhy. Pokusíme se pravděpodobně i připravit nějaké pozměňovací návrhy, které reagují tady na tento materiál. Tady ta věta zní: "Přestože situace na Ukrajině není v řadě ohledů uspokojivá" - e otázka, co to je, není uspokojivá - přestože situace na Ukrajině, pane ministře, není v řadě ohledů uspokojivá, "je namístě nabídnout pomoc těm, kteří o návrat projeví zájem. V souvislosti se zjištěnými potřebami je přistoupeno i k novele zákona o pobytu cizinců, kde dochází k celkovému zpoždění současného nastavení systému dobrovolných návratů." Já to tady říkám z toho důvodu, že ve své podstatě tady v tom materiálu se připouští, že jsou na Ukrajině, která je obrovskou zemí - 14 hodin na přejezd z jedné části na druhou - určitá místa, která nejsou tím válečným konfliktem zasažena jako jiná místa. Asi před rokem pan poslanec Brázdil tady něco takového naznačil, bylo to asi půl roku po vypuknutí toho konfliktu. On to řekl možná trošku netakticky, ale myslel to dobře, že jsou prostě určitá místa, kde bezprostředně nehrozí konflikt, protože i vlastně z těch článků vyplývá, že se bojuje v nějaké nárazníkové zóně, která je dneska vyklizená, a třeba do Kyjeva je to několik set kilometrů od místa bojů, byť neříkám, že raketa nemůže dopadnout kamkoliv, a občas se to stane. Ale jsou tam prostě určité celé oblasti, které jsou jakoby bezpečnější. Pakliže tedy v tomto předpisu připustíme možnost, že už někteří lidé se na Ukrajinu vrací, a jsou tam možné ty asistované návraty, ještě ze strany Ministerstva vnitra, tak my bychom mohli potom třeba v uvozovkách poslat zpět i Ukrajince, kteří se tady dopustili podle cizineckého zákona určitých forem protiprávního jednání, byl jim udělen zákaz pobytu a dostali takzvaná víza za účelem strpění. Ta víza za účelem strpění u těch zákazů pobytu jsou udělována mimo jiné - já vám také potom můžu přečíst, za jakých podmínek jsou ta víza strpění udělována - osobám, kdy nemůžeme vymoci vlastně to, aby se dostali zpátky, když ta země je rozvrácená a je tam válka. To jsou třeba také Syřané, kteří tady prostě dostanou výjezdní příkaz nebo vízum za účelem strpění, protože třeba v Sýrii běží válečný konflikt. Takže bychom mohli potom zkusit doplnit už do lex Ukrajina i to, aby osoby, kterých tady je nějaký počet, my nevíme jaký - budeme chtít, abychom získali vlastně počet, kolik je tady Ukrajinců, kteří mají víza za účelem strpění, ne víza dočasné ochrany, protože když se dopustí protiprávního jednání, mají zákaz pobytu, akorát nemohli být transportováni zpět na tu Ukrajinu násilnou cestou, tak ten seznam těchto osob bych také rád získal nebo případně se na to doptáme. S ohledem na množství osob, kterým bylo vydáno vízum za účelem strpění - to je to, o čem tady hovořím - tedy nikoliv dočasná ochrana, abychom si to nemýlili. ***
