(13.40 hodin)
(pokračuje Aleš Juchelka)

Ve vládní koalici jsem se opravdu nedozvěděl, kdo by kromě důchodců měl zájem na té výdajové stránce rozpočtu šetřit. Já to tady znovu prostě představím, protože je to dle mého názoru důležité, abychom věděli, v jaké atmosféře tady schvalujeme penzijní reformu společně s tím konsolidačním balíčkem. Než se k tomu dostanu, chci říct, že je neférové od této vlády spojovat konsolidační balíček s penzijní reformou. Konsolidační balíček je přece nějaká skupina opatření, která by měla řešit schodek ve státním rozpočtu, měly by se konsolidovat, jak říkají, veřejné finance, měly by se uzdravovat veřejné finance. Tady toto já beru. My říkáme, že to je daňový balíček. Ale spojovat to s tím, že vlastně bychom měli vedle toho dělat i penzijní reformu, která by měla být ne ad hoc rychlá na to ozdravení, ale dlouhodobá, promyšlená, transparentní, předvídatelná, tak to prostě je a spolu to nesouvisí. Myslím si, že se tady toto spojení reputačně u seniorů právě otočilo, že senioři nám ujídají, protože státní rozpočet je v minusu a ti senioři by měli samozřejmě šetřit a měli by mít ten sociální smír s těmi ostatními a tak dál. Nebudu to tady už opakovat.

Ve vládní koalici - cituji - hrozí další velký rozkol. Ministři se totiž neshodnou ani na tom, aby si řekli, jakým způsobem budou snižovat platy ve státní správě. Mám tady zprávy samozřejmě. Ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury přišlo v minulých dnech s tím, aby se v rámci úspor příští rok snížily platy o 4 až 5 %. To se ale nelíbí Pirátům. Respektive jejich šéf a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš se proti tomu výraznému snížení ohradil, zkritizoval ministra Stanjuru za to, že nedodržuje dohody a svévolně rozhoduje o tom, co se kde škrtne a přidá.

Další, kdo kritizoval tady tyto kroky, je pan ministr Lipavský. Cituji: Lipavský se vzepřel Stanjurovi. První ministerstvo odmítá škrty. Snížení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace na 0,45 % HDP v roce 2024 je hazard s budoucností Česka, řekla paní ministryně Helena Langšádlová, ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Podle paní ministryně je pracovní návrh Ministerstva financí nepřijatelný a v rozporu s programovým prohlášením vlády.

Takže takhle bychom mohli pokračovat jeden vedle druhého. Je nám jasné, že i když vláda není dohodnuta na tom, kde ona sama bude šetřit, tak v tuto chvíli to chce po kom? Chce to po seniorech. Takže víme, že šetří pouze MPSV, a to na důchodcích změnou tady této valorizace. Prostě a jednoduše, důchodci zachraňují Česko. To je pozitivní zpráva. Doufám, že tuto pozitivní zprávu budou i média nějakým způsobem šířit dál, a ne to, že naopak důchodci jsou tady na vrub státního rozpočtu, kdy ještě ten schodek prohlubují svými důchody.

Reálný dopad na řádné lednové valorizace bude vzhledem ke klesajícím reálným mzdám, jak jsem říkal, v dohledné době zanedbatelný. Fakt nerozumím tomu, proč to chce vláda změnit. Až opět porostou ty reálné mzdy, budou v plusu, tak se bude tím pádem snižovat, jak jsem říkal, životní úroveň seniorů.

