(15.10 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Předpokládaný dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet. Pokud jde o ten bod číslo jedna, v roce 2022 bylo na rodičovském příspěvku vyplaceno 32,4 miliardy korun, což je zhruba 62 % výdajů na všechny dávky státní sociální podpory. Průměrně tuto dávku čerpalo v roce 2022 měsíčně 284 000 domácností, v letech 2020 a 2021 činily tyto průměrné počty více než 300 000 domácností. Navýší-li se tedy celková částka rodičovského příspěvku o 50 000 korun pro děti narozené od 1. 1. 2024, budou činit vícenáklady v roce 2024 0,4 miliardy korun, v roce 2025 2,2 miliardy korun, v roce 2026 4 miliardy korun a další roky 5,5 miliardy korun ročně.
V bodu číslo dva odhadované náklady na vybudování technického zajištění informačního systému na straně MPSV zhruba 10 milionů korun, odhadované náklady na vybudování uvedeného řešení na straně České správy sociálního zabezpečení tedy 6,5 miliardy korun. Tyto kroky, jak asi vyplývá, logicky děláme proto, abychom dokázali efektivněji sdílet data mezi jednotlivými úřady, abychom nezatěžovali klienta doptáváním se na informace, na data, která on už jednou těmto úřadům sdělil a svěřil.
Účinnost zákona je navržena dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů s výjimkou ustanovení týkajících se navýšení celkové částky rodičovského příspěvku a zkrácení maximální doby pro pobírání této dávky, u kterých se navrhuje nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2024. Ustanovení týkající se výše uvedené povinnosti dodavatelů plynu a elektřiny účinnost prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Ustanovení upravující vzájemnou součinnost a spolupráci mezi Úřadem práce, Ministerstvem práce a sociální věcí a Českou správou sociálního zabezpečení v oblasti sdělování údajů o evidovaných plných mocích zaměstnavatelů - účinnost se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po vyhlášení zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Renata Oulehlová. Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Renata Oulehlová: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolím si jako zpravodajka k danému návrhu zákona krátce navázat na pana ministra, který návrh již podrobně představil.
Máme před sebou vládní novelu zákona o státní sociální podpoře, kterou vláda předložila Poslanecké sněmovně koncem června tohoto roku. Jde o novelu, kterou se mění celkově tři zákony, a to zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, zákon č. 73/2001 Sb., o Úřadu práce České republiky, a zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Změny, které novelizace přináší, jsou různého, možná až tak trochu nesourodého charakteru.
Změna rodičovského příspěvku. Bezpochyby největší změnou, kterou návrh přináší a kolem které se dá očekávat diskuse, je úprava rodičovského příspěvku. Návrh přichází s navýšením rodičovského příspěvku z 300 000 na 350 000, v případě dvou a více narozených dětí současně ze 450 na 525 tisíc, což je zachování koeficientu 1,5násobek základního rodičovského příspěvku. Důvodová zpráva v tomto ohledu poněkud příliš stručně hovoří o tom, že se navrhuje navýšit rodičovský příspěvek o jednu polovinu inflace. Nic víc. Musím tedy jako zpravodajka upozornit, že jakékoliv podrobnější úvahy v tomto ohledu zcela absentují. Zcela postrádám například analýzu, jakým způsobem se propisuje inflace na kupní sílu příjemců rodičovského příspěvku a jeho reálnou hodnotu. Jinými slovy, zdali je uvedená částka dostačující pro pokrytí potřeb rodičů, zdali tu nejsou naopak nutné úvahy o nastavení valorizačního mechanismu v dané věci, na což například upozornilo Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo zahraničí při připomínkování daného návrhu. Tyto nedostatky jsou nejspíše dány tím, že pro tento vládní návrh zákona byla udělena Ministerstvem pro legislativu a předsedou Legislativní rady výjimka z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace. Toto je velmi zarážející, když to porovnávám, jak velkým debatám jsme zde nedávno podrobili valorizační mechanismy u důchodů.
Další úpravou u rodičovského příspěvku v této souvislosti pak je, že se navrhuje zkrátit doba čerpání rodičovského příspěvku ze čtyř let do tří let věku dítěte. Podle předkladatelů se navrhuje zkrátit dobu čerpání rodičovského příspěvku na dobu, která odpovídá době rodičovské dovolené a zejména době, po kterou je fakticky většinově čerpán rodičovský příspěvek. Tříletá doba je podle předkladatelů dostačující k vyčerpání celkové částky rodičovského příspěvku, i když je tato dávka čerpána po vyčerpání peněžité pomoci v mateřství. Toť opět vše z důvodové zprávy, žádné podrobnější úvahy nad dopady nenajdeme.
Dle přechodných ustanovení se navýšení celkové částky rodičovského příspěvku a zkrácení maximální doby pobírání této dávky bude týkat dětí, které se narodí nejdříve 1. ledna 2024 nebo které budou od tohoto dne svěřeny do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Proč dávka nedopadá na současné příjemce rodičovského příspěvku, se také v důvodové zprávě nedočteme. Konečně pouze důvodová zpráva uvádí, že navýší-li se celková částka rodičovského příspěvku o 50 000 pro děti narozené od 1. 1. 2024, budou činit vícenáklady v roce 2024 přibližně 0,4 miliardy korun, v roce 2025 2,2 miliardy korun a v roce 2026 přibližně 4 miliardy korun a další roky 5,5 miliardy korun. Tolik ke změnám rodičovského příspěvku.
Seznámím vás ještě krátce s dalším obsahem návrhu. Další změny v návrhu jsou spíše již administrativně-technického charakteru. Návrh přináší digitalizaci některých agend Úřadu práce ohledně dokládání rozhodných skutečností žadateli pro vyhodnocení nároku a výše dávky, zejména ohledně příspěvku na bydlení. Nově je navrhováno, aby u relevantních rozhodných skutečností od právnických osob, s nimiž má žadatel smluvní vztah, zejména pokud se jedná o mzdu, plat nebo zálohy na elektřinu a plyn, byla možnost je poskytovat těmito osobami, pokud si ony tak zvolí, Úřadu práce digitálně, v předem specifikované podobě a formátu a napřímo, nadále však bude zachována možnost jak podání žádosti o dávku, tak podání veškerých podkladů pro rozhodnutí doložit také klasicky papírově. Tady musím jako zpravodajka rovněž upozornit, že sama Legislativní rada vlády k návrhu upozorňuje v tomto ohledu, že taková úprava by však mohla vést ve svém důsledku k tíži žadatele o dávku, neboť porušení povinnosti ze strany třetí osoby by vedlo k nutnosti, aby žadatel o dávku činil další úkony, kterými by měl svůj nárok prokazovat, a dávku by tak nemusel dostat včas. V tomto ohledu bych tedy požádala pana ministra o ubezpečení, že byl v tomto návrh již přepracován. I sama Českomoravská konfederace odborových svazů totiž upozornila, že toto spíše přinese navýšení a zkomplikování existující agendy, což má potenciál vést i k negativním dopadům na domácnosti v podobě zpoždění výplaty dávek. V aktuální podobě hrozí pouhé přesunutí současných problémů do digitálního prostředí, nikoliv jejich odstranění, jak uvádí ve svých připomínkách.
Další změny návrhu jsou pak stručné: Rozšíření elektronického sehrávání informací o nezaopatřenosti dítěte. Nově tak bude využita možnost nezaopatřenost dítěte ověřit přímo z agendového informačního systému registrované agendy orgánů veřejné moci.
Dále upuštění od povinnosti vyrozumívat účastníka řízení o možnosti vyjádřit se k podkladům rozhodnutí v těch situacích, kdy bude rozhodováno na základě podkladů nebo údajů, které jsou účastníkům řízení známy. ***
