Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře - ten zrovna odešel. No, já mu tady nechám takové otázky. Mě bude zajímat, proč a jaké rozhodování vedlo k zařazování různých komodit do různých dépéháček. Protože nakonec se dostáváme vlastně k tomu, že budeme mít tři sazby. Bude to sazba nulová, 12% a 21%. Takže tady položím některé otázky.

Konsolidace veřejných financí by se měla opírat především o úspory ve výdajích státu, a ne v podobě zvyšování daní. Proto já to nazývám daňovým, ne konsolidačním balíčkem. Do 21% sazby se přesouvají například kadeřnické a holičské služby, točené pivo, služby autorů a umělců, sběr, přeprava, skládkování komunálního odpadu, opravy obuvi, kožených výrobků, kol, úklidové práce, palivové dřevo, noviny. Naproti tomu plánované snížení DPH je u potravin bez nápojů, u zdravotnických pomůcek, u stavebních prací pro bydlení, u dětských autosedaček, pohřebních služeb a naopak zvýšení DPH je navrhováno u léků, bezlepkových výrobků, časopisů, veřejné dopravy, stravovacích a ubytovacích služeb, vodné a stočné, teplo, vstupenky na kulturu, divadlo, koncerty.

Tady především to vodné a stočné, teplo a palivové dřevo je takový paradox. My se tady snažíme lidem pomoct překonat energetickou krizi, děláme tady nějaká opatření, děláme tu nějaké stropy, a pak jim přidáme ta 2 %. Ono to není nezanedbatelné. Všichni jste si přečetli, jaké jsou doplatky za elektřinu, za topení a tak dále. Takže ta 2 % není bezvýznamná částka. Není. Skutečně není. Takže by mě zajímalo, co pana ministra, úředníky nebo jaké pomazané hlavy vedlo k tomu, aby tyto věci byly přímo v té nejvyšší sazbě. Opravdu u tohohle by mě to strašně zajímalo.

Podle nedávné studie poradenské společnosti Mazars se ukazuje, že Česko má nejvyšší sazbu snížené daně z přidané hodnoty v porovnání s okolními středoevropskými zeměmi. Mohli bychom si říkat Polsko, Rakousko, Německo a tak dále, kde patří základní věci, jako jsou potraviny, léky a podobné záležitosti. Takže my si vlastně ještě tu sníženou sazbu, tu 5%, úplně zrušíme, tu 10% posuneme na 12 % a říkáme tomu, že to je nějaká konsolidace. Ono to naopak povede ke snížení spotřeby a v globálu předpokládaný výběr daní asi nebude tak veselý, protože, díval jsem se na pokles spotřeby jenom díky energetické krizi, domácnosti začnou šetřit. A pokud to na ně dopadne, tak ten předpokládaný výběr, to navýšení vůbec nemusí být pravdou, nakonec.

Ta snížená sazba DPH se uvádí jako opatření pro podporu spotřeby ve specifických sektorech a zároveň slouží k ochraně základních potřeb obyvatelstva. Opravdu tomu nerozumím. Při poklesu reálných mezd v České republice, kde mzdy klesají nejvíc v celém OECD, tak my přistupujeme k zdražování těchto základních statků. Dopad například na seniory, dělali jsme tady nějaká opatření ohledně, říkáte tomu nějaký balíček, ohledně důchodového zabezpečení a tak dále. A my vlastně důchodcům dneska zdražujeme léky. Oni jsou největšími odběrateli lékových přípravků a opět tam dochází k zvýšení a opět to bude dopadat na jejich peněženky, takže vlastně tahle nejzranitelnější skupina to dostane dvakrát. Důchody jim nějakým způsobem omezíme a k tomu jim ještě přidáme další náklady, které budou fungovat.

Je tady udělán nějaký předpoklad a výpočet, kolik vlastně vzrostou náklady pacientů. Vypadá to tak, že pojišťovny zaplatí cca 1 miliardu navíc, náklady pacientů vzrostou o 300 až 350 milionů u volně prodejných léčiv, na doplatky půjde o 250 milionů víc, připlatí si nemocnice, protože vlastně, jak jsem říkal, vznikly ty tři sazby, takže žádné deklarované zjednodušení systému na dvě sazby se nekoná. To bychom museli mít tu nulu 21 nebo nulu 10 a tak dále. A bude to svým způsobem velmi kontraproduktivní.

Bavíme se dále například o časopisech a novinách. Tam to logiku už vůbec žádnou nemá, protože časopisy budou v nižší sazbě, noviny budou ve vyšší sazbě, to, co je periodikum, bude se rozlišovat, jestli se vydá třikrát týdně, nebo čtyřikrát, tam k tomu dojde. To mně už vůbec hlava nebere. A přestože knihy zařadili do nulové sazby, tak knihy jdou velmi pomalu, je to poměrně dost zatěžující věc. Nevím, jestli jste si někdo v poslední době kupovali knihy. Já kupuji pro svou dceru velmi často a opravdu jako dát za knihu 500 až 1 000 korun není dneska žádný problém. A pokud se budeme bavit přímo o učebnicích, tak ty náklady jsou vyšší, to jsou knihy klidně za 1 500, za 2 000 korun a tak dále. Takže funguje takzvaný sekundární trh a studenti, pokud ty učebnice mají, tak si je přeprodávají, to je logické. My, co jsme starší, jsme to asi zažili na vysokých školách, že jsme si kupovali od starších studentů. Ale v globálu to nebude tedy opravdu žádná podpora.