Co se týká drahoty, kterou tady máme v tuto chvíli, jak říkám, meziměsíčně ceny zboží a služeb úhrnem vzrostly o 0,3 %. Takže jenom v oddíle potravin a nealkoholických nápojů byly vyšší zejména ceny ovoce o 4,5 %, uzenin o 3 % - meziměsíčně - vajec o necelých 6 %, nealkoholických nápojů o 1,4 % a brambor třeba o 6 % se meziměsíčně zvýšily ceny. Meziročně ten úhrn je o něco drastičtější na naše peněženky. Tam vzrostly ceny zboží o 12,5 % a ceny služeb o 8,9 %. Konkrétně u výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu je to o 12,5 %, vodného o 16 %, stočného o 30 %, elektřiny o 24,8 %, tepla a teplé vody o 41 % - meziročně. Další jsou potraviny, nealkoholické nápoje, kde se zvýšily ceny rýže například o 23 %, margarínu a tuků o 26 %, zeleniny o 22 %. Takhle bych mohl pokračovat. Ale tato vláda už řekla v pondělí na tiskové konferenci, že všem důchodcům přidá 400 korun.

V těch pozměňovacích návrzích, které mám tady před sebou, jsou tři pozměňovací návrhy, které mění - za prvé - řádnou a mimořádnou valorizaci. Tím vás prosím o jejich podporu, pokud k tomu dojde. Taktéž tady mám pozměňovací návrh, který mění a ruší tu jednu penalizaci, a to že se nebude valorizovat zásluhová část důchodu do dosažení důchodového věku u penzistů. Paní kolegyně Hanzlíková, pan kolega Hendrych, pan kolega Mašek a pan kolega profesor Rais si obhájí své pozměňovací návrhy, které jsme také dali jako výbor pro sociální politiku. Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna tyto pozměňovací návrhy, které alespoň trošičku napravují to, že řešíme pouze změny v tom prvním pilíři pro současné starobní důchodce, podpoří.

Jinak to stanovisko poslaneckého klubu je takové, že budeme hlasovat pro zamítnutí tohoto zákona. Poté, pokud tady toto neprojde, tak se budeme snažit, aby tento návrh zákona byl vrácen k přepracování. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Nyní diskuse vyvolala tři faktické poznámky, kde jako první se hlásí pan poslanec Viktor Vojtko, poté paní poslankyně Jana Hanzlíková a následně paní poslankyně Berenika Peštová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Viktor Vojtko: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážení kolegové, nezbývá než reagovat a vezmu to trošku šířeji. Nebude to jenom na pana kolegu Juchelku, který mluvil teď poměrně dlouhou dobu, ale i na některé další. Máme tady vykreslený obraz totální zkázy od opozice. Já to asi chápu. Kdybych byl v opozičních lavicích, tak nebudu postupovat úplně jinak, bylo by to určitě mým cílem. Na druhou stranu jsou tady některé věci, které se určitě musí okomentovat, protože nejsou pravdivé nebo jsou do značné míry zavádějící.

Já jsem si dělal u pana kolegy Juchelky poznámky, tak jak je psal postupně, prostřednictvím paní předsedající, jak postupně některé ty věci říkal, a pokusím se je mírně uvést na pravou míru tak, aby ten obraz možná byl trošku korektnější, než jak vyzněl.

První z nich, mezinárodní srovnání. Velmi často se to tady opakuje. Řada řečníků zmiňuje podíl důchodů na HDP v jednotlivých zemích, ale z jednoho čísla nelze vyvozovat zase až tak dalekosáhlé závěry, kolegové. Má to řadu důvodů. Různé země jsou v různých demografických situacích. Jenom si představte, že prostě mají těch důchodců různé množství. Takže už jenom tohle samo o sobě to jednoduché srovnání jedním číslem posunuje někam jinam.

Druhá záležitost je ta, že v řadě zemí - a to je zavádějící i s těmi průměry - platí ze svých důchodů daně, nemocenské, zdravotní pojištění a podobně, což u nás nemáme. U nás například jde příspěvek za státní pojištěnce na všechny důchodce a to zkresluje tady tato čísla. Takže budeme nepochybně i jenom z tohoto důvodu třeba pod průměrem, i kdybychom jinak byli v tom čistém srovnání průměrní. To je první věc. Druhá věc. (Předsedající: Čas.) To si nechám na příště. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP