Autorizováno, neprošlo jazykovou korekturou!
(14.40 hodin)
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Právě dopravní infrastruktura je určitě jednou z věcí, na které pracujeme a budeme pracovat. Ty výsledky už jsou vidět. Jenom se podívejte, kolik staveb se podařilo zprovoznit, kolik staveb jsme uvedli do... kde jsme odblokovali díky práci pana ministra Martina Kupky problémy, které tam byly řadu let. Ano, dopravní infrastruktura se tu nebudovala dostatečným způsobem. Zaostáváme v tom a je na naší vládě, abychom ty věci rozhýbali. A to taky děláme.
Určitě mně dáte zapravdu a dá mně zapravdu každý, kdo tomu jenom trochu rozumí, že ani silnice, ani dálnice a už vůbec ne vysokorychlostní trať se nepostaví za jeden rok nebo z měsíce na měsíc. Ty procesy jsou dlouhé. My jsme upravili stavební řízení, připravíme zákon o strategických investicích a do deseti let budeme mít tu dálniční síť tak, jak ji Česká republika potřebuje, skutečně dobudovánu.
Zmínila jste rozpočet. No, já nevím, proč máte zmatek v číslech. Čekal bych to třeba u nějaké laické veřejnosti, u poslankyně zas tak úplně ne. Ta čísla jsou úplně jasná a jednoduchá. Nejprve byl nějaký účetní podklad, který připravilo Ministerstvo financí, ten obsahoval skutečně tu částku 230 miliard korun. Teď to zjednodušuji, ta čísla. Pak v souladu se zákonem jsme připravili rozpočtové rámce, ve kterých jsme stanovili, že maximální výše deficitu může být 270 miliard, a pak jsme se domluvili v rámci politického vyjednávání na deficitu 252 miliard korun, což je významné snížení proti deficitu, který tu byl v letošním roce; a to nemluvím o těch letech předcházejících. Já myslím, že to je jasné, ten postup je naprosto transparentní, odpovídá zákonům, není v tom vůbec žádný zmatek. A i z těch čísel je jasně vidět, že konsolidujeme veřejné finance.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Čas. Děkuji. S další interpelací vystoupí pan poslanec Zdeněk Kettner, který byl vylosován na druhém místě, a připraví se pan poslanec Oldřich Černý. Tak, pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Tak médii proběhla zmínka o tom, že během plánované rekonstrukce Ministerstva obrany jsou potřeba náhradní prostory a budeme se stěhovat - tedy Ministerstvo obrany - do míst, kde sídlil NKÚ. Co je ovšem zajímavé, tak zatímco NKÚ v těchto prostorech sídlil za 18 milionů, Ministerstvo obrany bude sídlit za 66 milionů. Ať počítám, jak počítám, mluví se, samozřejmě máme nějakou ekonomickou situaci, a tak dál, ale rozhodně to neodpovídá ani Fialově inflaci. Prostě ten násobek je násobně vyšší. Takže já si myslím, pane premiére, protože samozřejmě vy jste ta zastřešující hlava té vlády, v okamžiku, kdy my chceme, aby se uskrovnili důchodci, aby se uskrovnilo školství, aby se vlastně uskrovnila veškerá oblast lidského žití, jestli by nebylo načase vyslat jasný signál, že to myslíte vážně s těmi úsporami a začít u sebe a nějakým způsobem na toto zareagovat a nenechat to být. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Slovo dostane pan předseda vlády. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji za otázku. Ano, věci, které nejsou úplně třeba jasné nebo dobře popsány v médiích, tak je potřeba vysvětlovat, takže jsem rád, že se na tuto věc ptáte. Obecně chci ještě říct, že samozřejmě v jedné věci máte určitě pravdu, a to, že je potřeba, když se šetří a když chceme hospodařit dobrým způsobem, že musíme začít u sebe. Proto také, když se podíváte na ozdravný konsolidační balíček, tak zjistíte, že příjmové stránky se týká zhruba třetina, ale naprostá většina - dvě třetiny - jsou právě na výdajové stránce, včetně úspor v orgánech státní správy 5 % provozních výdajů; každá součást státní správy 2 % na celkovém objemu mezd. A v této úsporné politice budeme dál pokračovat.
