(13.30 hodin)
(pokračuje Taťána Malá)
Považuji za poměrně zásadní na tomto místě zmínit, že věřitelé, kterých se ty změny dotknou, jsou kromě finančních institucí, velkých finančních institucí, také veřejné instituce. Já už jsem to zmiňovala v té zpravodajské správě, že jsou to například obce, obchodní společnosti zřizované obcemi, jsou to zdravotní pojišťovny, dopravní podniky a také v neposlední řadě věřitelé, kteří nejsou podnikateli a jsou to lidé, kteří pomohli svým blízkým nebo známým. Proto, jak říkám, tato novela vyžaduje určitě velmi podrobnou debatu ve výborech a to je podle mě zásadní.
Vy, kteří jste v této Poslanecké sněmovně už delší období, nejste tady to první volební období, tak si určitě vzpomenete na tu insolvenční novelu v roce 2019, na které jsme pracovali s Markem Výborným, Patrikem Nacherem a dalšími kolegy napříč Sněmovnou. Naší prioritou tehdy bylo nastolit takové podmínky, aby skutečně postavení těch věřitelů a dlužníků bylo v nějaké rovnováze, a není tajemstvím, že v té době jsme to byli právě my s kolegou Patrikem Nacherem, kteří velmi hlasitě vystupovali na toto téma, a my jsme kritizovali v té době tu snahu o zkrácení toho oddlužení na tři roky a zastávali jsme k tomu poměrně jasný názor.
Co se týká vůbec toho přístupu, a ten stále přetrvává, tak z našeho pohledu je skutečně nezbytné, aby v případě toho oddlužení, které má dát druhou šanci dlužníkům a minimalizovat vlastně pohyb občanů v šedé ekonomice, je potřeba nastavit jasná pravidla. Taková pravidla, která budou jasná, motivující a ruku v ruce s důslednou kontrolou nad tím probíhajícím insolvenčním řízením, tedy nad oddlužením. Co se týká toho našeho názoru vlastně nezkrátit tu dobu oddlužení, je potřeba vnímat politickou realitu, je potřeba vnímat také ekonomickou realitu a s ohledem na to, v jaké situaci se česká ekonomika nachází, a to ať už z důvodu energetické krize, nebo s ohledem na to, co připravuje vláda Petra Fialy na občany této země v rámci svého daňového balíčku, který ještě vlastně prohloubí rozdíl mezi jejich příjmy a reálnou kupní silou, tak je naprosto jasné, že občanů, kteří se dostanou do velmi kritické ekonomické situace a do reálné chudoby, bude přibývat. Proto souhlasíme s tím, aby tento tisk prošel do druhého čtení, s tím, že jej budeme v rámci výboru chtít detailně projednat, vyslechnout si názory odborníků a navrhovat změny, které považujeme za zásadní, tak aby tento návrh zákona pomohl občanům z dluhové pasti, aby minimalizoval ale možnost zneužití nepoctivými dlužníky a aby v rámci možností zajistil věřitelům spravedlivý přístup. Dále je taky nezbytné docílit toho, aby nebyla narušena rovnováha vztahů mezi těmi, kdo své závazky plní, a těmi, kteří je neplní. Myslím si, že nesmíme jakýmsi způsobem zapomenout na to, že existuje jakýsi úzus, že prostě dluhy se mají platit. A to si myslím, že by mělo pořád. Ačkoliv chceme pomoci lidem z dluhových pastí, tak bychom toto měli mít na paměti. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Patrik Nacher, poté paní poslankyně Iveta Štefanová. Prosím.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, jste tady jediný, dámy a pánové, já nejprve pár reakcí na to, jak proběhla debata, potom k tomu obsahu, protože jsem se tímhle tím tématem zabýval i v minulém volebním období.
Vy jste se vrátil, pane ministře, k té své schůzce, slavné - já už bych se k tomu nevracel, mě tady vybízeli opakovaně vaši koaliční partneři, poslanci z hnutí STAN, abychom se k tomu vyjadřovali opakovaně. To je zajímavé, to si vyřiďte v rámci vaší koaliční komunikace a spolupráce, protože já jsem se k tomu nějakým způsobem vyjádřil, ale za mě hlavní komunikace vůči vám jako ministrovi a vůči ministerstvu je to, co tady předkládáte v Poslanecké sněmovně, ne s kým se scházíte. Takže za prvé jsem zvědav, jestli tedy poslanci za STAN si to tedy s vámi vyřídili, když k tomu ponoukali nás jako opozici nebo mě jako opozičního poslance.
A za druhé, tady bych chtěl říct, že jestli bych něco vyčetl ministerstvu a ministrovi, tak je to také obsah institutu hromadných žalob, to pan ministr určitě ví. A potom, proč tady u této novely došlo k rok a půl dlouhému zpoždění? Rok a půl dlouhému zpoždění, díky kterému jsme dneska po lhůtě, a jak už pan ministr tady přiznal, Evropská unie s námi již zahájila řízení a hrozí nám pokuty. Takže my to teď tady budeme různě, nevím, jak je to připravené, tedy zkracovat nebo nezkracovat, ale tomu jsme se mohli vyhnout, kdyby to tady bylo už před rokem. Třeba.
Takže můj první dotaz není ani tak, jestli venku prší nebo s kým se pan ministr scházel, to je jeho věc a jeho vizitka, ale proč to trvalo na ministerstvu tak dlouho a proč už to ministerstvo a vláda, respektive, nepředložila před rokem? To je jako první dotaz.
Druhá věc, to se týká toho, co tady říkal kolega Michálek, který se neopomněl pochválit, a to, co všechno je v programovém prohlášení, přičemž tedy jsem rád, že zaznamenal, že nejlépe funguje zastavování bagatelních exekucí, což bych připomněl, že byl můj pozměňovací návrh, což tady jako jaksi nezaznělo. Nebo náš návrh, který vzešel z klubu hnutí ANO. Tak to jenom jako abychom to tady připomněli. Jinak bych zase rád řekl a ocenil, že zrovna v těch oblastech exekucí a insolvencí spolupracovala koalice, opozice v minulém volebním období, a musím potvrdit, že spolupracuje koalice, opozice, byť zrcadlově opačně i v tomto volebním období. A já jsem za to rád.
Když už tedy tady kolega Michálek, tak ať to tady zazní, protože to sledují diváci, začal mluvit i o těch exekucích, protože ono to svým způsobem trošičku s těmi insolvencemi souvisí, tak nejenže my bychom tam měli zavést nějakou tu minimální splátku ze mzdy, což důvodem je, že extrémně klesla, a když extrémně klesne minimální splátka ze mzdy, tak se stane co? Tak se stane to, že se začnou ve větší míře zase dělat mobiliárky. Takže my tohle tam musíme dát, ale s tím souvisí to, že když už se to jednou otevře, tak je potřeba tam dát i jiné pozitivní momenty. Já bych tady vypíchl dva, a to je odbřemenění zaměstnavatelů, to už se nějakým způsobem připravuje na ministerstvu, a poté to, aby se do registrů vozidel propsala ta auta, která jsou v exekuci, což je to, co já řeším s ministrem dopravy, který to řešil s ministrem spravedlnosti. Takže to jsou věci, které souvisí s těmi exekucemi.
I přes to všechno ale, a teď se dostávám k jádru pudla, ty exekuce, i když my budeme kultivovat různě, tak se přesto nedostaneme za tu hranici toho, že potřebujeme nějakým způsobem vyřešit ty dlužníky s vícečetnými exekucemi, kam bych zařadil toho, kdo má pět a více exekucí. Pro takového dlužníka vlastně jediná cesta, jediná relevantní cesta je cesta oddlužení, cesta insolvence. Je jediná, protože jinak se v tom budou s prominutím patlat celou dobu. Budou v šedé zóně, nepomáhá to nikomu. Věřitelé nedostávají nic, stát také ne, protože ti lidé si zvykli fungovat v šedé zóně.
No a tím se dostáváme k té insolvenci a tady bych řekl, že ten návrh i přesto, že to nějakou dobu trvalo, je na půl cesty, a pojďme tu druhou polovinu tady doladit v Poslanecké sněmovně. Ta půlka té cesty je tedy ono zkrácení z těch pěti na tři roky. Já nebudu opakovat to, co říkala moje ctěná kolegyně Taťána Malá, že prapůvodně my jsme nebyli úplně nadšení z toho zkrácení i pro fyzické osoby, ale přece jenom ta situace se i po tom covidu tady a po těch výkyvech v cenách a inflace a pokles reálných mezd jako výrazně změnila.***
