(22.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já jenom řeknu informaci - mně nepřísluší v tento moment hledat řešení - pouze ano, mám informace, že pan ministr financí odešel do České televize, měl by se vrátit. Přítomnost jiných ministrů je zajištěna, on zde přítomen není, ale přišel pan premiér. To znamená, jestli je pro vás akceptovatelné, že přišel pan premiér, do přítomnosti pana ministra financí můžeme pokračovat. Nikdo to nerozporuje. Děkuji.
Děkuji za trpělivost, pane poslanče, a prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se rád tímto přihlásil ke svým dvěma pozměňovacím návrhům. Jeden sněmovní dokument, číslo 2946, který předkládám sám, a potom sněmovní dokument 3063, který předkládám já a můj kolega Karel Sládeček. Odůvodnění bude pouze jediné. Možná to zní trošičku zmatečně, ale je to z toho důvodu, že tady byla předložena jedna varianta, na základě které já jsem si připravil pečlivě jeden pozměňovací návrh. Pak najednou kde se vzal, tu se vzal nějaký komplexní pozměňovací návrh vlády, který mě značně znejistěl. Nebyl jsem si zcela jistý, jestli to tím pádem bude hlasovatelné, a proto jsem připravil druhý pozměňovací návrh, který je o tomtéž, ale legislativně je pojatý trošičku jinak, tak abych měl jistotu, že alespoň o jednom pozměňovacím návrhu bude možné hlasovat.
Co se týká těchto dvou prakticky identických pozměňovacích návrhů, jedná se o toto: vláda připravuje zvýšení daně z přidané hodnoty na 21 % u palivového dřeva, plynu, dřevěných štěpek a třísek, ale dokonce i u dříve ekologickými organizacemi vychvalovaných pelet, a to prostřednictvím vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů čili kompenzační balíček. V případě pokračování energetické krize další zimu, když bylo současně vládními kruhy naznačeno, že státní energetické kompenzace zřejmě pokračovat nebudou, se nabízí jednoduchá otázka, čím tedy mají občané České republiky topit? Jaderná energetika je na cestě k útlumu, zemní plyn byl loni v zimě tak drahý, že některé domácnosti s ním raději po řadu měsíců vůbec netopily, protože by to finančně nebyly schopné utáhnout. Topit uhlím už je postupně znemožňováno, například od roku 2025 se nebudou smět kotle na uhlí vůbec uvádět na trh, ale už nyní je problém je nějakým způsobem sehnat. Tato novela zákona přináší ještě výrazné znesnadnění topení nejen dřevem ve formě polen, špalíků, větví, ale i dokonce ve formě pilin, briket a pelet, což je naprosté popírání reality, protože v České republice skutečně není tropické klima, ale je třeba v budovách pravidelně topit, a to v období od října do března, někdy ještě déle. Mě by tedy zajímalo, co tedy mají občané České republiky po dobu šesti až osmi měsíců v roce dělat, když jim bude ve vytápění obydlí bráněno, protože dřevem v různých formách topí hlavně domácnosti na venkově, kde centrální vytápění není zavedeno. Mluvím i z vlastní zkušenosti. Moje maminka bydlí ve vesnici, kde plyn zaveden není. Na vytápění elektřinou aby si ještě našla nějaké zaměstnání i v důchodovém věku nebo nějakého sponzora a je to důchodkyně, čili je to naprosto neschůdné řešení. Výsledkem netopení v domech a bytech byl loni a letos velmi špatný zdravotní stav naší populace. Na nachlazení a jejich následky už nestačily ani léky dostupné na našem trhu. Měli jsme si počkat na léto, až se oteplí, že prostě všichni budeme zdraví, a tím pádem nebudou potřeba ani léky. Například léčiva na snížení horečky u dětí byla delší dobu obtížně dostupná.
Takže je opravdu potřeba toto legislativně ještě podporovat. Z tohoto důvodu navrhuji vrátit položku 4401, což je kód nomenklatury celního sazebníku, do přílohy číslo 3 k zákonu č. 235/2004 Sb., tedy aby daň z přidané hodnoty byla u různých forem paliva původem ze dřeva ve snížené sazbě, tedy nikoliv ve výši 21 % DPH, ale ve výši 12 % DPH. Cíl je jediný, v době zdražování plynu a elektřiny bych byl rád, aby pro nízkopříjmovou skupinu obyvatelstva zůstala zachována alespoň jedna možnost cenově přijatelného vytápění. Jinak si nedokážu představit, jak se budou zahřívat, asi nějakou přebytečnou tělesnou aktivitou. Možná se nám zvýší porodnost, nevím, ale asi bychom měli trošičku uvažovat logicky.
