Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já velmi děkuji, kolegyně a kolegové, za vaše příspěvky a za ty plodné podněty. Pevně věřím, že bude velmi intenzivní debata na zdravotním výboru, a zkusím shrnout, jak je součástí celého systému tady tento návrh ne tedy vyhlášky, ono dvakrát tady padlo, že se jedná o vyhlášku, ale zákona.

Tak on vlastně navazuje na zákon, který jsme přijali v loňském roce, někdy od prosince začal platit, a tento zákon nám vlastně dovoluje - a já jsem si v průběhu toho dělal poznámky, tak abych mu odpovědět co nejpřesněji - mimořádné dovozy cizojazyčných šarží. My jsme celkem dovezli na základě toho zákona, který jsme v loňském roce přijali a který je vlastně součástí celého toho balíku změn, a já teď o některých z nich povím, 180 000 cizojazyčných šarží. Tím odpovídám, že sem vozíme cizojazyčné šarže, na právě mimořádné dovozy v průběhu letošního roku, protože máme ten zákon, který jsme v loňském roce přijali.

Těmi dalšími kroky je dokončená sektorová analýza, kterou teď na základě podnětů, které jsme vydali... Nikdy tady nebyla provedena sektorová analýza farmaceutického trhu, a tady já souhlasím s vámi, že za celou tu dobu došlo k tomu, že v podstatě i firmy, o kterých se domníváme, že jsou to české firmy, aspoň laici to tak vnímají, tak nemají de facto s Českou republikou, a dokonce ani s Evropou nic společného. Vlastní je nadnárodní koncerny nebo penzijní fondy v cizích zemích, a tím pádem ta debata s nimi je velmi obtížná. Ale existují firmy, já bych teď řekl v bývalém Československu, které stále mají vlastníky na našem území a s kterými my samozřejmě jednáme. K tomu, abychom měli přesný přehled, co vlastně lze, nebo nelze, tak musí být hotová sektorová analýza, která tady nikdy neproběhla. Tu jsme zadali. Pracovali jsme na ní poměrně dlouhou dobu, předali jsme to MPO a MPO teď svou cestou chystá tu vlastní analýzu. Předpokládám, že vás s ní seznámím. Je to další krok. A součástí výsledků té sektorové analýzy pak bude debata právě o podporách těch firem, kde je to smysluplné a možné. Nicméně i bez sektorové analýzy jsme některé firmy vytipovali. Já zase nemohu jmenovat, ale v poslední době jednu konkrétní firmu, která je dodavatelem jednoho z těch antibiotik, která vnímáme za zásadní, klíčové, název toho antibiotika tady opakovaně padl, tak jsme jim garantovali, že koupíme celou výrobu, a oni na základě toho nakoupili - samozřejmě za podstatně vyšší cenu - aktivní látky, z kterých ten lék vyrábí, a my garantujeme, že ten lék odebereme, byť jsem si vědom toho, že pravděpodobně ne třeba celá šarže bude spotřebována, ale budeme mít dostatečnou zásobu. To znamená, postupujeme i tím, že aktivně sháníme nebo pomáháme shánět aktivní látky.

Samozřejmě paralelně s tím probíhá debata, kterou jsme odstartovali za našeho předsednictví v rámci Evropské unie. Vy jste tady také diskutovali a víte to, že existuje farmabalíček, který obsahuje revizi farmaceutické legislativy a který se dotýká i výpadku léčiv. Mimo jiné ukládá podstatně delší lhůty pro nahlášení výpadku, než je v současné době, a ukončení dodávek. Tento farmabalíček je nyní v debatě, a pokud bude schválen, bude to ještě další krok, který zpřísní i na úrovni Evropské unie tu legislativu.

Vloni bylo též přijato nařízení, kde my jsme stáli u toho zrodu, které je nařízení 2022/123, o posílené úloze EMA, která též zakotvila některé instituty a platformy, které mají napomáhat řešení nedostatku léčiv. Ale tady si dovolím upozornit na jednu věc, která je potřeba, abychom všichni reflektovali. Zdravotnictví nepatří do společné evropské politiky. Nepatří do společné evropské politiky, a tím pádem se ten společný postoj států Evropské unie v této oblasti komplikovaně vyjednává. Není to společná evropská politika a na tom se státy shodly, že to nechtějí mít jako společnou zdravotnickou politiku i z důvodu toho, že je různě financováno, a tak dále.

