(9.50 hodin)
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Chtěla bych reagovat na svoji předřečnici a nevím, jestli si mám povzdychnout, nebo jak to mám uchopit. V každém případě konsolidační balíček mění 63 zákonů. Což tady bylo řečeno. Podívejte se za mě. Prázdné lavice. Máme tady jednoho jediného ministra, ministra financí, za to děkuji. Nemusím prostřednictvím, říkám to napřímo. Kde jsou ostatní ministři? Tento balíček jde napříč všemi rezorty a tady není jeden jediný ministr kromě ministra financí. Takže opravdu vám děkuji.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času. A nyní přistupujeme k řádně přihlášenému panu poslanci Patriku Nacherovi. Připraví se posléze pan poslanec Kott. Prosím, ujměte se slova.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem chtěl říct, vážená vládo, to nemůžu říct, protože tady je jenom jeden ministr. Naštěstí ministr financí, jehož se to týká, který je předkladatel. Jenom nevím, pane ministře, proč sedíte mezi řadovými poslanci, proč si nesednete sem jako předkladatel? Nebo sem jako ministr, tak nevím, jaké to má být znamení, ale zaplať pánbůh, že jste aspoň v sále. (Ministr Stanjura sděluje poslanci důvod u řečniště.)
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Pardon, ale má se diskutovat když tak na mikrofon.
Poslanec Patrik Nacher: Takže tolik vět, protože tím navážu na svoji kolegyni. My se teď bavíme o návrhu, který má, jak je v názvu Konsolidace veřejných rozpočtů, jsme ve třetím čtení, měníme tady 63 zákonů, zvyšujeme téměř všechny daně a z vlády je tady jenom ministr financí. Tak já vám jenom říkám, že zakládáte precedens, že až někdy vy jednou budete v opozici, nejste v koalici navždy, a někdo přijde s nějakým balíčkem, nějakou reformou a bude tady jenom jeden ministr, tak já v rámci dvojího metru, když si někdo bude stěžovat, tak vám to připomenu, že jste to dělali taky. To je právě výhoda těch dnešních možností a technologií, že člověk na to tady upozorní, dá to na sítě a vy pak to za dva, za tři, za pět, za deset let nemůžete popřít. Za mě je to špatně. Za mě je to špatně. Tady by ti ministři kromě ministra financí být měli. Já rozumím tomu, že to trvá dlouho, taky jste o tom dlouho jednali, půl roku jste to dojednávali, měnit 63 zákonů to není, jako když jsme včera během deseti minut projednali tři čtyři normy tady ve druhém čtení. To přece vidíte, že se to dá odlišit. Některé věci tady trvají pět minut, deset minut a některé poběží několik dní. To tak je. Já také k tomu budu mít celkem dlouhý projev, nebudu ho číst, budu improvizovat tak, jak jsem si to nějakým způsobem připravil, nějaké body. Možná, co mě napadne, když bude třeba někdo z koaličních poslanců na mě mávat, tak si třeba vzpomenu ještě na nějaký další argument. Ale přijde mi to prostě opravdu nefér nejenom vůči nám, my to nějak sneseme, (ale i) vůči občanům. Protože oni samozřejmě vidí ty záběry odsud a vidí, že za mnou je prázdno. Je to vaše vizitka.
Já nejprve začnu obecně, proč ten konsolidační balíček - já mu říkám daňový balíček od začátku - čím to argumentujete? Pokusím se ty vaše argumenty rozbít. Pak tady něco ocituji, abych konečně uťal šíření dezinformací, které používáte jako obhajobu pro takzvanou konsolidaci, a pak se dostanu i k některým pozměňovacím návrhům. Takže asi takhle budu strukturovat ten svůj příspěvek.
Proč konsolidaci veřejných rozpočtů? Na začátku bych chtěl jenom podtrhnout, že neříkám, že by se nemělo dělat nic. To zase aby mi tady někdo nepodsouval. Na druhé straně to, co děláte vy, že zvyšujete daně za mě nejvíce za posledních 20 let, naproti tomu nevidím ty škrty. Ty škrty jsou přislíbené, ale my je nevidíme. Občané je nevidí. Ty zvýšené daně uvidí ve svých peněženkách zanedlouho. Ale ty škrty nevidí. Jak je to třeba s těmi obnovitelnými zdroji? Vrátí se to zpátky na ty faktury pro lidi? Nevrátí? Jenom pro lidi, pro firmy, pro koho? Tak to je typická položka. Jak se s tím popasujete? Lidé to sledují. A to je přesně ono. Ty daně jsou jisté, to zvýšení daní je jisté, protože vy to tady prosadíte, ale ty škrty ne.
