Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno !
(15.40 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Co se v té verzi toho návrhu, v té první verzi navrhuje, zvýšení koncesionářských poplatků České televize a Českého rozhlasu o 25 korun a o 10 korun. A dále se tam rozšiřuje vymezení předmětu poplatníků, s tím ale, že od placení poplatku mají být osvobozeny školy, osoby s tělesným postižením, osoby s čistým příjmem nižším než 2,15násobku životního minima a tak dál a tak dál. Čili jsou tam i opatření, která brání tomu, aby se někoho to zvýšení v řádu korun mohlo negativně dotknout.
Můžeme samozřejmě vést diskusi o tom, jestli v demokratické zemi má - a v dnešní společnosti má veřejnoprávní instituce tohoto typu, tedy televize, rozhlas smysl. My jsme jako společnost dospěli k názoru, že ano, máme k tomu i příslušnou legislativu. A dokud tento zákon a dokud na tom existuje společenská shoda, tak je úlohou vlády, aby vytvořila odpovídající podmínky včetně financování (Předsedající: Čas.) a k tomu směřuje tento návrh.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Má pan poslanec zájem položit doplňující otázku? Ano, má. Prosím.
Poslanec Martin Kukla: Děkuji za slovo. Pane premiére, pečlivě jsem vás poslouchal, bedlivě. A já bych asi potřeboval k tomu vašemu programovému prohlášení slovník, abych si to vždycky přeložil, protože udržitelnost veřejných financí znamená tedy zdražování veřejných financí. A pak jste říkal důvod, no protože se dlouho nezdražovalo, tak budeme zdražovat. To považuji tedy za ne dobré důvody, abyste prostě v dnešní době ekonomické lidem zdražili televizní a rozhlasové poplatky a de facto všechno. Daň z nemovitosti, točené pivo, kojeneckou a balenou vodu a můžu tady jmenovat a můžu tady stát dlouho, nebudu na to mít ani čas, co všechno lidem zdražujete v dnešní době. Děkuju.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za doplňující otázku. A teď odpověď na ní.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: A současně také třeba snižujeme sazbu na potraviny, šetříme na provozu státu, zajistili jsme dostatek energií, snižujeme jejich ceny a tak bych mohl pokračovat. Ale já tuto přestřelku tohoto typu tady nepovedu, vést nechci. Bavíme se o koncesionářských poplatcích. Ta otázka, kterou jste položil, je naprosto legitimní a logická, proč zvyšovat koncesionářské poplatky. Já jsem vám poctivě odpověděl. Ten důvod je - a volá po tom většina odborné veřejnosti a ta debata není nová, netvařme se překvapivě, běží tady řadu let, ty koncesionářské poplatky se prostě nezvyšovaly od roku 2005 nebo 2008. To znamená, že ta hodnota té částky je jiná a nižší.
Také jsem vám vysvětlil, že pokud máme veřejnoprávní média, tak je musíme financovat. Ten obvyklý způsob ve světě je financovat je mimo státní rozpočet. To děláme i v České republice. Je to dominantní zdroj financování těchto veřejnoprávních médií. A proto je namístě debata, zda po patnácti, nebo skoro dvaceti letech nemáme přistoupit ke zvýšení koncesionářských poplatků v řádu korun. Tomu odpovídá ten návrh a o nic jiného zde nejde. V souvislosti s tím, jak se vyvíjí společnost, tak je nově, trošku nově definován poplatník, tedy ten poplatník bude definován tak, jak tam dosud je v tom zákoně, ale změna nastává u vymezení rozhlasového a televizního přijímače, který vlastně by měl nově zahrnovat jakékoliv zařízení, které je způsobilé přijímat a redukovat rozhlasové a televizní vysílání.
Určitě nikdo nemá na mysli, že když má někdo mobil, tak bude platit z mobilu. Pokud platí poplatek za domácnost, resp. za to, že má doma televizní přijímač, ale ten posun odpovídá tomu vývoji technologie (Předsedající: Čas.), kterou jsme...
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní dám slovo paní poslankyni Aleně Schillerové, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády a připraví se pan poslanec Lang. Paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci znepokojujícího plnění daňového inkasa Ministerstvem financí v letošním roce. Tento problém je patrný z informací o pokladním plnění státního rozpočtu z každého jednoho měsíce v letošním roce a poslední údaje za srpen potvrzují zhoršující se tendenci. Zatímco celkový výběr daní bez pojistného dosáhl na konci srpna jen 60,4 % celoročního plánu, srpnovým standardem je 65 %. To jen na úrovni státního rozpočtu znamená, že na daních zůstalo nevybráno 43 miliard korun. Jedná se o nejhorší výsledek od krizového roku 2009.