Pak je tady taková zajímavost, na kterou jsem narazil, a to jsou například květiny. Všimli jste si toho někdo, že když si koupíte zasazenou květinu v květináči, bude mít sníženou sazbu, a když se uřízne, bude mít zvýšenou sazbu? Takže muži, opatrně, teď šetřete, protože až budete nosit ženě kytičku, zvažte, jestli jí nekoupíte tu, co si bude moct zalívat, a můžete ji potom dávat každý rok, vždycky ji můžete schovat na chvilku a pak ji zase vracet. Takže to je docela zajímavé.

A co je úplně věc, to se na mě obraceli, a myslím, že se obrátili úplně na všechny z vás, tak to je vlastně sazba na kojenecké a minerální vody. To je prostě taková nepochopitelnost. Ono to úplně nahradit nejde ničím. Jestli si myslíte, že to jde vodou z vodovodu... Já mám to štěstí, že jsem z jižních Čech a u nás s radostí se asi té vody z vodovodu napijete, to není problém, nicméně tady v Praze třeba vodu z vodovodu nepiju, to asi úplně nejde. Asi mi potvrdíte, že to bude okres od okresu, kraj od kraje. A když už tedy musíte koupit ty minerálky a pokud budete mít doma to malé dítě a budete mu z toho vařit jídlo a různé nápoje, tak zase se vás to dotkne a zase patříte do nejzranitelnější skupiny.

Tak prosím, ať mi někdo vysvětlí, proč jsme se dotkli těch dvou nejzranitelnějších skupin, to znamená rodin s malými dětmi a důchodců. Když řeknu, ta generace, která pracuje, chodí do práce, má zaměstnání, ona to nějak ustojí, tomu já rozumím. Ale proč se to dotýká přesně těchhle dvou skupin? Prostě mně to mozek nebere, nemá to žádnou logiku. Asi kdybych byl dřevorubec z lesa, tak bych se nad tím musel zamyslet, protože to je něco, co se v globálu ve slušné společnosti nedělá.

Takže bych byl docela rád, aby mi někdo řekl, jakým způsobem se to připravovalo, jakým způsobem se to vybíralo. Protože já bych si dokázal představit nějaké skupiny jeden dva tři, kde bych dal základní potraviny, nezbytnosti a tak dále. Tam bych třeba dal nulu. Pak bych udělal něco, co není nezbytné, ale jsou to věci, které si nemusím kupovat každý den, tam bych dal třeba těch deset. A pak bych dal věci té spotřeby, které vůbec nepotřebujeme nebo jsou to takzvané luxusní věci, a tam bych to taky nějakým způsobem vyčíslil, a já nevím, klidně řeknu automobil nebo televizor, jasně, tomu jako rozumím. Ale prostě ty věci denní potřeby: mléko, mouka, dětská výživa, pleny, dámské pomůcky, teď nevím, jestli to můžu vyslovit, ale zkusíme, dámské pomůcky, to jsou prostě věci (reakce ze sálu) - hygienické dámské pomůcky. Děkuji, paní poslankyně, prostřednictvím paní předsedající.

Takže skutečně bych byl velmi rád, kdyby pan ministr vystoupil a řekl, kdo to tvořil, s jakou logikou, s jakou sousledností a jak se vlastně dopracovali toho výsledného efektu. Protože, ono už to tady padlo několikrát, bylo to jako vytržené, já jsem se snažil udělat takový souhrn, abychom se o čem měli bavit. Tak tohle by mě tedy zajímalo. Na to bych chtěl dostat odpověď. Děkuji moc.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji pěkně. S dalším příspěvkem vystoupí paní poslankyně Ivana Mádlová. Připraví se pan poslanec Tomáš Kohoutek. Prosím, paní poslankyně, ujměte se slova.

Poslankyně Ivana Mádlová: Děkuji. Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, ve svém příspěvku bych se zaměřila na dvě oblasti, které se týkají zdraví, prevence a hygieny. Jedna z nich je přeřazení bezlepkových potravin z 10% do 12% sazby. Jsou to potraviny, které jsou nezbytné pro zdraví. A já se k tomu nebudu dále vyjadřovat, protože k tomu bude mít samostatný příspěvek moje ctěná kolegyně, paní profesorka Adámková. Nicméně to vnímám jako velký problém, protože skutečně ty potraviny jsou extrémně drahé a určitě by stálo za to se na to DPH ještě jednou podívat. ***