(12.00 hodin)
(pokračuje Robert Stržínek)
Důvodem a účelem předloženého materiálu je nastavit legislativní prostředí, které umožní jak fyzickým, tak právnickým osobám zajistit energii na pokrytí jejich potřeb, která bude cenově dostupná, bude z národních zdrojů a přispívá k dekarbonizaci ekonomiky České republiky.
Budou existovat dva hlavní typy společenství. Tím prvním je aktivní zákazník, což může být skupina až 10 osob, které společně vyrábějí energii a sdílí ji mezi sebou. Budou to moci dělat bez jakéhokoliv územního omezení. Typickým příkladem takového aktivního zákazníka je jedinec, který si vyrábí elektřinu třeba na střeše své chaty, ale využívá ji přes víkend a přes týden si vyrobenou elektřinu posílá do svého bytu ve městě.
Druhým typem pak je energetické společenství. To je určeno pro sdílení energií v rámci větších skupin. Jejich členové mezi sebou budou moci sdílet energie, které vyrobí ze společných výroben, například solárními nebo větrnými elektrárnami. Členy těchto společenství tak budou moci být například společenství vlastníků jednotek, domácnosti, obce, školy, úřady nebo celé malé podniky. Novela počítá s limitem na počet odběrných míst v jednom společenství, který ministerstvo stanovilo na jeden tisíc. To by mělo ale platit jen v počáteční fázi při spouštění projektu, a to do 30. června roku 2026. Podmínkou pro vznik komunitní energetiky je založení energetického datového centra, které umožní zpracovávat podrobná data o výrobě a spotřebě elektřiny v nově vzniklých odběrných a výrobních místech.
Z pohledu starosty Valašského Meziříčí tento zákon vítám a věřím, že tento pohled bude mít více starostů. Důvodů je několik. Ve zprávě RIA se například píše: Územní samosprávné celky budou oprávněny zakládat a působit v energetických společenstvích. To jim umožní lépe hospodařit s energiemi prostřednictvím sdílení elektřiny a optimalizovat své náklady na energie osvobozením sdílené elektřiny vyrobené ve výrobně do 50 kW od daně z elektřiny pro subjekty, které budou využívat principu tzv. sdílené elektřiny.
Z pohledu veřejných rozpočtů je očekáván pozitivní dopad v případě subjektů, které se zapojí do energetického společenství, respektive do sdílení energie, a to na úrovni snížení přímých provozních nákladů, tedy nákladů na elektřinu. Zapojením územních samosprávných celků do energetického společenství lze očekávat i nepřímé pozitivní dopady v důsledku využití zisku, kdy je možnost rozdělení si 33 % zisku mezi členy energetického společenství na projekty rozvoje v daném území, které by územní samosprávný celek nemohl bez této účasti realizovat.
Nyní prakticky. Dosud jsme na úrovni měst a obcí naráželi na jeden zásadní problém a tím je využitelnost vyrobené elektřiny z fotovoltaických elektráren. Budovy škol, často s plochými střechami, jsou ideální pro montáž fotovoltaických systémů. Bohužel v létě, kdy je výroba nejvyšší, jsou školy kvůli prázdninám zavřené a jejich odběr je minimální. Sdílení elektřiny tento problém mnohdy vyřeší, protože je několik dalších městských budov a sportovišť, které i v létě mají vysoké energetické požadavky - nemocnice, úřady, sportovní haly anebo třeba paradoxně zimní stadiony, které často již v srpnu ledují a patří k energeticky velmi náročným provozům. Z tohoto pohledu vidím jako jednoznačný přínos to, aby tyto subjekty mohly být členem energetického společenství. Je třeba však mít na paměti, že se v mnoha případech jedná o odlišné typy společností. Potřebná bude tedy možnost propojení výrobců, což budou často školy, tedy příspěvkové organizace, se sportovními a jejich servisními složkami, což mohou být jak zapsané spolky, tak obchodní korporace. Je třeba dohlédnout na to, aby zákon vznik takového společenství umožňoval, jinak by sdílení elektřiny bylo velmi problematické.
Co mě mrzí na předkládaném zákonu, je to, že se nezabývá a neřeší formu měření elektřiny u mikrozdrojů, tedy u malých výrobců s fotovoltaikou o výkonu do 10 kilowattpeaků. Česká republika je v tomto ohledu raritní výjimkou, kdy je uplatňován systém takzvaného fázového měření, na rozdíl od měření součtového, proti kterému jsou tuzemští distributoři. Návrat k součtové fakturaci dlouhodobě podporují Svaz moderní energetiky, Solární asociace a také Aliance pro energetickou soběstačnost.