Pokud jde o ten konkrétní pronájem prostor po Nejvyšším kontrolním úřadu pro Ministerstvo obrany, tak současné vedení resortu v čele s paní ministryní Černochovou potřebuje najít nové kancelářské prostory vzhledem ke stavu budovy, ve které nyní je, a která vyžaduje rekonstrukci. Kancelářské prostory v centru Prahy o celkové rozloze 12 až 13 000 metrů čtverečních pro osm stovek zaměstnanců, které musejí mít také - a to se netýká taková situace všech resortů - režimové zabezpečení, jednací místnosti s odpovídajícím bezpečnostním a komunikačním zajištěním, a tak dál.
Žádným nestandardním nebo nehospodárným způsobem se nepostupovalo. V první fázi byl osloven Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tak, jak to má být. Ten sdělil ministerstvu, že žádné takové kapacity nemá k dispozici a informoval resort právě o té budově TOKOVO, ve které bude končit pronájem prostor Nejvyšším kontrolním úřadem. Následně byl proveden průzkum trhu oslovením realitních společností, a ta nabídka na pronájem budovy TOKOVO vyšla ve všech ohledech jako nejvýhodnější, a proto byla s majitelem této budovy zahájena jednání o podmínkách pronájmu.
Cena pronájmu, která se objevila v médiích, není cena, která by byla dohodnuta jakoukoliv smlouvou, nadále probíhá vyjednávání o podmínkách smlouvy včetně cenových parametrů. A výše nájmu by měla zohledňovat mimo jiné i nutné stavební úpravy. Když to budeme porovnávat s těmi cenami, za které tu budovu pronajímal Nejvyšší kontrolní úřad, tak nejde jenom o to, že se na tom trhu nemovitostí odehrál nějaký cenový vývoj, to jako samozřejmě všichni víme, a srovnávat ceny před deseti lety s dnešními by asi bylo trošku naivní, ale podstatnější rozdíl spočívá v tom, že Ministerstvo obrany potřebuje o třetinu větší plochu, než jakou potřeboval Nejvyšší kontrolní úřad pro již zmíněných 800 úředníků. Tam byla zhruba polovina lidí, když tu budovu využíval Nejvyšší kontrolní úřad. A také jsou daleko vyšší nároky na potřebné stavební úpravy, a to zejména pokud jde o ty věci, které jsem tady zmínil, to je zabezpečení, to jsou IT systémy a další věci.
Samozřejmě ta nabídka, kterou teď má k dispozici Ministerstvo obrany ze strany, pokud jde o tu budovu TOKOVO, tak byla zvolena na základě toho všeho, co jsem řekl, včetně průzkumu trhu. Ale pokud by mělo dojít k tomu finálnímu podpisu, tak bude zohledněn znalecký posudek, který je nyní zpracováván a který by měl přinést zcela nezávislou informaci o výhodnosti zvolené varianty pro toto dočasné přestěhování zaměstnanců, než bude zrekonstruována budova. Celé by se to mělo odehrávat od příštího roku do roku 2031, kdy by ta rekonstrukce měla už skončit. Takže o žádné nehospodárnosti tu nemůže být řeč. Naopak Ministerstvo obrany postupuje v této věci velmi odpovědně.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance, zda má zájem položit doplňující otázku? Ano, má. Takže, pane poslanče, prosím, vaše minuta.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji. Já to shrnu. Že budova téměř - jestli jsou mé informace správné - téměř 100 let nebyla rekonstruována, to je fakt. Že je potřeba rekonstruovat, to je fakt. Co je ale také fakt, že ta ekonomická situace v současnosti, kdy chceme spořit za každou cenu, to je ale také fakt. Pane premiére, vám jsou vlastní gesta, tak co udělat praktické gesto. A pokud téměř 100 let ta budova vydržela stát, tak co si počkat jeden, dva, tři roky a počkat si na tu lepší ekonomickou situaci a tu rekonstrukci odložit, až na to skutečně budeme mít?
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Prostor pro dodatečnou odpověď.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Děkuji. Nebo oceňuji to, že jste si vědom toho, že ta budova potřebuje rekonstrukci a že ty úvahy, které k té rekonstrukci vedou, jsou správné a nutné. Samozřejmě ono si nelze někdy úplně vybírat ten okamžik, protože pokud se třeba části té budovy dostávají do havarijního stavu, tak potom musíte jednat.***