K těmto dvěma pozměňovacím návrhům se samozřejmě přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Jako další je přihlášena paní poslankyně Lucie Šafránková, připraví se pan poslanec Radek Koten. Prosím.
Poslankyně Lucie Šafránková: Děkuji vám za slovo, pane místopředsedo. K tomuto vládnímu daňovému balíčku předkládám devět pozměňovacích návrhů, které bych nyní ráda představila, a později se k nim ještě přihlásím v podrobné rozpravě.
Ve sněmovním dokumentu číslo 3043 navrhuji zachovat výši a nastavení daně z nemovitosti v současné podobě, bez jakéhokoliv navyšování či indexace. Náklady na bydlení rostou v poslední době šíleným tempem. Zvyšování DPH u vodného, stočného či tepla, což vláda rovněž navrhuje, povede k dalšímu zdražování bydlení. Je to i jeden z hlavních zdrojů dlouhodobě vysoké inflace. Zvyšovat v této době daně z nemovitosti je nebezpečný nesmysl, který by jen dále zbytečně roztočil tuto inflační spirálu a vedl by k dalšímu růstu cen nemovitostí a nájemního bydlení.
V dalším sněmovním dokumentu číslo 3044 navrhuji ponechat v zákoně o daních z příjmu v platnosti daňové osvobození příjmů v podobě ceny z veřejné soutěže, pokud je v plné výši darována na vědu a vzdělání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii, požární ochranu, podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat či na sociální, humanitární a charitativní účely.
V dalším sněmovním dokumentu číslo 3049 pak navrhuji zachovat v zákoně ustanovení o osvobození od daňové povinnosti u příspěvku plynoucího ze státní podpory stavebního spoření. Jde o důležitý motivační nástroj pro občany šetřící si na pořízení vlastního bydlení, potažmo na své zabezpečení na stáří. Nerušme jej.
V návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3051 pak navrhuji z vládního návrhu vypustit ustanovení o zrušení daňového osvobození příjmu z nepeněžitého plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem nejbližším pozůstalým zaměstnance.
Sněmovním dokumentem 3056 pak navrhuji zachovat v zákoně o daních z příjmu daňovou slevu na manžela či manželku, daňovou slevu na pracujícího studenta a také slevu na umístění dítěte v předškolním zařízení, tedy takzvané školkovné, v současné výši a podobě. Zrušit školkovné a významně omezit přístup k daňové slevě na pečujícího manžela či manželku je hrubě asociální a protirodinné opatření, které například rodiče předškolních dětí ve věku nad tři roky připraví každoročně minimálně o 42 000 korun čistých příjmů, což je poměrně brutální zářez do jejich rozpočtů, peněženek a životní úrovně, nemluvě o tom, že to bude mít i negativní vliv na již tak klesající porodnost. Prostřednictvím pozměňovacího návrhu pod číslem sněmovního dokumentu 3059 pak navrhuji ze zákona o daních z příjmu vyškrtnout podmínku omezení přístupu k daňovému bonusu minimální výší příjmů na úrovni šestinásobku minimální mzdy. Jde o nedůvodnou diskriminaci nízkopříjmových pracujících, kterou chci tímto odstranit. Naším zájmem je všeobecná podpora nízkopříjmových pracujících a pracujících na částečné úvazky, což se týká především matek samoživitelek. Sem jednoznačně patří odstranění bariér k přístupu k vratkám daně z příjmu.
Ve sněmovním dokumentu číslo 3060 pak navrhuji zachovat nastavení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů v současné podobě, bez jejich vládou navrhovaného omezení do hodnoty výše poloviny průměrné mzdy. Zaměstnanecké benefity jsou důležitou složkou příjmu milionů našich zaměstnanců, což je v situaci klesajících reálných mezd nesmírně důležité. Navíc zaměstnanecké benefity nejsou postižitelné exekucí. Omezit jakkoliv tyto benefity znamená připravit stovky tisíc pracujících o faktickou část příjmů, protože ve většině případů dojde ze strany zaměstnavatelů k jejich zrušení nebo omezení. ***