Ale čím vy to odůvodňujete? Vy to odůvodňujete zadlužením České republiky. A tím tempem. No tak já tady připomenu, mám menší tabulku, ne takovou, jako měl kolega, který mi ji tenkrát nechtěl půjčit. (Ukazuje tabulku.) Mám pocit, že to bylo v prvním čtení. Když vstupovalo hnutí ANO do vlády, tak ten státní dluh v poměru k HDP, k hrubému domácímu produktu, byl 44,4. Když to předávalo, i přesto, že tady byl dva roky covid, zastavila se ekonomika, příjmy se snížily, výdaje se zvýšily - celosvětová záležitost, celoevropská záležitost, to nebyla jenom Česká republika - tak se odevzdal dluh ve výši nějakých 43 %. To znamená pod tím, než jak se to přebralo. Dokonce když se podíváte, tak v roce 2019 se podařilo snížit ten dluh na 30 %, to znamená o 14 procentních bodů. Takže kdyby tam nebyl ten covid, tak jsme dneska někde kolem 27, 26 %.
Já to tady dávám, já jsem si mezitím našel, dávám to tady do srovnání a do souladu nikoliv třeba s Řeckem, jak tady někdo tímhle strašil. A musím říct, že to nebyl pan ministr. Pan ministr, co si pamatuju, v prvním čtení řekl: Nestrašme Řeckem na jedné straně a nedělejme nic. To si pamatuju velmi dobře. A já říkám, nedělejme nic a nestrašme Řeckem. Úplně stejně. Tak já to porovnám se zadlužením Spojených států. To není Řecko. Takže v roce 2014, abychom měli stejnou základnu, bylo zadlužení Spojených států 103 % HDP. V roce 2021 125. Víte, kolik bylo loni? 124 % HDP. Kdybychom to vzali na absolutní částky, je to přes nějakých 32 bilionů dolarů, když jsem se naposledy díval, možná se plet. Tak když to rozpočítáme na počet obyvatel, tak na obyvatele jsou Spojené státy osmkrát více zadlužené než my. Já jsem rád, že pan zpravodaj kýve, že se nemýlím. Osmkrát více zadlužené!
Dámy a pánové, vy tady z toho děláte, já neříkám, že to není problém, ale vy tady z toho děláte posvátnou krávu na úkor ekonomického růstu, na úkor poklesu životní úrovně obyvatel. To tak je.
Vy totiž - na té škále neřešit nic a strašit Řeckem je celá řada možností. A vy to vždycky berete buď, anebo. Ten černobílý svět, já tomu říkám dalmatinský svět. Že ten, kdo s tím nesouhlasí, nechce dělat nic. Ale to takhle není. Takže já jsem vám tady dal příklad ne Řecka, ale Spojených států. Mě by zajímalo, jestli ve Spojených státech to tímhle způsobem takhle řeší. Neřeší. Že by u každé druhé věty furt říkali: Konsolidujme, konsolidujme, nebo to s námi špatně dopadne. Takhle to není.
Druhý argument, který používáte, je, že předchozí vláda utratila spoustu peněz v době covidu, tím to roztočila, pustila do ekonomiky peníze, které nebyly kryté hodnotou - doufám, že to říkám správně, kolegové kývají - a vy to teď zachraňujete. Takže já vám tady znovu zopakuji, byť ne tak podrobně, že jste to byli vy, kteří jste navrhovali pozměňovací návrhy - škoda že tady není kolega Skopeček, protože on se mě na to ptal - které ty kompenzace chtěly, aby byly delší, vyšší a pro více osob. Kdo nevěří, tak mu to tady nakopíruju.
Já jsem vám tady ukazoval v prvním čtení, já teď nechci zdržovat, ale když budete kývat, že ne, tak já to rád tady přečtu, těch pět stránek vašich pozměňovacích návrhů, jak kompenzační bonusy mají být delší, vyšší a na delší dobu. Nějakých 120, 150 miliard navíc. Tenkrát jste to navrhovali jako opozice a teď jako koalice se rozčilujete, že v době covidu předchozí vláda zbytečně dávala moc peněz do ekonomiky? To jako myslíte vážně? Skutečně? Mám tady přečíst ty pozměňovací návrhy? Místo 500, 750, místo dvou měsíců, půl roku odpustit na celý rok odvody a tak dál. Fakt to tady chcete číst? Já si myslím, že ve vašem vlastním zájmu to číst nebudu. ***
