(10.20 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Ten poslední, o tom já už jsem hovořil, to je věc týkající se té retroaktivity. Tam já znovu apeluji a dopředu říkám, že budu na našem klubu žádat, abychom, pokud to skutečně prohlasujete, podali v té věci ústavní stížnost, aby to prošlo testem ústavnosti, jestli je možné změnit jednostranně podmínky, aniž by se dala klientům možnost to vypovědět. Ještě kdyby tam byla varianta, že to změníte a ten klient může zrušit stavební spoření a nepřijde o ty předchozí státní příspěvky. Tak nesouhlasil bych, ale tomu bych třeba rozuměl. Ale není možné, to není možné prostě, změnit podmínky a nutit toho člověka tam zůstat, neodcházet, protože je ve vázací době. To je změna podmínek uprostřed, to si myslím, že v pořádku není.
Dámy a pánové, mám tady spoustu podkladů, mohl bych hovořit ještě o dalších pozměňovacích návrzích mých kolegů. Například nerozumím tomu, proč kojenecká voda je třeba v základní sazbě? Už jsem se na to ptal ve druhém čtení, jestli mi to můžete vysvětlit, jakou to má logiku? Potraviny jsou teda ve 12%, kojenecká voda je v 21%. Proč? Nápoje nejsou jako potraviny, to není v jedné kategorii, proč tam z toho nevymezíte kojeneckou vodu, neslazené vody? Nechápu. Kde je tam to zpřehlednění pro lidi, aby to bylo srozumitelné? Ten zmatek kolem kafe, to už tady opakovat nebudu, to už jsme si odehráli. Menstruační pomůcky totéž. Proč to necháváte v základní sazbě? Vaši debatu u tichého vína, kde já jsem od začátku pro, aby se to zdanilo, ale u vás tam došlo k nějakému zase kompromisu koaličnímu. A vím, že na tom není shoda napříč politickým spektrem, tak je to pro lidi nevysvětlitelné, pro lidi mimo Jihomoravský kraj.
Takže tam těch věcí je celá řada. Za mě tohleto konsolidační balíček při veškeré možné úctě není. Je to daňový balíček. Zvyšujete daně. Opozici prostor nedáte, vymlouváte se, že nemáme alternativu, my ji nabízíme, vy ji neslyšíte, nepodpoříte kromě Zuzany Ožanové a technické nějaké změny vůbec nic, neposloucháte, že máme alternativy, které prezentujeme od začátku. Za mě, kromě ministra financí - jsem rád, že tady přečkal celý můj příspěvek - není tady žádný jiný ministr u takhle důležité věci, a vy tady sami říkáte, že to je nejdůležitější kromě státního rozpočtu. Je to vizitka vaší vlády, vaše zodpovědnost. Já vám v tomhle přeju hodně štěstí. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji. A jako další vystoupí pan poslanec Josef Kott, posléze paní přihlášená poslankyně Mračková Vildumetzová je omluvená, takže pak se připraví pan poslanec David Pražák. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, než se dostanu k tomu svému odůvodnění, tak bych zareagoval na ctěného předřečníka Patrika Nachera. Ta tichá vína. Já jsem rád, že to rozhodnutí je takové, jaké je, protože jak pan ministr zemědělství, myslím si, velice uváženě řekl, je to evropská záležitost, je to nutné řešit na evropské úrovni, a tím, že bychom udělali ten krok, který vláda zamýšlela, tak si myslím, že bychom výrazně poškodili tuzemské pěstitele a výrobce vína. Tak toliko na doplnění toho, co tady řekl kolega Nacher.
A já bych se asi omezil na odůvodnění pozměňovacích návrhů, které jsem založil do systému, nebo které jsem připodepsal kolegům z hnutí ANO. S těmi věcmi, které zde komentovali mí předřečníci, se samozřejmě ztotožňuji, ale nebudu tady dále o tom nějak hluboce hovořit.
V první části bych chtěl poděkovat za to, že vláda přijala pozměňovací návrh, který se týká včelařů, začlenila ho do toho svého komplexního pozměňovacího návrhu a vyřešila problém, který zde vznikal tím, že všichni včelaři, ať mají jedno, nebo 200 včelstev, budou povinni vyšší byrokracií s tím, že budou muset vyplňovat různá hlášení a zdůvodňovat své příjmy. Takže skutečně jsem rád za to, že se našel kompromis, že do 50 včelstev, do 50 000 korun na včelstvo, která jsou zazimována, tato povinnost odpadá. A jenom připomenu, že se domnívám, nebo jsem přesvědčen o tom, že vzhledem k tomu, že větší část nebo významná část včelařů je organizována ve svazu a ten je pod kontrolou Českomoravské společnosti chovatelů, tak že zde jak záležitosti týkající se nákladovosti, tak hlavně léčení včel je pod kontrolou. A myslím si, že je to naprosto v pořádku. A ještě jednou děkuji za to, že tento pozměňovací návrh byl začleněn do komplexního pozměňovacího návrhu, který prošel a byl doporučen garančním výborem.
Druhou věcí, o které bych chtěl hovořit, jsou pozměňovací návrhy, které byly zamítnuty garančním výborem, a já jsem přesvědčen o tom, že oba dva jsou v pořádku, a dovolím si předložit ještě některé doplňující argumenty a věřím, že ještě zvážíte možnost přijetí těchto pozměňovacích návrhů potom na plénu Sněmovny.
Ten první pozměňovací návrh se týká ovocných sadů. Nebudu opakovat to, co jsem zde řekl ve druhém čtení, ale budu se snažit přidat další relevantní argumenty pro to, proč si myslím, že by i tento pozměňovací návrh mohl získat podporu, a tím bychom pomohli stabilizovat sektor ovocnářství v rámci České republiky. Účelem pozměňovacího návrhu je zrušení daňového zatížení ovocných sadů a jejich vyjmutí z předmětu daně. Mám za to, že Sněmovna je obeznámena s vážností situace, které čelí pěstitelé ovoce všech druhů, zejména však pěstitelé jablek. V produkci čerstvého ovoce je Česká republika, jak víme, soběstačná z 30 až 40 %. V důsledku přístupu obchodních řetězců se tuzemské výkupní ceny jablek pohybují kolem 12 až 13 korun za kilogram, což zpravidla nepokrývá ani náklady na sklizeň a skladování těchto jablek. Tato situace je zapřičiněná možností dovozu levných jablek, a to zejména z Polska, o čemž slyšíme v podstatě denně ve sdělovacích prostředcích. Tato jablka se sem dostávají pod cenou hlavně proto, že došlo ke ztrátě významného odbytiště, což bylo Rusko, a v důsledku sankcí po napadení Ukrajiny a následně Bělorusku svoji sklizeň umisťuje pouze na evropský trh. V České republice vzhledem k tomu, že je bezprostřední soused, končí víc jak 50 % české spotřeby, a to, jak už jsem řekl, za velmi nízké peníze. Tím pádem se čeští ovocnáři dostávají do velice nekomfortní situace. V Polsku platí pro ovocnáře jiný daňový systém, dostávají dotace a používají podpůrné prostředky, jež jsou doposavad v České republice zakázané, a proto český ovocnář produkuje ovoce samozřejmě s vyššími náklady. ***
