Upomínky jsou zpoplatněny, ale pokud zákazník vše doplatí ještě před přerušením dodávky, nejsou tyto poplatky účtovány. V každém případě jsou s upomínáním spojeny výdaje, které si buď obchodník započítává do svých nákladů, nebo je vyúčtuje přímo, ale nikdy mu zákon nenařizuje, aby si je nesl sám.

Navíc je v § 11a energetického zákona, podle nějž má spotřebitel právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie při neoprávněném odběru plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm. b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností ve splátkách a podmínky plnění platebních... a informace podle věty první musí dodavatel elektřiny, plynu a tepelné energie poskytnout spotřebiteli společně s upozorněním na neplnění smluvních platebních povinností alespoň 30 dní před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie. Takže proč znovu to samé, dokonce i v kratší lhůtě? Navíc matoucí zavádění termínu "předpokládaný", když v § 11e (?) je použito "požadovaným". A mimochodem, bez odkazu na § 25 to není srozumitelné vůbec.

Dále půjdeme k bodu b) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem. Tuto povinnost má podle § 25 odst. 5 provozovatel distribuční soustavy již nyní. Konkrétně je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo přerušení dodávek způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dní předem. Stav věcí je dnes kvůli vágní a provozování distribuční soustavě velmi vyhovující definicí ten, že se informace o přerušení k odběratelům informace dostane jen tehdy, kdy mají k dispozici internet a umí používat aplikace a registrovat se. To je špatné, ale formulace návrhu zákona tomu dnes nahrává.

Teprve písmena d) a e) dávají jakýs takýs smysl: d) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek podle § 29d odst. (chybí číslo) a e) zajištění dodávky elektřiny po dobu tří měsíců podle podmínek § 29d odst. 3.

Budu citovat § 11ea v části - spotřebitel má právo na informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejichž vzor zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. A to mě přivádí k tomu, co už jsem zmínil. Autor důvodové zprávy se snaží z tématu energetické chudoby ve vztahu k definici zranitelného zákazníka trošku vyvléci tím, že říká, že je nepředstavitelné, aby správu sociálního zabezpečení vykonávaly podnikatelské subjekty v oblasti energetiky. No, ale co jiného je ta citovaná věta? A není ojedinělá. Protože vládní návrh § 29a odst. 2, který popisuje povinnosti dodavatele, také uvádí: Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému místu, do kterého dodává elektřinu, b) učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba ohrožena hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvních platebních povinností za dodávku elektřiny do určitého odběrného místa, c) učinit podnět vůči Úřadu práce, krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu, dále jen krajská pobočka Úřadu práce, za účelem provedení šetření na místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému zákazníkovi ruší, hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny na určité odběrné místo.

No, ale co jiného než přenesení povinnosti správy sociálního zabezpečení je na dodavatele elektrické energie? Jak bude obchodník vyhodnocovat, že ten či onen zákazník je ohrožen hmotnou nouzí? Na základě čeho bude smět do soukromí zákazníka šťourat a zasahovat? Bude na tyto činnosti muset přijmout zaměstnance, kteří budou fungovat jako sociálka? Jak bude zjišťovat místní příslušnost úřadů? Zrušení takzvaných sociálních tarifů ve Francii bylo mimo jiné motivováno také tím, že stát na energetické společnosti přenesl podobné povinnosti, a nefungovalo to. Jenom EDF mělo na plný úvazek 16 zaměstnanců, kteří se věnovali de facto sociální péči.

V nějaké části důvodové zprávy či jiného dokumentu se píše, že přijetí této novely zabrání odpojení zranitelných zákazníků od dodávek energie. Myšleno je tím zřejmě písmeno d) (paragrafu) 29a, kde se píše, že dodavatel elektřiny je povinen d) zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky do doby, než obdrží informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejpozději však do 30 dnů od učinění takového podnětu. Takže zranitelnému zákazníkovi hrozí odpojení, myšleno zřejmě pro neplacení. Dodavatel kontaktuje Úřad práce, ten provede šetření, podá zprávu dodavateli. Jakou? To není definováno, jakou zprávu bude podávat. O čem? O důvěrných údajích z majetkových a sociálních poměrů zákazníka? To asi nelze vyhodnotit. Jaká kritéria by se nastavovala? Takže zranitelnému zákazníkovi hrozí odpojení, myšleno zřejmě, že to bude nějakou formou komunikováno a nahrazován sociální systém. Co je myšleno větou, že poslední věta říká: "nejpozději však do 30 dnů od učinění takového podnětu"? Formulace je trochu matoucí a rozhodně nevyjadřuje to, co chtěl asi autor zajistit. Lze se domnívat, že je tím míněno, že Úřad práce podá do 30 dnů zprávu dodavateli. Není to úplně jasné.

Vrátím se opět k § 29. Ten zavádí pojem zranitelná osoba a zranitelný zákazník. Nebudu citovat z tohoto návrhu, protože předpokládám, že všichni vědí, kdo je podle návrhu kdo. V případě, že zranitelná osoba nežije v místě zásobovaném z odběrného místa, na které má zranitelná osoba sama smlouvu, vykonává povinnost zranitelného zákazníka například majitel domu, který zranitelné osobě ten byt nebo dům pronajímá. A teď pozor: § 29 odst. 6 určuje povinnost zranitelného zákazníka spočívající v tom, že dodavateli energie doloží potvrzení obsahující celý balík údajů, které však jsou ze své povahy důvěrné, osobní a které rozhodně nikdo není ochoten dát do ruky například panu domácímu, majiteli domu. A je to trošku proti zdravému rozumu i zákonu.

Co je tedy špatně celkově? Navrhované části zákona týkající se zranitelného zákazníka jsou špatné, protože přenášejí na dodavatele energie povinnost z podstaty věci a kvůli ochraně osobních údajů patřících do státní sociální péče, neměl by ji suplovat; ukládá zranitelné osobě, aby citlivé údaje o zdravotním stavu dala do rukou dodavateli energií, a to dokonce i prostředníkovi mezi ním a dodavatelem energie - nedovedu si úplně představit - a zavádí povinnosti, které dublují existenci z ustanovení (existující ustanovení) zákona.

Bylo by dobré se nad tím zamyslet a předělat tento paragraf. A nechte dělat orgány státní sociální správy, zdravotníky a úřady práce to, co umí, a z hlediska oprávnění nakládání s osobními údaji. Nechť dodavatelé energií dostanou potřebná potvrzení přímo od nich, nebude z nich sociálka, nebude konflikt s ochranou osobních údajů. Zranitelné osoby nebudou dávat panu domácímu informace o svém zdravotním stavu. A hlavně - asi si nebudeme nalhávat, že současný stav chrání zranitelné zákazníky ohrožené energetickou chudobou. Na dvou místech se na potvrzení toho, že energetická chudoba je již vyřešena, dovoláváte, bylo konstatováno v nespočetných diskusích odborné veřejnosti. Já si pamatuji, že jsme tady naposledy před rokem připravovali elegantní řešení pro definici zranitelného zákazníka, kterou jsem já předkládal za ANO. Nebylo vyslyšeno a bylo řečeno, že to uděláme lépe a spravedlivěji. A nejsem si tou dikcí zákona úplně jist. Děkuju. ***