(19.20 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)

Začnu navyšováním daně z nemovitých věcí, se kterým počítá předložená novela. Nechám dnes stranou to, zda dojde ke změně rozpočtového určení daní, či nedojde, protože dneska na základě mediálních zpráv v tom opravdu asi nemá jasno nikdo. Jestli existuje nějaká dohoda se Svazem měst a obcí, je to jenom výměna za daň z příjmů právnických osob versus zvýšená daň z nemovitostí, ale pro občany to sdělení je, že daň z nemovitostí vždycky bude navýšena o státní koeficient, a to je to, o co tady dneska jde. A já si myslím, že my skutečně nemáme jít cestou zvyšování daně z nemovitostí, máme to nechat tak, jak to je, protože obce mohou využít ten koeficient až pětkrát, nicméně obce toto nevyužívají. To znamená, že když samy obce nedospějí k tomu, že zvyšují na svém území tím koeficientem daň z nemovitostí, tak proč by měl stát v tomto takto ingerovat místo toho, aby tyto věci nechal na obci jako takové. Za mě je faktické zdvojnásobení daně z nemovitostí dnes zcela nehorázné. Zvýšení daně z nemovitostí díky státnímu koeficientu na zhruba dvojnásobek se dotkne drtivé většiny českých domácností - a už to tady také zaznělo. Česká republika je svým způsobem určitým fenoménem v oblasti vlastnického bydlení. Prostě 80 % lidí žije ve vlastním bydlení, to znamená, dotkne se to v podstatě celé české populace. K tomuto navýšení daně z nemovitých věcí se navíc ještě přistupuje v době historicky nejvyššího propadu reálných mezd v novodobé historii České republiky a současně v období, kdy Česká republika zaznamenává nejvyšší propad reálných mezd. Nelze ani akceptovat argument, že jde o navýšení jenom o stovky korun. Žádné stovky korun to nejsou! Musíme si opravdu přiznat, a musím i říci, že mě na to upozornila spousta spoluobčanů v mailu, kde oni říkali, že to je prostě neuvěřitelné, že oni dneska platí daň z nemovitosti někde kolem 4 000 korun, protože obec navyšovala, předtím se navyšovalo a tak dále, a že skutečně tím základním koeficientem, který vlastně navýší ten základ o násobek, to znamená jednou tolik, se skutečně dostanou na částku někde mezi 6 až 8 tisíci korunami. Ale musíte si uvědomit, že se to samozřejmě týká všech těch lidí, na které dopadnou všechny ty další dopady, které souvisejí s tímto daňovým balíčkem.

Ceny nemovitostí v České republice jsou opravdu zásadním problémem. Nacházíme se v krizi bydlení, o tom asi není žádný spor. Sen o vlastnickém bydlení se v podstatě rozplývá mladým lidem každým dnem a v poslední dekádě rostly ceny nemovitostí výrazněji rychleji než mzdy. Na koupi bytu v České republice dnes potřebujete patnáct ročních mezd, nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Hypoteční trh se zcela zastavil nebo výrazně zastavil, ceny stavebních prací dynamicky rostou. Já nevím, jestli pan ministr navštívil dneska demonstranty, kteří byli před Sněmovnou. Já jsem se za nimi skutečně stavila, povídala jsem si s nimi a oni mi předali takový letáček, možná ho máte i vy, tento letáček. V tom letáčku se píše: "V současné době stojí polosklepní garsonka v Praze i 20 000 korun měsíčně. Alarmující situace se již dávno netýká pouze metropole, neboť s prudkým zdražováním cen nemovitostí a se zvyšováním nájmů se potýká většina České republiky. Až 400 000 lidí je ohrožených ztrátou bydlení. Jedna čtvrtina všech domácností trpí nadměrnými náklady na bydlení. Přesto odpovědné orgány stále spoléhají na samospásnost tržních řešení. Dnešní protest je projevem odporu proti nevšímavosti a nedostatečné intenzitě, s jakou současná vláda situaci řeší. Odmítáme dále poslouchat, že jakékoli regulace nejsou priorita a tak dále, a zároveň sledujeme zvětšující se množství lidí, kterých se krize bydlení týká. Proč protestujeme takhle? Hodlají-li politici dále krizi bydlení ignorovat a prohlubovat tak její dopady, nezbývá nám nic jiného než to dát jasně najevo."

Navrhli také tři řešení: Výrazně rozšířit obecní bytový fond na 30 % do roku 2030. A tady já musím souhlasit s panem ministrem, že my už jsme se o tom bavili několikrát, že skutečně alfa a omega je, aby stavěly obce anebo soukromý sektor, nicméně soukromý sektor to vždycky bude dělat s hlavním cílem z důvodu zisku. Obecní sektor by samozřejmě mohl využít své pozemky, ale klidně i státní sektor. Pojďme se bavit o státním developerovi nebo obecním developerovi, to je jedno, prostě je potřeba skutečně srazit ty ceny. Dokonce jsem měla i schůzku s Českou bankovní asociací, velmi zajímavé téma, ale je škoda, že pan ministr Bartoš se mnou o zákoně o dostupném bydlení vůbec nehovoří, protože si myslím, že bychom mohli velmi intenzivně spolupracovat stejně jako na stavebním zákonu a že by z toho ve finále mohla být velmi kvalitní legislativa, která by tady vydržela i další vlády, a ne že další vláda to bude muset upravovat, protože představený zákon o dostupnosti bydlení panem ministrem je o tom, že zas budeme mít armádu úředníků, kteří budou někomu radit, kde mají sehnat bydlení, když samy obce vědí, že žádné nemají, takže jsou to vyhozené peníze, a vůbec se nedivím tady panu ministrovi financí, že on k tomu dal negativní stanovisko, protože samozřejmě to jsou další mandatorní výdaje a s tím pan ministr financí logicky souhlasit nemůže.

Ale abych se vrátila k České bankovní asociaci, my jsme se bavili právě o modelu, jak to funguje v zahraničí, že v podstatě existují určité neziskové neboli low-profit organizace, které skutečně dělají závazek veřejné služby, ale s minimálním ziskem, a to si myslím, že by byla ta cesta i pro soukromý sektor. Pro obce je velmi zajímavá cesta právě družstevní bydlení, to znamená, dají k dispozici pozemek, ale družstevník samozřejmě musí přinést do družstva nějaký plat, a tady opět by mohl pomoci stát určitým nástrojem, který by tomuto pomohl.

A pak by bylo velmi zajímavé téma, které by mohl řešit zákon o dostupném bydlení, a to jsou investiční byty. Musíme se na to prostě podívat, zkusit si na to sednout, zkusit najít nějaký vhodný model k tomu, jak tedy s investičními byty naložit, protože samozřejmě - a dneska jsme tady o tom také debatovali, já nechci na nikoho ukazovat, nikoho jmenovat, ale byla to velmi zajímavá debata s koaličními poslanci - že se postaví v obci bytový dům a koupí to samozřejmě pražští investoři k dalším investicím. A tady tomu je potřeba zabránit, je potřeba si najít rozumnou míru, co ještě není a co už je investiční byt. Já sama jsem se o to pokoušela. Musím říci, že to není lehká debata, protože samozřejmě okamžitě se na vás všichni vrhnou, že to je byt po babičce, který drží svým dětem, a tak dále a tak dále, ale je potřeba tu debatu rozvíjet. A já tady za opozici nabízím to, že jsem připravena o tom debatovat. Já skutečně tady nepotřebuji na toto téma nějak zvlášť politikařit, ale podle mě je potřeba, aby Česká republika nějakým způsobem k tomuto přispěla.

Takovým třetím okruhem, co ti demonstranti dneska chtěli, je zvýšit ochranu nájemníků před prudkým zdražováním a řetězením krátkodobých nájmů. To samozřejmě je také otázkou legislativy, jestli to nějakým způsobem ukotví. My už máme v občanském zákoníku, že skutečně se může nájemné zvyšovat jenom jednou za tři roky, ale samozřejmě inflace a tak dále jsou potom další aspekty. Ale bohužel samo MMR ve svých dotačních titulech má nájemní smlouvu na jeden rok, takže tady ani jako stát nejde moc příkladem, a opět je to asi spíše na debatu, jak s těmito věcmi naložit. Absolutní minimální zásadou hospodářské politiky by mělo být nedělat nic, co by dostupnost bydlení ještě výrazně zhoršilo, a tady bych se za to přimlouvala, že když se neví, jak na to, tak proboha nedělat žádné opatření jako zvyšování daně z nemovitostí, rušení stavebního spoření, nedej bože sankce za předčasné splacení hypoték. To opravdu jsou všechno jenom pomyslné hřebíčky do rakve právě dostupného bydlení jako takového. A já musím opravdu s politováním konstatovat, že nevidím pana ministra, že by někde hřímal, že krize bydlení je opravdu strašná a je potřeba s panem ministrem financí najít nějakou rozumnou řeč na podporu tohoto bydlení. Ani tomu nenasvědčují koneckonců kroky, které avizuje pan ministr, že Ministerstvo pro místní rozvoj - a tady se budu zastávat ministerstva i pana ministra - sebere 2,8 miliardy korun z národních dotačních programů. Tak přátelé, Ministerstvo pro místní rozvoj bez evropských peněz má ze státního rozpočtu na celý provoz ministerstva včetně platů a všeho zhruba 3,1 miliardy korun, takže když jim sebereme 2,8, tak to to ministerstvo můžeme rovnou zabalit, pokud to není tedy cesta pana ministra, že se bude věnovat pouze digitalizaci - 2,1 miliardy jsou národní dotační tituly na tento rok. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP