(20.00 hodin)
(pokračuje Margita Balaštíková)
Ta výtka není ani směrem k vám možná, protože vás naplňuje úplně jiná činnost a vy jste za to placený, každý ekonom ve firmě je placený, že šetří a škrtá. Ale pan ministr by měl umět obhajovat to, co se děje, a obhájit i to, že možná pro stát a pro obec je to marginálie, ale já když vysčítám, v čem tomu zemědělci my škodíme, protože nemá tak vysoké dotace, my nemáme tak velký rozpočet, abychom mu z národních dotací dali to, co dávají jiné země, a já když to spočítám, tak my ho zase jenom posíláme do kolen víc a víc. A to je ta moje odpověď k tomu. Možná by tu měl sedět pan ministr Výborný a obhajovat svůj rezort. Nevím, kde je, asi ho to nezajímá.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan poslanec Karel Haas.
Poslanec Karel Haas: Děkuji mnohokrát za slovo, vážený pane předsedající. Milí a vážení kolegové z opozičních lavic, já si vážím vás všech, kteří používáte věcné argumenty. Vystupuji většinou, když se věcnými argumenty snažím bránit naši koalici proti těm, kteří používáte urážky, prázdné fráze, zbytečně silná slova. Kolegyně Balaštíková, je to zkontrolovatelné ve stenozáznamu, ve svém jednom minulém vystoupení - hlásil jsem se s faktickou - použila k daní z nemovitostí dva závěry: loupež za bílého dne a neférový postup vlády vůči obcím. Prosím vás, jestli se dá jako neférový postup vlády vůči obcím ohodnotit stav, který tisková zpráva Svazu měst a obcí, to znamená největší profesní organizace měst a obcí v naší zemi, z 24. 8. silným titulkem označuje, cituji: "U daně z nemovitostí nakonec zvítězil zdravý rozum a naše argumenty" - tak, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, jestli tento výsledek takto označený obcemi, ne Karlem Haasem, vy označujete za loupež za bílého dne a za neférový postup vlády, tak já to považuji v mém světě reálných faktů za výsledek kompromisní dohody mezi vládou jako ústředním orgánem státní správy, nejvyšším orgánem státní správy, a klíčovou profesní organizací samospráv. Tolik jen fakta.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče. Paní poslankyně Peštová s faktickou.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Teď mi to pan doktor Haas, prostřednictvím pana předsedajícího, ještě rozšířil. Já jsem původně chtěla reagovat na jednoho, tak to vezmu en bloc. Já si taky myslím, že reagujeme věcně a snažíme se věcně mluvit, nikdo tady nikoho nenapadá. V každém případě to, co jsem se celou dobu snažila říct, postupně tady vy dáváte dohromady. Jestliže máte tu většinu, jak jste mi to, pane ministře - k vám můžu napřímo - jak jste mi to vysvětlil, tak jste se měli domluvit ještě předtím, než to šlo do mezirezortu. Proč jste to udělali tady v Poslanecké sněmovně? Vždyť máte tu většinu! Jak říkal tady pan doktor, krásně mi nahrál - ústřední orgán státní správy: všechny jsou vaše! Vy jste si měli sednout. To, co tady probíhalo, těch 15K, jak jste tomu říkali, jste si měli udělat dávno předtím, tam jste se měli domluvit, mělo to jít tím řádným procesem a bylo by to všechno v pořádku, ale vy jste to udělali úplně jinak. Nevím, jestli vy jste... Já rozumím tomu, co tady říkala moje kolegyně, paní poslankyně Balaštíková, že vy tam máte ten svůj rezort a vy jako ministr financí se musíte snažit starat o finance. Já tomu rozumím, ale říkám: máte tady slepenec pěti, tak jste se měli domluvit. Já vím, že by to bylo krvavé, bolelo by to, ale nás byste nepostavili do této role, do které jste nás postavili. Měli jste jít řádným legislativním procesem, měli jste si vypořádat to, co jste si měli vypořádat, než to šlo na Legislativní radu vlády. Tam bychom dostali krásné stanovisko od pana ministra, Legislativní rady vlády, možná pozitivní, možná negativní, s výtkami, ale taky určitě pozitivní, tam patří taky do 5K, a pak by to přišlo sem. Ale ne to, co jste předvedli teď tady s tím komplexním pozměňovacím návrhem. A proto se to tady všechno točí kolem toho. Prostě komplexní pozměňovací návrh nemusí mít žádnou studii dopadů (Předsedající: Čas, paní poslankyně!) a to vy moc dobře víte.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně Balaštíková.
