(12.20 hodin)
(pokračuje Róbert Teleky)
Transpozice směrnice o energetické náročnosti budov a o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů by měly být předloženou novelou dokončeny. Transpozice směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou touto novelou dokončena zcela nebude. Česká republika má stále povinnost implementovat například agregaci a akumulaci elektřiny. Každopádně z uvedeného vyplývá, že projednání této právní úpravy již nesnese odkladu.
Základními instituty, které mají být navrhovanou novelou energetického zákona zavedeny do českého právního řádu, je sdílení elektřiny a takzvaně komunitní energetika. Novými účastníky trhu s energiemi se stanou energetická společenství a společenství pro obnovitelné zdroje. Členové společenství mohou elektřinu sdílet mezi sebou uvnitř těchto společenství. Předmětem úpravy je i určení okruhu subjektů, které se budou moci do společenství zapojit či v něm mít rozhodovací práva. Možnost sdílet elektřinu mají mít kromě členů společenství také samostatní aktivní zákazníci nebo výrobci. Navrhovaná novela stanoví také určitá omezení, mezi kolika subjekty může být elektřina sdílena přinejmenším v prvních letech, než bude elektroenergetická soustava dostatečně připravena na sdílení ve větším rozsahu.
Klíčovou roli při sdílení elektřiny, jak už tady řekl pan ministr a i předseda hospodářského výboru, bude hrát elektroenergetické datové centrum, které má být nově zřízeno jako takzvaný DataHub. Datové centrum je nezbytným technickým předpokladem sdílení elektřiny. Bude evidovat, vykazovat a předávat data o tocích elektřiny mezi jednotlivými účastníky trhu pro jejich zúčtování. K tomu, aby bylo sdílení elektřiny fakticky možné, je třeba nejprve zřídit datové centrum. Urychlené vybudování datového centra ve spolupráci provozovatele přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav je pro úspěšné rozvinutí konceptu sdílení elektřiny klíčové.
Dále se novelou zavádí pojem zranitelného zákazníka, kterému bude náležet větší ochrana a speciální práva. Navrhovaná úprava stanovuje také některé povinnosti ve vztahu k energetické náročnosti budov. Novela reaguje i na aktuální kritickou situaci na trhu energií. Podporuje využití obnovitelných zdrojů energie a snížení závislosti na fosilních palivech. Zároveň se zvyšuje míra ochrany zákazníků a rozvíjí koncept takzvaného aktivního zákazníka, zvaný prosumer.
Vzhledem k významnosti navrhovaných změn a aktuálním problémům energetiky lze očekávat, že k zákonu bude předložena i řada pozměňovacích návrhů, které budou mít ambici řešit řadu dalších energetických témat.
Zavedení navrhované právní úpravy do praxe si vyžádá nemalé náklady u provozovatelů přenosové soustavy a provozovatelů distribučních soustav. Vznik těchto nákladů je ale v podstatě nevyhnutelně spojen s novým designem elektroenergetického trhu. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Roman Kubíček, připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Dámy a pánové, já bych se rád vyjádřil k tisku 487 zvanému lex OZE II. Já se asi úplně nebudu moc věnovat té první části, která tady byla popsána, a jenom vyjádřím svoji obavu, aby veškeré věci, které je třeba ještě dodělat v rámci sdílené elektroenergetiky, nebyly dopracovávány do tohoto tisku formou pozměňovacích návrhů. Protože toto řešení ještě neobsahuje agregaci a akumulaci, nastavení přechodného období k uhlíkové neutralitě, různé kompenzace a platby, uskutečnění třífázového měření a tak dále, a tak dále. Dovolil bych si upozornit pouze na jednu záležitost a to je posilování rozvodné soustavy, bez kterého by sdílená energetika nemohla úplně fungovat.
