(10.10 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)

Jenom podotýkám, například u druhého dítěte to bylo z 19 404 korun na 22 320 korun ročně, u třetího dítěte a dalšího to bylo z 19 404 korun na 27 840 korun. Toto znamená například u rodiny, která má tři děti, daňovou podporu ve výši 65 364 korun. A co bylo velmi podstatné ještě, že jsme zrušili ten nesmyslný strop, který se nedařilo roky zrušit, kdy rodiče, kteří pracovali a měli více dětí, tak si neodečetli tu slevu a ta sleva nebyla překlopena do toho bonusu, který stát následně vyplácí, a ta hranice tam byla 60 300 korun. To se podařilo odstranit a dneska, když pracuje rodič nebo rodiče a mají tři, čtyři, pět a více dětí, a takové rodiny jsou a ty je potřeba opravdu ocenit a podpořit, tak konečně od roku 2022 nejsou tímto stropem tyto rodiny limitovány. Zase, byl to návrh, který jsme přinesli my lidovci. A má opravdu praktické využití a oceňuje ty, kteří se starají, pracují, jdou příkladem budoucí generaci v tom, že také pracovat je důležité.

Vy jste tady hovořil o otázce bydlení. Já si myslím, že tento týden zase přinesl velký posun v podpoře bydlení, která cílí na mladé rodiče, na mladé rodiny, které mají problém dokázat zafinancovat bydlení, dokázat zafinancovat opravy domu, který třeba mají. A je tam velký akcent také na to, že oceňujeme právě to, že v té rodině jsou děti, tou částkou 50 000 korun. Ten program Oprav dům po babičce, jak je pracovně nazván, bude fungovat tak, že dokonce jsme zjednodušili ten systém, že je možné čerpat na to zálohu, lidé si to mohou dělat i svépomocí, prostě vyhovujeme tomu, aby toto fungovalo reálně, jednoduše v praxi, aby to pomáhalo, abychom byli schopni podpořit lidi, kteří potřebují zajistit své bydlení, a především mladé rodiny, protože ty mají s tímto největší problém. Takže děláme konkrétní posun v tom, aby toto opravdu fungovalo, abychom v České republice toto výrazně dokázali zlepšit.

Připravujeme na MPSV po dlouhých letech významnou reformu celého dávkového systému. Když to řeknu zjednodušeně, kdo může pracovat a nepracuje, tak prostě nebude dostávat podporu, jako dostával doposud. Dlouhé roky přede mnou se nikdo neodhodlal k tomu, aby dokázal propojit systémy, které byly od sebe oddělené - politika zaměstnanosti, státní sociální podpora a hmotná nouze. Ne. My připravujeme zjednodušení a připravujeme daleko větší důslednost a daleko větší transparentnost v tom, že dokážeme opravdu velmi dobře do budoucna nastavit to, aby nezískávali podporu ti, kteří pracovat mohou a nepracují, práci se vyhýbají nebo pracují načerno. Tyto změny budeme realizovat v průběhu příštího roku. Pracujeme na tom posledního zhruba tři čtvrtě roku tak, aby to bylo promyšlené, aby to fungovalo, abychom díky digitalizaci mohli být nejenom důslednější, ale zároveň zjednodušit celý ten systém, kdy ti lidé přicházejí a dneska dokládají různé příjmy, různá data, která ten stát má, ale bohužel v předchozích letech se nepodařilo toto změnit, posunout tak, abychom byli nejenom víc klientští, aby ten systém byl jednodušší, ale abychom byli daleko adresnější. Abychom dokázali třeba i tu pomoc navýšit tam, kde je opravdu nezbytně potřeba, kde ta pomoc dneska chybí, kde není dostatečná, a dokázali ji snížit nebo úplně odebrat tam, kde nemá smysl, kde ti lidé si mají pomoci sami, protože prostě pracovat z objektivních důvodů mohou, ale třeba nechtějí. To jsou věci, které se prostě rozeběhly, které budeme realizovat a které jsou jednoznačně ku prospěchu toho, abychom ty věci, které se tady roky, roky nepodařilo napravit, abychom je napravili.

A ještě si dovolím důležitou poznámku k těm důchodům. Vy jste tady argumentoval, pane předsedo, srovnáním s jinými zeměmi, například Rakouskem. Ale je si důležité také říci, že tato srovnání nejsou úplně relevantní, protože důchody v Rakousku i v Německu jsou zatížené následnou daní. V Německu je důchod zatížen ještě i sociálním odvodem. Takže nelze srovnávat úplně tato čísla, pokud je neočistíme o tu skutečnou čistou hodnotu, kterou dostane ten daný občan v té které zemi. A připomínám, dnes rozdíl ve výši důchodu mezi Českou republikou a Slovenskem, což můžeme srovnávat, kdy ty systémy jsou velmi, velmi podobné, tak je rozdíl u té výše průměrného důchodu 5 000 korun. Na Slovensku mají dneska občané o 5 000 korun nižší výši důchodu, nebo průměrného důchodu.

Toto jsou fakta, to jsou konkrétní kroky, které se staly na podporu, pomoc nejen důchodcům, ale rodičů, rodin, dalších zranitelných skupin. Připomínám, v loňském roce jsme vlastně opakovaně zvyšovali životní existenční minimum, zvýšili jsme přídavek na dítě, zvýšili jsme podporu i osob, které potřebují podporu vyššího příspěvku na mobilitu, posílili jsme tam také částkou vyšší i ty osoby, které jsou třeba závislé na dýchacích přístrojích, nějaké podpoře, kteří mají vyšší spotřebu energie. To jsou zase věci, které se roky neudělaly, ale ty se nám podařilo zrealizovat v loňském roce.