Poslankyně Margita Balaštíková: Já bych chtěla prostřednictvím vás, pane předsedající, požádat kolegu pana Haase: Pane kolego, prosím, nechoďme do té osobní roviny. Vy jste právník, já jsem zemědělec ekonom, nikdy se asi neshodneme. Vy slovíčkaříte a snažíte se mě do něčeho zatáhnout, říkáte tomu "ta vaše rovina". Já vám řeknu jednu věc. Byli jsme spolu v pořadu 360 stupňů Pavlíny Wolfové. Vy jste tam řekl tolik nepravd, vy jste tam využíval svého právního vzdělání, abyste zatáhl manipulativně. Já vám to promíjím. Nedělejme to. Nikdy bychom se takhle nesešli a já vám říkám, já se na vás příště připravím a budu ráda, když se potkáme. Já se schovám za čísla. Za co se schováte vy, to nevím, ale už vám kecy nepomohou.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Vzhledem k tomu, že žádná další faktická už není, poprosím pana Havránka... už vlastně byl, já jsem ho jen tady neodmazal. Poprosím pana poslance Raise o jeho příspěvek. Děkuji.
Poslanec Karel Rais: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, kolegové a kolegyně, já mám tradiční příspěvek, pozměňovací návrh, který jsem vyhotovil já plus pan poslanec Faltýnek a Sadovský, a je to pozměňovací návrh k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu. Předtím bych, protože pro mě je to teď první možnost vlastně od prázdnin tady vystoupit, tak bych se ještě vrátil ke schůzi, která byla věnovaná vládnímu návrhu zákona, kterým se měnil zákon o důchodovém pojištění, a to z toho důvodu, že jsem tam měl dva pozměňovací návrhy, které jsem řádně projednal na sociálním výboru. Dopadl jsem jako všichni opoziční poslanci 10 : 9, a myslel jsem si, že tyto pozměňovací návrhy mají šanci, aby byly řádně projednány ve třetím čtení, což se ovšem nestalo, takže jsem byl tak jako ostatní - asi 32, 36, já nevím přesně to číslo - odmítnut nebo mi bylo, jak říkal pan ministr Stanjura před chvílí, že poslanec má ústavní právo projednat svůj pozměňovací návrh, tak jsem v podstatě neměl šanci projednat a ovlivnit třetí čtení. Jenom kdyby byla prostě nějaká možnost, jednak aby se to neopakovalo, to je vlastně směrem k panu místopředsedovi, který tady momentálně je, jestli byste to mohli projednat na organizačním výboru, něco, jako že si stěžuji, nebo že si stěžuji, že mi bylo - cituji to, co jsem tady slyšel před půlhodinou - vlastně znemožněno ústavní právo si obhájit ve třetím čtení svůj pozměňovací návrh. Byl jsem tam přihlášen asi jako osmý, což není podstatné, ale to byl jeden z důvodů, proč jsem se taky teď přihlašoval včas, protože bych rád, aby tento pozměňovací návrh aspoň dožil třetího čtení.
O co mi tady jde. V podstatě řeším jednu věc, na kterou si myslím, že pisatelé toho balíčku a komplexního pozměňovacího návrhu zapomněli nebo opomenuli. Jde o stanovení závazného způsobu využití 50 % sociálního fondu na penzijní příspěvky v rámci vysokých škol, kdy se domníváme, že stát nepřípustně zasahuje do samosprávy vysokých škol, a to ještě ke všemu retroaktivně. Je podle mě neakceptovatelné, aby stát stanovoval způsob využití prostředků agregovaných vysokými školami v minulosti, tedy v době, kdy žádné omezení prostředků neexistovalo. Jde o nepřijatelnou retroaktivní změnu v nakládání s majetkem vysokých škol, tvořeným zůstatkem na jejich sociálních fondech. Je to stejné, asi jako kdyby občanům stanovoval závazně stát způsob využití jejich úspor. Explicitní určení použití sociálního fondu na penzijní formy spoření je zásahem do svobody volby zaměstnanců, zda vůbec nějakou formu penzijního spoření chtějí. Je potřeba vzít v úvahu, že i v dobách prosperity penzijních fondů, a navzdory vedení vysokých škol, veřejných vysokých škol motivovat svoje zaměstnance k využití benefitu penzijního spoření, značná část - zejména mladších - zaměstnanců vědomě a zásadně odmítá jakékoliv penzijní formy spoření, a to jednak pro nedůvěru, která je zdůvodňována dlouhodobou fixací prostředků, a také samozřejmě jejich finančním znehodnocením do doby reálné splatnosti, to jest dostupnosti, a také stále pro méně výhodné podmínky inovovaných penzijních produktů v důsledku minulých reforem. ***