(17.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michal Kohajda. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Michael Kohajda: Vážení páni ministři, vážená paní předsedající, vážení pánové a dámy, dovolte mi, abych krátce navázal na zevrubné odůvodnění předkládané novely zákona, kterou se mění zákon, některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří, které tady přednesl pan ministr Stanjura. Tento návrh byl vládou Poslanecké sněmovně předložen 15. 6. 2023 a nám všem rozeslán jako tisk 474/0. Tento návrh novelizuje soubor zákonů, zejména tím je zákon o daních z příjmů, o České národní bance, o penzijním připojištění se státním příspěvkem, o soudních exekutorech a exekuční činnosti, o finančním arbitrovi, o dluhopisech, o podnikání na kapitálovém trhu, insolvenční zákon, zákon o doplňkovém pojištění a zákon o spotřebitelském úvěru.
Jak již pan ministr zmínil, cílem předloženého návrhu zákona je zejména zavést některá opatření, která mají přispět k rozvoji finančních trhů v České republice. Hlavními navrhovanými opatřeními jsou právě ten zmiňovaný dlouhodobý investiční produkt, některé další změny, které se týkají třetího pilíře penzijního systému. Návrh zákona navazuje na koncepci rozvoje kapitálového trhu, která, jak už bylo zmíněno, byla schválena již v roce 2019 vládou České republiky. Navrhovaná právní úprava je nezbytná z důvodu potřeby rozvinout český kapitálový trh, k čemuž je nutné změnit právě i právní úpravu, neboť pouhými nelegislativními kroky nelze těchto cílů dosáhnout. Je zejména vhodné reagovat na některé identifikované nedostatky české národní úpravy, která neplyne ze směrnic Evropské unie. Tím bude posílena konkurenceschopnost českého kapitálového trhu ve vztahu nejen k vyspělým západoevropským úpravám, ale také úpravám sousedních států a ostatních států v regionu střední a východní Evropy.
Účinnost tohoto zákona se navrhuje na 1. ledna 2024, což je vcelku ambiciózní, a to i vzhledem k tomu, jaké požadavky jsou kladeny na implementaci v praxi. Je tedy otázkou, zda jsme schopni dostát všem lhůtám tak, abychom skutečně měli ten zákon platný a účinný od 1. ledna 2024. Jedinou výjimkou je pak novela zákona o spotřebitelském úvěru, kde se z důvodu postupného náběhu režimu a uveřejňování průměrných zápočtu zápůjčních úrokových sazeb Českou národní bankou navrhuje dělená účinnost, a pak i novela exekučního řádu, kde se z důvodu přípravy na nový režim komunikace mezi soudními exekutory a finančními institucemi navrhuje účinnost až od 1. ledna 2025.
V návrhu je možno spatřovat několik otázek, ke kterým bude nutno ještě provést podrobnější diskusi. Je to zejména otázka právě předčasného splácení hypoték a nastavení těch jednotlivých parametrů, jak již je tady pan ministr zmiňoval, a některé otázky vyvstávají právě i ohledně dlouhodobého investičního produktu. Proto se také podle plánu budeme věnovat tomuto návrhu podrobněji v podvýboru pro bankovnictví, pojišťovnictví a finanční trhy.
V současnosti tedy doporučuji propustit tento návrh do druhého čtení a případně v druhém čtení jej upravit některými pozměňovacími návrhy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já také děkuji, pane zpravodaji, a otevírám obecnou rozpravu, do které mám nejprve přihlášeného s přednostním právem pana poslance a předsedu klubu Michálka. Pane předsedo, prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuju za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám jenom kratičkou zmínku. Děkuji panu ministrovi, že velmi podrobně popsal tu problematiku hypoték. To je záležitost, o které ještě v koalici diskutujeme, a přestože tedy dnes navrhneme, aby byly zkráceny lhůty, tak se o tom dále povede diskuse s cílem, abychom našli nějaké řešení, na kterém se shodneme, tak jak jsme to ostatně veřejně avizovali, zejména pro ty stávající hypotéky, ale i do budoucna. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. A do rozpravy je dále přihlášen pan poslanec Síla. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Jan Síla: Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážený pane ministře - ministr není. Je. Vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte, abych se vyjádřil taky k této předloze, sněmovnímu tisku 474, který tady už do detailu vlastně moji předřečníci charakterizovali a rozepsali, nebo přečetli podmínky tady této předlohy zákonné, čili já jsem si to sice taky připravil, ale nebudu tady s tím zdržovat, a jenom bych chtěl říct, že se jedná rozvoj finančního trhu s podporou zajištění na stáří a je navrhován hlavně ten dlouhodobý investiční produkt, který mě nejvíc zaujal, a přestože tento zákon nebo tato předloha má vlastně měnit deset dalších zákonů, já se zmíním, nebo se soustředím hlavně na tento dlouhodobý investiční produkt, který podle mého názoru by mohl velmi výrazně zasáhnout do eventuálních spoření na důchod našich důchodců do budoucna.
Ten dlouhodobý investiční produkt je - chtěl bych se vrátit k tomu, jak vznikalo spoření na důchod, a sice v České republice bylo upraveno zákonem číslo 42/1994 jako fondový, dobrovolný a státem regulovaný spořicí produkt dlouhodobého, relativně bezpečného ukládání a zhodnocování peněžních prostředků. Topolánkova vláda připravila v roce 2009 návrh zákona o penzijním spoření. Ten stávající systém penzijního připojištění se státním příspěvkem podle tohoto návrhu reformy zůstal zachován na původních principech, ale existoval nadále s tím, že již nebylo možné uzavírat nové smlouvy s účastníky. Vedle toho došlo k vytvoření nového systému, takzvaného doplňkového penzijního spoření. Zákon o penzijním připojištění číslo 42/2011, o doplňkovém penzijním spoření, nastavil příspěvek státu odvíjející se od spořicí částky a současně umožňující odpis daňové zátěže spořicího. Majetek penzijních společností, které obhospodařují ty jednotlivé fondy, je oddělen od majetku účastníků. To jsou původní stavy.
Původně bylo na výběr zhruba devět penzijních společností. V penzijním připojištění, zkratka PP, do kterého již od roku 2013 nelze vstupovat, spoří zhruba 3,4 milionu lidí. V doplňkovém penzijním spoření je aktuálně asi 1,1 milionu lidí. Ti v něm mohou volit od těch konzervativních až po dynamické fondy, jak se tady zmiňoval pan ministr, a všechny penzijní společnosti podléhají dohledu Ministerstva financí a České národní banky, čili mohou nakládat s prostředky účastníků, jsou limitované zmíněnými zákony. Jsou zásadně limitované zmíněnými zákony. Zákon dává penzijní společnosti volnost počtu a zaměření nabízených účastnických fondů. Ze zákona je pro penzijní společnosti povinný pouze povinný konzervativní fond. Finanční prostředky fondu mohou být investovány pouze do vybraných dluhopisů a nástrojů peněžního trhu vydanýchi centrálními bankami a zeměmi OECD.
Nyní je navržen nový dlouhodobý investiční produkt, ta zkratka DIP, jak se zmínil pan ministr, je souhrnný název pro již existující finanční produkty investičního nebo spořicího typu, které umožňují vytváření úspory na stáří. Má fungovat jako alternativa k produktům zabezpečení na stáří, které jsou již dnes daňově podporovány, což jsou produkty třetího penzijního pilíře a životního pojištění. To také znamená, že při dodržení stanovených podmínek bude mít stejné daňové zacházení ten DIP jako penzijní fondy a životní pojištění. V režimu dlouhodobého investičního produktu bude možné evidovat například akcie, dluhopisy, podíly v investičním fondu, nemovitostní fondy. A u toho bych se chtěl zdržet. To je totiž novinka, která původně nebyla v těchto produktech, ty nemovitostní fondy. Potom to bylo zůstatky na bankovních účtech nebo zajišťovací deriváty sloužící ke krytí úrokových nebo měnového rizika. ***