Rád bych podotkl, že senátní výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu na svém jednání 7. března 2023 podpořil iniciativu několika senátorů s podporou oborových asociací na návrat k součtové fakturaci. Vyúčtování po fázích je totiž pro majitele fotovoltaických systémů nevýhodné a mimo jiné nahrává určitým technologiím, především asymetrickým střídačům, které se dnes vyrábějí výhradně v Číně. Moc rád bych věřil, že změna účtování bude součástí změny tarifního systému, který by měl následovat po této dnes diskutované změně zákona. Součtové měření u nás fungovalo do roku 2011. Potom ale došlo ke změně. Nyní je Česká republika jedinou zemí v Evropské unii, kde se používá fázové měření. Proto apeluji na to, aby došlo i k této změně legislativy.
V neposlední řadě si ještě dovolím podotknout, že výraznou pomocí pro rozvoj komunitní energetiky je a bude systematická dotační podpora výstavby fotovoltaických elektráren, ať už ze strany MPO, MMR, anebo Ministerstva životního prostředí. Bez ní bude rozvoj tohoto odvětví jen velmi pomalý.
Závěrem si dovolím zmínit ještě tři oblasti, které jsou často diskutovány jako problematické a rozšiřují to portfolio, které tady zmínil můj předřečník Karel Havlíček, prostřednictvím paní předsedající. Například nedává smysl, abychom dlouhodobě blokovali možnost lidí být členy více energetických společenství. Domácnost by měla mít možnost vybrat si, jakou část své spotřeby dostane od které komunity. Unie komunitní energetiky zase novelu kritizuje za to, že podle ní znevýhodňuje některé členy, a to bez ohledu na to, kolik do společenství investují peněz. Když si to představíme z pohledu obcí, které budou tahouny sdílené energetiky, a pevně tomu věřím, a budou do ní investovat velké finanční prostředky, tak taková podmínka může být problematickou, protože pokud by obec měla pouze 10 % hlasovacích práv, prakticky by ztratila kontrolu nad svou mnohem vyšší investicí. A za třetí, plány obcí také ohrožuje vyřazení příspěvkových organizací z účasti ve společenství pro obnovitelné zdroje.
Já pevně věřím, že se s těmito výhradami MPO během dalšího čtení vypořádá a tento zákon pošleme úspěšně do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní je přihlášen pan poslanec Kolovratník a připraví se pan poslanec Teleky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo. Dobrý den vám, paní předsedající, i panu ministrovi a vám, kolegyně, kolegové. Já k tomu zákonu, pane ministře, také krátce vystoupím. Zčásti budu z role nebo z pohledu opozice vstřícný a smírný v podobném duchu, jako mluvil předřečník kolega Stržínek, jako mluvil pan místopředseda Karel Havlíček, co se týká obsahu a přínosu tohoto zákona, ale avizuji, a to vám prostě odpustit nemohu, že budu i kritický, a to ve smyslu a ve směru k té časové ose, k tomu projednávání zákona. A hned to vysvětlím.
Co se týká obsahu zákona, pracovně OZE II mu můžeme říkat, tak za mě určitě podpora, určitě jdeme dobrou cestou. To trochu odlehčím na úvod svého vystoupení. Vlastně jsem symbolicky v jistém slova smyslu ve střetu zájmů, nebo mám sám jako občan na téhle novele určitý zájem, protože mimo jiné jsem také účastníkem toho takzvaného SVJ, sdružení vlastníků jednotek - malého, o šesti jednotkách. Takže tohle, takovou cestu budeme chtít vyzkoušet. Sami máme v rodině jeden rekreační objekt. Přesně si dovedu představit ty dva malé občanské případy, na jaké bych i já tady tu novelu mohl využít.
Ale teď je to ten oslí můstek k té časové ose, kdy vy jste prostě, pane ministře, sliboval a ve veřejných vystoupeních plus minus před rokem, nebo řekněme v září loňského roku jste mluvil o létě 2023, že zkrátka na tohle léto, kdy je ta křivka - poměr spotřeby a výroby - přesně opačná, kdy ty přebytky přicházejí, že to bude hotové a že s tím budeme pracovat. ***