A samozřejmě - a děkuji za to, že jste pro to také hlasovali a zvedli ruce - připomínám také to, že za poslední dva roky v sociálních službách se situace také významně změnila. Já už dopředu, na začátku září jsem v loňském roce řekl všem zástupcům sociálních služeb, s jakou částkou z MPSV v rámci dotačního titulu mohou počítat. Všichni to kvitovali a říkali, nikdy s námi vláda nekomunikovala tak, abychom se to dozvěděli dřív než někdy druhý nebo třetí týden v prosinci. Snažíme se vycházet vstříc těm požadavkům a potřebám v oblasti sociálních služeb. Teď pracujeme na velkém posunu v tom, aby to sociální a zdravotní pomezí dokázalo ze zdravotního systému, ze zdravotních pojišťoven, opravdu adekvátně hradit i to, co se odehrává v sociálních službách z hlediska té zdravotní péče. Nejenom z hlediska výše úhrady a rozsahu těch úhrad, ale i z hlediska toho, abychom byli schopni narovnat i to, že některé úkony, které jsou dnes realizovány, prostě nejsou potom vykazovány a vlastně ten poskytovatel přichází o tu možnost, aby tyto finanční prostředky získal z toho systému zdravotního pojištění, aby díky tomu ti poskytovatelé mohli nabízet větší rozsah a větší kvalitu sociální služby v terénu. Abychom dokázali také logicky lépe zaplatit ty, kteří tuto pomoc poskytují.

A mohl bych pokračovat ve výčtu mnoha dalších konkrétních bodů, které se dějí ve prospěch občanů této země. Takže tolik alespoň stručná reakce na některé výroky, které tady zaznívaly, ale myslím si, že nebyly objektivní v tom, že je tady celá série kroků, které se za poslední rok a půl staly a které přispěly k tomu, aby i v té tíživé situaci, kterou jsme procházeli nejenom my, ale i ostatní státy kolem nás, Evropa, abychom jasně řekli, my jsme udělali maximum pro to, aby tady nerostla nezaměstnanost. To tady mnoho vašich kolegů říkalo, jak poroste nezaměstnanost, jak firmy budou propouštět. Já si pamatuji tady plamenné některé projevy, které říkaly, že až 60 % firem bude propouštět. Nic z toho se nestalo. Pomohli jsme zajistit, aby tady byly energie, aby tady byl plyn, aby nikdo nemusel omezovat svoji výrobu, svoji produkci. Přispěli jsme k tomu, že se rozjely naplno i dotační podpory pro to, aby mohly domácnosti, zranitelné skupiny osob využívat finanční podporu na zateplení, na budování obnovitelných zdrojů na svých nemovitostech. To stejné u firem, u veřejného sektoru. A podařilo se tu situaci zvládnout. Máme dneska nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.

A když jsem tady vzpomněl právě i tu podporu pro zranitelné skupiny osob, tak připomínám, Nová zelená úsporám light. Konkrétní, jednoduchý program, kde ji cílí právě na seniory, na osoby, které čerpají příspěvek na bydlení, nebo lidi, kteří jsou invalidní ve třetím stupni. A tady touto formou podpory, kterou realizujeme ve spolupráci s Národní sítí Místních akčních skupin, umíme přijít k lidem přímo k nim domů, nabídnout jim tento program, nabídnout jim pomoc s tím, aby to zvládli zadministrovat, dostávat ty finanční prostředky i formou zálohy. Mohou si zateplit svoji nemovitost, mohou tam dneska realizovat nová okna, nové dveře a podobně, aby dokázali cíleně, efektivně šetřit. A tyto výdaje mají velký smysl v tom, že to jsou opravdu ty kroky, které problémy řeší dlouhodobě. Že chceme, aby tito lidé dokázali svoji nemovitost dostat do takového stavu, aby ušetřili za energie, aby právě nemuseli chodit nikam žádat o žádnou další podporu. Takže to je obrovský posun, který tady nastal, a rozhodně počítáme s tím, že Nová zelená úsporám, která funguje skvěle už několik let, ale když se podíváte doposud, jak to běželo, tak většinou ten, kdo si dokázal ten dům zateplit přes Novou zelenou úsporám, ten, který si pořídil fotovoltaiku, tak to byli lidé spíše se středními a vyššími příjmy. My dneska chceme a děláme ty konkrétní kroky tak, že o tuto podporu mohou žádat dneska i lidé, kteří mají nízké příjmy. I rodiny s dětmi, které třeba na to neměly. I senioři, kteří prostě byli v situaci, že ten svůj dům dlouhodobě nedokázali zateplit, nedokázali vyměnit okna, tak právě těmito úpravami jsme zacelili na to, aby opravdu i tyto skupiny, i tyto zranitelné skupiny obyvatel, si dokázaly tato opatření udělat a aby trvale, jednou provždy ušetřily na složenkách za elektřinu, za plyn a dokázaly tam třeba mít i nějakou malou fotovoltaiku a do budoucna aby mohly i nějaké přebytky prodávat. To je myslím velká změna, velký posun v tom, jak vnímáme řešení těch příčin a jak se díváme na to, že potřebujeme i tyto skupiny lidí, kteří třeba neměli takové zdroje, nemohli si našetřit, nemohli si doposud požádat o Novou zelenou úsporám, tak aby i oni měli šanci dokázat prostě na svých nemovitostech realizovat tato smysluplná a dobrá opatření. Děkuji za pozornost.***




Přihlásit/registrovat se do ISP