Dneska když pan poslanec Babiš mluvil o tom, kolik majetku má stát, tak jenom připomenu, že my jsme rozhodli jako vláda, že veškerý nepotřebný majetek budeme koncentrovat v Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, termín je do konce srpna letošního roku. Připravili jsme velmi dobrou aplikaci pro každou samosprávu, aby viděla, jaký majetek, ať již potřebný, nebo nepotřebný, je na jejím katastru, v jakém je to stavu. Připravujeme změnu zákona, kde bychom chtěli za prvé rozšířit zákonné důvody pro bezúplatný převod, což bezesporu může být bytová výstavba, a současně tam chystáme nový institut, že v okamžiku, kdy to nebude zákonný důvod pro bezúplatný převod, tak bychom přednostně v nějakém termínu nabídli samosprávě možnost koupit to za znalecký posudek, protože všichni víme, že třeba účastnit se dražeb je pro samosprávy hrozně složité a komplikované, jak, jakou kompetencí vybavit toho, který jde dražit za samosprávu. Tento model by to mohl usnadnit. To znamená, pokud obec bude o to stát, stát předloží znalecký posudek, obec řekne: Ano, můžeme to prodat rovnou, když změníme zákon. Když obec řekne, že ne, bude dražba. Já myslím, že to jsou všechno dobré principy, abychom našli vhodné pozemky pro výstavbu.

S tou výstavbou samozřejmě souvisí, na co se s paní místopředsedkyní shodujeme, abychom zrychlili stavební řízení, protože jen tak nalákáme soukromý kapitál, aby se více soustředil. Myslím si - a podle trendů to vypadá, že by to mohlo být - že bude růst popularita nájemního bydlení. Myslím si, že nemáme stavět zase ty dva typy bydlení proti sobě a říkat: Tohle je skvělé, tohle je úplně špatné. Každému může vyhovovat jiný typ bydlení třeba v jiné etapě pracovní aktivity a pracovního života.

A u těch spoluúčastí bych pak, než budeme volit ta silná slova, že ministr financí chce někomu něco vzít, zda to pro veřejné finance jako celek je dobře, nebo špatně: já jsem přesvědčený, že je to dobře, a zvýší to řekl bych i motivaci a zodpovědnost těch, kteří se budou ucházet o tyto peníze. Protože ty projekty - ano, to jsou investiční projekty, ale ony velmi často a logicky produkují provozní náklady, a ty už dotované nejsou. A myslím si, že i to, že se možná zvýší ta spoluúčast, současně se více budou zvažovat budoucí provozní výdaje, by mohlo vést k tomu, že ty projekty budou nakonec úspěšné a povedou k vyšší finanční stabilitě veřejného sektoru jako celku.

To byly ty dvě věci z vašeho vystoupení, na které jsem chtěl reagovat z pohledu ministra či Ministerstva financí.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a s faktickou poznámkou paní místopředsedkyně Klára Dostálová. Prosím.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Já bych chtěla panu ministrovi poděkovat. Já jsem totiž netušila, že se zabývá tím projektem na dostupné bydlení Ministerstvo financí, to je tedy pro mě překvapení... (Ministr Stanjura z místa: Všichni se jím zabýváme.) Jo, všichni se jím zabýváte, dobře, dobře, dobře. Takže já si počkám, jak to dopadne. Jenom bych reagovala na pár věcí, které jste tady řekl, pane ministře.

Že se moc nestavělo: no, prosím vás, podívejte se na hypoteční trh za naší vlády, kdy padaly rekordní sumy na hypotéky, protože mladí lidé samozřejmě stavěli. Rozumím té poznámce, že nemáme stavět vlastnické bydlení versus nájemní bydlení, ale v tom je teď ten největší problém, protože my prostě nájemní byty nemáme, to znamená, ti mladí lidé, když nedosáhnou na hypotéky, tak oni vlastně nemají kam jít. Teď je to opravdu těžká doba. A je potřeba, abyste si taky sáhl do svědomí, teď nemyslím vašeho, ale Občanské demokratické strany, protože za vaší vlády se prodalo a zprivatizovalo 600 000 obecních bytů. A to je ten problém, který v podstatě tady opravdu nastává, že obce nemají ty byty k dispozici, v podstatě ti lidé opravdu nemají kam sáhnout a starostové by měli být ti, kteří opravdu by se měli postarat o bydlení. Ono to vyplývá i ze zákona o obcích. Tak já bych nebyla úplně pro to, a tady s vámi nemůžu souhlasit, že se o to má postarat pouze trh. O kvalitu života, bydlení a tak dále, to je i ze zákona o obcích dáno samozřejmě obcím a hlavnímu městu Praze a městům jako takovým.

Hodnotové mapy nájemného: to není pravda, pane ministře. My jsme připravili hodnotové mapy nájemného se vším všudy, předali jsme to MPSV, které to mělo pravidelně aktualizovat. Já si spíše myslím, že tady by stálo za to se podívat na to, jestli tu kompetenci nedat zpátky Českému statistickému úřadu, který by opravdu zjišťoval ty ceny, protože to mu přísluší. On má samozřejmě zjišťovat ty věci tak, jak se mají. Takže to není pravda, my jsme to předali. Jenom když se bavíte o tom tržním, tak skutečně tady prostě... (Předsedající: Čas.) Tak já se ještě jednou přihlásím. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Čas. Děkuji. Dále se hlásí s faktickou - a je to už poměrně značná řada - pan poslanec Patrik Nacher, pan místopředseda Karel Havlíček, pan ministr Ivan Bartoš a Zbyněk Stanjura. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Patrik Nacher: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já chci reagovat na pana ministra ohledně toho pozměňovacího návrhu kolem poplatku za předčasně splacenou hypotéku, aby tady nezůstalo něco ve vzduchu.

On tady citoval skutečně můj pozměňovací návrh, který jsem tady dal a který jsem dal k pozměňovacímu návrhu svého kolegy. Upravoval jsem to tak, aby to bylo prospotřebitelské, to znamená 1,5 %, horní limit 50 000, a rozšíření těch životních situací tak, aby spotřebitelé mohli bez sankcí splatit hypotéku u těch situací, ke kterým docela často dochází, kde jsou sankcionováni a nemůžou se tomu vyhnout - rozvod, prodej nemovitosti a podobně. Nicméně tohleto všechno se dělo úplně v jiné době, vy to víte. Já na tomhletom návrhu kritizuju totiž to, že za prvé je to součástí balíčku, který s tím vůbec nesouvisí. Tohleto je novela zákona o spotřebitelském úvěru, to se má projednávat samostatně. (Ministr Stanjura: Součástí balíčku.) Je to součástí ne balíčku, je to součástí tisku 474, balíčku týkajícího se části penzijní reformy třetího pilíře, ale to s tím přece vůbec nesouvisí. To je první věc, kterou já tam kritizuju.

Druhá: ta situace je jiná. Tehdy byly úrokové sazby, teď mě nechytejte za slovo, 2 až 3 %, teď jsou 6. Teď mají banky rekordní zisky, tehdy ta situace taková nebyla. Teď se lidem všechno zdražuje, zvyšují se daně a podobně, a do toho přijít s tímhletím, je prostě podle mě udělané ve špatnou dobu a na špatném abych tak řekl nosiči.

Takže pojďme se bavit věcně, odborně o tom, co ta sankce a poplatek způsobuje, jak má být nadesignován, ale prosím, ne v rámci třetího pilíře penzijních produktů. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji za dodržení času a nyní pan místopředseda Karel Havlíček.

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pane ministře, vy jste docela přesně vystihl možná ten problém, který je s inflací, a to zaváhání vlády, protože vy jste víceméně řekl, že tím hlavním aktérem je Česká národní banka, případně potom tedy může něco dělat i vláda. Ale tak to není, není to tak. Nepleťme si dva pojmy. Hlavním cílem České národní banky je péče o cenovou stabilitu čili nízkou inflaci, na tom se shodneme, a dosažení nízké inflace či cenové stability je jakýmsi trvalým příspěvkem centrální banky k vytvoření jakéhosi růstu. Ale to neznamená, že Česká národní banka nebo centrální banka obecně je tím nejhlavnějším. Vždycky je to podle charakteru inflace. Pokud se jedná o inflaci taženou poptávkou, nepochybně máte pravdu, hlavním aktérem musí být centrální banka a má celou řadu nástrojů, zejména tedy úrokové sazby, případně posilování kurzu. Pokud se nám to překlápí do inflace nabídkové nebo říkejme nákladové inflace, v tu chvíli ustupuje role centrální banky a je to více o nástrojích fiskálních - neříkám jenom, ať už je to určitá míra regulatoriky. A můžeme se bavit, co je lepší, co je horší: snížení DPH, zavedení určitých stropů, fixace cen a tak dále, trh práce samozřejmě v tom sehrává určitou roli a centrální banka potom v tom pracuje zejména na úrovni posilování kurzu. A vy jste prošvihli právě tu dobu, kdy to přecházelo z poptávkové do nákladové inflace. Tady stačilo jenom poslouchat, co říká evropská centrální banka. To bylo v listopadu roku 2021, kdy řekla, že inflace je způsobená zejména rozhozením nabídky - poptávky v postcovidové době. Tam, máte pravdu, pracuje centrální banka. Ale pozor, jasně už naznačila, že se začíná stávat, že začíná růst v důsledku růstu cen energií. A tady musí přicházet určité zásahy na bázi fiskální politiky, ať už na bázi tedy regulatoriky (Předsedající: Čas.), nebo třeba DPH. A vy jste neuřídili (Předsedající: Čas, prosím!) tu regulatoriku. Díky moc. ***