(15.40 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)

Víme, že tam máme tři možnosti. Beru tu největší částku, což je necelých 19 miliard korun za obnovitelné zdroje energie. Buď budou na bedrech státu, pak tedy neplatí to, co říkáte, nebo to přenesete na spotřebitele zpátky, takže musíte všem říct, že jim tedy opět zdražíte energie, anebo asi to nevyplatí těm investorům, to znamená těm, kteří to zde vybudovali, mimo jiné ti, o kterých jsme se tu hádali v roce 2021, jak jste se snažili zvýšit ještě to jejich výnosové procento, ale to už nechme stranou, je jiná doba. Úsporu dotačního byznysu tady tedy nevidím. Pokud pochopitelně neuděláte ten krok, to bych bral - ale já bych byl proti, ale bral bych to tak, že to skutečně uspoříte, že to tedy seberete těm investorům. Pak vás nepochybně bude čekat to, že se budete tady deset let soudit, a z mého pohledu nemáte šanci to vyhrát, protože argument, že už to mají dávno zaplacené, je fakt lichý. Třetina z nich to má dávno překoupené za úplně jiné peníze, to by platilo možná ještě na ty z roku 2010, kterak si tady udělali Klondike, ale ti už jsou dávno někde za vodou.

Pak máme ministerstvo zemědělství. Tam podle informací z rezortu zemědělství se dá v národních dotačních programech najít nikoliv 10 miliard, jak píšete, ale nízké jednotky miliard. Nevím to přesně, ale máme zde nového ministra zemědělství, tak věřím, že nám to vysvětlí.

Pak Ministerstvo dopravy, tam je pan ministr Kupka už trochu přesnější, 6 miliard, bere to tak, že 2 miliardy se vezmou na krajské silnice a 4 miliardy korun že se vezmou na údržbu a na správu. To zní logicky, kdyby tam nebylo to za B, a to je B takové, že si to bude nahrazovat úvěry, což už konečně teď dělá. Určitě si vzpomínáte, jak jsme se tady přeli celý rok, když jsem říkal, že úvěr přes Evropskou investiční banku je kontraproduktivní. Ubezpečovali jste nás, jak to bude skvělé. Výhodná úroková sazba, fajn, tak tam máme 4 až 4,5 %, úrokové sazby. SFDI to nakonec bude splácet. Třeba jednou budete, pane ministře, ministrem dopravy, padne to na vás a budete ten, kdo bude muset splácet tyhlety úvěry. Já jsem principiálně proti, ale to už je věc jiná. Já jenom tvrdím, že toto není úspora, toto je hra na úsporu. Seberete, oni si to naberou na úvěru.

Ministerstvo pro místní rozvoj 2,8 miliardy, tak prosím, ať nám někdo řekne, na čem to bude, a jestli to tedy bude pan ministr pro místní rozvoj něčím nahrazovat, nebo ne, ten výpadek, jestli si bude brát taky úvěr, anebo jestli to skutečně uspoří. Jestli to uspoří, máte pravdu, ano, je to úspora - nikoliv na dotačním byznysu, abychom si rozuměli, protože místní komunikace, školky a podobně není dotační byznys - ale jsou to nepochybně výdaje, které jsou spojené s rozpočtem, a ušetřit se to dá. Ale prosím, řekněte to, nemůžete se tvářit tak, že budete investovat, takže budete kultivovat prostředí, a současně budete šetřit, prostě obojí nejde.

Úplně stejné je to na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, jestli to nakonec budou ty 2 miliardy. Když jsem se o tom bavil s panem ministrem Bekem, mimo jiné jeden z těch docela vstřícných ministrů, tak s tím neměl těžkou hlavu. On říkal: 2 miliardy uspoříme, 45 miliard si půjčíme. Skvělé hospodářství! A pak tam máte 13,4 miliardy - ostatní. To úplně není zanedbatelná částka, tak nás prosím seznamte s tím, co to je, to ostatní. Nemusíme chodit do stamilionů, je to na těch aspoň 13 miliard korun.

A aby to bylo důvěryhodné, tak je to o tom, že by to mělo být porovnáno s rozpočtem na rok 2023, možná dokonce, i jak to bylo v roce 2022, kolik se tedy ubere z těch rezortů na rok 2024, případně 2025. A aby to bylo úplně důvěryhodné, tak by zde měli vystoupit jednotliví ministři a my je rádi budeme konfrontovat s našimi stínovými ministry, a oni budou říkat: My si sebereme na dopravě tolik, na školství tolik, na kultuře tolik, případně, já nevím, na místním rozvoji tolik a tolik. My budeme argumentovat, jestli to dává smysl, nedává smysl, bude to nějaký přirozený střet, ale aspoň, pane ministře, budeme vědět, na čem jsme, protože dneska nevíme vůbec, na čem jsme. Dneska je to souhrn náhodných čísel, které dobře vypadají na papíře, vy je umíte okomentovat, ale abychom se bavili o úsporách na úrovni 50 miliard korun, tak snad uznáte, že to nemůžeme přejít jenom tím, že nám řeknete: V září a v říjnu v odpovědnosti vlády vás dostatečně detailně seznámíme s tím, o čem to bude. To pak tady fakt nemusíme vůbec být, protože daně jsem se pokusil nastínit, že jsou do značné míry s otazníkem. To nebude ani vaše vina, to bude dáno tím, jak se k tomu postaví ty firmy, a to, že dvakrát motivovány nejsou daně platit, to jsem se tady pokusil sdělit už na začátku.

