(20.20 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)
Pak spustíme pilotní projekty, jak docílit toho, aby to bylo zajímavé pro finanční instituce. Za prvé, ony nepotřebují tak rychlé zisky. Za druhé, a neberme to jako frázi, cítí nějakou společenskou odpovědnost. A za třetí, stát do toho projektu vloží zdarma pozemky, které už máme vytipované, a tím pádem umožníme, že ten projekt má nějakou ekonomickou racionalitu, protože jen tak za běžných podmínek postavit a mít 80% nájemné, to vám nevychází. Na to nikoho nezískáte. Takže nejsme v bodě nula.
Kdyby nebyla taková sžíravá kritika, tak o tom ani nemluvím a počkal bych až do okamžiku, kdy jsme schopni představit konkrétní pilotní projekty. Ale chtěl jsem říct, že na tom týmy lidí pracují poměrně dlouho ve spolupráci jak s Českou bankovní asociací, tak s Českou asociací pojišťoven, ty modely jsou různé a právě chceme v pilotním režimu vyzkoušet oba dva ty modely, jeden je uzavřený, jeden je otevřený. Ale myslím, že na detailní debatu bude dostatek času, až budeme připraveni prezentovat s našimi partnery ty výsledky a pilotní projekty.
A teď se pobavme o té spoluúčasti. Ministr financí vezme, škrtne - nevím, jak to za vás fungovalo, to je samozřejmě rozhodnutí vlády. Já jsem správce státní pokladny, ne vládce státní pokladny, jo? To je velký rozdíl. Kdyby to bylo vždycky tak, že vláda přijme stanovisko Ministerstva financí nebo ministra financí, já bych byl rád. Ale jsem realista, tak to samozřejmě není. A mým úkolem je, a vy jste to říkala správně, paní místopředsedkyně, upozorňovat na vznik nových mandatorních výdajů, dvakrát, třikrát prověřit, zda nový výdaj státního rozpočtu je namístě, zda je efektivní. A to určitě není činnost, která by byla nějakým způsobem populární, ale někdo to dělat musí. Já to dělám dobrovolně a dělám to rád.
A teď k té spoluúčasti. Já mám před sebou tu tabulku, zkusím... Ta čísla, která jste uváděla, jsou v podstatě správně. Bavíme se o částce 4,9 miliardy, o možné úspoře. Tak si řekněme, jak je to dneska. My máme stamiliardové schodky a půjčujeme si na to, abychom ty 4,9 miliardy do těch přechodových a vysoce rozvinutých regionů mohli poslat. Ve stejném okamžiku příjemci mají na účtech 400 miliard. Kdyby to bylo naopak, obce a kraje si musely půjčovat a stát byl v přebytku, tak to logiku má. My si na tu spoluúčast musíme půjčit a já myslím, že návrh, na kterém jsme se shodli ve vládní koalici, je rozumný a správný. Nebyli jsme to my, který určil, kolik který region dostane evropských peněz - 85, 70, 40. Bavíme se o podílu národních zdrojů. Ano, ten návrh je, abychom zvýšili podíl příjemce. Ale řekněme si otevřeně, pokud je podíl 5 %, pouhých 5 %, nejsou ty projekty dělány právě jenom proto, že ten podíl je tak nízký? Zvýšení třeba na 20 %? Já to považuju za zdravé, aby ten uchazeč to zvážil. Ale jednoduchá otázka je: fakt si má stát půjčovat na to, aby zvýšil tuto spoluúčast státního rozpočtu, když na druhé straně ti příjemci jsou v lepší finanční kondici než stát? Mně to nedává logiku. Kdyby to bylo naopak, tak to logiku samozřejmě dává. Budeme o tom mluvit jindy, ale když o tom mluvila paní místopředsedkyně, pár slov k tomu můžu ztratit.
Vylučuji, a opravdu vylučuji a vyprošuji si, a neberte to nějak jako osobně, že někomu něco vracíme za nějaký náš krok. Jak jste říkala - doufám, že není pravda, že bankám něco děláte kvůli windfall. No, samozřejmě to není pravda! Pokud to někoho napadne, tak na to mám přiléhavé české přísloví: Podle sebe soudím tebe. A já jsem o tom mluvil, už jsme o tom mluvili v nějaké interpelaci, vždyť ten návrh není nový. V minulém volebním období váš poslanec navrhl 3 % při předčasném splácení a zde přítomný kolega Patrik Nacher na to reagoval protinávrhem, kde navrhl 1,5 %. Tak ve vládní verzi, která sem přijde, jsou 2 %. Můžeme si říkat, já to můžu hned vytisknout, sněmovní tisky mají i čísla, ale není to předmětem. A ta otázka je podobná jako u spoluúčasti. Je jasné, že to zaplatí klienti, nikdo jiný to nezaplatí. A ten názorový střet nebo spor je o tom, zda to zaplatí všichni klienti, nebo jenom ti, kteří budou migrovat. Navíc v tom návrhu rozšiřujeme životní situace, a bylo to i v návrhu pana poslance Nachera - není důvod to nepřiznat nebo neříct, to není, že vždycky čtu: Ministr přiznal - já to říkám, nic nepřiznávám. Proč bych to přiznával? Přiznávají se zločinci asi, ne?, když něco spáchali. Tak rozšiřujeme tam životní situace, kdy je umožněno ze zákona bezplatné splacení. Platí nadále, že 25 % z původní jistiny bezplatně každý, kdo vezme hypotéku, si přijme.
A k debatě o inflaci, to je pořád dokola. Když byla inflace za vaší vlády, vaši ministři říkali, to my nic, to ČNB. Dnešní guvernér psal do tisku čirou náhodou z holdingu své vyjádření a říká: Jestli chcete někomu nadávat za inflaci, nadávejte mně, já jsem v bankovní radě, to je zodpovědnost České národní banky, ne té vlády. Teď si vyměníme lavice. Já jsem tehdy říkal, že je hlavní odpovědnost na ČNB a dílčí odpovědnost na vládě a to platí. Ten názor mám stejný, i když jsem vyměnil opoziční lavici za vládní. Vy jste ale s výměnou lavice stoprocentně otočili svůj návrh (názor?). Najednou za to může vláda, a ne ČNB. A proč to neplatilo za vaší vlády? Co se stalo kromě toho, že má jiné politické složení ta vláda? Jak to, že jednou za inflaci může pouze a výhradně ČNB v podání představitelů hnutí ANO, a podruhé za to může především a hlavně Fialova vláda? Já jsem konzistentní. Já říkám pořád, hlavní díl odpovědnosti je na České národní bance ze zákona, to je úplně jasné. To není, že to je nějaká interpretace nebo názor, ze zákona! A já se hlásím k té zodpovědnosti vlády. Právě proto přicházíme s plánem snižovat deficit státního rozpočtu, abychom svůj díl odpovědnosti inflaci, abychom naplnili jako vláda.
Ano, máte pravdu, výběr DPH za první pololetí je nižší, než jsme plánovali, ale to je daň za snižující se inflaci. Nemůžete současně očekávat snižující se inflaci a rostoucí spotřebu, to fakt nejde! A jestli za mě si mám vybrat z toho, jestli radši snižovat inflaci, nebo zvyšovat příjmy z DPH, tak já říkám, snižovat inflaci. Myslím si, že pro ekonomiku je to lepší a je to i lepší pro státní rozpočet.
Vy velmi rádi mluvíte o tom, jak inflace zvyšuje příjmy státního rozpočtu. To je pravda, já tomu říkám inflační příjmy, v tom se nepřeme. Ale inflace stejně tak zvyšuje výdaje státního rozpočtu a dlouhodobě platí, nic se na tom nezměnilo ani za minulé ani za této vlády, že třeba našim penzistům plně kompenzujeme inflaci. Tak si vezměte výběr DPH v miliardách a výdaje na penze. V obou se projevuje inflace na příjmové a výdajové straně. Každý rok je to úplně evidentní, výdaje na penze jsou prostě vyšší o kus než příjmy z DPH. Takže ano, jsou inflační příjmy, ale současně k tomu patří i inflační výdaje, a pro rozpočet je samozřejmě lepší, když se České národní bance podaří dostat se minimálně do tolerančního pásma jejich povinnosti držet inflaci pod 2 %, inflační pásmo je 1 %. Uvidíme, v srpnu budou nové makroekonomické prognózy, uvidíme, jaká bude prognóza na rok 2024 nejenom Ministerstva financí, ale i dalších institucí.
Chtěl jsem reagovat za prvé na ty projekty, které chystáme v dostupném bydlení i s tím vkladem a aktivně tady pracuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, tady aktivně vyhledává pozemky. My aktivně vyhledáváme samosprávy, které jsou ochotny jít do pilotních projektů, já je teď nebudu jmenovat, ale máme je. Potřebujeme dodělat cenovou mapu. Konzultujeme, to taky není úplně triviální, s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, abychom neporušili pravidla hospodářské soutěže, když to umožníme. Ale pokud se nám podaří - a já věřím, že během prázdnin se nám podaří - všechny ty náležitosti splnit, jsme připraveni udělat pilotní projekty a já věřím, že budou úspěšné, a pak to může být mnohem úspěšnější a masivnější v příštích letech. Není to projekt na jedno volební období, to je mi úplně jasné. ***