Já se budu více a podrobněji věnovat bodu zranitelný zákazník, což je v tomto tisku bod 64 a 65, § 29, a upozorňuji, že na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie z roku 2019/944, čl. 28, je definován takovouto formou zranitelný zákazník: Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu zákazníků a zejména za bezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti každý členský stát vymezí pojem zranitelných zákazníků, který může odkazovat na energetickou chudobu a mimo jiné na zákaz odpojení těchto zákazníků v kritických obdobích. Pojem zranitelných zákazníků může zahrnovat výši příjmů, podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu, energetickou účinnost domácností, kritickou závislost na elektrických zařízeních ze zdravotních důvodů, věk nebo jiná kritéria.
Návrh zákona si z tohoto textu vybírá pouze jednu malou část a vůbec nerespektuje to podstatné, totiž že směrnice hned v první větě zavádí pojem "zranitelný zákazník" v souvislosti s energetickou chudobou a zákazem odpojení v kritických obdobích. V důvodové zprávě se dočteme, že téma energetické chudoby je řešeno v oblasti sociálního zabezpečení. Autor dokonce tvrdí, že "je nepředstavitelné, aby správu sociálního zabezpečení vykonávaly podnikatelské subjekty v oblasti energetiky". Proč je to mírně řečeno kuriózní, se zmíním dále.
Mimochodem, trošku jako vtip v této důvodové zprávě působí zmínka o tom, že do energetického zákona byl zaveden institut úsporného tarifu. Nic takového tam není a zdálo se, že tento termín už neslavně skončil na smetišti dějin, protože původně ohlašovanému úspornému tarifu nakonec podléhali všichni a vzniklo plošné vrtulníkové sypání peněz, byť úplně to kritizovat nechci.
Návrh zákona se pracně a klopotně v nově zaváděném § 29 vypořádává s tím, jak nadefinovat zranitelného zákazníka a jaké jsou čí povinnosti, a jenom okrajově se zabývá tím, na co bude mít zranitelný zákazník právo. Abych to ilustroval - potřebujeme na to téměř 1 700 slov a z toho na ona práva, kterým se věnuje § 29, stačí pouhých 144 slov, z nichž navíc asi jedna polovina je úplně bezpředmětná.
Takže se podíváme na ten § 29a: Zvláštními právy zranitelného zákazníka jsou právo a) na bezplatné upozornění neplnění platebních povinností ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobně nejpozději do 15 dnů před předpokládaným dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b).
Tento bod je celkem zbytečný. Cituji například z webu ČEZ: Nejprve dostanete upozornění prostřednictvím e-mailu nebo telefonu. Záleží, jaké údaje jste o sobě dodavateli elektřiny poskytli. V případě, že se dodavateli nepodaří s vámi spojit, následuje doporučená upomínka na vaši adresu. Nereagujete-li ani poté, opět se s vámi dodavatel snaží spojit. Jakmile vám dorazí do schránky druhá upomínka, očekávejte, že během několika následujících dnů dojde k odstřižení elektroměru a zastavení dodávky proudu.
U E.ONu má systém upomínání až sedm stupňů a v rámci upomínkového řízení firma využívá všechny způsoby komunikace, až v poslední fázi E.ON zasílá upomínku formou doporučeného dopisu a za to zákazník zaplatí 200 korun.
Pražská energetika využívá automatizovaného upomínkového řízení, jehož přesné nastavení je závislé na typu odběru. Konkrétně záleží na tom, zda se upomínají domácnosti, nebo podnikatelé, zálohy, nebo faktury a jaká je platební morálka dlužníka. Stejně jako u E.ONu se tedy může komunikace s jednotlivými zákazníky trochu lišit. První upomínka by však většinou měla přijít 5 až 10 dní po splatnosti pohledávky, a to SMS zprávou, e-mailem nebo přímým zavoláním, popřípadě Pražská energetika zašle upomínku prostřednictvím držitele poštovní licence jako obyčejnou listovní zásilku. Nezaplatí-li zákazník za 7 až 17 dní, může ve schránce očekávat další upomínku. Stejně jako ta první bude zaslána jako běžné psaní. Kvůli vysokým nákladům a malé účinnosti totiž Pražská energetika doporučená psaní nevyužívá vůbec. ***