Tedy teď jenom v nástinu k těm krokům. Paralelně s tím samozřejmě probíhají debaty a já jsem si vědom toho, že role malých lékáren je velmi klíčová. Děkuji všem kolegům a kolegyním, co je podporují. Ten zákon samozřejmě má určité, řekněme, požadavky na lékárny ohledně hlášení množství léků, které označíme za klíčové v tom konkrétním období, protože pokud ty lékárny nebudou hlásit, kolik toho léku mají, tak se ta informace do systému nedostane a ten pacient se pak nemá jak dozvědět, v které lékárně ten lék ještě je a v které už není. Chápu, že je to povinnost, která je pro lékárny nepříjemná, nicméně my paralelně s tím debatujeme o navýšení CVI. Chtěl bych už letos v úhradové vyhlášce, aby k navýšení CVI došlo. To je vlastně ta cesta, kterou jsou financovány lékárny, malé lékárny. Pro ty, kteří jste v té problematice ponořeni, víte, o čem mluvím. A tím chci, abychom podpořili právě malé lékárny tím, že máme valorizaci úhrad za státní pojištěnce, a ta valorizace bude pokračovat, tak můžeme tady toto plánovat v nějakém horizontu i s jakýmsi nárůstem.

Tak tolik snad k některým bodům, které tady zazněly a které si myslím, že je důležité zmínit. Jsem opravdu přesvědčen, že ten zákon nám umožní zvýšit odolnost českého trhu, zvýšit dostupnost léků pro pacienty. Samozřejmě, pokud fakt nějaký závod přestane nějaký lék vyrábět nebo má roční výpadek, tak když něco není, není, jak to získat, to je logické, a to tady mnozí z vás namítali, tak to prostě je, je to ten příběh o té dlani, kde ten chlup nevytrhnete. Nicméně děláme všechno pro to, aby pokud tam nějaký chlup byl, tak aby byl pro pacienty v České republice, a ten zákon je součástí toho systému.

Tady padala kritická slova na SÚKL a samozřejmě reorganizace, respektive posílení a zvýšení odpovědnosti SÚKLu za to, aby opravdu chránil české pacienty, aby opravdu chránil ten trh, bránil vývozům - tady upozorňuji na to, že SÚKL je ten, který má a musí informovat ministerstvo, že je nějaký lék ohrožen, a že tedy je potřeba nařídit zákaz vývozu. Ono se to stalo u některých léků a my jsme okamžitě ten zákaz vývozu nařídili cestou tedy odboru Ministerstva zdravotnictví a SÚKL je zase jediný orgán, který ze zákona toto může kontrolovat a dávat pokuty a opravdu v některých případech k tomu došlo.

Nicméně připomínám, když jsme se bavili o té historii, tak na zdravotním výboru nás SÚKL ještě v listopadu, tuším, a v médiích informoval, že žádný problém není, léků je dostatek, zásoby jsou dostatečné a žádné výpadky nehrozí. To znamená, tady je potřeba, aby měl i SÚKL nástroje, a ty v tom zákonu jsou, aby je mohl využít, a samozřejmě jedním z těch kroků bude i jakási reorganizace SÚKLu v tom smyslu, že musí mít podstatně větší odpovědnost za to, aby ty informace, které dostávají lékaři, byly řekněme v daleko lidštější formě. Asi všichni z nás, co - já jsem radiolog, ale vy, co jste doopravdičtí lékaři, tak víte, že když dostáváte ty informace o nedostupných lécích od SÚKLu, tak to vždycky je dlouhý seznam, těžko se v tom hledá. Aby byla rychlejší jaksi a lepší komunikace s těmi firmami a větší tlak na to, aby opravdu se ty dodávky zvýšily.

Na druhou stranu, a tady bych chtěl pochválit jak EMA, tak SÚKL, opravdu je na prvním místě potřeba ochrana pacientů. My opravdu nemůžeme dovézt léky z kterékoliv země. Já jsem si našel jeden z mnoha tragických případů, kdy nejenom v zemích, jako je Indonésie nebo Gambie, ale v zemích, jako je Uzbekistán, a to už není z pohledu řekněme Evropy až tak daleko, došlo, tuším že v loňském roce, k velkému množství úmrtí u dětí. WHO to zveřejnila tak, že vyzvala k ochraně před nebezpečnými sirupy proti kašli, které vedly k tomu, že došlo k úmrtí 300 dětí ve třech zemích. Tří set dětí ve třech zemích! Ty sirupy byly od jedné farmaceutické firmy. Tady v tom článku, který cituje WHO, tak se říká, že byly z Indie. Takovýchhle textů je hodně, a proto je potřeba pečlivě kontrolovat výrobu, aby ta výroba odpovídala pravidlům, která chrání pacienty, a proto ten proces nemůže být rychlý, na což tady někteří vystupující upozorňovali, že ten proces trvá i rok. Jsou ale země, kde ten proces může být rychlejší, protože mají schválení a mají nějaké předběžné schválení EMA, nebo už někdy dodávaly. Typicky jsou to japonské firmy a podobně právě pokračují ta jednání s korejskými firmami, protože bychom chtěli, aby z té Koreje se opravdu ty léky do Evropy, respektive do České republiky dostaly. ***