Já už skončím, děkuji za pozornost a těším se na diskusi. (Potlesk poslanců hnutí ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen s faktickou poznámkou pan poslanec Brázdil. Přeji vám hezké odpoledne, dámy a pánové, a pan poslanec Brázdil má své dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Taky pěkné odpoledne všem. Já bych měl ve své faktické takový jeden dotaz. Vycházím z toho, že pan Zbyněk Stanjura před chvílí řekl, a cituji jeho slova: "Děláme to pro budoucnost lidí." V další větě mluví o tom: "Musíme udělat tato správná rozhodnutí, i když budou nepopulární." Jsem citoval. Vyjdu-li z toho, že tato vláda nemá vlastně důvěru lidí nebo spíš klesá ta důvěra lidí, vyjdu-li z toho, že tedy jenom 32 % lidí věří této vládě, 60 % ne - to jsem si našel - já bych se chtěl zeptat, z čeho vychází slova, pane Zbyňku Stanjuro, prostřednictvím předsedajícího.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Nemusíte prostřednictvím předsedající, pokud oslovujete pana ministra. Prosím.

 

Poslanec Milan Brázdil: Dobře. Ale přesto, Zbyňku, chci se tě zeptat, prosím tě, kde bereš to, že jsou to tedy správná rozhodnutí? (Smích poslanců z levé strany sálu.) Kdo říká vlastně to, že je to správné? Já totiž kolem sebe vidím lidi, jak říkají: To je špatně. Tak já nejsem ekonom, pozor. Chci jenom vědět, kde tedy se vychází z toho - protože někdo musel říct, že to jsou správná rozhodnutí. To řekl pan ministr, ale on asi má názor, protože říká, že to musíme my to udělat tato správná rozhodnutí. Kdo tedy říká, že to je správné? Já jsem teď slyšel spoustu věcí, že to je špatně, tak z čeho vycházím, že to je správné? No, já tedy rozhodně tomu nevěřím, to jsem chtěl říct.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Další faktická, pan poslanec Havránek, poté pan poslanec Munzar, prosím.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji za slovo. Pane místopředsedo Havlíčku, prostřednictvím paní předsedající, já jsem vás včera chválil za to, že na rozdíl od jiných kolegů jste nedehonestoval, neurážel, ale dneska se omlouvám, protože jste mě nadzvedl, protože nazvat Aleše Roda s Dominikem Stroukalem studenty vysoké školy, to mi přijde možná trochu za čáru, protože shodou náhod oba dva tito pánové byli moji vyučující na vysoké škole, nejenom moji, a o jejich erudici vás určitě přesvědčí váš stranický kolega Ondřej Babka, který byl mým spolužákem, a oba jsme navštěvovali jejich semináře. Nicméně oba jsou za prvé členy NERVu, Aleš Rod je ředitelem pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz, jejichž mnohé závěrečné práce tohoto Centra tady jsme citovali, ať už my, ale i opoziční politici, Dominik Stroukal a jeho historie jako hlavního ekonoma společnosti Roger finanční skupiny Roklen, bývalého ředitele Liberálního institutu a mimo jiné také bývalého vedoucího katedry ekonomie vysoké školy CEVRO institut - nezlobte se, ale nazývat je studenty vysoké školy mi přijde opravdu za hranou. Díky za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. S faktickou poznámkou je nyní na řadě pan poslanec Munzar, připraví se pan místopředseda Havlíček. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní předsedající. Já jsem chtěl zareagovat na pana místopředsedu Havlíčka, vaším prostřednictvím, ale možná i částečně odpovím panu poslanci Brázdilovi, vaším prostřednictvím. A chci vytípnout hned ten začátek, který tady pan místopředseda řekl, protože to je pro nás to nejdůležitější sdělení. A to nejdůležitější sdělení: My bychom konsolidaci veřejných financí dělali pomaleji, pouze 50 miliard ročně. Ono to totiž znamená, že tam je rozdíl 150 miliard celkově, ozdravný balíček během dvou let a 50 miliard je 100 miliard a z těch 100 miliard musí potom každý rok stát platit další úroky, obsluhu státního dluhu dneska. Já jsem se ptal pana ministra, stát si půjčuje něco mezi 4 a 5 procenty, takže je to každý rok 4 až 5 miliard navíc ve výdajích - ve výdajích pouze na úrocích. To znamená, že těch 4 až 5 miliard nebudou peníze, které bychom potřebovali na něco jiného, pokud by to bylo podle vašeho receptu. Nebylo by na infrastrukturu, na další povinné výdaje. To je jeden háček. Druhý háček je ten, že vlastně prakticky od voleb v každém zákoně, který tady projednáváme, vy tlačíte pouze na zvyšování výdajů. Když se podíváte nejenom na státní rozpočet, ale na všechny možné zákony v sociální oblasti, od vás pozměňovací návrhy vesměs vedou pouze ke zvyšování výdajů. To je ten druhý problém.

A odpověď pro pana kolegu Brázdila, vaším prostřednictvím. Čím déle budeme tu kuličku dluhů tlačit před sebou, tím bude těžší a větší a tím více bude náš stát zatěžovat právě splátky úvěrů. A je to jako třeba ve vašich domácnostech, když si představíte, že si teď budete více a více na svůj život půjčovat, tím více budete z vašeho příjmu muset platit splátky a tím méně budete mít potřeby na běžný život v budoucnu. (Upozornění na čas.) A proto pan ministr mluvil o budoucnosti. To je odpověď. Děkuji. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP