(13.10 hodin)
(pokračuje Taťána Malá)
Cílem tedy má být oddlužení za relativně krátkou dobu. Současně se připouští, že druhá šance by neměla být poskytnuta neomezenému okruhu podnikatelů, respektive ne nikoliv za stejných podmínek, což říká i evropská směrnice.
Pro úplnost zpravodajské zprávy považuji za důležité uvést také hlavní body té směrnice. Prvním bodem je zpřístupnit podnikatelům alespoň jeden typ řízení, který vede k plnému oddlužení, druhý bod je harmonizace maximální doby oddlužení a za třetí zajistit, aby po skončení oddlužení pozbyly účinnost všechny překážky omezující ve výkonu podnikání. Čtvrtý bod je konsolidovat oddlužení pro podnikatelské i osobní dluhy.
Maximální dobu oddlužení, jak už bylo řečeno, stanovila směrnice na dobu tří let. Tato doba je obligatorní pro případ osob vykonávajících živnost, řemeslo nebo povolání, zatímco pro ostatní fyzické osoby je kvůli zvolenému právnímu základu směrnice tato doba oddlužení fakultativní, to znamená, že není povinná.
Co se týká toho principu konsolidace řízení, znamená to, že zadluženým podnikatelům bude umožněno osvobození od dluhů vzniklých jak při podnikatelské činnosti, tak také mimo ni. Ze statistik je vhodné uvést, že co se týká podnikatelských oddlužení, nebo oddlužení podnikatelů - fyzických osob, tak je to pouhých zhruba 5 nebo 6 %. Jak už jsem říkala, podnikající fyzické osoby by měly mít možnost oddlužit se jak vůči svým dluhům z podnikání, tak také vůči dluhům, které vznikly mimo něj. Pro fyzické osoby ta směrnice tuto povinnost nepředpokládá, nicméně k tomuto kroku státy vybízí i rozšíření na spotřebitele doporučuje. Právě předkladatel tohoto návrhu zákona nakonec dospěl k názoru a k závěru, že ten celý nový proces oddlužení bude přístupný pro všechny fyzické osoby bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou podnikateli.
Co se týká způsobu projednání, tak ve své předkládací zprávě apeluje předkladatel na co nejrychlejší potřebu přijetí tohoto zákona. Hovořil o tom už pan ministr.
To, co stojí ještě za zmínku, jsou informace z důvodové zprávy o dopadech na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty a také na podnikatelské prostředí v České republice. Co se týká dopadů na státní rozpočet, tak těmito dopady se zabývala pracovní skupina NERV ve své studii Redukce počtu lidí v předlužení a související šedé ekonomiky. Ten materiál vychází z průměrné míry uspokojení nezajištěných věřitelů v rozsahu 30 až 35 %, přičemž v důsledku kombinace zkrácení doby oddlužení absence té vyvratitelné domněnky 30 %, která zde už nemá být, a nutnosti zajištění minimálního adekvátního příjmu se předpokládá pokles míry uspokojení proti současnému stavu. Materiál dovozuje, že asi 15 % dluhů osob v oddlužení směřuje vůči státu. Předpokládané snížení toho uspokojení je předpokládáno v řádu dalších 15 %.
Dopady na ostatní veřejné rozpočty. Z důvodové zprávy se dočteme, že nemá přímý vliv na další veřejné rozpočty a nevyžaduje vynaložení přímých nákladů v souvislosti s implementací zákona. Ty nové podmínky oddlužení ale budou mít zásadní vliv na míru uspokojení veřejnoprávních věřitelů, protože zkrácení doby oddlužení ze 60 na 36 % znamená redukci splátek o 40 %, což je skutečně zásadní snížení plnění věřitelů. Za předpokladu, že příjmová struktura nových dlužníků bude podobná té stávající, tak lze dospět k tomu, že předpokládaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů z 35 % klesne zhruba na 18 až 21 %, což je skutečně zásadní změna.
Co se týká dopadů na podnikatelské prostředí v České republice, tak musím říct, že u tohoto bodu jsem se ve zpravodajské zprávě trošičku zarazila, protože důvodová zpráva říká, že podle předkladatelů bude mít navrhovaná úprava pozitivní vliv na podnikatelské prostředí České republiky, neboť umožní mnohým dlužníkům relevantně se pokoušet o částečné uspokojení věřitelů. Rovněž přinese větší motivaci dlužníků pokoušet se platit svoje dluhy obecně, čímž má dojít k zefektivnění a urychlení podnikatelského styku. Pro věřitele se zároveň otevírá možnost částečného uspokojení jejich pohledávek v oddlužení případně formou daňových odpisů.
Mně tedy bohužel v té důvodové zprávě chybí jakési vypořádání s tím, že samozřejmě to bude mít nepřímý dopad na ekonomiku a vlastně hospodaření těch subjektů, kterými jsou jak fyzické, tak právnické osoby, a nejsou to jenom veřejnoprávní instituce, i když těch se to samozřejmě také dotkne, ať už jsou to obce, které jsou mnohdy věřiteli v insolvenčním řízení, nebo typicky dopravní podniky, což jsou společnosti zřizované městy nebo obcemi.
Už se blížím ke konci. Pokud se mám vyjádřit k nějakým základním změnám v té novele kromě toho zásadního zkrácení doby oddlužení z 5 let na 3, tak pak je potřeba ještě uvést změnu v § 36 odst. 2, kdy se navrhuje zakotvit, že je potřeba předkládat zprávu o stavu insolvenčního řízení nejméně jednou za dvanáct měsíců. Důležitá změna se týká také § 38 odst. 7, kdy má být zavedeno pravidlo, že v případě dlužníkem neuhrazené odměny a hotových výdajů insolvenčního správce v případě oddlužení může stát po dlužníkovi požadovat nahradit nebo rovnou vymáhat. Dále je v § 43 a 44 navrženo zakotvit povinnost zaměstnavatelů dlužníka poskytnout součinnost. To se týká i zaměstnavatelů, kteří vlastně byli bývalým zaměstnavatelem dlužníka, a to v období až dvanáct měsíců zpětně. Předpokladem povolení oddlužení zůstává také to, že ostatní věřitelé po schválení oddlužení obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla v průběhu plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce. Další změnou je povinnost dlužníka informovat o svém úsilí. Tady je poměrně zajímavá změna, a to tak, že tuto zprávu může podat dlužník i ústně insolvenčnímu správci. A to je z těch asi úplně nejzásadnějších změn všechno.
Ještě co je potřeba zmínit, je fakt, že navrhovaná novela neřeší rozdílnost srážek exekucí a oddlužení, a tohle je určitě bod, kterému bychom se měli věnovat v rámci další debaty, protože to je vlastně objektivně největší překážka pro dlužníky, jak vyřešit své dluhy přechodem z exekuce do oddlužení.
Já myslím, že tohle je z hlediska zpravodajské zprávy stručně to důležité. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji čtyři přihlášky a jednu přihlášku s přednostním právem. Poprosím pana předsedu Michálka, aby se ujal slova.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vás rád seznámil se stanoviskem Pirátů k tomuto návrhu zákona.
My jsme velmi rádi, že se podařilo tento návrh dostat do Poslanecké sněmovny. Ten návrh vychází z programového prohlášení naší vlády, kde jsme dospěli k závěru, že evropské směrnice, které měly zkrátit prodloužení (?) na tři roky, by se měly týkat nejen podnikatelů, ale navíc oproti evropským předpisům i nepodnikatelů. Myslím si, že by bylo zvláštní, kdyby to bylo vyčleněno čistě podle té oblasti, které se člověk věnuje ve svém pracovním životě nějak úzce. Takže jsem rád, že se nám podařilo tímto způsobem dostat více osob do toho systému, protože podle mě tady máme vážný systémový problém jako země se současným exekučním systémem a insolvence jsou správný způsob, jakým to řešit. ***