V případě DPH je situace obdobná. I zde je výběr 4,5 procentního bodu pod svým dlouhodobým průměrem a je nejhorší za deset let. To znamená zhruba 17 miliard korun, které České republice chybí, jen na této nejdůležitější dani. Zhoršující se výběr daní podle našeho názoru potvrzuje hluboké systémové problémy, které jsou patrné od nástupu ministra financí Zbyňka Stanjury.
Prosím o konkrétní informaci: Jaká konkrétní systémová řešení ke zlepšení výběru daní a pro boj s daňovými úniky a podvody hodlá Ministerstvo financí přijmout, aby tato alarmující situace nepokračovala? Prosím o informaci: Kdy konkrétně očekáváte nápravu, a jakým způsobem nahradíte příjmy, které České republice neplněním daňového plánu v letošním roce vznikají? Děkuju vám za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A odpoví pan premiér. Prosím.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: My už tady několik měsíců posloucháme od opozice, jak se špatně vyvíjí situace v rozpočtu, jak je to s tím deficitem, že deficit bude přes 400 miliard a přes 450 miliard, že v žádném případě ho nedodržíme. Pan ministr financí i já jsme opakovaně zdůrazňovali, že ten deficit bude dodržen, že se budeme pohybovat kolem těch 300 miliard korun, tak jak je to v plánu, že dojde ještě k té korekci těmi očekávanými příjmy a tak dál, a jak se ukazuje, tak jsme měli pravdu.
Já bych tady mohl citovat i slova paní předsedkyně, která říkala - cituji: "Reálný schodek, podle toho, jak byl předložen rozpočet, není 295 miliard, ale 470 miliard, to je reálné číslo". Nebo v dubnu: "Schodek rozpočtu není reálný, přesáhne 300 miliard" a tak dál. "Máme zde fiktivní schodek, který neodpovídá realitě." A tak bych mohl pokračovat. Ale ukazuje se, že to prostě tak není. Že ten deficit nebo rozpočet jako takový s odhadem příjmů a výdajů je navržen velmi profesionálně a že odpovídá realitě, mnohem více, než ty předcházející rozpočty.
Tady bych mohl citovat i celou stínovou vládu hnutí ANO z 1. června, kde se psalo: Pokladní plnění se po pěti měsících přiblíží celoročnímu deficitu, to v situaci, kdy nedochází k žádným nečekaným šokům. Stanjuru dohnaly jeho účetní triky. Je to největší selhání fiskální politiky v dlouhodobých dějinách a tak dál. A teď jaká je realita. Jaká je na základě těchto katastrofických vizí realita? Srpen byl již třetím měsícem v řadě, kdy deficit klesá a je dokonce o 19,5 miliardy nižší, než byl v červenci. Klesl pod 200 miliard korun na 194,6 miliard korun. Zatímco první polovina roku byla slabší o daňové inkaso, v druhé polovině se projevují už ve větší míře daňové příjmy, které přitékají a děje se to přesně podle té predikce, kterou pan ministr financí i já říkáme od jara. Data ukazují, kdo měl pravdu.
Příjmy státního rozpočtu dosáhly na konci srpna růstu 21,7 %, za růstem stál také výběr pojistného plus 37,4 miliard korun, inkaso s daní příjmu právnických osob 34,3 miliardy korun i fyzických 18,9 miliardy korun, daně z přidané hodnoty plus 11,4 miliardy a odvod z nadměrných příjmů výrobců elektřiny plus 15,3 miliardy. Plnění státního rozpočtu u daňových příjmů kromě pojistného bylo ke konci srpna ve výši 60,4 %. Jsou tady negativní a pozitivní vlivy, ale ono se to bude srovnávat. Tak k těm jakoby negativním. Očekávaný průběh inkasa u daně z neočekávaných zisků, která bude hrazena formou záloh splatných v září a v prosinci tohoto roku. To znamená, že se jedná o dočasný vliv, který podhodnocuje nebo zkresluje procentuální část vybraných příjmů ke konci srpna, protože tyto peníze teprve do rozpočtu přijdou. ***
