Pak také chci reagovat na to, že jsme logicky už v průběhu loňského roku dělali úpravy v rámci právě toho rozdělení, které vzniklo u zprostředkovaných a nezprostředkovaných pěstounů. Když se podíváme jak na výši odměny pěstounů, tak i na výši toho příspěvku při pěstounské péči, vlastně obě dvě tyto výše podpor se upravovaly a logicky valorizovaly, protože jedna je navázána na růst minimální mzdy, druhá je navázaná na růst životního a existenčního minima. V obou případech se to v loňském roce logicky stalo. Byla tam ještě provedena v loňském roce i úprava, která má vztah na právě i sociální pojištění, započítávání té doby do této doby pojistné.

Tak jenom chci říct, že toto byly první kroky, které se odehrávaly, a to, co dělá, upravuje tato novela, která - ne tato, která přijde tady za chviličku do prvního čtení, tak se týká právě i těch věcí, které souvisejí s tím doprovázením, kde se třeba rozšířil rozsah intenzity podpory v případě právě těch pěstounů, kteří třeba mají děti s vážným typem kombinovaného handicapu, aby mohla být pro ně větší podpora. Takže musíme se dívat i na ty technické detaily, které tam jsou a které posunují a kultivují ten systém.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Olga Richterová a potom pan poslanec David Kasal, obě faktické poznámky, prosím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. Navážu na pana ministra, protože to je opravdu velice důležité, aby se už neopakoval ten mýtus, co se týče těžkých zdravotních postižení. Tam právě od začátku v tom návrhu předloženém a prohlasovaném společnými hlasy v létě 2021 právě tahle výjimka vždycky byla, stejně tak pro sourozenecké skupiny. Takže děti se zdravotním postižením, jakkoliv já si osobně velmi přeju, abychom šli, a to také bylo naznačeno, maximální podporou i pro ty pěstounské rodiny, které by se jim chtěly věnovat a mít je doma, prostě realisticky to by tak rychle možné nebylo, a proto tato výjimka tam ustanovena byla od začátku. A vedle těchto situací těžších zdravotních postižení nebo velmi těžkých, potom ta druhá věc, samozřejmě sourozenecké skupiny, to je naprosto jasné, aby se ty děti nemusely dělit proto, když je tam dvouletý sourozenec a potom čtyřletý, pětiletý, tak samozřejmě to také od začátku bylo namyšlené.

Co ale je hrozně důležité, roky se tedy neřešilo to, jak rozdílná je praxe v jednotlivých krajích, co se týče právě maximálního úsilí o to, když někdo chce být pěstounem, aby byl zapojen, prověřen, a třeba i v případě, že není vhodný nebo jeho rodina není prostě v tom časovém okamžiku zralá na to, aby pěstounské dítě přijmout mohla, aby byl aspoň hostitelským pěstounem nebo prostě měl tu formu hostitelství pro podporu dětí, například z dětských domovů. Co tím chci říci? Natolik se odlišují různé kraje, že například právě pan poslanec Navrátil, který tady reprezentuje Moravskoslezský kraj, který má na starosti sociální oblast, ví, jak se roky napříč politickými garniturami u nich v kraji pěstounství věnují, a že právě proto i ty přechodné pěstouny v rezervě mají. Právě proto on z vlastní zkušenosti o tom zde může hovořit, ale v jiných krajích tomu je úplně jinak, protože zase roky tam ta kultura práce jiná. A na to naráží právě i ta změna a právě proto přichází i ta malá novela OSPOD. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji a nyní pan poslanec David Kasal s faktickou poznámkou. Prosím.

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Předpokládám, že dneska vystupuji naposledy. Děkuji. Čísla se nedozvím, já jenom, když jsem se ptal, tak mě jenom zajímalo to, tady je zase řečeno, že výjimka je možná. Já se jenom obávám toho, protože těch dětí málo úplně není, protože za rok potom žádná výjimka nebude a ty děti můžou skončit na dětských odděleních. A je to zkušenost, kterou mám osobně. U nás takový, jmenoval se Bohoušek, hned tam byl od porodu, ležel tam osmnáct let, protože si ho nikdo nevzal. Ve chvíli, kdy o něj tak dobře pečovali, že dosáhl těch osmnácti roků, tak už na dětském oddělení nemohl ležet, tak se následně přeložil na eldéenku a za dva měsíce zemřel, protože ta péče už nebyla taková jako na těch dětských odděleních. Tak já vám jenom říkám, že je potřeba - a nic nevyčítám - já vám jenom říkám, že je potřeba, že tady nějaký takový počet dětí bude, a je potřeba mít na to dopředu odpovědi, kde ty děti budou. To je všechno.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Tím jsme vyčerpali faktické poznámky a budeme pokračovat v obecné rozpravě. Přihlášen je pan poslanec Aleš Juchelka, prosím.

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Jenom opět na úvod tady doplním ještě pana ministra, protože on tady nezmínil, že to v minulém volebním období prosadila koalice hnutí ANO a ČSSD, to navýšení odměn pěstounům. Byl to můj zákon, který je právě nasměroval u odměn pěstouna a při pěstounské péči právě na valorizaci na minimální mzdu a samozřejmě existenční a životní minimum.

My tady už osmnáct měsíců máme zákon, který se týká navýšení rodičáku. Taktéž samozřejmě upravujeme tam pravidelnou valorizaci, prostě veškeré věci, které tady už rok a půl říkáme právě proto, že energetická krize odebrala a inflace ukrojila rodinám 75 až 100 tisíc z rodičáku. A já, protože to nechci zdržovat, a určitě se k tomu vrátíme ve třetím čtení, protože už je pozdní hodina, tak bych tady rád přednesl pozměňovací návrhy, které jsme připravili v rámci hnutí ANO a výboru pro sociální politiku.

Ten první nicméně je pozměňovací návrh mé ctěné kolegyně Jany Mračkové Vildumetzové, která zde není a poprosila mě, aby ho přednesl. Jedná se o to, že cílem jejího pozměňovacího návrhu je přiznat rodičovský příspěvek v poměrné výši jeho navýšené částky také rodinám, jež pečují o dítě narozené před 1. lednem 2024, avšak současně nedosáhlo toho věku tří let. Navrhuje, aby vláda rodičovský příspěvek, když ho chce navýšit o 50 tisíc korun z 300 na 350 tisíc korun a současně zkrátit rodičák ze čtyř na tři roky, měla alespoň poměrnou částkou navýšit rodičovský příspěvek též dětem narozeným před 1. lednem 2024, jež současně nedosáhly tří let věku. A tady to přesně propočítává právě z hlediska těch 300 a 350 tisíc korun.

Další pozměňovací návrh, ten je jednoduchý, navyšuje tu částku 300 tisíc na 400 tisíc. Je to ten rok a půl starý návrh, který jsme jenom upravili už dvakrát do pozměňovacího návrhu. Jednou k novele zákona, podruhé k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Takže v tuto chvíli ho musíme načíst právě taktéž k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Ten druhý v druhé variantě je navýšení na 375 tisíc korun. Právě proto, že jak jsem uvedl, tak ten rodičák inflací ztratil na své hodnotě 75 až 100 tisíc korun.

Další pozměňovací návrh je, aby to pobírali prostě jednoduše všichni od 1. ledna 2024. Prostě navýšit rodičovský příspěvek rodinám s dětmi narozenými od 1. ledna 2024, potom v různých variantách ještě doupravuje má kolegyně Jana Pastuchová, abyste si mohli vybrat, jestli chcete podpořit třeba jenom ty nejmenší, kteří mají rok, rok a půl, dva roky.

A další pozměňovací návrh je můj a ten se týká, abychom narovnali dle mého názoru diskriminaci u mateřské - ne u rodičovské, to s tím souvisí - a to tak, aby mateřskou pobírali i ti, kteří pracují sami na sebe, na živnostenský list, jsou OSVČ nebo jsou to doktorandky na vysoké škole, nebo jsou to ženy, které mají svobodné povolání. A všechno tady uvádím právě ve svém pozměňovacím návrhu. Poté se v podrobné rozpravě připojím samozřejmě čísly k jednotlivým pozměňovákům, které jsem tady představil. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky do obecné rozpravy. A ještě pan ministr, prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Ano, děkuji. Ještě jednou dobrý večer, pane místopředsedo. Já se tady chci ještě, byť jsem to zmiňoval ve svém vystoupení, ale aby to bylo zcela jednoznačné, nezpochybnitelné, chci tady obecně odůvodnit dva ty pozměňovací návrhy, které se dotýkají právě té problematiky řekněme lex Ukrajina 66 a 65. To znamená, jeden pozměňující návrh - pak se v podrobné rozpravě přihlásím k tomu sněmovnímu tisku číslem - je o tom, aby cizinci s dočasnou ochranou, kteří patří mezi zranitelné skupiny osob ať z důvodu věku, nebo zdravotního stavu, bydlí dneska v bezplatném ubytování, nouzovém, tak aby tyto osoby, bylo u nich možné vést tu komunikaci s ukrajinskou stranou tak, abychom si upravili v zákoně tuto záležitost, abychom měli tuto možnost informaci získat a ověřit ji. ***